Jak vypadá život v zemi, kde vás sleduje půl miliardy kamer a váš osud závisí na jedné aplikaci v mobilu? A proč Evropa v závodu s asijským drakem možná až nebezpečně ztrácí dech?

V dalším díle podcastu portálu BusinessInfo.cz přivítal moderátor Martin Zika investora, propagátora čistých technologií a technologického vizionáře Jana Staňka z fondu Purple Ventures. Jan v Číně několik let žil, pravidelně se tam vrací a v tomto otevřeném rozhovoru popisuje tamní realitu ze svého pohledu, zkušeností a také na základě rozhovorů s místními.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:25 Šok z čistého vzduchu: Jak Čína vyhrála boj se smogem
• 04:03 Velký bratr: 500 milionů kamer a digitální bič
• 04:59 WeChat a Alipay: Život v jedné aplikaci (a jeho rizika)
• 06:40 Kolektivismus vs. západní individualismus: Jiné vnímání světa
• 11:40 Ztráta soukromí na ulici: Proč už to Číňané neřeší?
• 16:30 Energetický paradox: Solární boom i nové uhelné elektrárny
• 20:28 Je rozumné vypínat uhelné elektrárny v Česku?
• 24:20 Demografická krize: Proč čínské ženy nechtějí rodit děti?
• 28:13 Robotizace průmyslu: Čína má náskok, který nás může bolet
• 28:55 Hrozba kolem Tchaj-wanu a geopolitický zlom
• 34:47 Co musí Evropa udělat pro své přežití v 21. století?

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Jan Staněk v rozhovoru popisuje Čínu jako zemi, která se za poslední roky dramaticky proměnila. Po více než deseti letech od svého pobytu v Nankingu ji vnímá jako technologicky vyspělou velmoc, která dokázala výrazně omezit smog, masově digitalizovat každodenní život a stát se lídrem v elektromobilitě, energetice, robotizaci i výrobě klíčových technologií.

Zároveň ale upozorňuje na odvrácenou stranu tohoto vývoje: rozsáhlý dohled, závislost lidí na aplikacích typu WeChat a Alipay, demografické problémy i rostoucí geopolitické ambice, zejména ve vztahu k Tchaj-wanu.

Šok z čistého vzduchu

Jan Staněk v Číně žil v letech 2009 až 2012, kdy působil jako jednatel čínské dceřiné společnosti tehdejší české firmy Moravia IT. Po více než deseti letech se do země vrátil a jedním z největších překvapení pro něj bylo zlepšení kvality ovzduší.

Podle Staňka Čína výrazně omezila smog hlavně přesunem nebo zavřením největších průmyslových zdrojů znečištění a rychlou elektrifikací dopravy. „Co mě velmi překvapilo po těch 13 letech, kdy jsem tam měl možnost přicestovat, je, že neskutečně zatočili se znečištěním ovzduší, smogem,“ říká.

V Pekingu podle něj radikálně zavřeli nebo přesunuli zhruba tisíc fabrik, které patřily k největším emitentům. Zároveň je ve velkých městech vidět obrovský nástup elektrifikovaných aut. „V Šanghaji, v Pekingu, v Nankingu nebo v Hefei, čtyři větší města jsme navštívili, je zhruba polovina vozů na silnicích už jsou dnes elektrifikovaná auta,“ popisuje Staněk.

Velký bratr a život v aplikacích

Vedle technologického pokroku v něm ale současná Čína vyvolává i velkou úzkost. Jan Staněk mluví především o rozsahu digitálního dohledu. Zmiňuje biometriku, kamery, propojení identity s dopravou a službami i fakt, že aplikace jako WeChat nebo Alipay se staly základním nástrojem každodenního života.

„Velký fenomén, který ve mně vytváří velkou úzkost, je lidově řečeno Velký bratr, který vás pořád sleduje. Je tam, tuším, 500 milionů kamer, rozmístěných po zemi,“ říká Staněk.

