Nejnovější průzkum Grafton Recruitment ukazuje, že ani v kancelářském prostředí není v tuzemsku větší volnost při organizaci práce samozřejmostí.

Více než šest z deseti zaměstnanců má pevně stanovenou pracovní dobu, a to bez ohledu na to, zda mohou pracovat z domova, nebo musejí docházet do firemních kanceláří.

V době, kdy zaměstnavatelé soupeří o talenty a na trh práce přicházejí mladší lidé s vyššími nároky na flexibilitu, může přitom právě možnost lépe si organizovat pracovní den rozhodovat o tom, koho firma získá.

Podobnou konkurenční výhodu při náboru mohou představovat i dny zdravotního volna. Ty má dnes k dispozici jen přibližně polovina kancelářských zaměstnanců. Jejich význam může v souvislosti s debatou o případném návratu karenční doby dále růst.

Pracovat odkudkoliv neznamená kdykoliv

Home office se stal během posledních let běžnou součástí kancelářské práce. Podle průzkumu jej dnes alespoň částečně umožňuje přibližně sedm z deseti zaměstnavatelů.

„Flexibilita dnes ovšem není už jen o místě výkonu práce, ale především o času a možnosti lépe si organizovat pracovní den,“ sděluje Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.

Home office už není jen benefitem. Je zásadní podmínkou pro udržení zaměstnanců

Flexibilní pracovní doba se dle ní každoročně objevuje v analýzách zaměstnaneckých preferencí v žebříčku top pěti nejžádanějších benefitů. Ocenilo by ji 95 procent bílých límečků, jen 38 procent ji však reálně má.

„Ukazuje se tak, že mezi tím, co firmy nabízejí, a tím, co zaměstnanci skutečně požadují, stále existuje výrazný rozdíl. Pro zaměstnavatele přitom může zavedení flexibility času představovat jednoduchý způsob, jak posílit svou atraktivitu na trhu práce, aniž by museli investovat významné finanční prostředky,“ doplňuje Jitka Kouba.

Pět týdnů dovolené je už standardem

Kromě možnosti pracovat v čase, který si sami určí, zaměstnanci na čelní příčky žebříčku svých preferencí kladou volno navíc. Ukazuje se však, že některé nabídky firem už přestaly být při náboru konkurenční výhodou – zaměstnanci je již považují za standard.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

Platí to například pro pět týdnů dovolené. K dispozici je má více než 70 procent vysokoškolsky a přes 60 procent středoškolsky vzdělaných kancelářských zaměstnanců.
Ocení naopak speciální dny volna, které jim umožní lépe zvládat běžné životní situace. Typickým příkladem jsou takzvané sick days, které podle průzkumu stále nemá k dispozici přibližně polovina kancelářských pracovníků.

„V případě zdravotního volna přitom nejde jen o atraktivní benefit, ale také o způsob, jak podpořit zdravější pracovní prostředí a omezit situace, kdy zaměstnanci nemoc přecházejí nebo pracují i ve chvíli, kdy by měli zůstat doma,“ domnívá se Jitka Kouba.

Pracovat ve firmě, která umožňuje využívat sick days, zaměstnance mimořádně láká. „V době, kdy se znovu diskutuje o nastavení náhrady mzdy v prvních dnech nemoci, mohou být právě sick days tím benefitem, který zaměstnavatele odliší při náboru od konkurence. A to třeba více než další týden dovolené navíc,“ uzavírá marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.

Redakčně upravená tisková zpráva Grafton Recruitment