Malé a střední podniky jsou přitom svým významem pro českou ekonomiku mimořádně důležité, mimo jiné pro svou soběstačnost. Pokud by padly, je pravděpodobné, že by se výpadek začal kompenzovat dodávkami nekontrolovaných, nebo nedostatečně kontrolovaných potravin ze zahraničí.
I to zaznělo ve čtvrtek 18. května na dalším z pravidelných setkání nejpočetnějšího klubu ČMA (Pražského manažerského klubu), zaměřeném na zemědělství a ceny potravin. Pozvání České manažerské asociace přijali Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a Jiří Schamberger ze Zemědělského obchodního družstva Mrákov, vítěz kategorie Zemědělství v soutěži Manažer roku 2021.
„Naše konvenční potraviny na tom jsou lépe než ty dovezené zahraniční BIO potraviny,“ říká Jiří Schamberger.
Příkladem šikany zemědělců je podle jejich zástupců to, že jsou takříkajíc pranýřováni za zvyšování cen potravin. Otázkou tedy je, kdo je viníkem vysoké ceny? Zemědělci? Producenti potravin? Prodejci?
Cenu neovlivňují zemědělci ale burza
„Zemědělci nejsou schopni ovlivňovat konečnou cenu. Ta je určena světovou burzou,“ upozorňuje Martin Pýcha. Názornou ukázkou je podle něj například cena olejnin. Zemědělec si díky cenám stanoveným burzou nemůže nadiktovat, za kolik ji prodá. Pokud by šel s cenou výše, zákazník by logicky přešel ke konkurenci. Zemědělec se teprve 10. den následujícího měsíce dozví, za kolik prodal producent potravin jeho obilninu. Cenu produktu by mohl ovlivnit pouze v případě, že by byl sám i producentem výsledného produktu.
Dalším příkladem může být podle zemědělců například spolupráce pekařů a velkoobchodníků.
Díky nárůstu ceny obilí začali pekaři vykupovat mouku za vyšší cenu, tedy ji i za vyšší dále prodali. Je třeba uvažovat a do ceny nejen pekařů započítat také energie, reklamu a propagaci, lidské zdroje, dopravu, obalový materiál a podobně. Tito pekaři mají s obchody uzavřené smlouvy kvartálně, tedy po tuto dobu se s cenami výkupu pečiva nehýbe. Zde se již v potaz neberou jiné výrobní náklady.
Český průmysl může zkolabovat do 10 let, varuje ČMA
„Na základě toho se stalo to, že obchodníci křičeli, že zdražili zemědělci a na úkor toho musí také zdražit. Přestože pekaři teď, kdy se světová ekonomika začíná pozvolně stabilizovat, pečou z mouky levnější, obchodníci stále prodávají za vyšší ceny. Proč? Protože, jak jsme si řekli, jde o obchody uzavřené na kvartál dopředu. Nyní tedy čekáme na ustálení situace,“ popisuje Martin Pýcha.
Rozhoduje kvalita nebo cena?
Pokud bychom se na ulici zeptali lidí, co je pro ně důležitým parametrem pro nákup, z větší části by se nám dostalo odpovědi, že kvalita. Je tomu ale skutečně tak? Z výsledků mnohých průzkumů obchodních řetězců vyplývá, že prim má cena potravin.
Jedním z vážných problémů České republiky je podle Martina Pýchy fakt, že Česko nemá dlouhodobou strategii. Respektive strategie jsou, ale neumíme jejich cíle realizovat.
„Stejně tak není problémem dlouholetá vize, spíše nevíme, co chceme. Je zemědělství o produkci a výrobě potravin nebo jde o ekologický subjekt? Na toto téma padají rovněž různé názory, a to od využívání moderních strojů automatizovaných robotů, přes šlechtění nových odrůd rostlin, které jsou lépe adaptovatelné na změny klimatu, až po dotační programy,“ dodává Pýcha.