Čína objevuje Česko. Agentura na misi představila Asiatům regiony, gastronomii či lázně

Čína je podle něj zároveň mimořádně komfortní digitální prostředí. Přes telefon lze koupit jízdenku, vstupenku, eSIM, objednat taxi i zaplatit v obchodě. Problém je v tom, že takový komfort je spojený s extrémní závislostí na systému. „Vy si do mobilu stáhnete aplikaci, WeChat nebo Alipay, a přes tu si kompletně zorganizujete život,“ popisuje.

Odvrácenou stranou je možnost člověka z tohoto systému vyloučit. „Co je na tom děsivé, že oni vás umí vypnout,“ říká Staněk.

Odlišné vnímání vztahů a důležitost důvěry

Staněk v rozhovoru zdůrazňuje, že Čína se od západního světa liší nejen politicky, ale i kulturně. Zmiňuje silnější kolektivní vazby, odlišné vnímání vztahů a důležitost důvěry. Pro porozumění čínskému prostředí je podle něj zásadní pojem „kuan-si“, tedy síť vztahů.

„Ta nejsilnější vazba je rodina, a pak je, oni tomu říkají kuan-si, síť vašich vztahů,“ vysvětluje Staněk. Pokud člověk do takové sítě patří, vztahy fungují výrazně jinak než vůči lidem zvenčí. „Je velmi těžké se dostat do těch sítí. Když jste cizinec, tak to může trvat dekádu, než vás pustí k tělu, do toho svého kuan-si. Ta důvěra se buduje dlouho,“ dodává.

Důležitá je také práce s tváří, tedy s respektem, uznáním a citlivostí ve společenských situacích. Staněk upozorňuje, že západní přímočarost může v čínském prostředí snadno působit necitlivě. „Někomu můžete dát tvář, že ho pochválíte mezi ostatními, a naopak můžete velmi necitlivě až smrtelně urazit, když se před ostatními o někom necitlivě vyjádříte,“ říká.

Energetický mix: soláry, jádro i uhlí

Dalším velkým tématem je čínská energetika. Jan Staněk upozorňuje, že Čína zároveň masivně staví obnovitelné zdroje, jaderné elektrárny i uhelné zdroje. Na první pohled to může působit rozporně, ale podle něj jde o kombinaci rychlého růstu spotřeby, potřeby stabilních zdrojů a schopnosti stavět infrastrukturu v obrovském měřítku.

O čínském tempu výstavby jaderných elektráren říká: „Sekají jaderné elektrárny jak Baťa cvičky.“ Podle Staňka je Čína jednou z mála zemí, která dnes dokáže stavět jaderné zdroje opakovaně, ve velkém měřítku a relativně předvídatelně.

Zároveň připomíná, že Čína v obnovitelných zdrojích postupuje mimořádně rychle. „Pokud jde o rozvoj obnovitelných zdrojů energie, mají svoje pěti a desetiletky, a řekli, že budou mít nějaký nainstalovaný výkon na konci dekády. Toho čísla dosáhli v roce 2024, to je neuvěřitelné.“

Ondráš Přibyla: Čína řídí elektrorevoluci. Proč se svět zbavuje fosilní závislosti a co to znamená pro Česko

Uhlí podle Staňka v Číně funguje také jako stabilizační prvek. Neobhajuje tím emise, ale upozorňuje, že energetická bezpečnost vyžaduje záložní zdroje. Stejnou optikou se dívá i na českou debatu o zavírání uhlí. Varuje, že bez jádra, větru, baterií a dostatečné infrastruktury si Česko může zvyšovat závislost na dovozu plynu.

