English version
Evropská komise zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2020, který sleduje celkovou situaci Evropy v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU, pokud jde o jejich digitální konkurenceschopnost. Letošní index DESI ukazuje, že ve všech členských státech a ve všech klíčových oblastech, které tento index měří, došlo k pokroku. To nabývá na významu zejména v souvislosti s koronavirovou pandemií, která ukázala, jak zásadní dnes digitální technologie jsou, neboť umožňují pokračovat v práci, pomáhají sledovat šíření viru a mimo jiné urychlují vývoj léků a očkovacích látek. Ukazatele indexu DESI, které jsou relevantní pro oživení, dále naznačují, že členské státy EU by měly zvýšit své úsilí o lepší pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou, přidělit spektrum 5G, a umožnit tak komerční spuštění služeb 5G, zlepšit digitální dovednosti občanů a dále digitalizovat podniky a veřejný sektor.
Výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová prohlásila: „Koronavirová krize ukázala, jak zásadní je, aby byli občané a podniky propojeni a schopni vzájemné interakce na internetu. Budeme i nadále spolupracovat s členskými státy na určování oblastí, do nichž je zapotřebí více investovat, aby mohli všichni Evropané využívat digitálních služeb a inovací.“
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton k tomu dodal: „Údaje, které dnes zveřejňujeme, ukazují, že průmysl dnes využívá digitálních řešení více než kdy dříve. Musíme zajistit, aby tomu tak bylo i v případě malých a středních podniků a aby byly v celém hospodářství zavedeny nejvyspělejší digitální technologie.“
V souvislosti s plánem na podporu oživení Evropy, přijatým dne 27. května 2020, bude DESI podkladem pro konkrétní analýzy pro jednotlivé země na podporu doporučení pro digitalizaci v rámci evropského semestru. Ty pomohou členským státům zaměřit se na jejich reformní a investiční potřeby a upřednostnit je, čímž se usnadní přístup k facilitě na podporu oživení a odolnosti s rozpočtem ve výši 560 miliard eur. Z této facility budou členským státům poskytnuty finanční prostředky na zvýšení odolnosti jejich ekonomik a zajištění toho, že investice a reformy podpoří zelenou a digitální transformaci.
Hlavní zjištění na základě indexu DESI z roku 2020
Nejlepší celkové výsledky v oblasti digitalizace v EU mají Finsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko. Hned za nimi následují Malta, Irsko a Estonsko. Index Mezinárodní digitální ekonomiky a společnosti (I-DESI) ukazuje, že země s nejlepšími výsledky v EU vedou rovněž v celosvětovém měřítku. Skutečnost, že největší ekonomiky EU nejsou zároveň i digitálními průkopníky, dokazuje, že pokud má EU zvládnout vzájemně související zelenou a digitální transformaci, je třeba zrychlit tempo digitální transformace. V posledních pěti letech dosáhlo největšího pokroku Irsko, následované Nizozemskem, Maltou a Španělskem. Výsledky těchto zemí rovněž výrazně přesahují průměr EU podle indexu DESI.
Vzhledem k tomu, že má pandemie významný dopad na každý z pěti rozměrů sledovaných DESI, je třeba interpretovat zjištění z roku 2020 ve spojitosti s četnými opatřeními, která Komise a členské státy přijaly pro řešení krize na podporu oživení. Členské státy podnikly kroky k minimalizaci šíření nákazy a k podpoře systémů zdravotní péče, například zavedením aplikací a platforem pro usnadnění telemedicíny a koordinaci zdravotnických zdrojů. Aktivní byla rovněž Komise: vydala například doporučení o společné sadě nástrojů Unie pro využití technologií a dat k boji proti krizi a ukončování souvisejících mimořádných opatření, zejména pokud jde o mobilní aplikace a využívání anonymizovaných dat v aplikacích pro vysledování kontaktů. Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) začalo na žádost Komise sledovat internetový provoz, aby se zabránilo přetížení.
Hlavní zjištění v pěti digitálních oblastech
Index digitální ekonomiky a společnosti sleduje pokrok dosažený v členských státech v pěti hlavních oblastech politiky, konkrétně v oblasti konektivity, digitálních dovedností, používání internetu fyzickými osobami, integrace digitálních technologií v podnicích a digitálních veřejných služeb.
