Klíčovou součástí Národního plánu obnovy bude digitalizace. Půjdou na ní desítky miliard

Kvůli zpoždění Česka v zavádění digitálních technologií země přestává být atraktivní pro investory. Více táhne Estonsko. Digitalizace se postupně prosazuje v různých oborech, od energetiky, přes bankovnictví až po malé a střední firmy.  

Digitální pravěk, který zatím převládá v Česku, představuje stále větší brzdu pro tuzemskou ekonomiku. Výrazný impulz ke změně v této oblasti by měl přinést Národní plán obnovy (NPO), který nedávno schválila vláda.

Na jeho realizaci má jít celkem 200 miliard korun, z toho 172 miliard má přijít z grantů Evropské unie a 28 miliard z národních zdrojů. „Národní plán obnovy obsahuje priority vlády ČR a jeho jednotlivé komponenty, včetně finančních alokací, jsou navrženy tak, aby pomohly vyvést českou ekonomiku z krize vyvolané pandemií COVID-19 a přispět ke splnění reformních a investičních požadavků,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková a dodává: „Plán rovněž reflektuje požadavek evropské legislativy, aby minimálně 37 procent zdrojů šlo na zelenou a 20 procent na digitální transformaci. ČR je v tom dál, náš Národní plán obnovy počítá dokonce s 41 procent výdajů na takzvanou klimatickou tranzici a 23 procent na digitalizaci.“    

Digitalizaci české ekonomiky vítají i podnikatelské organizace. Desítky miliard mají být vynaloženy na projekty, které představují digitální služby občanům a firmám, digitální systémy státní správy, digitální vysokorychlostní sítě, zrychlení a digitalizace stavebního řízení nebo udržitelná a bezpečná doprava. „Jde vesměs o tituly dlouhodobě přehlížené, které by měl stát z vlastních národních zdrojů tak jako tak zaplatit. O to více by však mělo v NPO zbýt peněz na financování konkrétních digitálních projektů usnadňujících podnikání firem, které jsou v současnosti zavaleny zbytečnou administrativou a papírováním,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Pomáhá bankovní identita

Jednou z klíčových podmínek pro úspěšnou digitalizaci veřejné sféry je zvládnutí identifikace uživatelů digitálních služeb. Díky zapojení bank se digitalizace Česka v této oblasti letos posunula výrazně kupředu. Od 1. ledna letošního roku si totiž mohou Češi snadno z domova prostřednictvím takzvané bankovní identity například vyřídit daně, zkontrolovat si doklady, nebo založit datovou schránku.

„Bankovní identita je bezesporu jedním z největších digitalizačních projektů českého bankovního sektoru, který iniciovala a zejména v počáteční fázi úspěšně vedla Česká bankovní asociace (ČBA). Před několika dny vstoupila bankovní identita do další, velmi významné fáze, když se otevřela i soukromé sféře. Občané ji nově mohou využít i při nákupu zboží a služeb po internetu, což zdaleka neznamená jen nakupování v e-shopech, ale třeba i vyřízení dodávek energií nebo telekomunikačních služeb,“ komentuje fungování bankovní identity Pavel Kolář, gestor Komise digitalizace ČBA, který má v asociaci projekt na starost.

Bankovní identita, nástroj digitálního ověření totožnosti, má za sebou první půl rok fungování. Za tuto dobu bylo registrováno 5 milionů identitních prostředků, tedy zhruba 3,5 milionů unikátních uživatelů, přičemž samotný způsob ověření si už vyzkoušelo téměř čtvrt milionu bankovních klientů. Akreditaci pro tuto službu získalo již pět bank, další procesem akreditace prochází, anebo se na ní připravují. Možnosti využití bankovní identity přitom narůstají každým dnem. Služeb, kterých lze na Portálu občana využít, je již více než stovka. V červnu navíc začaly online ověření prostřednictvím bankovní identity nabízet i první firmy.