„Já bych byl opatrný s tím, jak rychle zavírat uhelné elektrárny, protože to uhlí máme svoje. To budeme nahrazovat plynem a kde vezmeme ten plyn? To ho zase přivezeme z Ruska? To asi nechceme, ne? Odkud ho budeme vozit? Z Kataru? Teď se zdá, že to úplně nepůjde a nevíme, kdy to půjde. Možná bychom měli být velmi opatrní.“

Demografie a robotizace mění čínský průmysl

Čína podle Staňka už dávno nestojí na levné pracovní síle. Demografický pokles, vzdělanější mladá generace a rostoucí neochota pracovat ve fabrikách starým tempem nutí firmy k automatizaci. Právě robotizace může být jedním z důvodů, proč si Čína udrží výrobní sílu i v době, kdy jí ubývají pracovníci.

„Zapomeňte na to, že tam pracují nějaké děti a že to je nějaká levná pracovní síla. Jim už nepřichází síla na ten trh. Mladí jsou vzdělaní a nechtějí dřít rukama ve fabrice jako roboti. Proto tam musí přijít roboti,“ říká Staněk.

V Pekingu proběhl robotický půlmaraton. Rozvoj robotiky je příležitostí pro české exportéry

Podle něj má Čína v robotizaci výrazný náskok i proti Česku. „Na 10 000 pracovníků v průmyslu má čínská firma dvakrát tolik robotů než česká firma,“ upozorňuje.

Demografická krize má ale širší dopady. Mladší generace hledá větší rovnováhu mezi prací a životem, zároveň na ni dopadá tlak umělé inteligence a nejistota na trhu práce. Staněk mluví i o čínském pracovním modelu 996: tedy od devíti do devíti, šest dní v týdnu. Takové tempo podle něj naráží na otázku kvality života i porodnosti.

Tchaj-wan a nová geopolitická realita

Jednou ze zajímavých geopolitických otázek, je otázka Tchaj-wanu. Staněk popisuje, že z čínského pohledu nejde o otevřenou otázku, ale o plánovaný vývoj. V rozhovoru cituje svého čínského kolegu: „To už je naplánované. Do roku 2035 to propojíme vlakem, to už scelíme. To se prostě stane. Už máme plán. To bude součástí Číny.“

Staněk upozorňuje, že případný konflikt by měl globální důsledky i kvůli výrobě čipů. Tchaj-wan je podle něj klíčový pro světovou technologickou infrastrukturu, umělou inteligenci i robotizaci. Pokud by se změnila jeho kontrola, mohlo by to zásadně ovlivnit globální ekonomiku.

Zároveň připomíná, že povaha války se mění. Válčení podle něj stále více ovlivňují drony, roboti, automatizace a schopnost rychle vyrábět technologie ve velkém. Právě v tom může mít Čína silnou pozici. „Cokoliv, co chcete vyrobit, tak oni to budou umět vyrábět prostě po milionech,“ říká Staněk.

Co si z Číny může vzít Evropa

Jan Staněk mluví o tom, co by měla udělat Evropa, pokud chce zůstat relevantní v 21. století. Podle něj potřebuje silnější integraci, jasnější vizi, méně přeregulovanosti a větší ochotu riskovat, inovovat a stavět infrastrukturu.

„Jestli chce být Evropa v 21. století relevantní, tak by se měla stát federací,“ říká. Zároveň navrhuje, aby angličtina fungovala jako jazyk plně akceptovaný napříč evropským prostředím, což by podle něj pomohlo firmám i startupům růst přes hranice jednotlivých států.

Evropa má podle Staňka vysokou kvalitu života, bezpečnost, zdravotnictví i vzdělání, ale ztrácí rychlost a odvahu. „Měli bychom mít jasnou vizi, kdo my jako Evropa jsme, kam jdeme, co světu dáváme, co mu dávat chceme, pozitivní vizi. A rychle se srovnat,“ říká.

Zároveň připouští, že změny mohou přijít až pod tlakem krize. „Asi bude muset být velká krize, abychom to pochopili,“ dodává. Přesto zůstává opatrným optimistou: „Byl bych optimista, že to bude dobré. Ale to neznamená, že to po cestě nebude bolet.“

(red)