V srpnu nejvíce zdražily alkohol a tabák, klesly naopak ceny nezpracovaných potravin. Meziměsíčně narostly spotřebitelské ceny o 0,3 procenta. V červenci 2026 byla inflace na 1,7 procenta.

Čísla vyplývají z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu srpnové inflace oznámí statistici 10. září, od aktuální predikce by se ale neměla odlišovat.

Většinu letošního roku se inflace držela pod dvěma procenty. Nejvyšší byla v dubnu, kdy se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,5 procenta. Nejpříznivější čísla pak zaznamenali statistici v únoru, kdy se dokonce inflace dostala na nejnižší hodnotu od října 2016. 

Za relativně nízkou inflací je v roce 2026 především rozhodnutí nové vlády o tom, že stát plně převezme financování podpory obnovitelných zdrojů energie. Domácnosti přestaly od ledna 2026 platit poplatek ve výši 600 korun za MWh a elektřina domácnostem zlevnila. Aktuálně ceny energií opět mírně rostou, ale děje se tak především kvůli dražším pohonným hmotám.

ČNB sazby nezvýšila. Inflace v červenci mírně narostla, ale zůstala pod dvěma procenty

Česká národní banka je i po celý letošní rok opatrná. Kvůli obavě z inflačních tlaků zvýšila v červnu 2026 (poprvé za čtyři roky) základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Jedním z důvodů bylo i vyšší tempo zadlužování, které nastartovala vláda Andreje Babiše. Ten naopak červnové rozhodnutí bankovní rady ČNB kritizoval.

Podle ekonomů není mírné zvýšení inflace v osmém měsíci roku překvapením. Další vývoj pak považuje většina analytiků za nejistý, ceny by ale měly růst o něco rychleji.

Nejvíce zdražily tabák a alkohol, rostou i ceny benzinu a nafty  

Nejvýrazněji letos v srpnu meziročně rostly ceny alkoholických nápojů a tabáku, které zdražily o 4,7 procenta. Největší zlevnění zaznamenal ČSÚ u nezpracovaných potravin. Jejich ceny se snížily o 4,5 procenta.

Ceny energií, které zahrnují také pohonné hmoty, se v srpnu podle odhadu meziročně zvýšily o 2,3 procenta. V červenci naopak zaznamenaly mírný pokles. Projevuje se tak ukončení regulace ceny pohonných hmot za strany státu, ke kterému došlo na počátku prázdnin.

Index firemních nákladů: Firmy prudce zpomalily. Červencový objem útrat klesl téměř o 12 procent

Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména zmíněné převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. „Na první pohled by se mohlo zdát, že úvodní odhad srpnové inflace příliš vzruchu nenabízí. Rostla totiž  přesně v souladu s naší predikcí, ale i s odhadem trhu a ČNB. Vypadá to tak, že každý věděl, jak to dopadne. Pohled na základní strukturu inflace je však mnohem zajímavější,“ komentuje srpnová čísla analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.  

Pro bankovní radu ČNB je totiž podle Krona nejdůležitější vývoj jádrové inflace, která se mohla z červencových tří procent mírně snížit, protože meziroční růst cen služeb v srpnu zvolnil (ze 4,7 % na 4,5 %), přesto ale zrychlila na 3,3 procenta.

Další zvyšování sazeb, které ekonomové donedávna považovali za nepravděpodobné, je podle Martina Krona aktuálně ve hře. „Domníváme, že je zvýšení sazeb na zářijovém zasedání ČNB reálnou variantou,“ dodává analytik.

Domníváme, že je další zvýšení sazeb na zářijovém zasedání ČNB reálnou variantou.

Martin Kron, Raiffeisen Bank

Překročí inflace v roce 2027 tři procenta?

Také podle hlavního ekonoma UniCredit Bank CR and Slovakia Martina Komrsky se svižnější tempo růstu cen očekávalo a nemělo by být překvapením ani pro centrální banku.

„Ve zbývající části roku počítáme s dalším růstem meziroční inflace nad dvě procenta, přičemž v prvních měsících příštího roku může dokonce překročit tři procenta,“ varuje ekonom. Návrh státního rozpočtu na rok 2027, který obsahuje astronomický schodek ve výši 389 miliard korun, podle Komrsky rizika inflačního vývoje výrazně zvyšuje.

„Jakkoliv celková inflace stále vypadá neškodně, podrobnější pohled do její struktury nabízí méně komfortní obrázek. Zatímco ceny potravin výrazně klesají a pomáhají držet celkové inflační číslo nízko, meziroční dynamika jádrové inflace mírně zrychlila na 3,3 %. Ve zbývajících měsících letošního roku čekáme další růst celkové inflace nad úroveň dvou procent,“ shrnuje Komrska.

Ekonomika ve 2. čtvrtletí zrychlila, pomohla zahraniční poptávka

Na začátku příštího roku může inflace podle něj dočasně překročit tříprocentní hranici. „To by ale bylo zčásti dáno statistickým efektem nižší základny z letoška, kdy vládní opatření (odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie) inflaci skokově snížilo,“ dodává Komrska, který přesto zatím další zvyšování sazeb ze strany ČNB neočekává.

Srpnová čísla jako argument pro stabilitu sazeb?

Podle ekonoma Lukáše Kovandy není výrazné zlevňování potravin, které udržují inflaci v Česku na přijatelné úrovni, náhodné. Už několik měsíců totiž prudce klesají ceny na začátku výrobního řetězce. V červenci byly ceny zemědělských výrobců meziročně nižší o významných třináct procent.

„Ceny prasat se propadly o 27,5 procenta, mléka o 26,7 procenta a obilovin o 13,4 procenta. Cenový pokles se následně přelévá také do potravinářského průmyslu: ceny potravinářských výrobků byly v červenci meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčných výrobků dokonce o 15,1 procenta a zpracovaného masa o 7,2 procenta,“ vypočítává ekonom.  

Podle Kovandy se ovšem nedá předpokládat, že potraviny budou rychlým tempem zlevňovat dlouhodobě. Dosavadní příznivý vývoj se může postupně obrátit kvůli zdražování některých agrárních komodit a hnojiv, slabší úrodě nebo dopadům extrémního sucha.

Zprávy o mírném zlepšení dorazily ze sektoru služeb, kde meziroční inflace poklesla, nicméně i nadále zůstává varovně vysoká. Průmyslové zboží naopak zdražovalo umírněně.

Vít Hradil, Investika

Také podle Kovandy představují pro centrální banku srpnová čísla spíše argument pro stabilitu úrokových sazeb. V září by se tedy podle jeho slov sazby zvyšovat už neměly.

„Inflaci i nadále významně ovlivňují kolísavé položky, které se shodou okolností momentálně pohybují opačným směrem. Válka v Iránu zvyšuje ceny pohonných hmot a tím inflaci tlačí nahoru, naopak donedávna příznivý vývoj cen zemědělských výrobců a potravinářů zlevňuje potraviny,“ doplňuje vyjádření kolegů analytik společnosti Investika Vít Hradil.

„Ve zbytku roku 2026 očekáváme postupný nárůst inflace do okolí 2,5 procenta a v průměru za celý letošní rok podle nás vykáže hodnotu 2,1 procenta,“ uzavírá Vít Hradil.

Jakub Procházka