Na straně druhé se jedná o partnery, kteří společně ovlivňují podobu veřejného prostoru, chod obecních institucí i komfort obyvatel.

V posledních desetiletích, s postupnou profesionalizací veřejné správy, sílí poptávka po inovativních, ale i transparentních a ekonomicky výhodných řešeních. Právě zde se spolupráce s privátním sektorem často láme – buď ve smyslu inspirativního partnerství, které přináší benefity všem, nebo naopak v podobě zklamání, nedorozumění a někdy i veřejných kontroverzí. Jaké příklady české a moravské praxe mohou být inspirací? Kde naopak selhání nabízejí cenné poučení?

Když se daří: Pozitivní příklady spolupráce

Jedním z nejviditelnějších trendů posledního desetiletí je digitalizace a rozvoj konceptu smart cities. Zde lze najít řadu úspěšných projektů, které vznikly na základě intenzivní spolupráce městských samospráv s technologickými firmami. Například město Kolín patří mezi průkopníky v zavádění chytrých technologií – ve spolu práci s privátními dodavateli zavedlo systém inteligentního veřejného osvětlení, který nejen snižuje náklady na energie, ale také umožňuje sledování a optimalizaci světelného smogu podle aktuální potřeby.

Podobně v Brně, kde radnice spolupracuje s firmami na sběru a analýze dat o dopravních tocích, což umožňuje lépe plánovat a regulovat dopravu a zefektivňovat fungování městské hromadné dopravy. Zásadní je zde otevřenost ke spolupráci, nastavení jasných pravidel mezi partnery a důsledná zpětná vazba.

Se zvyšujícími se požadavky na ekologii a udržitelnost se města a obce stále častěji spojují s privátními firmami v oblasti odpadového hospodářství. Dobře fungující spolupráci lze najít například ve Valašském Meziříčí, kde jsou správa a svoz odpadu svěřeny privátní firmě na základě transparentní veřejné soutěže. Město si stanovilo jasné kontrolní mechanismy a pravidelně vyhodnocuje spokojenost občanů. Výsledkem je nejen vyšší efektivita, ale také inovace – firma například zavedla systém zpětné SMS notifikace o svozu nebo čipování nádob, což přispívá k přesnějším statistikám a k lepšímu plánování.

Správa a údržba veřejné zeleně představuje pro mnohé obce náročnou a nákladnou agendu. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které před několika lety přesoutěžilo služby údržby zeleně a uzavřelo rámcové smlouvy s několika firmami. Ty se nyní pravidelně střídají podle jednotlivých lokalit, což zajišťuje nejen pestrost přístupů a know-how, ale také konkurenční tlak na cenu a kvalitu služeb. Obyvatelé mají možnost hodnotit spokojenost s jednotlivými dodavateli a jejich hlasy jsou zohledňovány při dalším zadávání veřejných zakázek.

I menší obce dokáží ve spolupráci s privátními partnery realizovat ambiciózní projekty. Obec Kněžice ve středních Čechách je často uváděna jako modelový příklad energeticky soběstačné obce. Ve spolupráci s technologickými firmami zde vybudovali bioplynovou stanici a systémy na výrobu tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů. Občané se na projektu přímo podílejí a výsledkem je nejen energetická nezávislost, ale také nové pracovní příležitosti a šíření know-how do dalších regionů. Úspěch tohoto partnerství stojí na dlouhodobém plánování, otevřené komunikaci a zapojení občanů.

Kde to drhne: Poučení z neúspěšných projektů

Jedním z nejčastějších úskalí spolupráce s privátním sektorem je oblast veřejných zakázek na IT systémy. Právě zde se opakovaně vyskytují případy, kdy špatně definované zadání, nedostatečná kontrola nebo podcenění následného servisu vedou k nefunkčním nebo předraženým řešením. Například město Prostějov muselo před několika lety rušit a znovu vypisovat zakázku na nový městský informační systém poté, co se ukázalo, že vítězná firma nebyla schopna dodat funkční produkt v požadované kvalitě a termínu.

