English version
Upozorňuje na to Hospodářská komora České republiky.
Více než tři pětiny podniků hledají nové zaměstnance většinou jinak než přes pobočky Úřadu práce ČR, které nepovažují za efektivní. Potvrzuje to šetření Hospodářské komory mezi 772 tuzemské podniky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počet volných pracovních míst inzerovaných alternativními způsoby – například přes pracovní portály, sociální sítě či agentury – systematicky nesleduje. Na Úřad práce ČR se při hledání zaměstnanců plně spoléhá pouze sedm procent zaměstnavatelů.
Obsazená pracovní místa – desítky miliard příjmů
Hospodářská komora upozorňuje, že kvůli neobsazeným pracovním místům státní kasa každoročně přichází o desítky miliard korun, které by mohl stát vybrat na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů, dani ze mzdy a nepřímých daních, jako je například DPH. Podle dřívějších odhadů Hospodářské komory mohl stát (pokud by byla obsazena volná pracovní místa) v roce 2018 vybrat 84 miliard korun jen na daních a odvodech, o rok později to bylo už 110 miliard korun.
„S koronakrizí se situace změnila, nicméně platí, že letos je každá miliarda potřeba víc než kdykoli v minulosti. Je to rezervoár, který ale není vládou využit. Tyto peníze by přitom vládě pomohly rychleji se vymanit z obrovského deficitu státního rozpočtu a lépe zvládat rychlý nárůst cen energií, inflaci a migraci,“ říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Šéfové českých firem jsou optimističtější, za extrémní riziko ale považují nedostatek lidí
Jedním z hlavních důvodů, proč se podnikům nedostává kvalifikovaných zaměstnanců, je podle Komory demografie – na trh práce vstupují slabé ročníky a zároveň rychle roste počet lidí odcházejících do řádného i předčasného důchodu.
„Z toho důvodu je jasné, že se situace jen tak rychle nezlepší. Přechodným řešením je zaměstnávání cizinců skrze vládní programy. Problémem ale teď je, že s ohledem na aktuální situaci byl příjem žádostí firem o kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny vládou pozastaven a kvóty pro ostatní země jsou nedostatečné,“ dodal Prouza.
Chceme navýšení kvót
Hospodářská komora proto usiluje o to, aby vláda navýšila kvóty zejména pro Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko a Indii, kde vyřízení žádosti firem v některých případech v současnosti trvá bezmála jeden rok. Taková doba je ale nepřijatelná jak pro samotného zájemce o práci v České republice, tak i pro zaměstnavatele.
Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec (devět zemí včetně Ukrajiny). Vyřizuje více než 80 procent všech žádostí firem v zemi. Agendu spojenou s krátkodobými vízy nebo agenturní zaměstnávání nezajišťuje.
Za posledních šest let bylo zpracováno 15 000 žádostí firem o 100 tisíc zaměstnanců ze zahraničí (9 zemí). Nejčastěji žádané profese pocházejí ze stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby
Hospodářská komora ČR
Cizinec se skrze tyto vládní programy stává kmenovým zaměstnancem, to znamená, že má stejné mzdové a pracovní podmínky jako kterýkoli český zaměstnanec. Nastupuje do práce až tehdy, pokud o místo neprojeví zájem český občan nebo cizinec z EU.
Zaměstnanecká karta má dvouletou platnost. Pobytové oprávnění se vztahuje k zaměstnání. Pokud cizinec nemá zaměstnání, není mu v ČR pobyt povolen. Do Česka můžou přijet pouze kvalifikovaní zaměstnanci, to znamená, že tento program firmám neumožňuje zaměstnávat nekvalifikované cizince.
Do šetření Hospodářské komory ke způsobu inzerování pracovních nabídek se zapojily stovky respondentů – členů Hospodářské komory České republiky z řad mikro, malých, středních i velkých podniků, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů.
