Dle získaných ohlasů z členské základny jsou firmy se současnou úpravou veřejného zadávání spokojeny, respektive se s ní naučily pracovat. Nejvíc by ocenily, kdyby ke změnám legislativy nedocházelo tak často.

Pokud by už mělo dojít k nějaké změně zákona o zadávání veřejných zakázek, mělo by se jednat o ukončení zadávání pouze na nejnižší cenu a zavedení dalších hodnotících kritérií, jako jsou například délka a náklady životního cyklu, délka záruky a zajištění závazků z odpovědnosti za vady a závazků ze záruky.

Jaké změny nás tedy v budoucnu na národní i evropské úrovni čekají?

Začněme v Evropě. V prosinci 2023 byla zveřejněna zpráva Evropského účetního dvora o ve řejných zakázkách, která konstatovala, že konkurence v oblasti veřejných zakázek poklesla a celkově chybí povědomí o hospodářské soutěži ve veřejných zakázkách.

Zakázky bez výběrového řízení tvořily přibližně 15,8 % všech zadávacích řízení. Podíl zakázek s jediným uchazečem se v letech 2011–2021 zdvojnásobil z 23,5 % na 41,8 %. Počet uchazečů se přitom téměř snížil na polovinu, a to z průměrných 5,7 uchazečů na jedno řízení v roce 2011 na 3,2 uchazeče v roce 2021. Na základě těchto zjištění ECA dospěla k závěru, že úroveň pří mých zadání zůstává ve většině členských států vysoká, což ukazuje, že nová zadávací směr nice z roku 2014 neměla prokazatelný vliv na nabídky s jediným uchazečem a přímá zadání a hlavní cíle reformy z roku 2014 zatím nebyly splněny.

Dopad jednotného evropského dokumentu pro zadávání veřejných zakázek a elektronických formulářů se zatím neprojevil. Podíl zakázek zadávaných malým a středním podnikům se celkově nezvýšil. Většina zadavatelů provádí strategické zadávání veřejných zakázek pouze ve velmi omezené míře. Zpráva konstatuje, že podíl zakázek je stále ve prospěch nejnižší nabídky nebo ceny jako rozhodujícího kritéria.

Na jaře 2025 Evropská komise zahájila přípravu revizí směrnic, do které plánuje zahrnout nové po litické cíle včetně sociálních podmíněností, omezení subdodávek nebo podmínění účasti v tendru existencí kolektivní smlouvy.

Od listopadu 2025 do ledna 2026 probíhala veřejná konzultace k revizi rámce pro zadávání veřejných zakázek. V březnu 2026 Komise zveřejnila souhrnnou zprávu o jejím výsledku. Celkem došlo 1 037 odpovědí, z nichž 97 % pocházelo ze zemí EU. 47 % odpovědí poskytli podnikatelé, následovaly veřejné orgány (13 %) a odborové svazy (11 %).

Podrobně o veřejných zakázkách v Právním průvodci

Obecně lze říci, že respondenti upřednostňují progresivní možnosti zadávání veřejných zakázek jako hlavní prioritu, a to i na úkor hospodářské soutěže. Politická rozhodnutí, která upřednostňuje většina respondentů, směřují k reformě veřejných zakázek, která zvýší administrativní flexibilitu a umožní lepší využití strategických kritérií, i když to povede ke zvýšení administrativních nákladů a omezení hospodářské soutěže.

Podnikatelská sféra podporuje zavedení „evropské preference“, naopak veřejný sektor, který s větší pravděpodobností ponese náklady spojené s vyššími cenami a potenciálními obchodními odvetnými opatřeními, s tím nesouhlasí.

Pokud jde o sociální kritéria, pouze odborové svazy a nevládní organizace důsledně trvají na tom, aby jim byla dána priorita. Podrobný rozbor ukazuje, že obchodní sdružení a malé a střední podniky většinou nevidí důvod ke změně stávajících pravidel.

Rovněž Svaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasí s aktuálně předloženým návrhem k zahrnutí sociálních kritérií do veřejného zadávání, protože současná legislativa už začlenění sociálních kritérií umožňuje. Povinné sociální podmínky v evropské úpravě by byly duplicitní k národním pracovněprávním systémům, zvýšily administrativní zátěž, poškodily konkurenceschopnost a jednotný trh a vytvořily komplikace i v mezinárodních obchodních vztazích

A jak je to s právní úpravou v České republice?

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek a představilo některá z témat, která chce řešit. Změnu zákona plánuje předložit vládě ještě tento rok. Primárním cílem novely je odstranit gold plating, ke kterému došlo při poslední transpozici evropských směrnic, zjednodušit podlimitní řízení a celou úpravu. Součástí novely by měla být i elektronizace zadávání.

Vedle toho je v mezirezortním připomínkovém řízení návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Předkládaný návrh obsahuje změny zejména v oblasti hospodářské soutěže a také dozoru nad zadáváním veřejných zakázek.

Takže požadavek praxe, aby ke změně právní úpravy nedošlo, naplněn nebude. Držme si palce, aby připravované změny alespoň zjednodušily komplikované veřejné zadávání a nepřinesly další zvýšení administrativní zátěže.

Převzato ze speciální přílohy magazínu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1/2026). Autorka: Jitka Hlaváčková právnička a poradkyně generálního ředitele pro oblast občanského a obchodního práva