Japonsko zpřísnilo podmínky pro vstup zahraničních investorů

Stejně jako tomu došlo v nedávné době u řady jiných zemích, také Japonsko v uplynulém roce přijalo několik opatření, kterými zpřísnilo vstup zahraničních investorů na svůj trh. Ačkoliv se nejedná o záměrný protekcionismus a opatření jsou zaměřena na posílení národní bezpečnosti v ekonomické oblasti, mohou mít negativní dopad na zahraniční investice směřující do země.

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Platí tak, že aktuálně zahraniční investor nepotřebuje pro své aktivity ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády. Podle japonského zákona o devizách a zahraničním obchodu (Foreign Exchange and Foreign Trade Act) nicméně existuje několik výjimek souvisejících s národní bezpečností.

Mezi tyto výjimky tradičně patřily odvětví leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky, kosmického výzkumu a vývoje, kyberbezpečnosti nebo zboží tzv. dvojího užití. Další sektory, původně podléhající kontrole, souvisely s kritickou infrastrukturou a týkaly se např. distribuce elektřiny, vodního hospodářství, železniční dopravy, zemědělství, lesnictví, rybolovu nebo těžebního průmyslu. Zahraniční investor vstupující do těchto sektorů a přesahující hranici 10 % majetkové účasti v daném podniku musel ze strany japonských úřadů projít prověřením (tzv. screeningem) před tím, než byla investice provedena.

Rozšíření chráněných sektorů (nejen) pod vlivem covid-19

Uvedený mechanismus v posledním roce došel výrazných změn, které mohou významně ovlivnit a zkomplikovat investování do japonských společností. První změny se týkají okruhu chráněných sektorů japonské ekonomiky. Seznam regulovaných oblastí pro zahraniční investory byl, s ohledem na rostoucí důležitost nových ICT technologií ve vztahu k národní bezpečnosti i nedávné zkušenosti s koronavirovou pandemií, rozšířen a nově zahrnuje:

  • výrobu zařízení a vývoj softwaru na zpracování dat;
  • farmaceutický průmysl u léčiv pro nakažlivé nemoci;
  • výrobu zdravotnického vybavení a zařízení.

Při samotném posuzování mohou japonské úřady zohledňovat řadu faktorů (jejich oficiální výčet lze nalézt zde), mj. jaký dopad bude mít zamýšlená investice na výrobu a vývoj technologií souvisejících s národní bezpečností nebo udržováním veřejného pořádku. Významnou roli při posuzování bude hrát i osoba samotného investora, tj. vlastnická struktura, historie a napojení na cizí vlády.

Nová kategorizace japonských podniků

Další změny se týkají hranice, při které vzniká povinnost prověření zahraničních investorů se zájmem o kapitálový vstup do některého ze všech výše uvedených citlivých odvětví. Ta se snížila z minimálních 10 % vlastnění, nebo ovládání podniku na pouhé 1 %, aby se pokryly i nejmenší snahy o získání vlivu na chod společnosti.

Japonské Ministerstvo financí navíc nově rozdělilo veřejně obchodovatelné japonské podniky do tří skupin podle jejich citlivosti pro národní bezpečnost. Zahraniční investice do podniků, které patří do dvou citlivějších kategoriích (v core sektorech je vedeno celkem 518 podniků a v designated sektorech 1 584), nově vyžadují schválení před samotnou investicí. Podniky spadající do třetí zbytkové kategorie, kterých je momentálně 1 698, toto schválení nevyžadují. Po provedení investice se ale musí zaslat státním úřadům zpráva obsahující bližší informace.

Seznam podniků s jejich rozdělením je průběžně aktualizován (k dispozici na webu japonského Ministra financí zde). Proto je vhodné před samotnou investicí jeho aktuální znění zkontrolovat.

Nesnadná procesní pravidla

Zahraniční investice, které vyžadují schválení předem, musejí být oznámeny Japonské centrální bance (Bank of Japan). V oznámení se uvede účel investice, její rozsah, čas uskutečnění a další požadované informace. Po podání následuje 30 denní lhůta, během které nelze investici uskutečnit. V praxi se často tato lhůta ani nevyužije a rozhodnutí je investorovi oznámeno do dvou týdnů. Nicméně ve výjimečných případech může být také úřady prodloužena až na max. dobu pěti měsíců.

Je doporučeno, aby byl investor v kontaktu s japonskými úřady již před oficiálním oznámení, aby se takovým průtahům zamezilo. V extrémním případě, pokud se navrhovaná investice zhodnotí jako riziková, mohou úřady její provedení zakázat, anebo stanovit investorovi podmínky, za jakých ji bude možné provést.

Stručně popsané změny stejně jako v jiných zemích reagují na rostoucí rizika spojená se zahraničními investicemi ve světě a nelze je chápat jako uzavírání japonského trhu zahraničním investorům. Přesto mohou jejich vstup ztížit. Proto je při zamýšlené investici tyto schvalovací procedury a posouzení, do které kategorie japonský podnik spadá, také vhodné konzultovat odborníky.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tokiu (Japonsko). Autor: Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat.




• Oblasti podnikání: Investice
• Teritorium: Asie | Japonsko | Zahraničí