English version
V rozvinutější části světa je stále větším problémem plýtvání potravinami. Z velké části za to může špatná informovanost o vlastní spotřebě. Lidé si to často neuvědomují a ani netuší, kolik jídla a peněz měsíčně vyhodí. Takovéto chování se stává čím dál větším problémem, a kromě jiného zatěžuje ekonomicky i zajištění odpadového hospodářství.
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně se spolu s kolegy z GREEN Solution s.r.o. a SAKO Brno, a.s. soustředili zejména na hodnocení vlivů na spotřební chování domácností a účinné metody, jak jejich chování ovlivnit. Výzkum, který skončil v květnu loňského roku, postavili na tom, že pokud člověku ukážeme důsledky jeho chování, kterého si mnohdy ani neuvědomuje, přimějeme ho ke změně přístupu.
Jak změnit uvažování lidí?
„Nosná myšlenka našeho projektu byla, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší kolik jídla a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,“ popisuje Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně.
Experiment určil, jak přesnou mají domácnosti představu o tom, kolik a jaký odpad produkují a jak se jejich představy liší od skutečnosti. Řešitelé projektu posuzovali, která z metod působení na domácnosti přináší největší efekt pro změnu jejich chování při přiměřených nákladech.
Nový program TA ČR urychlí a zjednoduší podporu aplikovaného výzkumu
„Jde o to, změnit uvažování lidí takovým způsobem, který se vyplatí i z hlediska nákladů, které do něj například města, obce či kraje vloží. Přínosy jsou v získání spolehlivých dat, kvantifikaci přímých dopadů intervence, publicitě a dostupnosti těchto postupů, což může významně pomoci řízení v oblasti odpadového hospodářství. Podobný úkol dosud nikdo neřešil, a to nejen v České republice,“ doplňuje předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka.
Výzkumníci se vypořádali s hned několika překážkami, které se v této oblasti vyskytují. Přesto, že se problémům s odpady věnuje poměrně velká pozornost, dostupnost dat o plýtvání s potravinami je značně omezená, pojmově neurčitá, a to i v odborné literatuře.
„Izolovanost a obtížná srovnatelnost již existujících výzkumů je velkou komplikací pro jejich využitelnost při řízení odpadového hospodářství. A konečně aktivity Evropské unie jsou zaměřené na obecné budování povědomí u obyvatel, neexistuje však měření jejich efektivity pro dosažení cíle, kterým je například snížení plýtvání potravinami do roku 2030 o jednu polovinu,“ upozornila Lea Kubíčková.
Experiment se zaměřil na chování domácností
Základní kostrou výzkumu byl experiment zaměřený na chování domácností – hlavním cílem bylo zjistit, kolik skutečně vyplýtvají potravin brněnské domácnosti a zda (a pokud ano, tak jak?) se dají lidé ovlivnit, aby bylo plýtvání méně. Proto bylo nejprve třeba zjistit, kolik skutečně potravin domácnosti vyhodí do odpadu.
Celý jeden rok byl v každém ročním období svezen směsný komunální odpad z celkem 900 brněnských domácností. Ten byl vždy za stovky domácností postupně rozebrán a byla zvážena potravinová složka směsného komunálního odpadu (SKO) podle předem stanovené metodiky. Získaná data přinesla velmi přesný obrázek o struktuře a objemu vyplýtvaných potravin, a to zejména na sídlištích, kde domácnosti neměly jinou možnost, kam potraviny vyhodit (například kompostování či zkrmení domácím zvířatům), než SKO.
Obyvatel Brna vyhodí průměrně 37 kilo potravin za rok
Rozbory komunálního odpadu v 900 brněnských domácnostech přinesly velmi zajímavá data. Obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta SKO. Po intervencích došlo ke snížení v průměru o 11 procent. Přepočteno na obyvatele, v SKO skončilo 33,3 kilogramu potravinového odpadu za rok.
V druhém roce projektu pak výzkumníci na vybrané skupiny domácností aktivně působili prostřednictvím různých vybraných intervenčních postupů, přičemž stále pozorovali i kontrolní skupinu bez působení. Osvěta probíhala například formou plakátů, samolepek, videí, ale také workshopů nebo jiným způsobem kampaně. Současně stále pokračovaly rozbory SKO, které v průběhu intervencí zaznamenaly pokles objemu vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách průměrně o 11 %.
Během osvěty klesl objemu vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách průměrně o 11 %
V posledním roce projektu se na domácnosti cíleně nepůsobilo, avšak stále probíhala měření, která měla za cíl zjistit, zda a jak dlouho, přetrvá efekt kampaní.
Podstatnou částí projektu bylo vyhodnocení účinnosti dosud užívaných nástrojů uplatňovaných orgány veřejné správy, například obecně cílených kampaní typu informační letáky, doporučení, plakáty a podobně. Takové hodnocení dosud chybělo, a to pro vysokou obtížnost jeho uskutečnění.
Výsledkem projektu byla zpracovaná metodika návodných postupů a procesů pro územně samosprávné celky, která by jim měla usnadnit zavádění behaviorálních metod do jejich plánů odpadového hospodářství. Využít ji mohou pro účinnou komunikační kampaň v oblasti redukce plýtvání potravinami v domácnostech. K těm prvním, kdo s ní začnou pracovat jsou aplikační garanti projektu – Jihomoravský kraj, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.
