Exportmag.cz: Nejchudší ekonomice v EU schází tah na branku. Pomůže vstup do eurozóny?

Z údolí říčky Mesta vypadá vrchol Todorky majestátně jako alpské velikány. Ostrý bílý zub se tyčí nad Banskem do nadmořské výšky 2750 metrů. Pod ním se na 50 kilometrech skvěle upravených sjezdovek prohánějí v lednu 2022 – jakkoli to tu nebývalo zvykem – také desítky lyžařů z Čech, Moravy a Slezska.

O rok dříve, v lednu 2021 přálo počasí zimním sportům téměř v celé Evropě, většinu alpských středisek i domácí rezorty ovšem uzavřela pandemie covid-19. Nejatraktivnější alternativu ke Krkonoším či Alpám tehdy nabídlo českým turistům právě Bulharsko.

„České cestovky začaly hromadně nabízet zájezdy do tamních hor. My jsme zjistili, že cesta do Banska (jedno z největších lyžařských středisek ve východní Evropě) po vlastní ose trvá z Prahy asi 13 hodin, nepotřebujete testy na covid, všechny vleky jsou v provozu, ceny solidní a lyžařské podmínky pohádkové,“ popisuje tehdejší zkušenost Michal Kabát z Prahy.

Znovunalezené radosti

Zatímco zvýšení zájmu českých turistů o lyžování v Pirinu či Rile pomohla víceméně náhoda, poptávka po cestách do tradičních bulharských letovisek na břehu Černého moře roste v Česku už desítky let. Aktuálně je Bulharsko osmou nejoblíbenějších destinací pro tuzemské cestovatele. Ročně ho navštíví téměř 200 tisíc Čechů.

Po revoluci se na zemi na březích Černého moře zapomnělo. Zatímco za normalizace mířily každoročně na pláže Zlatých Písků, Slunečného pobřeží, Sozopolu nebo Primorska desetitisíce tuzemských turistů, kteří si domů vozili populární rakije či koňaky Pliska a Slnčev brjag, v 90. letech Češi vyrazili na Západ. Bulharsku a sousednímu Rumunsku zůstala pověst nepříliš zajímavého a zaostalého Balkánu.

Za znovunalezenými radostmi není podle zástupce cestovní kanceláře Geotour Zdeňka Kukala ani tak nostalgie po socialistických dovolených, ale poznání, že dnešní Bulharsko nabízí turistům moderní služby, krásnou přírodu a příznivé ceny. A zájem o tuto destinaci podle cestovních kanceláří stále roste.

Cestovní ruch se dnes podílí na výkonu bulharské ekonomiky více než deseti procenty. A Bulharsko má dnes co nabídnout nejen českým dovolenkářům, ale také zástupcům českých firem.

Nadechující se ekonomika

Bulharsko je v současnosti otevřeným tržním hospodářstvím. Soukromý sektor produkuje asi tři čtvrtiny hrubého domácího produktu (HDP). Podle Mezinárodního měnového fondu je z hlediska HDP v paritě kupní síly 71. největší ekonomikou na světě.

Ztráta východních trhů v rámci Rady vzájemné a hospodářské pomoci (RVHP) v roce 1990 a následná „šoková terapie“ způsobily strmý pokles průmyslové i zemědělské výroby a ve druhé polovině 90. let přišel ekonomický kolaps. Ekonomika se nicméně v následujícím období úspěšně zotavila a od přelomu tisíciletí rostla poměrně rychlým tempem.

Také v posledních letech vykazuje bulharské hospodářství ve srovnání s unijním průměrem relativně vysoké tempo růstu HDP. Přesto jsou zde nadále nejnižší příjmy, nejnižší HDP na hlavu i nejhorší produktivita práce v EU.

Jakub Procházka