Operace Matterhorn. To není krycí název pro vojenskou invazi do alpské země, ale označení historicky největší repatriace obyvatel Velké Británie v mírových dobách. Během čtrnácti dní na přelomu září a října 2019 vypravila britská vláda celkem 746 letů a zpět do vlasti bylo dopraveno 140 tisíc lidí z celého světa.
Monstrózní akce, řízená Britským úřadem pro civilní letectví, měla jedinou příčinu – krach nejstarší a jedné z největších cestovních kanceláří Thomas Cook.
V zářijových dnech trávily hodiny i dny na letištích v Evropě, Asii i Americe desetitisíce (nejen britských) turistů. Někteří byli vyhozeni z hotelů, případně si museli podruhé zaplatit již uhrazený pobyt. Refundace zrušených rezervací přijde Británii asi na 420 milionů liber, odhaduje Financial Times.
„Za bankrotem cestovní kanceláře Thomas Cook se skrývá příběh korporátní hamižnosti, který vzbuzuje vážné otázky ohledně toho, jak jednalo její vedení a jak společnost řídilo,“ sdělila nedávno předsedkyně britského parlamentního výboru pro obchodní, energetickou a průmyslovou strategii Rachel Reevesová.
Češi strach nemají
Jinými slovy: Nenastává soumrak cestovních kanceláří a úpadek zájmů klientů o jejich služby, to jen firmu, která byla stálicí v oboru přes 170 let, řídil špatný management.
Oblast cestovního ruchu ve skutečnosti zažívá zlaté časy, a to jak ve světě, tak v tuzemsku. Boom společností nabízejících lidem z celého světa cesty za nezapomenutelnými zážitky ještě podpořil nástup e-commerce.
Podle odborníků sice krach CK Thomas Cook určitý dopad na cestovní ruch v Evropě mít bude (zavřeny zřejmě budou desítky hotelů), žádná katastrofa se ale nekoná. Mezi lidmi z branže panuje v Česku několik týdnů po události doslova stoický klid. „Na některé hotely to jistě vliv mít bude, ale hotelových kapacit je na světě dostatek,“ komentuje to lakonicky místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) Jan Papež.
Většinu českých cestovek úpadek britského hegemona nevystrašil, naopak v něm paradoxně vidí i pozitivní momenty. Než se situace na trhu uklidní, může dojít k chvilkovému zdražení zájezdů, majitelům CK se ale bude bez konkurence, jež stahovala ceny dolů, lépe dýchat.
„Cestovní ruch je natolik pružným sektorem služeb, že výpadek jednoho velkého hráče bude rychle nahrazen zvýšenou kapacitou ostatních. Po drobné nervozitě se trh ustálí, ale asi do trochu vyšší cenové hladiny,“ připouští zakladatel a spolumajitel cestovní kanceláře Adventura Jaroslav Lhota. „Hegemon, jakým byl Thomas Cook, nutně stahoval dolů ceny na celém trhu a ostatním cestovkám se teď může paradoxně bez této velké konkurence ulevit. Mohou se dostat do cenové hladiny, která jim umožní lépe fungovat,“ doplňuje Lhota.
Někteří ale nevidí budoucnost jen v růžových barvách. Podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy je osud britského kolosu pro české cestovní kanceláře varováním. „Čelí totiž stále náročnějšímu prostředí. Jedním ze způsobu, jak se alespoň částečně bránit nástupu online světa, je vzájemné slučování,“ domnívá se Kovanda. V říjnu 2019 takový krok oznámily dvě největší cestovky na českém trhu, CK Fischer a Exim Tours.
„Nově vytvořená větší společnost – pakliže sloučení posvětí antimonopolní úřad – bude ovládat třetinu příslušeného tuzemského trhu a disponovat větší vyjednávací silou při cenovém vyjednávání s hotely či leteckými přepravci,“ dodává analytik. To může být podle něj pro cestovní kanceláře cesta do budoucna. Větším hráčům obecně může takový krok zajistit opětovné navýšení marží, které jsou tlačeny dolů online konkurencí.
