Jak vybudovat lepší postcovidové Česko?

Česká republika potřebuje vyrovnávat velké nerovnosti v rámci společnosti, umožnit, aby inovace a moderní technologie mohli využívat všichni lidé, nejen někteří jako dnes.

Potřebuje také výrazně zkvalitnit špatnou státní správu či přiblížit svou ekonomiku vyspělým severským zemím a Německu. Shodli se na tom významní zástupci různých oborů Česka v rámci jednoho z diskuzních panelů mezinárodní konference Týdne inovací ČR, která proběhla v pondělí 11. října 2021 v Praze.  

Týden inovací 2021. Foto: ELAI

Česká společnost trpí výraznými nerovnostmi

Problém, na kterém panovala asi největší shoda. Bohumil Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu, řekl, že pandemie nasvítila například ve vzdělávacím systému, mezi regiony atd. řadu strukturálních nerovností, které společnost dělí a vytváří v ní propast, jejíž důsledky se pak promítají do řady věcí. Ať už je to politická volba, hodnotové postoje apod.

Proto je podle Kartouse jedním z našich nejdůležitějších úkolů využívat inovace a nové technologie především k posílení a udržení maximální soudržnosti v české společnosti. Příkladem, kde se to daří, jsou podle něj zejména skandinávské země, které se také pravidelně umísťují na špici různých mezinárodních srovnání, ať už jde o úroveň wellbeingu, důvěry v instituce či míru inovací. 

Podle rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové se v uplynulém zhruba roce a půl ukázalo, že ekonomický model, v němž žijeme prakticky od 2. světové války, se už vyčerpal a má spoustu slabých míst. I proto jsme podle ní nebyli schopni pandemickou krizi zvládnout tak, jak bychom si představovali. Naše současná společnost totiž vůbec neřeší aspekty, které nejsou součástí tohoto ekonomického modelu, jako např. zdravotní bezpečnost nebo otázky klimatu. A s tím třeba i související narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců, které ukázaly, že v určitých komoditách nejsme soběstační, protože aplikujeme ekonomický model založený na maximalizaci zisku a levné pracovní síle.

Tento model podle Nerudové neakcentuje sociální dimenzi a vede k výše zmíněným nerovnostem. A Česko je na tom z tohoto pohledu hůř, než činí průměr zemí EU. Například z hlediska srovnání kolik procent bohatství vlastní jedno procento populace na tom nejsme tak špatně jako třeba Rusko, ale zároveň výrazně hůř než Německo či Rakousko, zdůraznila Danuše Nerudová.

Bývalý šéf Transparency International David Ondráčka si myslí, že z pohledu inovací máme v ČR dva světy: v rámci jednoho se zabýváme umělou inteligencí a úžasnými technickými vychytávkami, ovšem v tom druhém je realitou, že lidé v některých obcích jen obtížně shánějí lékaře, vlak u nich jezdí pouze jednou za den a podobně. Tyhle nůžky se podle Ondráčky stále rozšiřují, je proto nezbytné, aby se inovace dostaly mnohem níže a zlepšovaly životy všech lidí.

Nekvalitní státní správa a nedobrá konkurenceschopnost ČR

Během covidové pandemie se naplno obnažila nefunkčnost našeho státu v řadě oblastí, restart státu je proto zásadní, myslí si David Ondráčka. Za jeden z důležitých nástrojů pro uskutečnění žádoucích změn ve veřejném sektoru považuje e-government, tedy digitalizaci, tak aby lidé mohli většinu svých agend, při nichž musejí se státem komunikovat, vyřídit na dálku.

Ovšem digitalizaci je podle Ondráčky potřeba udělat i vnitřní, tak aby mezi sebou elektronicky mohly komunikovaly i jednotlivé úřady, které dnes často dělají neefektivní práci, protože musejí provádět „papírování”. Takové změny by jejich činnost mohly výrazně zlevnit a zrychlit, je přesvědčen David Ondráčka.

Pandemie podle ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Soni Jonášové také ukázala, jak špatně náš stát investuje a hospodaří se svými penězi, což je vidět například na rychlém zadlužování. „Než jako firmu, je lepší řídit stát jako domácnost,“ řekla Soňa Jonášová. Pak bychom si totiž byli vědomi jaké zdroje, ať ty přírodní nebo lidské, máme k dispozici a podle toho bychom s nimi nakládali.

Sedláček: Inovace by u nás měly být absolutní prioritou. Bohužel nejsou

Podle ředitelky INCIEN by měl například stát v rámci veřejných zakázek investovat nejen podle nejnižší ceny, ale i s ohledem na sociální a také environmentální kritéria. Takto chytré investice by mohly napříč Evropou pomoci lidem, kteří jsou znevýhodnění, nemají takové příležitosti atd. lépe se začlenit do společnosti.

Lékař a epidemiolog z pražského IKEM Petr Smejkal upozornil na slabou úroveň českého zdravotnictví, především ve smyslu nízkých odměn pracovníků v tomto sektoru či špatném vybavení nemocnic a ordinací (nejen) v malých městech atd. Náš stát podle Smejkala spoléhá na kvalitní služby, které ovšem poskytují nedostatečně placení zdravotníci, což je dlouhodobě neudržitelné. Během nejhorších okamžiků pandemie bylo také vidět, že zdravotníci jsou na hraně svých možností, a kdyby se situace měla znova takto významně zhoršit, řada z nich z oboru odejde, varuje Petr Smejkal.

