Vyplývá to z nového globálního průzkumu agentury Gensler. Zdánlivé drobnosti mohou být pro zaměstnavatele užitečnou nápovědou, co lidem v kancelářích skutečně chybí a jak jim vytvořit ideální pracovní prostředí.
„Průzkum ukazuje, že velká část zaměstnanců si své pracovní místo nějakým způsobem upravuje. Přibližně každý čtvrtý zaměstnanec improvizuje kvůli ergonomii, teplotě nebo nedostatku vizuálního soukromí. Častým problémem zůstává také hluk a nedostatek vhodných prostor pro schůzky či soustředěnou práci,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
Monitor na krabici
Jedním z nejviditelnějších kancelářských „hacků“ jsou improvizované výšky monitoru nebo notebooku, kdy se snaží obrazovku dostat do pohodlnější pozice. Podle průzkumu řeší podobným způsobem problémy s ergonomií přibližně čtvrtina pracovníků.
„Pokud si zaměstnanec musí monitor podkládat knihami nebo krabicí, je to poměrně jasná zpětná vazba. Technické vybavení pracovního místa by mělo být nastavitelné podle konkrétního člověka. U sdílených stolů je to ještě důležitější, protože univerzální nastavení prakticky neexistuje. Pomoci mohou výškově nastavitelné stojany a ramena na monitory, dokovací stanice nebo kvalitní externí monitor k notebooku,“ popisuje Michal Černý ze společnosti Audiopro.
Problém pro firmy: Zaměstnanci se chtějí vzdělávat, ale není prostor a čas
Více než 30 procent respondentů podle studie si na svém pracovním místě personalizuje také osvětlení. „Kancelářské osvětlení by nemělo být řešeno jen z perspektivy, zda je v místnosti dostatek světla. Důležité je také to, zda si pracovník dokáže světelné podmínky přizpůsobit konkrétní činnosti a zda například odlesky nebo nevhodně umístěné zdroje světla nezhoršují práci s obrazovkou,“ uvádí Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.
Vlastní klima
Dalším častým důvodem pro improvizaci je teplota. Zhruba každý čtvrtý zaměstnanec podle průzkumu provedl nějakou úpravu pracovního místa právě kvůli tepelnému komfortu. Jedná se například o vlastní ventilátory či topná tělesa nebo úpravy výdechů vzduchotechniky.
Věnovat pozornost tomuto problému bývá užitečné i pro samotné firmy. Podniky mohou například ušetřit nemalé peníze na spotřebě energie.
Horko na pracovišti: Firmy nabízejí úlevy, zaměstnavatel má ale i své povinnosti
„Technické řešení ale nemusí spočívat pouze v nastavení jedné teploty pro celé patro, ale lze umožnit lepší zónování prostoru, řízení vzduchotechniky a vytvořit možnosti individuálně ovlivnit podmínky v konkrétní části kanceláře. Často tak lze i v průběhu času ušetřit na spotřebě energie,“ upozorňuje Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.
Sluchátka celý den? Možná není problém v kolegovi
Sluchátka se stala běžnou součástí kancelářské výbavy, jejich celodenní používání ale může zároveň ukazovat na nedostatek prostor pro soustředěnou práci. Hluk je jedním z problémů, které v kancelářích často zůstávají nevyřešené.
Výzkum zároveň ukazuje, že pracovníci využívají zasedací místnosti i k individuální soustředěné práci, čímž následně vzniká nedostatek místností pro skutečné schůzky.
Přibližně každý šestý pracovník v průzkumu říká, že nemá pevně přidělené místo a více než polovina zaměstnanců se sdíleným sezením by raději měla vlastní stůl.
Jan Dvořák, GOPAS
„Když většina lidí v jedné části kanceláře sedí několik hodin denně se sluchátky s aktivním potlačením hluku, stojí za to ptát se proč. Sluchátka jsou užitečná pomůcka, ale neměla by nahrazovat správně navrženou akustiku kanceláře, kterou lze zajistit použitím patřičných Sound Masking technologií,“ shrnuje Michal Černý z Audiopro.
Open space nemusí vyhovovat každé práci
Neposledním výrazným problémem je soukromí zaměstnanců. Přibližně čtvrtina pracovníků používá improvizovaná řešení i kvůli vizuálnímu soukromí. Zaměstnanci mohou přesouvat nábytek nebo jinak upravovat prostor tak, aby vytvořili alespoň částečně oddělené pracovní místo.
„Téma je ještě důležitější s rozšířením sdílených stolů. Přibližně každý šestý pracovník v průzkumu říká, že nemá pevně přidělené místo a více než polovina zaměstnanců se sdíleným sezením by raději měla vlastní stůl. Jednou z nejčastějších výhrad je právě nemožnost vytvořit si vlastní personalizované pracovní prostředí,“ uzavírá Jan Dvořák.
Z pohledu HR nejsou podobné improvizace jen otázkou pohodlí, ale také signálem, zda firma zaměstnancům skutečně naslouchá. Opakující se problémy s hlukem, teplotou, ergonomií nebo nedostatkem soukromí mohou ovlivňovat soustředění, spokojenost i ochotu lidí chodit pravidelně do kanceláře.
„Zaměstnavatelé by proto měli zkušenosti pracovníků průběžně zjišťovat a sledovat, jak lidé jednotlivé prostory skutečně využívají. Často totiž není nutné předělávat celou kancelář. Větší efekt může mít několik cílených úprav vycházejících z konkrétních potřeb zaměstnanců,“ dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.