Klienti nepřijdou ani o korunu
Klienti české pobočky Thomas Cook mají oproti německým či britským turistům podstatnou výhodu. Díky tuzemské legislativě mají jistotou, že jim bude vráceno sto procent z ceny zájezdu.
„Krachu se klienti nemusejí obávat především proto, že jsou stoprocentně kryti pojištěním a garančním fondem,“ připomíná Jan Papež.
„Češi, kteří si zakoupili zájezd u Německé CK musejí čekat na výsledek vyúčtování pojišťovny v Německu. Zatím vypadají odhady na vyrovnání někde mezi 50 až 75 procenty,“ doplňuje místopředseda ACK ČR.
Skutečná rizika?
Majitelé českých cestovek vidí rizika pro svůj byznys jinde. Společnost Bisnode loni zveřejnila analýzu, podle níž akutně hrozí krach pěti procentům českých CK. Šíření podobných poplašných zpráv, které se nezakládají na pravdě, nás určitě poškozuje, zlobí se Jan Papež.
Trh je podle jeho slov v poměrně dobré kondici a vyjádření o tom, že by mohl každoročně skončit tak vysoký počet koncesovaných cestovek, jsou nesmyslné.
„Posláním ACK ČR není posuzování kondice cestovních kanceláří, nemáme k tomu potřebné nástroje. Tyto nástroje ale nemá ani společnost Bisnode. Podle nás používá negativní hodnocení cestovního ruchu, aby na sebe upoutala pozornost. Není nám známá žádná metoda, kterou Bisnode používá. Takové prohlášení můžeme vydat i my o nich, ale pokládali bychom to za neseriózní. To, co vypouštějí na veřejnost, jsou klasické fake news,“ nebere si servítky místopředseda ACK ČR.
Podle majitele CK Adventura patří k největším rizikům pro cestovky zpomalení hospodářského růstu, ale i pouhé diskuse o ochlazení ekonomiky. Doslova pohromou by mohla být nová globální krize podobná té, jež zasáhla svět před deseti lety.
„Cestovní ruch je nejvíce ovlivňován náladami ve společnosti. Proto za největší riziko pokládáme diskuse o zpomalení ekonomiky, což může být ,samonaplňující´ se proroctví. Dovolená v zahraničí je pro mnoho lidí svým způsobem přepych, který jako první omezí v očekávání horších časů,“ popisuje Jaroslav Lhota.
Pozor na podvodníky
Vedení Asociace cestovních kanceláří připouští, že je turismus silně konkurenčním prostředím, kde není jednoduché se prosadit. Na druhé straně raketově roste zájem Čechů o cestování.
Získání koncese je administrativně složitý proces a bez ní je podnikání ilegální. Na českém trhu v současnosti působí přes 800 koncesovaných cestovních kanceláří a několik desítek ilegálních subjektů bez koncese. A svěřit se jim – to je pro klienty ruská ruleta.
„Vznik nových subjektů dnes není tak častý, protože získat koncesi není jednoduché. Ročně ukončí činnost bez následků směrem ke klientům jen jednotky kanceláří a několik jich skončí v insolvenčním řízení. Čísla se v průběhu let příliš nemění,“ prozrazuje Jan Papež.
V případě koncesovaných cestovních kanceláří se klient nemusí obávat, že zůstane při případných potížích firmy bez pomoci v zahraničí a přijde o peníze. Cestovní kanceláře totiž musejí být pojištěny proti krachu ze zákona.
„Obecně je jistě dobře, že jsou klienti kryti na 100 procent. Problém ale je, že stát takové krytí požaduje pouze po těch subjektech, které se dobrovolně přihlásí jako CK. U ilegálních cestovních kanceláří nedělá stát téměř nic, aby vymohl jejich registraci a pojištění a odvod do garančního fondu. Nemohoucnost, nebo nechuť státu vymáhat dodržování zákona vede k tomu, že ilegálních cestovních kanceláří přibývá. Ty jsou potenciálním velkým nebezpečím. Stát by měl vymáhat dodržování zákonů a zamezit ilegálním cestovním kancelářím, aby ohrožovaly poctivou konkurenci a klienty,“ upozorňuje Papež.
Prokletý garanční fond?
