Francie chce posílit odolnost ekonomiky kvůli válce i dalším možným krizím

Francii a Rusko pojily dlouhodobé ekonomické vztahy s úzkými obchodními vazbami ve strategických sektorech jako energetika, jaderná energetika, letecký a kosmický průmysl.

Přestože se v oblasti vzájemné obchodní výměny Francie řadí v rámci EU mezi země s jednou z nejmenších závislostí na Rusku, byla Francie v roce 2020 druhým největším zahraničním investorem v Rusku.

Ilustrační fotografie

Francouzské společnosti měly na území Ruska přibližně 700 poboček v sektorech, jako jsou energetika, automobilový průmysl, letecký průmysl, finanční sektor, zemědělství a potravinářský průmysl, maloobchod, stavebnictví, doprava i farmacie. 

Ve smyslu vzájemné obchodní výměny je Rusko pro Francii sekundárním obchodním partnerem. Ruský trh představuje přibližně 1–2 % francouzského exportu i importu. Z hlediska obchodní bilance má Francie vůči Rusku strukturální deficit bilance zahraničního obchodu, zejména kvůli váze dovozů ropy a zemního plynu z Ruska.

V roce 2021 byla hodnota vývozu z Francie do Ruska celkem 6,5 miliardy eur, Rusko bylo pro Francii 15. exportním trhem, 7. ze zemí mimo EU a ruský trh představoval 1,3 % celkového francouzského exportu. Ruský export do Francie dosahuje okolo 9,7 miliardy eur ročně, neboli 1,7 % celkového dovozu Francie. Rusko je pro Francii 17. dovozním partnerem.

Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu

Energetika a suroviny

V oblasti energetiky je závislost Francie na dovozech z Ruska významnější, ačkoliv ne tolik jako u jejích evropských sousedů. Podíl Ruska na celkovém dovozu zemního plynu do Francie představuje necelých 20 %. Evropský průměr přitom činí 40 %.

Klíčové sektory francouzského hospodářství, jako jsou automobilový průmysl a letecký průmysl, jsou však závislé na dovozech ruských surovin jako titan, aluminium nebo palladium, pro které nyní hledají alternativní dodavatele. Francouzský letecký průmysl se sice již v posledních několika letech snažil o diverzifikaci dodávek titanu, nicméně je stále z 50 % závislý na ruském dovozu tohoto kovu, zásadního pro výrobu letadel. 

Výrobce pneumatik Michelin musel pozastavit výrobu ve svých několika evropských závodech kvůli přerušení ruských dodávek jedné z hlavních surovin. Michelin se potýkal s problémy s výpadky dodávek důležitých materiálů již v souvislosti s oživením poptávky po pandemii a rusko-ukrajinský konflikt tyto potíže opět zesílil.

Ilustrační fotografie

Francouzské investice v Rusku

Přestože některé francouzské značky oznámily dočasné uzavření svých obchodů na území Ruska nebo dočasné zastavení svých aktivit (například značky luxusního zboží jako Hermès, LVMH a Chanel či výrobce pneumatik Michelin), k velkému stahování francouzských firem z Ruska zatím nedochází.

Francouzské společnosti jednohlasně odsoudily ruskou ofenzívu na Ukrajině, žádná z nich však na rozdíl od některých evropských či amerických skupin neohlásila definitivní ukončení svých aktivit v Rusku. Podle ministra hospodářství Bruna Le Mairea je setrvání a spolupráce francouzských firem s politickými nebo ekonomickými aktéry blízkými ruskému režimu „otázkou principu“, ministr nicméně firmy k odchodu z Ruska přímo nevyzval.

Poněkud kontroverzní je setrvávání francouzského energetického gigantu TotalEnergies v Rusku, který tam realizuje 3 % až 5 % svých celkových příjmů, drží 20% podíl v ruském plynárenském gigantu Novatek a 20% podíl v projektu na výrobu zkapalněného zemního plynu Jamal LNG.

Na rozdíl od svých zahraničních konkurentů BP a Shell, které rozhodly o stažení svých aktivit v zemi, TotalEnergies po vypuknutí války na začátku března oznámila, že v Rusku již nebude rozvíjet žádné nové projekty, prozatím ale Rusko zcela neopouští. Za to si vysloužila kritiku některých nevládních organizací, ale například i politika Yannicka Jadota, kandidáta ve francouzských prezidentských volbách, který ji nazval „spoluzodpovědnou za válečné zločiny páchané Ruskem na Ukrajině“.

