Jinými slovy: Minimální zálohy v roce 2025 platí OSVČ s hlavní činností, jejichž vyměřovací základ za rok 2024 je nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ se totiž vypočítává z průměrné mzdy.

• U sociálního pojištění v roce 2025 činí minimální vyměřovací základ 35 procent průměrné mzdy, tj. 16 295 korun (minimální základ se už třetím rokem každoročně zvyšuje o pět procent)
• Pro zdravotní pojištění je minimální vyměřovací základ polovinou průměrné mzdy, tj. 23 279 korun.

Pro rok 2025 je průměrná mzda stanovena na 46 557 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být nižší než 558 684 korun (12 x 46 557).

Pro úplnost připomínáme, že kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, který vstoupil v platnost už loni, dochází každoročně ke zvýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu, ze kterého se nejnižší možné zálohy vypočítávají.

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na povinná pojištění výrazně narostou

„Minimální vyměřovací základ dlouho představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do roku 2026 zvyšuje o pět procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček. Už v roce 2024 se základ zvýšil z 25 na 30 procent. Letos narostl na 35 procent a úměrně tomu narostly odvody.

U těch, kteří mají velmi vysoké příjmy, existuje i horní limit. „Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro daný rok,“ informuje Česká správa sociálního zabezpečení.

Maximální roční vyměřovací základ pro letošek činí 2 234 736 korun (osmačtyřicetinásobek průměrné mzdy). Záloha na pojistné odpovídá 29,2 procenta měsíčního vyměřovacího základu, takže maximální záloha (při výkonu hlavní i vedlejší činnosti) bude ve výši 54 379 korun.

Výše zálohy se v roce 2025 stanoví z vyměřovacího základu, který činí 55 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce. Úhrn předpisů záloh v kalendářním roce nemůže být vyšší, než maximální vyměřovací základ stanovený pro tento rok.

Kdo platí minima?

Zopakujme, že nejnižší možnou zálohu na sociální pojištění platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začínají, a dále ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk není vyšší než průměrná mzda v zemi.

Hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji. „Můžete si tedy vydělat více, ale díky paušálům si zisk snížíte a zařadíte se mezi plátce minimálních záloh. Pokud si za rok přijdete na víc, odvody státu se vám zvyšují přiměřeně výdělku,“ říká poradce Michal Dvořáček.

Jak se vypočítávají zálohy na pojistné

Výše záloh na sociální pojištění se mění každým rokem a platíte je vždy až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích. U zdravotního pojištění je situace poněkud odlišná (viz níže).

Kdy odevzdat přehledy? Měsíc po přiznání

OSVČ musejí přehled o příjmech a výdajích odevzdat správě sociálního zabezpečení do jednoho měsíce od podání daňového přiznání (DAP).

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k daním z příjmů je letos pátek 2. května (tedy první pracovní den v pátém měsíci), přehled od vás tedy musí mít místně příslušná správa sociálního zabezpečení nejpozději do počátku června.

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přinesl?

Do roku 2023 platily dva rozdílné termíny pro přiznávání daní – dubnový pro plátce, kteří odevzdávali na finanční úřad růžový papír a květnový pro ty, kteří přiznávali daně elektronicky.

Od povinného zavedení datových schránek je pro OSVČ možná pouze druhá varianta – a zajímá je tedy květnový deadline. Pokud tedy daňové přiznání podají na poslední chvíli 2. května, budou mít povinnost přehled odevzdat do počátku června 2024.

Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je nejpozdější lhůtou pro jeho odevzdání tradičně 1. červenec (platí i pro rok 2025).  Pak máte čas až do počátku srpna.

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu

Termín odevzdání přehledu o příjmech a výdajích změnila před pěti lety na čas novela zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, a to kvůli pandemii covid-19. Už dva roky ale opět platí, že musejí plátci splnit svou povinnost měsíc po přiznání daně z příjmu, tedy nejpozději do počátku června, stejně jako v případě sociálního pojištění.

Slevy na dani z příjmu: Které z nich jste loni využili naposledy?

Jsou ale i OSVČ, které sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovny se ale nevyhnou. Ti měli čas jen do 8. dubna 2025.

„O datu, dokdy je potřeba přehledy dodat, zdravotní pojišťovny tradičně informují na svých webových stránkách. Osoba samostatně výdělečně činná je samozřejmě povinna doložit přehledy o zaplacených zálohách na zdravotním pojištění všem pojišťovnám, u kterých byla v předchozím roce pojištěna,“ upřesňuje partner společnosti V4 Group Michal Jelínek.

Zatímco daňové přiznání musí podat každá OSVČ, jejíž roční příjmy převýší 50 tisíc korun, přehledy na zdravotní a sociální pojišťovnu je nutné odevzdat vždy, pokud jste – byť i jen část roku – aktivně podnikali.

Výjimkou jsou plátci paušální daně

Ušetřit na daních z příjmů i povinném pojistném a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro zdravotní pojišťovny a ČSSZ. To jsou hlavní výhody paušální daně, která byla schválena před dvěma lety. Měsíčně platíte jen minimální zálohy na pojistné (u sociálního pojištění zvýšené o 15 procent) a daň z příjmu ve výši 100 korun.

Do tohoto režimu se může OSVČ s ročním příjmem do dvou milionu korun hlásit každoročně do konce ledna.

