English version
Sankce jednohlasně uvalené na Ruskou federaci a Bělorusko přišly rychle. Ke krokům Evropy se přidávají další státy z celého světa a kvůli agresi Kremlu na Ukrajině aplikují tvrdá opatření zacílená na ty nejmocnější osoby z ruského i běloruského režimu. Dopad na tamější ekonomiky může být značný a s tímto zásahem se obě země nebudou snadno vypořádávat. Jaký je faktický účel sankcí a jejich mechanismus?
Z Ruska se stala nejvíce sankcionovaná země
Domnělá jistota, že ozbrojený konflikt v Evropě 21. století nemůže proběhnout, a už vůbec ne v takové drastické podobě, vzala za své již v roce 2014. Tehdy došlo k bojům v Doněcké a Luhanské oblasti a anexi Krymu. Už od května 2014 tak vydala Rada EU řadu sankčních opatření, kterými se členské státy Evropské Unie dosud řídí a vymáhají jejich obsah. Od tohoto momentu se datuje začátek války, který byl po několik let ve stadiu „zamrzlého konfliktu“.
Ten dostal ale letos novou podobu. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 21. února dekret nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Reakce Rady EU na tento akt nenechala dlouho čekat a obratem 23. února vydala nařízení č. 2022/263 k sankcím. Jedná se o navazující dokument na předchozí sérii sankcí z uplynulých let. Jejich mechanismus tak pro české podnikatele není velkou novinkou. Nařízeními Rady z letošního roku však sankce dosáhly rozsahu, které jsou známy na příkladech Severní Koreje, Kuby, Íránu. Ruská federace se tak stala nejvíce sankcionovaným státem světa.
Vydírání přes plyn Kremlu nevyšlo
Sankce mají v zásadě hned čtyři funkce, kterými mají zastavit nežádoucí jednání. Tou první z nich je zastrašení. Rusko, jehož export tvoří z 35 procent surová či rafinovaná ropa a ropný plyn a z celých 59 procent všechna paliva a nerostné suroviny, na vrcholu topné sezony předpokládalo, že vývozní embargo na paliva je pro Evropu oslabenou energetickou krizí obtížně průchodné.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Naopak export paliv nyní Moskva podmiňuje různě, třeba platbou v rublech, aby se snáze dostala za rubly ke směněným eurům a dolarům a posílila ruskou měnu na trhu. Česká pozice však podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely nebude reflektovat ad hoc požadavky ruské administrativy. „Firmy z Evropské unie budou pokračovat v platbách za energie v té měně, ve které byly schválené. Jakékoli změny budou považovány za porušení smluv,“ uvedl ministr Síkela.
Zadní vrátka do Číny vedou přes Sílu Sibiře
Pokud by sankce měly zapříčinit zastavení exportu zemního plynu z Ruské federace, pak by se ruská ekonomika zcela ochromila. Z rizika takové krajní varianty si již několik let Rusko snaží vybudovat zadní vrátka na východ. Projekt nového plynovodu ruské společnosti Gazprom Síla Sibiře II navazuje na menší projekt plynovodu Síla Sibiře I, kdy už teď může Rusko exportovat nerostné bohatství do Číny.
Čínští zákazníci aktuálně odebírají asi 38 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, zatímco evropští 200 miliard kubíků. Ztráta evropského trhu by tedy pro Rusy byla značně nevýhodná. Ze strategie dvojí cesty distribuce plynu pro Rusko neplyne jen pozitivní dopad. V případě zastavení dodávek do Evropy tím Rusko zároveň bude v pozici, kdy bude mít pouze jednoho významného odběratele, a to Čínu, která si díky tomu bude moci diktovat velice nízké ceny, protože na Rusku není závislá. Naopak v případě, že by Evropa stále plyn odebírala, postavila by tím proti sobě čínské a evropské spotřebitele a surovinu prodala za nejvyšší cenu.
Lucie Varvařovská, Ministerstvo průmyslu a obchodu
