Zmíněného výsledku dosáhli Češi navzdory vysokým výdajům za energie, nízkým investicím domácností či propadem v oblasti finanční rovnosti mezi muži a ženami. V indexu prosperity nejvíce bodovaly severské státy v čele s Dánskem. Slovensko skončilo na čtvrtém místě od konce.

Česko se dlouhodobě zlepšuje

Index dokazuje dlouhodobý trend zlepšování Česka, který je patrný už od prvního ročníku z roku 2022. V té době bylo Česko na třinácté pozici, a to především vlivem vysokých výdajů na energie a nízkého podílu investic na financích domácností. Obě tyto oblasti zůstávají ve srovnání se zbytkem Evropy pro Česko podprůměrné, v obou jsme ovšem zaznamenali mírné zlepšení.

„Nejvíce finančních prostředků si Češi uchovávají na netermínovaných účtech u bank. Na konci května 2026 na nich české domácnosti měly uloženo 3,3 bilionu korun, z toho 46 % bylo na běžných účtech,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Zájem Čechů o investování postupně roste. „Podle dat Asociace pro kapitálový trh se za investory považuje 46 procent Čechů a dalších 27 procent investování aktivně zvažuje. Naopak klesá podíl lidí, kteří investování zcela odmítají, což svědčí o větší ochotě hledat efektivní způsoby zhodnocení úspor a rovněž rostoucí finanční gramotnosti,“ doplňuje Hrtúsová.

Zhoršuje se finanční rovnost mezi muži a ženami

Kde jsme si v indexu prosperity naopak pohoršili, je oblast finanční rovnosti mezi muži a ženami. Částečným důvodem však může být i změna metodologie průzkumu Gender Equality Index (GEI).

Equal Pay Day symbolicky na MDŽ. Propast mezi platy žen a mužů se opět prohlubuje

Kvůli této novince se výsledky pilíře výrazně proměnily. Například Slovensko tak meziročně poskočilo z 18. příčky na třetí místo. Česko se naopak o pár příček propadlo a místo patnáctého místa jsme podle letošních dat skončili až na 18. pozici.

V dalších oblastech GEI si navíc stojíme ještě výrazně hůř. V oblasti označované jako politická, sociální a ekonomická moc jsme až na třetím místě od konce. Právě rovnost na trhu práce je totiž dlouhodobým problémem Česka.

Spořivost a včasné platby posilují finanční zdraví Čechů

Sedmého místa ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme však nedosáhli náhodou. „Máme totiž několik silných stránek, které ostatním státům v takové míře chybějí,“ vysvětluje analytik Evropy v datech Tomáš Odstrčil.

„Příkladem za všechny je pověstná česká spořivost. V indikátoru nazvaném Úspory vůči příjmům jsme totiž na první příčce napříč celou Evropskou unií. Dokážeme uspořit přes pětinu příjmů, o čemž by si naši slovenští sousedé mohli s úsporami v hodnotě 8,1 procent nechat jen zdát,“ dodává Odstrčil.

Česko posiluje, ekonomiku ale dusí krize bydlení a statut montovny

Ještě horší je situace v Řecku a Bulharsku, kde dokonce výdaje převyšují příjmy – v Řecku o 1,65 procenta a v Bulharsku dokonce o 6,4 procenta. Ve stejné situaci byli podle loňských dat i Rumuni, kterým se však ze záporných hodnot letos podařilo posunout na alespoň 2,73 procenta úspor na příjmech.

Srovnání států uzavírá východní Balkán a Slovensko

Přesto však právě Rumunsko skončilo v celkovém srovnání Finančního zdraví na posledním místě následované Řeckem, Bulharskem a Slovenskem. Tyto země spojují problémy napříč stejnými indikátory, ale zároveň mají všechny čtyři relativně nízké zadlužení domácností (Rumunsko dokonce nejnižší napříč EU) či nadprůměrně dobré výsledky v oblasti finanční rovnosti, kde je Slovensko třetí a Bulharsko dokonce druhé.