Osvobození od placení záloh pro ČSSZ

• od kalendářního měsíce, ve kterém doložil živnostník, který má podnikání jako vedlejší zdroj příjmů, příslušné OSSZ potvrzení od zaměstnavatele, případně od více zaměstnavatelů, že ze zaměstnání dosáhl maximálního vyměřovacího základu, a to až do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, „ve kterém byl podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla“.
• za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

Jak na placení záloh?

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění se – jak bylo řečeno výše – dlouhodobě zvyšují, a to podle výše průměrné měsíční mzdy v zemi (případně úprav vyměřovacích základů) za předchozí rok.

V případě sociálního pojištění platí, že novou zálohu musíte uhradit nejpozději od měsíce, ve kterém podáte přehled o příjmech a výdajích za uplynulý rok.

U placení zdravotního pojištění naopak nesmíte zapomenout, že se zvýšené pojistné hradí od začátku roku. Zálohy na zdravotní pojištění fungují zpětně, takže novou vyšší zálohu platíte zdravotní pojišťovně již v únoru.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit.

Pozor na sankce!

Velká část živnostníků platí zálohy prostřednictvím trvalého příkazu a peníze odcházejí z jejich bankovních účtů. Pokud nechcete doplácet a zároveň hradit penále, musíte si hlídat příslušné termíny.

Předloni se změnily i lhůty, dokdy musí mít Česká správa sociálního zabezpečení peníze na důchodové (sociální) pojištění na účtu. Podle nového znění zákona jste povinni uhradit zálohu za daný měsíc do jeho konce.

U sociálního pojištění je nicméně rozhodující odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční zálohu v nové výši odvedete až za měsíc, kdy odevzdáte přehled za předchozí rok.

Jaká bude pro rok 2024 výše minimálních záloh u zdravotního a sociálního pojištění?

U zdravotního i sociálního pojištění představuje penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den od okamžiku, kdy nebylo pojistné zaplaceno (ve stanovené lhůtě). Stejně je to i v případě, že zaplatíte méně, než bylo vaší povinností. Dlužné pojistné samozřejmě následně doplatit musíte.

Jste-li přesvědčeni, že si pojišťovna nebo ČSSZ nárokují sankci neprávem, můžete se do patnácti dnů od obdržení platebního výměru písemně odvolat a požádat o prominutí nebo snížení penále.

„Pokud neodevzdáte včas přehled, budete příslušnou institucí vyzváni, abyste tuto povinnost splnili. Za pozdní odevzdání nebo za neodevzdání přehledu pak hrozí pokuta až 50 000 korun,“ doplňuje Michal Dvořáček. Pozor! Platí to nejen u sociálního pojištění, ale i u přehledu pro vaši zdravotní pojišťovnu.

Živnostníci, kteří platí sociální pojistné složenkou, musejí každoročně žádat svou místně příslušnou OSSZ o doručení poukázek, protože je úředníci neposílají automaticky. Žádost na správu sociálního zabezpečení můžete podat písemně poštou, e-mailem (a to i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím vaší datové schránky či osobně na pobočce.

Zajímavostí je, že zatímco od povinného zavedení datových schránek musejí podnikatelé s ostatními úřady včetně finančních komunikovat výhradně elektronicky, v případě podávání přehledů a plnění dalších povinností vůči ČSSZ a zdravotním pojišťovnám takovou povinnost nemáte.

Přehledy pro VZP a sociálku odevzdává většina OSVČ. Poradíme vám, jak je vyplnit

Podnikání na „vedlejšák“

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, zálohy na sociální pojištění se vám každoročně zvyšují méně. Letos narostlo minimum oproti roku 2024 jen o 83 korun na 1496 korun. 

V případě podnikání na vedlejší činnost nemusíte na sociálním pojištění zaplatit ani korunu, pokud jste za rok 2024 nepřekročíte rozhodný příjem, který je stanoven na 111 736 Kč (2,4 násobek průměrné mzdy). Limit pro OSVČ na vedlejší činnost se na vás vztahuje pouze tehdy, pokud podnikáte celý rok. Jestliže jste začali podnikat například až v březnu, bude rozhodná částka nižší.

V prvním roce podnikání zálohy neplatíte, protože není z čeho je vypočítat (pojištění doplatíte najednou po odevzdání přiznání), v následujících letech pak odvádíte měsíční zálohy.

Minima na zdravotní pojištění pak platit v průběhu roku nemusíte, vše uhradíte najednou, a to až v roce následujícím. Odvody vám pojišťovna vypočítá podle toho, jaké máte za předchozí rok příjmy. Příklad: Přivyděláte-li si podnikáním za rok pouze 30 tisíc korun, zaplatíte zdravotní pojištění za celých dvanáct měsíců – a to jen ve výši 2025 korun (tedy 13,5 procenta z poloviny výdělku).

„S podáním přehledu doplatí zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, plnou částku na zdravotní pojištění. Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici, nevzniká povinnost platit sociální pojištění,“ upřesňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

„Za vedlejší činnost je považován například výkon samostatné výdělečné činnosti zaměstnanců, důchodců, studentů nebo OSVČ na rodičovské dovolené,“ připomíná poradkyně Gabriela Ivanco.

Jakub Procházka