Konektivita se zlepšila, ale pro řešení rychle rostoucích potřeb je třeba učinit více. Členské státy pracují na provádění nových pravidel EU přijatých v roce 2018 do vnitrostátních právních předpisů s cílem podpořit investice do pevných i mobilních sítí s velmi vysokou kapacitou. 78 % domácností mělo v roce 2019 k dispozici pevné širokopásmové připojení, oproti 70 % před pěti lety, a sítě 4G pokrývají téměř celou evropskou populaci. Avšak pouze 17 členských států, tedy o pět zemí více než v loňském roce, již přidělilo spektrum v prvních pásmech 5G. Pokud jde o připravenost na 5G, nejvíce pokročily Finsko, Itálie, Maďarsko a Německo. Pevné širokopásmové sítě s velmi vysokou kapacitou jsou dostupné 44 % domácností v EU.
Je zapotřebí většího pokroku v oblasti digitálních dovedností, zejména proto, že krize způsobená koronavirem ukázala, že odpovídající digitální dovednosti mají pro občany zásadní význam při přístupu k informacím a službám. Velká část obyvatelstva EU (42 %) stále postrádá alespoň základní digitální dovednosti. V roce 2018 pracovalo v celé EU přibližně 9,1 milionu lidí jako specialisté na informační a komunikační technologie, což je o 1,6 milionu více než před 4 lety. 64 % velkých podniků a 56 % malých a středních podniků, které v roce 2018 nabíraly odborníky na IKT, uvedlo, že obsadit pracovní místa specialisty v této oblasti je obtížné.
Ačkoli během pandemie došlo k prudkému nárůstu používání internetu, tento trend se objevil již před krizí, kdy 85 % lidí používalo internet alespoň jednou týdně (oproti 75 % v roce 2014). Nejvíce vzrostlo využívání videohovorů, a to z 49 % uživatelů internetu v roce 2018 na 60 % v roce 2019. Oblíbenější než v minulosti je rovněž internetové bankovnictví, které používá 66 % uživatelů internetu, a nakupování na internetu, které využívá 71 % uživatelů.
Podniky se čím dál více digitalizují, přičemž nejdále jdou v tomto směru velké podniky. 38,5 % velkých podniků se již spoléhá na vyspělé cloudové služby a 32,7 % uvedlo, že využívají analýzy dat velkého objemu. Převážná většina malých a středních podniků však tyto digitální technologie zatím nevyužívá, pouze 17 % z nich využívá cloudové služby a pouze 12 % analýzy dat velkého objemu. Pokud jde o elektronický obchod, výrobky nebo služby prodávalo na internetu v roce 2019 pouze 17,5 % malých a středních podniků, a to po velmi mírném zvýšení o 1,4 procentního bodu ve srovnání s rokem 2016. Z velkých podniků naproti tomu online prodeje v roce 2019 využívalo 39 %.
V zájmu podpory elektronického obchodu se EU dohodla na řadě opatření, která sahají od odstranění neodůvodněných přeshraničních překážek a usnadnění levnějšího přeshraničního doručování balíků až po zajištění ochrany práv internetových zákazníků a podporu přeshraničního přístupu k obsahu online. Od prosince 2018 si spotřebitelé a podniky mohou vyhledat nejlepší online nabídky z celé EU, aniž by byli diskriminováni na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu.
V oblastech elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví se projevuje stále zřetelnější trend využívání digitálních veřejných služeb, což zvyšuje efektivitu a přináší úspory úřadům veřejné správy a podnikům, zvyšuje transparentnost a posiluje účast občanů na politickém životě. 67 % uživatelů internetu, kteří v roce 2019 předložili formuláře své veřejné správě, nyní využívá online kanály (v roce 2014 to bylo pouze 57 %), což ukazuje, jak je výhodné využívat služeb založených na IKT oproti službám s fyzickými dokumenty. Nejlepší výsledky v této oblasti vykazují Estonsko, Španělsko, Dánsko, Finsko a Lotyšsko.
Souvislosti
Roční index digitální ekonomiky a společnosti měří pokrok členských států EU směrem k digitální ekonomice a společnosti na základě údajů Eurostatu i specializovaných studií a metod sběru dat. Zprávy DESI pro rok 2020 vycházejí z údajů z roku 2019. Ke zlepšení metodiky indexu a zohlednění nejnovějšího technologického vývoje byla v indexu DESI pro rok 2020 provedena řada změn, takže nyní zahrnuje také pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou. Index DESI za předchozí roky byl pro všechny země přepočítán, aby se zohlednily změny ve výběru ukazatelů a opravy podkladových údajů. Skóre a pořadí zemí se tedy mohlo ve srovnání s předchozími vydáními změnit. Vzhledem k tomu, že jde o údaje za rok 2019, je v indexu DESI 2020 a ve vypočtených průměrných hodnotách pro EU zahrnuto Spojené království.
Další informace
Index digitální ekonomiky a společnosti DESI za rok 2020
