Analytička zdůrazňuje, že českou ekonomiku pohánějí nejen spotřeba domácností a vlády, ale i hrubé investice, v nichž je Česko aktuálně na druhém místě v Evropě.

V obchodu s Německem coby největším obchodním partnerem České republiky jste zaregistrovali zásadní proměnu. V čem spočívá?
Němci reagují na tlak čínské konkurence a zároveň vnímají, že české firmy i celá střední a východní Evropa se posouvají z role levných subdodavatelů na pozici producentů koncového výrobku. To samozřejmě všichni chceme. Pro Němce se stáváme spíš stále atraktivnějším cílovým trhem. My jsme se pro jednou podívali na vzájemný obchod opačně, tedy z perspektivy Německa. Porovnali jsme data, kam mířil jejich vývoz v letech 2020 až 2025. A jasně se ukazuje, že výrazně roste podíl skupiny středoevropských zemí V4. Ty se stávají pro Německo důležitým exportním cílem a kompenzují tak pokles německého exportu do Číny.
Když se vrátíme k pohledu českých firem, ve kterém odvětví dochází k nejsilnější „odluce“ tuzemských podniků?
Zůstaňme u českého automobilového průmyslu. Ten v posledních měsících překvapil a velmi ožil. Na rozdíl od německého automotive, jemuž klesají tržby i objem výroby, ten český zažívá jakési déjà vu. Pokud tedy chceme ilustrovat odklon od závislosti na Německu, tak právě výroba aut je dobrým příkladem. Zatímco Škoda Auto využívá aktuálně skoro 100 procent své kapacity, v Německu je to jen asi 83 procent. A v celé Evropě je to dokonce hluboko pod 70 procenty….