Podobné případy lze najít i v menších obcích, kde často chybí odborné zázemí a znalosti k preciznímu zadání složitějších technologických projektů. Následkem pak bývají spory, prodlevy a nespokojenost jak na straně úřadů, tak občanů.

Některé případy ukazují, že spolupráce s privátními podniky může být pro municipality i nevýhodná. Typickým příkladem jsou dlouhodobé pronájmy městského majetku či uzavírání koncesních smluv, kde v minulosti často docházelo k nastavení nevyvážených podmínek. Veřejnost si jistě vzpomene například na kauzy týkající se vodohospodářských služeb v některých městech, kdy byly kontrakty uzavírány na desítky let s minimální kontrolou města a s omezenou možností ovlivňovat cenu pro koncové uživatele.

Důsledkem byla dlouhodobá nespokojenost občanů, ztížená možnost oprav smluvních vztahů a v některých případech i soudní spory. Poučení? Nutnost naprosté transparentnosti při uzavírání dlouhodobých smluv a důsledné vyhodnocení rizik.

V některých obcích panuje k privátnímu sektoru stále nedůvěra pramenící z minulých zkušeností nebo obavy z možných konfliktů zájmů. Typické je to například v oblasti správy a rozvoje veřejných budov (škol, školek, kulturních domů), kde města často preferují vlastní příspěvkové organizace nebo městské technické služby. Přestože privátní firmy by mnohdy dokázaly nabídnout inovativnější řešení a úspory, obavy z „privatizace“ veřejného sektoru a ztráty kontroly nad majetkem vedou ke konzervativnímu postupu.

Zkušenosti ukazují, že klíčem je hledání rovnováhy – otevřenost vůči inovacím a moderním postupům, ale zároveň nastavení jasných mantinelů a pravidel kontroly veřejného zájmu.

Pod lupou: Inspirace z regionů

Jak spolupráce s privátním sektorem může vypadat v různých regionech, ukazují tři inspirativní minipříběhy.

Město Hradec Králové uzavřelo partnerství s místní IT firmou na vývoj a provoz aplikace Můj Hradec. Občané díky ní mohou pohodlně hlásit závady, sledovat důležité informace i spravovat některé agendy online. Transparentní soutěž, pravidelná aktualizace funkcí a zapojení uživatelů do vývoje znamenají, že aplikace je dlouhodobě oblíbená a efektivně slouží svému účelu.

Po letech nevýhodných smluv s privátní společností se městu Vsetín podařilo vyjednat návrat správy vodovodů a kanalizací zpět pod městský podnik. Proces byl komplikovaný a finančně náročný, ale výsledkem je vyšší transparentnost a možnost ovlivňovat cenu pro koncové uživatele. Vsetínský příklad ukazuje, že i po chybách lze najít řešení, pokud je vůle a podpora veřejnosti.

Město Třebíč si dlouhodobě zakládá na spolupráci s místními podnikateli v oblasti kultury a cestovního ruchu. Dohody o partnerství, společné akce a sdílení know-how přinášejí synergii, která podporuje rozvoj regionu a zvyšuje atraktivitu pro návštěvníky i obyvatele.

Budoucnost spolupráce: Trendy a výzvy

S rozvojem digitalizace, tlaky na udržitelnost a rostoucími nároky veřejnosti bude spolupráce municipalit s privátním sektorem stále významnější. Města a obce budou potřebovat stále sofistikovanější služby – od energetiky přes bezpečnostní technologie až po komplexní správu dat.

Vedle toho poroste i potřeba chránit veřejný zájem, udržet transparentnost a kontrolu nad klíčovými oblastmi infrastruktury. V této dynamice nezbývá než věřit, že se české a moravské obce budou stále více inspirovat dobrými příklady a vyhýbat se chybám minulosti. Klíčem je partnerský přístup, otevřenost k inovacím a důsledná kontrola kvality.

Veřejný prostor, infrastruktura i služby jsou výsledkem každodenního dialogu mezi samosprávami, firmami a občany. A právě v této otevřené spolupráci mohou české a moravské obce a města najít nejen cestu k prosperitě, ale i ke spokojenosti svých obyvatel.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Valerie Saara