Od dopravy po stavebnictví

Digitalizace se prosazuje také v dalších oborech. Například přepravní společnost Gebrüder Weiss pokračuje v České republice v digitalizaci svých procesů a přepravních dokumentů. Od května testuje plně elektronickou verzi potvrzení o doručení při rozvozu zásilek sběrné služby. „Tato změna přispěje k efektivnější správě přepravních dokumentů, ještě hladšímu průběhu procesů a zároveň snižování dopadu naší činnosti na životní prostředí,“ říká Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR.

Jedním z hlavních budoucích přínosů využití elektronické podoby přepravních dokumentů je zjednodušení a zrychlení administrace celého procesu. Namísto dvou vyhotovení příslušného dokumentu postačí jediný originál, který je uložen v takzvaném optickém archivu a zákazníci do něj mohou kdykoli nahlédnout prostřednictvím zákaznického portálu.

„Elektronický systém umožní totéž, co je možno zaznamenat na papír. Od informací o stavu doručení, případném poškození každého nákladového kusu včetně pohodlného pořízení dokumentačních fotografií až po evidenci paletového konta. Zákazník má tedy k dispozici informace o průběhu doručení zásilky v reálném čase. Méně tištěných dokumentů přináší také úsporu papíru, což snižuje dopad činnosti Gebrüder Weiss na životní prostředí,“ vysvětluje Karel Šindelář, oblastní ředitel Gebrüder Weiss.

Národní plán obnovy blíže realizaci. Do Česka přijela předsedkyně Evropské komise

S digitalizací souvisí také využívání robotů v oborech, jako je stavebnictví. Zatím se sice aplikuje jen na velmi malém počtu staveb, ale při širším využívání může vést například k výraznému snížení počtu stavebních úrazů. K rozšíření robotizace u stavby může podle odborníků výrazně pomoci až plná digitalizace tohoto sektoru.

„Nejvhodnější se využití robotizace jeví v oblastech, kde by přinesla eliminaci dosud široce využívané těžké ruční práce a rizikových činnosti jako jsou demolice, práce ve výkopech, výškové práce a práce s břemeny, tedy především v oblasti zemních prací, při výstavbě nosných konstrukcí, inženýrských staveb a sítí a tunelů. Značný prostor pro využití robotů je také v diagnostice a facility managementu,“ říká Michal Kovářík z Fakulty stavební ČVUT.

Zatím blízko nule

I přes velký potenciál rozvoje takzvaného Stavebnictví 4.0 je však podle něj robotizace stavebnictví téměř nulová, objevují se pouze jednotlivé případy. „Jako příklady nových technologií můžeme jmenovat vzdálené řízení strojů pro zemní práce při výstavbě silničních staveb. V oblasti výstavby nosných konstrukcí tu pak máme první pokusy o 3D tisk svislých nosných konstrukcí a příček z betonu a robotické zdění. Začínají se využívat roboty pro dokončovací práce, jako je nanášení omítek, obkládání nebo nástřiky a výmalby. Robotizace proniká také do výstavby inženýrských sítí například v podobě řady bezvýkopových technologií,“ řekl Michal Kovářík.

Podle odborníků lze v budoucnu očekávat, že se velká část pozemních staveb přesune do výrobních hal. „Zde budou plně robotizované továrny vyrábět prefabrikované díly, které posléze autonomní nákladní automobily dovezou na staveniště a digitálně naváděné stavební stroje je smontují dohromady,“ řekl ředitel divize stavebnictví společnosti Arkance Systems Martin Slanec.

Na rozdíl od vlastního stavebnictví jsou v Česku výrazně dál možnosti práce s informacemi o pozemcích pro stavbu. „Celý proces je v našem případě již prakticky kompletně digitalizovaný a zjištění informací o nemovitosti je velmi rychlé. Způsob obstarání informací o konkrétní nemovitosti včetně dat z katastru, podkladů z územního plánu, vyjádření k existenci inženýrských sítí a dalších datových podkladů je zároveň značně komfortní. Oproti minulosti je vše možné vyřešit v řádu minut,“ řekl Tomáš Petrů, spoluzakladatel online služby komplexního prověřování nemovitostí Nemoreport.cz.

