Problém pro firmy: Zaměstnanci se chtějí vzdělávat, ale není prostor a čas

Firemní vzdělávání prochází výraznou proměnou. Zatímco dříve personalisté hledali způsoby, jak zaměstnance ke školením motivovat, aktuálně řeší úplně jinou otázku. Zájem lidí o rozvoj roste, největší překážkou se stává nedostatek času a také kvalita samotného vzdělávání.

Zaměstnanci už nechtějí absolvovat školení jen proto, aby splnili povinnost. Stále častěji očekávají, že jim přinese konkrétní dovednosti využitelné v každodenní práci. Vyplývá to zprávy TalentLMS Annual L&D Benchmark Report 2026, který mapoval postoje zaměstnanců i HR manažerů.

Ilustrační fotografie

Podle reportu dnes už firmy většinou nemusejí zaměstnance přesvědčovat, že má vzdělávání smysl. Plných 95 procent HR manažerů je přesvědčeno, že kvalitní rozvoj zaměstnanců zvyšuje jejich loajalitu a pomáhá firmám udržet klíčové lidi. Odpovídá tomu i pohled zaměstnanců. Téměř tři čtvrtiny z nich uvádějí, že lepší možnosti vzdělávání by je motivovaly zůstat u současného zaměstnavatele déle.

Motivace nechybí, klíčový je dostatek času

Hlavní překážkou dnes není nedostatečná motivace, ale čas. Více než polovina zaměstnanců uvádí, že při současném pracovním vytížení jednoduše nemá prostor věnovat se osobnostnímu rozvoji. Pro zaměstnavatele to znamená zásadní změnu. Nestačí nabídnout stovky online kurzů nebo přístup do vzdělávací platformy.

Pokud mají zaměstnanci nové znalosti skutečně získat, musí mít prostor učit se v rámci pracovního dne, nikoli až po pracovní době.

„Z pohledu trhu práce je patrné, že lidé o profesní rozvoj zájem mají. Problém nastává ve chvíli, kdy firma vzdělávání sice formálně nabízí, ale zaměstnanci na něj nemají vyhrazený čas nebo nevidí jeho vazbu na svou další kariéru. V takovém případě kurz přestává být benefitem a stává se pouze další povinností vedle běžné práce,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Český trh práce čeká největší proměna za posledních 30 let

Druhým výrazným zjištěním studie je změna očekávání zaměstnanců. Problémem už není nedostatek kurzů, ale jejich obsah. Zaměstnanci stále častěji uvádějí, že dlouhé prezentace nebo obecné e-learningy mají jen omezený přínos. Nejvíce oceňují vzdělávání, které mohou okamžitě využít při své práci.

„To potvrzují i data z reportu. Celkem 86 procent zaměstnanců uvádí, že se nejlépe učí při řešení konkrétních úkolů a reálných situací. Firmy proto postupně přesouvají důraz od pasivního předávání informací k workshopům, simulacím nebo projektové práci. Zaměstnanci chtějí nové dovednosti rovnou vyzkoušet, získat zpětnou vazbu a pochopit, jak jim pomohou řešit každodenní pracovní úkoly,“ říká výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS Jan Dvořák.

„Praktické zaměření zároveň umožňuje zaměstnavatelům lépe ověřit, jestli vzdělávání skutečně přináší výsledky. Počet dokončených kurzů totiž sám o sobě nevypovídá o tom, zda se změnila kvalita práce, rychlost řešení úkolů nebo schopnost zaměstnance využít nové nástroje. Stále důležitější proto bude sledovat, co lidé po školení skutečně dokážou, nikoli pouze to, zda kurz absolvovali,“ upřesňuje Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

Nedostatek pracovníků se mění ve strategický problém. Které obory cítí největší tlak?

AI mění způsob firemního vzdělávání

Nástup umělé inteligence celý trend dále urychluje. Celkem 88 procent HR manažerů očekává, že AI zásadně změní způsob, jakým zaměstnanci získávají nové znalosti a dovednosti. Zároveň téměř polovina personalistů přiznává, že školení v oblasti AI mají zaměstnance připravit také na proměnu jejich současné práce.

Nestačí proto nabídnout přístup k novým aplikacím nebo online kurzům. Lidé potřebují čas na experimentování, možnost konzultací i prostor převést nové poznatky do každodenní praxe. U technických a digitálních dovedností je tento rozdíl obzvlášť důležitý, protože samotné vysvětlení nástroje ještě neznamená, že jej zaměstnanec dokáže bezpečně a efektivně použít při řešení konkrétního úkolu.

V době rychlého nástupu umělé inteligence vzdělávání přestává být benefitem navíc. Stává se jednou ze základních podmínek, aby si firmy udržely kvalifikované zaměstnance

Michal Španěl, JenPráce.cz

„U umělé inteligence je dnes dobře vidět, proč klasický model jednorázového školení přestává stačit. Nástroje se mění tak rychle, že zaměstnanci potřebují průběžně pracovat s konkrétními příklady ze své agendy, zkoušet různé postupy a vyhodnocovat jejich přínos i rizika. Skutečná dovednost nevzniká sledováním prezentace, ale opakovaným použitím v praxi,“ doplňuje Jan Dvořák.

Výsledky studie ukázaly, že firemní vzdělávání vstupuje do nové fáze. Úspěšné firmy už nebudou soutěžit v tom, kdo nabídne více kurzů, ale kdo dokáže zaměstnancům vytvořit podmínky pro skutečný rozvoj.

„Místo jednorázových školení proto stále častěji přichází průběžné vzdělávání, kratší praktické moduly nebo učení přímo při práci. V době rychlého nástupu umělé inteligence vzdělávání přestává být benefitem navíc. Stává se jednou ze základních podmínek, aby si firmy udržely kvalifikované zaměstnance a zároveň jim pomohly držet krok s technologickými změnami,“ uzavírá Michal Španěl z JenPráce.cz.

Redakčně upravená tisková zpráva Gopas a JenPráce.cz
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme