Pobaltí si vytvořilo vlastní cestovní bublinu

První případ onemocnění covid-19 se objevil v nejsevernější zemi Pobaltí Estonsku. Občan íránského původu byl na konci února diagnostikován po svém návratu z Íránu, přičemž využil spoj přes lotyšskou Rigu, která je leteckým uzlem v daném regionu.

trabantos / Shutterstock.com

Estonsko od počátku šíření nemoci zaznamenává v regionu Pobaltí vůbec nejvyšší počet nakažených (k 18. květnu evidováno 1774 případů). Naopak nejnižší počet nemocných uvádí lotyšské oficiální statistiky (k 18. květnu 1009 případů). Aktuální údaje o počtu nakažených, množství provedených testů a počtu úmrtí v souvislosti s covid-19 jsou dostupné z následujících oficiálních zdrojů:

Podobně jako jiné evropské státy zavedly v březnu Litva, Lotyšsko a Estonsko radikální opatření omezující mezinárodní přepravu osob. Aktuální situace je následující:

V rámci zemí Pobaltí je umožněn volný pohyb státních občanů Litvy, Lotyšska a Estonska a osob, které mají v těchto zemích trvalý pohyb. V tomto případě není aplikována 14denní karanténa. Vůči dalším zemím včetně ČR uplatňují státy Pobaltí následující omezení:

  • Litva –Od 11. května mají občané jiných členských států EU povolen vstup do Litvy za účelem zaměstnání, podnikání a studia, ale budou podléhat 14denní sebe-karanténě (netýká se občanů Lotyšska, Litvy a Polska).
  • Lotyšsko –Mezinárodní osobní doprava s EU (s výjimkou Litvy a Estonska) a zbytkem světa zůstává prozatím zastavena (s výjimkou letů Riga-Frankfurt a Riga-Oslo operovaných společností airBaltic na základě povolení lotyšského ministra dopravy). Všichni navrátivší se ze zahraničí musí podstoupit čtrnáctidenní karanténu. Dne 7. května lotyšská vláda rozhodla o prodloužení výjimečného stavu a s ním spojených omezení až do 9. června.
  • Estonsko – K 18. květnu v Estonsku končí výjimečná situace vyhlášená v polovině března. Nicméně pro cizince (s výjimkou Litevců, Lotyšů a Finů) není vstup do země stále možný (pouze tranzit pro osoby bez symptomů při cestě do jejich domovské země). Pro navrátivší ze zahraničí je vstup do země spojen s povinnou 14denní karanténou.

Mezinárodní přeprava zboží je z omezení v jednotlivých zemích vyjmuta.

Litva se vrací k normálu

Litva od 10. dubna začala s postupným rozvolňováním přísných karanténních opatření (od 14. března byla země v celostátní karanténě). Ve čtyřech fázích se otevíraly obchody a provozovny služeb (za přísných hygienických podmínek). Od 14. května již není na veřejnosti povinné ani nošení roušek (nicméně doporučené).

Již třetí fáze uvolňování restriktivních opatření (platná od 30. dubna) mimo jiné umožnila znovuzahájení leteckého spojení do vládou schválených destinací. Vláda povolila rovněž trajektové spojení z Kiel, Travemunde a Rostock. Od 4. května se zrušilo omezení pro vycestování ze země – opatření pro návrat do Litvy ale zůstávají v platnosti, a to včetně čtrnáctidenní karantény pro všechny, kteří přijedou do země (s výjimkou polských občanů od 11. května).

Sankce za nedodržení karanténních předpisů v Litvě – od 500 do 1500 EUR pro fyzické osoby a 1500 – 6000 EUR pro právnické osoby.

Lotyšsko: Povolen nákup alkoholu online

Lotyšsku po celou dobu vyhlášeného výjimečného stavu fungovaly obchody i většina služeb bez výrazných omezení (s výjimkou provozoven v obchodních centrech, které byly po několik týdnů o víkendech zavřeny). Od 20. března byly ve všech obchodech nařízeny dvoumetrové rozestupy mezi nakupujícími.

Parlament také rozhodl, že v době výjimečného stavu bude povolen nákup alkoholu online (aby obyvatelé více zůstávali doma). Dne 7. května byl vládou povolen osobní kontakt (skupiny max. do 25 osob), ale s dodržováním bezpečné vzdálenosti a dalších hygienických pravidel. Omezení počtu osob platí pro akce uvnitř i venku s tím, že venkovní akce jsou omezeny na dobu trvání 3 hodiny. Dne 7. května vláda také rozhodla, že cestující ve veřejné dopravě si budou muset zakrýt ústa a nos.

