Krizi navzdory. Pobaltí investuje miliardy do infrastruktury

Štěstí v neštěstí. Tak by se dalo označit rozhodnutí lotyšské vlády přidělit Ministerstvu dopravy dodatečně desítky milionů eur na opravu silnic. Tyto investice do silniční infrastruktury jsou součástí strategie pro stimulaci lotyšské ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Do (nejen) dopravní infrastruktury masivně investují i další země Pobaltí – Estonsko a Litva.

Za dodatečně získaných 75 milionů eur plánuje lotyšská státem vlastněná společnost pro údržbu silnic (Latvijas Valsts Celi) v letošním roce zrealizovat 84 projektů.

Ty by měly zahrnovat opravy a obnovu silnic, mostů a silničních úseků, které jsou aktuálně ve špatném stavu, a také práce na silnicích, jež byly dlouho odkládány. Dle vyjádření ministra dopravy by investice ve stejné výši měly putovat na opravy lotyšských silnic také v roce 2021.

Mohou Češi bez problémů cestovat do Pobaltí? Jaká je situace souvislosti s nemocí covid-19

Modernizace Via Baltica

Silniční infrastrukturu v Lotyšsku nicméně čekají ještě další významné změny. V srpnu totiž schválila vláda výstavbu silničního obchvatu „Kekava Bypass“. Do historie by se měl zapsat tím, že se jedná o první významný PPP projekt v Pobaltí.

Obchvat bude novým úsekem silnice A7, respesktive mezinárodní silnice E67, známé také jako Via Baltica. Ta spojuje Tallin, Rigu, Paněvěžis, Kaunas, Varšavu a Prahu. Celková délka Kekava Bypass je plánovaná na 17,5 kilometru, z toho více než 14 kilometrů v podobě vysokorychlostní komunikace. 

Injekce do letišť

Litevští sousedé se rozhodli využít útlumu v letecké přepravě a zainvestovat do obnovy letištní infrastruktury. Rozšíření o nový terminál by se mělo dočkat přetěžované mezinárodní letiště ve Vilniusu, původně navržené pro 3,5 milionu cestujících za rok, ale reálně obsluhující kolem 5 milionů pasažérů.

Finanční prostředky získá na rozšíření terminálu rovněž letiště v Kaunasu a renovace přistávací dráhy je plánována na letišti v Palanze. Pro tyto projekty je vyčleněno 86,5 milionu eur.  

Co si v Litvě slibují od 5G?

Pokud hovoříme o infrastruktuře, nelze opomenout tu digitální. Rozvoj sítě 5G je aktuální v řadě vyspělých států, a to včetně zemí Pobaltí. Konkrétně litevská vláda s pohodlnou převahou v květnu schválila plán rozvoje 5G v této největší pobaltské zemi.

Podle schváleného návrhu by se se spuštěním mělo začít v příštím roce, přičemž do roku 2022 by mělo být 5G pokryto alespoň jedno z pěti největších litevských měst (Vilnius, Kaunas, Klaipeda, Šiauliai nebo Panevěžys). V roce následujícím pak všechna tato města.

S aukcí kmitočtů by se mělo začít již na konci tohoto roku. Litevci si od pokrytí 5G slibují zrychlení tempa ekonomického růstu, zlepšení konkurenceschopnosti země, vznik nových pracovních míst, ale také rozvoj inovací a informační společnosti.

trabantos / Shutterstock.com

Estonci nechtějí být pozadu

Estonci nejsou v regionu Pobaltí výjimkou a do modernizace infrastruktury investují také. Mezi již probíhající projekty patří renovace letiště v Parnu. V červenci již započaly práce na obnově letového provozu, konkrétně rekonstrukci přistávací dráhy, pojezdových drah atd v celkové hodnotě 14 milionů eur. Provozovatel letiště v Parnu nicméně vyhlásil ještě výběrové řízení v hodnotě dva miliony eur na obnovu a rozšíření terminálu pro cestující. Uzávěrka přihlášek je 7. září 2020.

Modernizace se dočkal i jeden z nejvytíženějších dopravních uzlů Estonska. Po dvou letech stavebních prací byl v Tallinnu otevřen plně zrekonstruovaný Terminál D námořního přístavu „Old City Harbor of Tallinn“. Investice v hodnotě 18,5 milionu eur dala novou tvář terminálu z r. 1996, jež slouží primárně lodím Tallink operujícím na trasách do Finska a Švédska. Před rekonstrukcí terminál obsloužil přes 6 milionů pasažérů ročně.

Estonci investují také stovky milionů eur do elektrifikace železniční sítě

Infrastrukturní projekt století

A jak si stojí infrastrukturní projekt století v Pobaltí? Řeč je o mnohokrát skloňovaném projektu Rail Baltica, který si klade za cíl propojit železničním koridorem nejen Baltské státy, ale i Polsko a nepřímo rovněž Finsko.

Poslední zásadní aktualizací ve vývoji projektu je fakt, že v polovině července tohoto roku bylo na jeho realizaci přiděleno z fondů EU dodatečných 184 milionů eur. Celkově je pro projekt již zajištěno financování ve výši 1,2 miliardy (zahrnující jak financování z fondů EU, tak národní příspěvky jednotlivých států Pobaltí). 

Dalším infrastrukturním projektem, jenž má „pan-pobaltský“ charakter, je historická změna v přenosové síti elektrické energie. Litva, Lotyšsko a Estonsko si jako výdobytek svého nedobrovolného včlenění do Sovětského svazu dodnes zachovaly synchronní napojení na Systém IPS/UPS, tj. systém Ruska a bývalých sovětských států. Jinými slovy, frekvence, která je nejdůležitějším parametrem přenosové soustavy, je v současné době řízena Ruskem.

Tato faktická závislost toku elektrické energie do států Pobaltí na Rusku vedla ke společnému rozhodnutí politických autorit Litvy, Lotyšska a Estonska k synchronizaci svých přenosových soustav se Systémem kontinentální Evropy. Tento projekt synchronizace si vyžádá odhadované náklady 1,6 miliardy eur a jeho dokončení je plánováno na konec roku 2025. V první fázi projektu však bude nutné, aby Baltské státy posílily své vnitřní sítě.

Autor: Vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí Věra Všetičková




• Oblasti podnikání: Doprava, logistika | Software a ICT služby
• Teritorium: Estonsko | Litva | Lotyšsko