Českým cestovkám se nelíbí založení garančního fondu. S nápadem přišla před dvěma lety ministryně místního rozvoje Klára Dostálová. Poslanci ho posvětili a cestovky už dnes povinně odvádějí do společné kasy až 0,1 procenta ročních tržeb.
„Komu by se líbilo, že musí státu nad rámec daní odvádět další odvody a část toho, co vydělá vlastním úsilím?“ ptá se právník Jiří Koukal.
Fond představuje slovy ministryně Dostálové „dozajišťovací mechanismus“ k povinnému pojištění. Například z ceny zájezdu 15 tisíc korun odvedou CK do fondu nejvýš 15 korun, což je směšně malá částka.
Cestovní kanceláře ale i tak nepatrné odvody považují za nesmyslné a tvrdí, že je nutí zdražovat. „Garanční fond je pokřivením trhu, které v jiných oborech podnikání nemá obdoby. Uzákoněný stav, kdy úspěšní jsou trestáni za neúspěchy ostatních, stojí na principu alibismu a zvrhlé logiky,“ prohlašuje spolumajitel CK Adventura.
„Promile z tržeb sice na první pohled není příliš, ale když si uvědomíme, že ziskovost cestovních kanceláří se pohybuje někde mezi dvěma až čtyřmi procenty, tak už jim tento fond odčerpává významnou část zisku. Tyto peníze by se jistě daly investovat mnohem smysluplněji,“ upřesňuje.
„Dlouho jsme proti fondu bojovali, protože jej pokládáme za zbytečný. Zájezdy to zdražilo, někde si firmy peníze vygenerovat musejí. V tuto chvíli jde spíš o to, abychom jako ti, kdo to platí, měli i právo kontroly nad výdaji fondu,“ doplňuje kolegu místopředseda ACK ČR.
Jak bylo zmíněno výše, stoprocentní krytí rizik zaručovala i legislativa platná před rokem 2018 (každá cestovní kancelář musí být domácími pojišťovnami pojištěna proti úpadku). „Jen byl problém s tím, že stát své zákony nevymáhá, raději si vymyslí něco dalšího, aby nemusel bojovat s velkými společnostmi,“ doplňuje Papež.
Nesmyslné rozdělení
A je tu ještě jeden návrh státu, který podnikatelům v cestovním ruchu přidělává vrásky na čele. Dosud spadala oblast pouze pod jeden resort, Babišova vláda chce ale kompetence rozdělit mezi dvě ministerstva. Lidé z branže se obávají zmatků.
„Navrhované rozdělení by znamenalo, že by část kompetencí v oblasti cestovního ruchu byla přesunem zahraničních zastoupení agentury CzechTourism spravována v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a samotné řízení cestovního ruchu ponecháno ministerstvu pro místní rozvoj. Nově chybějící koordinace přinese podle odborníků náklady, které zcela smažou plánované úspory pro státní rozpočet. A současně ohrozí konkurenceschopnost ČR jako turistické destinace,“ napsali premiéru Andreji Babišovi zástupci Fóra cestovního ruchu v otevřeném dopise.
„Stát by měl vymáhat dodržování zákonů a zamezit ilegálním cestovním kancelářím, aby ohrožovaly poctivou konkurenci a klienty.“ Jan Papež, Asociace cestovních kanceláří ČR
„Jakmile bude za jeden obor odpovídat více ministerstev, bude to klasická zóna nikoho, o kterou se nikdo nebude starat. Jedno ministerstvo se bude vymlouvat na druhé a nic nikdo neudělá. Ministerští pracovníci se k oboru přihlásí jenom, když se jim to hodí. Taková myšlenka je nesmyslná,“ myslí si Jan Papež.
V případě rozdělení agendy cestovního ruchu na domácí a zahraniční turisty mezi dvě ministerstva dojde ke ztrátě podpory, jednotné prezentace a propagace cestovního ruchu v ČR. Tento krok se projeví negativně zejména ztrátou zahraničních turistů, a to především v regionech, kde cestovní ruch je jedním z klíčových zaměstnavatelů… a je tahounem ekonomické prosperity,“ doplňují ještě autoři dopisu.