Francouzská skupina Engie je zapojená do projektu plynovodu Nord Stream 2 ve výši téměř 1 miliardy eur a má 9% podíl na plynovodu Nord Stream 1, jehož hodnotu firma odhaduje na 564 milionu eur. Akcie Engie poklesly od začátku války na Ukrajině o 20 % a tento pokles způsobil snížení její tržní kapitalizace o 10 miliard eur. Engie bude dle odborníků zřejmě patřit k jedné z nejzasaženějších francouzských firem.

Ilustrační fotografie

Plán ekonomické a sociální odolnosti

Podle francouzských politických představitelů má a bude mít aktuální krize na Ukrajině negativní dopady na celou řadu francouzských hospodářských sektorů a poznamená také ekonomický růst. Francouzská centrální banka Banque de France zveřejnila minulý týden makroekonomickou predikci, která představuje dva možné scénáře budoucího vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů Francie na roky 2022–2024.

Podle „konvenčního“ scénáře by měl HDP Francie v letošním roce vzrůst o 3,4 % a míra inflace by měla dosáhnout 3,7 % v ročním průměru. Druhý, „zhoršený“ scénář zkoumá dodatečný efekt výraznějšího nárůstu cen komodit v kombinaci s velkou mírou nejistoty a předpovídá pro letošní rok pomalejší růst HDP o 2,8 % a vyšší průměrnou roční míru inflace, která má dosáhnout 4,4 %

Francouzská vláda proto vypracovala a v polovině března představila plán ekonomické a sociální odolnosti, který má pomoci zmírnit dopady rusko-ukrajinské krize na francouzské hospodářství, zaměstnanost a kupní sílu obyvatelstva. Dalším významným cílem tohoto plánu je postupné snižování závislosti Francie na dovozech surovin a energetických zdrojů z Ruska a dosažení společného evropského cíle odstranění závislosti na dodávkách ruské ropy a zemního plynu do roku 2027.

Plán tedy sleduje jak krátkodobé cíle zmírnění dopadů aktuálního cenového šoku na francouzské občany a firmy, ale zároveň i dlouhodobé hledisko – posílení nezávislosti a odolnosti pro případ budoucích geopolitických turbulencí.

Plán odolnosti obsahuje celý soubor opatření přesně zacílených na sektory či firmy, které obchodují s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou nebo mají v těchto zemích umístěny své aktivity. Zároveň má pomoci čelit dopadům rostoucích cen zemního plynu, elektřiny a surovin, a to nejen firmám a průmyslovým odvětvím – zejména těm energeticky náročným, ale i občanům.

Ilustrační fotografie

Mezi hlavní podpůrná opatření patří sleva ve výši 15 centů na každý natankovaný litr pohonných hmot pro všechny osoby i firmy s platností od 1. dubna po dobu čtyř měsíců. Stát dále převezme polovinu z celkového navýšení nákladů na spotřebu energie u energeticky náročných podniků, pro které výdaje na energie představují minimálně 3 % jejich obratu, a jejichž výdaje na energie vzrostly minimálně o 40 % od začátku rusko-ukrajinské války.

Firmy budou moci do konce června letošního roku požádat o státem garantované půjčky ve výši až do 35 % jejich obratu a od července bude k dispozici nový typ státem garantované půjčky určený obzvláště postiženým soukromým firmám do výše 10 % jejich obratu. Zároveň vláda umožní odklady plateb povinných odvodů společností, jejichž aktivity jsou postiženy nárůstem cen energií nebo mají problémy s exportem.

Podpory v celkové výši 400 milionů eur směřují také do sektoru zemědělství a potravinářství jako kompenzace ztrát v souvislosti s prudkým nárůstem cen krmiv i energií a na posílení potravinové bezpečnosti.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Paříži (Francie). Autorka: Zuzana Gamrotová, ekonomická diplomatka.

• Oblasti podnikání: Energetika | Investice | Obchod
• Teritorium: Evropa | Francie | Zahraničí