Někteří poplatníci z řad OSVČ doplatí celou daň až po odevzdání přiznání za zdaňovací období 2026, tedy na jaře či v létě příštího roku.

Mnoho podnikatelů s loňskými vysokými příjmy nicméně hradí během roku 2026 povinné zálohy na daň. Platí se buď jednou za čtvrtletí (u poplatníků, jejichž daň přesáhla za rok 2025 150 tisíc), nebo jednou za pololetí (u roční daně mezi 30 a 150 tisíci korunami).

Připomínáme, že daň z příjmů fyzických osob má v Česku nadále dvě sazby. První ve výši patnáct procent platí drtivá většina podnikatelů. Tato nižší sazba se v přiznání za rok 2026 uplatní u ročních příjmů do 1 762 812 korun. Vyšší třiadvacetiprocentní odvod se pak vypočítává pouze u té části výdělku, která zmíněný limit přesahuje (viz níže).

Progrese u daně z příjmů prochází úpravami

Plátců progresivní daně po nedávných legislativních změnách přibylo. Úpravy zavedené v souvislosti s konsolidačním balíčkem Fialovy vlády jednoduše znamenají, že většina lidí zaplatí za letošní rok na dani z příjmů více než předtím. Už dříve byla zrušena solidární daň z příjmů, zavedena ale byla jiná daň pro bohatší.

„Takzvaná solidární daň byla deset let jedinou stopou daňové progrese v Česku. Ti, kteří vydělávali více, odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. Před pěti lety se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Co balíček změnil a jak se to projevilo?

Od roku 2024 tedy plátců progresivní daně v Česku přibylo, protože se snížil roční příjmový limit pro ty, kteří ji musejí platit.

Vyšší třiadvacetiprocentní sazba daně nyní platí pro ty, jejichž roční příjmy jsou minimálně na 36násobku průměrné měsíční mzdy (PM). Do roku 2024 to byl 48násobek průměru. PM byla pro rok 2026 stanovena na 48 967 korun.

Znamená to, že pro poslední zdaňovací období bude hranice na zmíněných 1 762 812 korunách hrubých příjmů ročně (v průměru 146 901 Kč měsíčně). Podle původních pravidel by byl tento strop na 2 350 416 korunách ročně.

Vyšší daň platíte jen z příjmů nad limit

Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, bohatším se daňový základ u části výdělků zvedá na 23 procent.

Mnoho lidí se obává, že jakmile by měli se svými příjmy překročit limit pro vyšší sazbu, je pro ně výhodnější vydělávat méně a tedy platit výrazně nižší daň, která jim domnělé ztráty vykompenzuje. To je ale mýtus.

Platí totiž, že vyšší sazbu odvádějí jen u příjmů nad limit. Velká část výdělku je tedy – i u těch, co platí progresivní daň – zdaněna jen 15 procenty jako u ostatních poplatníků.

„V praxi to znamená, že podnikatel, který měl za rok 2025 hrubý příjem například 2 000 000 korun, odvede z 1 762 812 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 237 188 korun 23 procent,“ vypočítává Dvořáček.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Pokud bychom vzali v úvahu limit 48násobku průměrné mzdy, který platil do změny, žádnou progresivní daň by člověk s hrubými příjmy 2 000 000 korun neplatil.

Plátcům daně z příjmů částečně pomůže základní sleva na poplatníka, která je už čtvrtým rokem ve výši 30 840 korun. O tuto částku si tedy každý snižuje výsledný odvod, nikoli základ daně. Některé další slevy jako školkovné byly sice zrušeny, Babišova vláda je ale nyní do legislativy vrací.

Chcete vědět, jak ušetřit na daních? Kromě slev využijte odpočty z darů, spoření či dárcovství krve

Mnoho podnikatelů se ptá, zda mohou být se svým příjmem v třiadvacetiprocentním pásmu a přesto mít relativně nízkou daň. Teoreticky to možné je, protože se daňová sazba aplikuje na základ daně, a až poté přicházejí na řadu slevy na dani – typicky sleva na poplatníka, slevy na děti či na vyživovaného partnera.

Ještě dodejme, že I když má podnikatel vysoké výdělky, mohou mu již základ daně snížit odečitatelné položky (odpočty z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění).

Jak je to u zaměstnanců?

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy, a to ve výši 15 procent. Při příjmu nad 146 901 korun za měsíc se platí 23 % z částky nad touto hranicí.

Progresivní daň tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Započítávají se ale i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku a na rozdíl od solidární daně i peníze z prodeje nemovitostí.

Jakub Procházka