Správní pokuty za porušení pravidel stanovených během výjimečného stavu: pro fyzické osoby jsou správní pokuty ve výši 10–2000 eur, pro právnické osoby 140–5000 eur. Správní pokuta postihuje také osoby, které neposkytují informace o své nemoci, o kontaktu s nemocnou osobou a další informace týkající se covid-19 (pokuta ve výši 2000 eur).

Estonsko ukončilo výjimečnou situaci, řada restrikcí ale zůstává

Přesto, že k 18. květnu skončila v Estonsku výjimečná situace (stále ale platí stav tzv. zdravotní nouze /healthcare emergency) řada preventivních opatření se musí nadále dodržovat. Předně se jedná o dodržování pravidla 2 + 2 (shromažďování max. 2 osob na veřejných prostranstvích a v budovách a ve 2metrové vzdálenosti od ostatních osob). Pravidlo se týká rovněž obchodů a provozoven služeb. Při splnění výše uvedeného pravidla se mohou konat i indoorová setkání – do 1. června max. 10 osob, následně pro 50 osob, od 1. července až 500 osob. Do 30. června jsou však zakázány všechny veřejné akce (včetně veletrhů).

Podrobně o situaci v Estonsku a platných opatření v souvislosti s covid-19 na webové stránce Coronavirus in Estonia: All you need to know.

Výrazně omezeno bylo i námořní spojení mezi Tallinnem a Helsinkami. Spoj operovaný estonskou společností Tallink funguje v omezeném režimu. „Od 14. května mohou využít lodního spojení mezi těmito městy Estonci pracující ve Finsku,“ dodává Věra Všetičková. Podle ní je estonská pracovní síla významná především pro finský stavební sektor. Hraniční kontrola na estonsko-finské hranici bude prováděna minimálně do 14. června. Cesty turistického charakteru jsou zakázány.

Otázky a odpovědi týkající se přepravy zboží přes estonské území jsou dostupné na těchto informačních stránkách.

Ekonomická opatření

Všechny tři pobaltské státy přijaly opatření na podporu svých ekonomik a především nejvíce postižených odvětví. Zavádění těchto opatření vlády většinou doprovázejí komentáři, že jejich země jsou v lepší ekonomické kondici než před krizí v roce 2008 a mohou tedy přijímat razantnější řešení.

Litevská vláda schválila balíček na podporu své ekonomiky v bezprecedentní výši – 5 miliard eur. Definovala 10 klíčových opatření, které mají důsledky šíření viru na ekonomiku zmírnit. Vláda např. zvýšila hranici svého limitu na čisté výpůjčky z 900 mil. eur na 5,4 mld. eur. Dále ve snaze o zachování pracovních míst pokryje až 90 % hrubé mzdy zaměstnance (ale ne více než 607 eur hrubého), nebo 70 % hrubé mzdy zaměstnance (ale ne více než 910 eur hrubého).

Osoby samostatně výdělečně činné, které si platily sociální zabezpečení, obdrží od státu 257 eur měsíčně. K 16. dubnu obdrželo dle litevského premiéra tuto podporu přes 28 tisíc OSVČ.

Litevský plán počítá také s daňovými prázdninami. Za tímto účelem vytvořila litevská Státní daňová správa seznam 32 tis. nejvíce postižených firem, které budou po dobu trvání výjimečného stavu osvobozeny od úroků z prodlení a vymáhání daní.

Zároveň si mohou požádat o bezúročné daňové půjčky.

Litevská centrální banka navíc deklarovala svou připravenost zmírnit regulační opatření za účelem zvýšení úvěrového potenciálu bank o 2,5 mld. eur. Litva hodlá využít i peníze z fondů EU, které realokuje do oblasti zdravotnictví, zaměstnanosti a podnikání.  

Kompletním procesem schválení prošel v Lotyšsku zákon, který má zmírnit dopady šíření onemocnění covid-19. Tento legislativní akt přináší normy a mechanismy, které budou aplikovány ve firmách nejvíce postižených aktuální situací. Dle rozhodnutí vlády ze dne 26. 3. budou mít na podporu nárok všechny společnosti, jejichž příjmy se v březnu nebo dubnu meziročně snížily nejméně o 30 %.

O podporu mohou zažádat i firmy, jejichž příjmy se takto snížily „jen“ o 20 %, ale zároveň splňují další stanovené podmínky (určený min. podíl vývozu na celkovém obratu firmy, hodnota průměrné hrubé vyplácené mzdy, výše investic do dlouhodobého majetku firmy).