Cestovní ruch v ČR by mělo podle odborníků řídit jedno ministerstvo s jedním odpovědným náměstkem. Jeho služby dnes tvoří 2,9 procenta hrubého domácího produktu (149 miliard korun) a pracuje v něm každý dvaadvacátý Čech.
Zlatá horečka
Majitelé cestovních kanceláří loni i letos očekávali rekordní sezony, zájem Čechů o zájezdy totiž permanentně roste. A jejich očekávání se naplnilo.
V létě 2019 prodaly cestovky o pětinu více zájezdů než ve stejném období loňského roku. Češi zároveň za jednu dovolenou utratili více peněz. Průměrná cena za sedm nocí pro jednu osobu v hotelu byla loni 17 tisíc korun, letos už 18 tisíc.
Nejvíc Čechů strávilo letní dovolenou tradičně v Chorvatsku (900 tisíc) a na Slovensku (800 tisíc). S odstupem následují Řecko (500 tisíc), Egypt (270 tisíc) a Turecko (250 tisíc).
Celková čísla potvrzuje i majitel CK Adventura Jaroslav Lhota. „Rozdělil bych naši nabídku na dva segmenty: u aktivní dovolené (cyklistika, lyže, turistika) zájem nevybočoval z průměru předchozích let, ale u poznávacích zájezdů zejména do exotických destinací jsme zaznamenali nárůst o 13 procent,“ říká.
Adventura působí na trhu od 90. let, kdy bylo běžné, že většina cestovek nabízela téměř všechny druhy zájezdů a nijak se nespecializovaly. To už je ale dnes – zejména u malých CK – utopie. Klíčem k úspěchu je právě odlišení se od konkurence.
Dnes se desítky zejména menších společností zaměřují na určité teritorium nebo nabídku služeb. Je to ideální cesta pro menší cestovky, jak se udržet na trhu? ptáme se Jaroslava Lhoty.
„Ano, úzce specializovaná cestovka se zajímavým webem a dobrým internetovým marketingem má šanci, ale samozřejmě to musí jít ruku v ruce s kvalitním produktem. Specializace na jeden region v sobě ovšem skrývá i velkou zranitelnost. Představte si specialistu na Blízký východ před několika lety a dnes. Naše síla spočívá v tom, že nejsme specialisté regionální nýbrž produktoví, výpadek jednoho regionu snadno kompenzujeme jinde,“ říká spolumajitel cestovky, která se specializuje na nabídku zážitkových zájezdů a aktivní dovolené.
Pozor na masivní výprodeje
Trh se pročistil a působí na něm většinou ekonomicky stabilizované subjekty.
„Většina cestovek je dobře od základu postavená s kvalitním managementem a má dostatečně robustní firemní ekonomiku na to, aby ustála i nějaké zakolísání evropských trhů. Ale samozřejmě se mezi nimi najdou ohrožené, což se bohužel dopředu špatně zjišťuje. Obecně bych řekl, že signálem problémů CK může být výprodej zájezdů za neobvykle nízké ceny. Tím nemyslím občas nějakou slevovou akci, ale opravu masivní výprodej,“ říká Jaroslav Lhota z CK Adventura.
Pojišťovny každoročně pojistí proti úpadku drtivou většinu cestovních kanceláří, tedy zhruba 750 subjektů. Odmítají pojistit pouze jednotky společností. Důvodem jsou hlavně špatné ekonomické výsledky.
Nabízet, prodávat a organizovat zájezdy může v ČR oficiálně pouze koncesovaná cestovní kancelář. V posledních letech se počet krachujících cestovek zmenšil.
Například Generali pojišťuje více než 200 cestovních kanceláří ročně. Odmítnutých jsou jen jednotky. Některé cestovní kanceláře se samy rozhodly pro transformaci z kanceláře na agenturu. Agentury, které jen zprostředkovávají prodeje zájezdů CK a nejsou smluvními partnery turistů, totiž povinné pojištění nepotřebují
„Naše pojišťovna odmítla loni pojistit pouze jednotky kanceláří, které nesplňovaly kritéria stanovené vnitřní metodikou ČPP,“ říká mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Čapková.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.