Na opačném konci srovnání skončilo Dánsko, které letos poprvé od vzniku Indexu prosperity sesadilo Nizozemsko. Trojici nejúspěšnějších zemí pak uzavírá Švédsko. I tyto země propojuje několik podobností, jako jsou vysoké investice a finanční aktiva, relativně vysoké úspory, nízká sociální a materiální deprivace či malý podíl nízkopříjmových domácností, kterým by chyběla finanční rezerva.

Česko si nese poměrně významnou zátěž v počtu velkého množství exekucí a lidí v exekuci.

Daniel Hůle, Člověk v tísni

Trojici nejsilnějších zemí však spojuje i jeden z problematických indikátorů. Poslední, předposlední a 24. místo těmto zemím patří v indikátoru Zadlužení domácností. „Vysoký podíl zadlužení domácností v zemích jako je Lucembursko nebo Nizozemsko je ovlivněn zejména strukturou vlastnictví nemovitostí a jejich cenami. V Nizozemsku má vlastní nemovitost 69 procent domácností, 58 procent však k tomuto účelu čerpá hypotéku nebo jiný úvěr.

Sociální či materiální deprivaci v ČR zažívá každá čtyřicátá domácnost

Česko může v mnoha ohledech ostatní země inspirovat. Relativně nízkou (5. nejlepší výsledek v Unii) má totiž sociální a materiální deprivaci, které EU charakterizuje jako podíl lidí, kteří žijí v běžných domovech, ale nejsou schopni pokrýt většinu základních potřeb, jež jsou nedílně spjaty se standardem života.

Mezi tyto potřeby patří například neschopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané náklady, koupit si nové oblečení či zajistit si připojení k internetu z finančních důvodů. Takových domácností je v Česku 2,6 procenta, tedy zhruba polovina ve srovnání s Německem. Z našich sousedů se v tomto ohledu daří lépe pouze Polsku, kde se sociální či materiální deprivace týká dvou procent domácností.

Prognóza: Geopolitické napětí přibrzdí českou ekonomiku jen mírně, příští rok by měl růst zrychlit

Na to, že v praxi může být realita mnohem závažnější a často nemusí odpovídat závěrům z průzkumů, ovšem upozorňuje Daniel Hůle z Člověka v tísni: „Data Eurostatu, které vycházejí z šetření EU-SILC, mají několik zásadních metodologických vad. Nejzásadnější je asi skutečnost, že šetření nahlíží na příjmy ze zaměstnání jako na plně disponibilní příjmy. Vůbec se nepřihlíží ke skutečnosti, zda je člověk v exekuci nebo insolvenci takže deklarovaný čistý příjem vychází hezky, ale když odečteme srážku, tak už je ta situace úplně jiná.“

„To by až tak nevadilo, pokud by situace v oblasti exekucí byla v evropských zemích víceméně srovnatelná, ale Česko si nese poměrně významnou zátěž v počtu velkého množství exekucí a lidí v exekuci. Tato šetření navíc dostatečně nepokrývají substandardní bydlení, jako jsou například ubytovny, takže ta krystalická chudoba, je pro šetření částečně neviditelná. Na problematiku ostatně s Danielem Prokopem upozorňujeme již od roku 2018 opakovaně, ale tím že to má razítko Eurostatu, tak reputace těchto šetření je v českém prostoru poměrně vysoká,“ dodává Daniel Hůle.

Největším problémem v Česku zůstávají výdaje spjaté s energiemi. Na plyn, elektřinu a další paliva u nás připadne 6,6 procenta výdajů domácností a ačkoliv jsme se oproti prvnímu ročníku z roku 2022 posunuli z 25. na 23. místo, stále se pohybujeme kolem šestiprocentní úrovně.

Redakčně upravená tisková zpráva Index prosperity Česka