Pět nejčastějších chyb českých firem v digitalizaci

Klíčem k digitalizaci ve stavebnictví by měla být především takzvaná informační modelování staveb (BIM). „Umělá inteligence v podobě například generativního designu již zasahuje do návrhů stavebních projektů, kde architekt či projektant dostane na základě vstupních podmínek během chvíle na výběr několik možných variant, což by nikdy nebylo v lidských silách,“ řekl Martin Slanec.

Jádrem zmíněného informačního modelování budov (BIM) bývá u staveb jejich virtuální model, jenž umožňuje její detailní vizualizaci od prvního návrhu architekta až po kompletní projekt. Podle odborníků má přitom právě BIM výrazný přesah i mimo samotné stavebnictví, zejména v podobě technologie takzvaných digitálních dvojčat. „Jedná se o věrohodnou digitální repliku fyzického objektu stavby, ale i třeba celé lokality či města, například Prahy. Na základě simulací či analýz ze sběru dat by bylo možné včas odhalit mnoho potenciálních rizik nebo problémů,“ dodal Martin Slanec.

Stále více financí míří do digitálních technologií také v oblasti tuzemské energetiky. „Více investujeme do nových digitálních technologií, které nám umožní lépe provozovat měnící se distribuční prostředí. Přecházíme na systém založený na interní digitalizaci i řízení procesů. To ocení jistě všichni zákazníci, kteří požadují rychlejší přístup k datům. Distribuční síť je zároveň potřeba co nejdříve připravit na rostoucí požadavky připojování obnovitelných zdrojů, nárůst elektromobility i akumulace. Pokračujeme také v rozvoji optické infrastruktury podporující decentrální energetiku,“ vysvětluje generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík.

Investice míří například do dálkově ovládaných prvků a prvků monitoringu distribuční soustavy a dále se jedná o systém pro řízení a regulace napětí. Díky instalaci měření v distribučních stanicích (DTS) bude zajištěn přístup detailním informacím o zatížení sítí.

Neotřesitelné Estonsko

To, že Česko kvůli nedostatečné digitalizaci ztrácí svoje pozice v mezinárodním setkání, potvrzuje i konjunkturální průzkum Česko-německé obchodní komory za rok 2021. Zatímco ČR nadále boduje v kritériích „produktivita a motivace zaměstnanců“ a „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“. Oblast „státní správa“ je mimo jiné z důvodu nedostatečné digitalizace hodnocena nejhůře v historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země ve střední a východní Evropě pro investory proto znovu získalo Estonsko.

Foto: Shutterstock

Investoři v konjunkturálním průzkumu tak dali zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát stále větší roli digitalizace. Zatímco „analogová“ státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě. Trend, který započal již před krizí, pandemie dále umocnila.

Digitalizace české ekonomiky proto patří mezi priority ministerstva průmyslu a obchodu na národní i celoevropské úrovni. „Pandemie nám jasně ukázala, že digitální služby jsou naší budoucností. Naše podniky již v jejím průběhu dokázaly, že jsou agilní a dokážou se v digitálním světě prosadit,“ uvedl ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček.

Zároveň se vyslovuje proti tomu, aby malé a střední podniky byly v rámci postupující digitalizace zatěžovány zbytečnou administrativou. „Je naopak naprosto nutné zajistit, aby tyto podniky mohly svobodně inovovat a uplatňovat se v mezinárodní konkurenci na globální úrovni,“ upřesnil místopředseda Karel Havlíček. 

Dalibor Dostál

Rozdělení zdrojů do jednotlivých pilířů Národní plán obnovy (NPO):

Digitální transformace28 329 mil. Kč
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice90 726 mil. Kč
Vzdělávání a trh práce41 006 mil. Kč
Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na COVID-1911 691 mil. Kč
Výzkum, vývoj a inovace13 200 mil. Kč
Zdraví a odolnost obyvatelstva14 950 mil. Kč

                                                          




• Teritorium: Česká republika