Foto: Shutterstock

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar poukázal na to, že téměř veškerá hodnocení konkurenceschopnosti ČR v posledních třiceti letech ukazují, že naši společnost dopředu táhne privátní sektor, který je dnes v globálním měřítku plně konkurenceschopný. Ovšem jeden aspekt nás zároveň táhne výrazně zpět, a to je veřejný sektor.

„Roky jsme o tom mluvili, ale netušili jsme, jaké to má reálné důsledky,“ prohlásil Radek Špicar. Pandemie podle něj víc než výmluvně ukázala, co toto selhání může v praxi přinést, například v podobě desetitisíců mrtvých.

Podle Špicara je dnes jasné, že konkurenceschopnost ČR už nemůže být založená na levné pracovní síle jako doposud. Pandemie pro nás bude symbolicky znamenat konec první ekonomické transformace, jejíž koncept už se zcela vyčerpal, řekl Špicar. Je proto třeba rozjet druhou ekonomickou reformu, která nám mimo jiné pomůže dohánět země na severu Evropy a Německo, oproti kterému stále máme třetinové platy, což je ostuda a zároveň riziko pro sociální smír téhle země, je přesvědčen Radek Špicar.

Co s tím aneb jak udělat z Česka lepší místo pro život

Většina diskutujících se shodla i na tom, že asi nejdůležitějším nástrojem, který může ČR významně posunout žádoucím směrem v naznačených oblastech, je vylepšení vzdělávacího systému.

Podle Danuše Nerudové potřebujeme více vzdělaných lidí, například z hlediska počtu vysokoškoláků jsme stále pod průměrem zemí OECD. To nám pomůže, abychom schopnost inovovat přenesli i na tu nejnižší úroveň, tedy aby se inovacemi nezabývaly téměř pouze velké firmy, jak je tomu dnes, ale aby toho byly schopné i malé a střední podniky, které tvoří zhruba 60 % české ekonomiky. Potřebujeme, aby inovovat dokázal i venkov, protože nám to pomůže mj. zmenšovat několikrát zmíněné regionální rozdíly, řekla rektorka Mendelovy univerzity.

Brzdou inovací je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a financí

Bohumil Kartous v této souvislosti poznamenal, že ve svobodné zemi nelze restrukturalizovat systém tak snadno, jako to jde v autoritářských či poloautoritářských režimech. V demokraciích je nástrojem k uskutečnění žádoucích změn dlouhodobé vytváření vhodných podmínek, myslí si Kartous a vysvětluje, že změnit například způsob práce a přemýšlení lidí pracujících ve státním aparátu lze jedině změnou hodnot. A tomu nám pomůže především kvalitní školský systém, který bude vychovávat tvořivé a také aktivní jednotlivce.

Soňa Jonášová se domnívá, že v příštích letech možná bude nutné v ČR vyrábět méně, protože nebude dostatek zdrojů. Řešením je podle ní dělat věci lépe a chytře, a díky tomu si pak budeme moci dovolit i prodávat je za vyšší ceny, protože budou konkurenceschopné na globálních trzích.

Podle Radka Špicara by české ekonomice významně pomohlo, kdybychom se zlepšením podmínek zasadili o to, aby z ní každoročně neodcházelo 300 miliard korun z firem vlastněných zahraničním kapitálem. Tyto podniky u nás podle něj peníze reinvestovat chtějí, ale v tom, aby to dělaly ve zvýšené míře, jim brání především dvě věci: 1. postavit třeba vývojové centrum aj. trvá v ČR příliš dlouho, 2. sehnat dostatek kompetentních pracovních sil je tu prakticky nemožné.

Když lidé věří svým politikům

V debatě často zaznívaly příklady dobré praxe ze skandinávských zemí. Podle nich třeba Finové či Dánové ve vysoké míře důvěřují svým politikům. Díky tomu se pak mnohem víc starají o společný zájem celé společnosti a nejsou zdaleka tolik náchylní podléhat „alternativním” řešením, která předkládají populisté a extrémisté, či dezinformační scéna apod.

Týden inovací 2021
Foto: ELAI

I proto byli podle Petra Smejkala Dánové jedni z nejlepších pokud jde o zvládání covidové pandemie. Když jim totiž představitelé státu doporučili, aby se nechali očkovat, lidi to opravdu udělali. Dánové tak dnes mají společně s Portugalskem nejvíce proočkovanou populaci v Evropě (cca 85 %) a už na začátku září si mohli dovolit přistoupit ke zrušení prakticky veškerých protipandemických opatření. 

Petr Smejkal se domnívá, že vysoká úmrtnost v ČR během pandemie je daní i za to, že je u nás stále přítomný určitý rys typický pro východní společnosti – bezohlednost vůči ostatním. Řada lidí podle něj například odmítá nosit roušku, protože jim vadí, ale že to může pomoci jiným, je nezajímá. A totéž platí pro očkování, myslí si Petr Smejkal. Princip, že se očkujeme pro druhé, u nás na rozdíl od zemí na severu podle něj moc nefunguje.

Martin Zika

Portál BusinessInfo.cz je mediálním partnerem Týdne inovací




• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje
• Teritorium: Česká republika