English version
Zatímco před rokem byla k testování zaměstnanců skeptická každá pětadvacátá firma, letos to byl již každý pátý podnik. Vyplývá to z nového šetření Hospodářské komory.
„Podnikatelé si uvědomují rizika spojená s pandemií a snaží se vycházet vstříc opatřením, která mají určitou racionální podstatu, jako je třeba probíhající antigenní testování, nicméně firmám již s vládními příkazy a omezeními po dvou letech koronavirové krize a mimořádných opatření dochází trpělivost,“ konstatuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ze vzorku zhruba 400 firem s celkem 100 tisíci zaměstnanci činil mezi 17. lednem a 3. únorem letošního roku podíl pozitivních záchytů 2,7 %. Testování v těchto konkrétních podnicích odhalilo 2 640 pozitivních případů na 96 669 zaměstnanců.
Zjištěná pozitivita byla následným PCR testem vyvrácena ve 12 procentech případů. Potvrzuje se tak omezená spolehlivost antigenního testování ve srovnání s PCR testy.
Vláda zruší většinu opatření, hromadné testování ve firmách skončí 18. února
„Vyšší frekvence pozitivních antigenních testů ve srovnání s loňským povinným testováním ve firmách potvrzuje mimo jiné intenzivnější šíření zatím poslední mutace koronaviru,“ vysvětlil předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč.
Drtivá většina firem testuje na pracovišti
Naprostá většina respondentů (80 %) zajišťuje testování na pracovišti. U desetiny respondentů se zaměstnanci testují sami, a to nejčastěji doma. Týká se to především zaměstnanců působících ve službách.
Testování u externího poskytovatele zdravotních služeb využívají podniky jen v 7 procentech případů. Tuto formu volí především větší provozy v průmyslu. Ostatní kombinují více způsobů testování.
Testování zaměstnanců vyvolává zvýšenou administrativní zátěž. Zaměstnavatelé musí zpracovávat údaje zdravotním pojišťovnám pro účely proplácení ceny testů a zároveň mají práci s procesováním karantén. I z toho důvodu se čtvrtina podniků rozhodla nést veškeré náklady na testování a o úhradu ceny testů nežádají.
Hospodářská komora nicméně kvituje, že došlo k pokroku v elektronizaci této agendy. Vládě doporučuje, aby dosaženou formu digitalizace při vystavování karantén a eNeschopenek do budoucna učinila běžným standardem, tj. aby se tato forma začlenila do systému práce krajských hygienických stanic.
Problémem jsou dodatečné náklady
Nejenom se zmíněnou větší administrativou souvisí dodatečné náklady na testování, které jako problém uvedlo 45 % respondentů.
S dodatečnými náklady jsou spojeny i komplikace v provozu a organizaci práce v souvislosti s testováním. Extra náklady firmám vznikají také kvůli tomu, že pojišťovny proplácejí za test maximálně 60 korun, částky nad tento limit platí firmy ze svého. Další náklady jsou vyvolány i častější absencí pracovníků z důvodu pozitivních záchytů.
„V situaci vyčerpaného trhu práce se výpadky pracovní síly projevují ve zpoždění dodávek klientům, a tedy i v nutnosti hradit případné sankce,“ upřesnila hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