Pokud zaměstnavatel splní stanovené podmínky a není schopen zajistit svému zaměstnanci kvůli šíření covid-19 práci, je oprávněn podat žádost k finančnímu úřadu o vyplacení náhrady mzdy zaměstnanci ve výši 75 % jeho odměny (resp. 75 % průměrného hrubého měsíčního výdělku za posledních 6 měsíců před vyhlášením nouzového stavu), nejvýše však 700 eur za kalendářní měsíc.

S cílem poskytnout finanční pomoc ještě širšímu okruhu zaměstnanců firem zasažených krizí a po delší dobu došlo ke změně nařízení vlády, jež nově stanoví, že lhůta pro vyplácení příspěvku za prostoj byla prodloužena do 30. června tohoto roku a o příspěvek za prostoj lze požádat pouze za aktuální kalendářní měsíc. Příspěvek budou mít možnost dostat také lidé, kteří se současně zabývají samostatně výdělečnou činností a dostávají příjem nejvýše 430 EUR měsíčně, jakož i ti, kteří se vracejí do práce z rodičovské dovolené. Tyto změny vstoupily v platnost 9. května 2020.

„Také v Lotyšsku se bude moci žádat o prodloužení lhůty pro zaplacení daní. Rozhodným orgánem bude v této věci Státní daňová správa, jež s ohledem na daňovou historii toho kterého plátce může odložit platbu daní na dobu až tří let. Finanční úřad zároveň prodloužil lhůty pro podávání daňových přiznání, a to až o 3 měsíce, než je běžné. Bez ohledu na odvětví, v němž lotyšské firmy působí, zákon stanoví, že plátce daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2020 nemusí provádět stanovené zálohové platby,“ zmiňuje Věra Všetičková.

Tato podmínka se vztahuje na zálohové platby od 1. ledna 2020. Zákon také navyšuje prostředky pro využití úvěrových záruk a půjček pro řešení krizí (prostřednictvím Finanční rozvojové instituce Altum). Specifickým opatřením, které obsahuje schválený zákon, je i zákaz pro věřitele podat do 1. září návrh na zahájení insolvenčního řízení na právnické osoby.

Dne 14. 4. podpořila lotyšská vláda návrh na vyčlenění 45,5 mil. eur z rozpočtového „fondu na nepředvídané události“ na podporu zemědělství. Konkrétním cílem je „zachování kontinuity zemědělství, lesnictví, rybolovu a výroby potravin, jakožto i zachování likvidity podniků v těchto oblastech.“ Sektor zemědělství a na něj navázaný potravinářský průmysl zaujímají stále významné místo v tvorbě lotyšského HDP, pro lotyšský export se jedná o oblast klíčovou.

V rámci podpory ekonomiky schválila lotyšská vláda poskytnutí částky 150 milionů eur z fondů EU lotyšským municipalitám na investiční projekty. Vládní strany se rovněž dohodly na vyčlenění 75 milionů na projekty silniční infrastruktury.  

Dne 7. května se vláda rozhodla podpořit národní leteckou společnost „airBaltic“ investováním až 250 milionů eur do jejího základního kapitálu.

Estonská vláda spustila balíček opatření na podporu ekonomiky v hodnotě 2 miliardy eur, což představuje téměř 7 % estonského HDP. Peníze ze státních fondů bude estonským subjektům distribuovat organizace KredEx a Nadace pro rozvoj venkova (Rural Development Foundation). Prostřednictvím nadace KredEx budou estonské firmy moci využít obchodní revolvingové úvěry (až do výše 5 mil. eur/firma, úroková míra cca 4 % p.a.; celkem na nástroj alokováno 500 mil. eur), nebo investiční úvěry (stejné podmínky max. výše a úrokové sazby; celkem na nástroj alokováno 50 mil. eur).

Nadace KredEx ale nabízí pomoc i v případě, kdy bankovní úvěr již byl uzavřen – balíček nových opatření počítá s alokací až 1 mld. eur na úvěrový kolaterál (maximální zaručená částka je 5 mil. eur/firma).  Prostřednictvím Estonského fondu pojištění nezaměstnanosti bude kryta redukce mezd – po dobu dvou měsíců budou oprávnění zaměstnavatelé moci požádat o dávku na pokrytí mezd svých zaměstnanců, přičemž maximální podpora na jednoho zaměstnance činí 1 tis. eur (vypláceno jako hrubá částka). K 11. květnu byla vyčerpána třetina z plánovaného rozpočtu na tento podpůrný nástroj (tj. 83 mil. eur z celkových 250 mil. eur).

Diskutovaným opatřením estonského podpůrného balíčku je dočasné pozastavení plateb do druhého pilíře penzijního pojištění. Stát se také rozhodl kompenzovat přímé náklady na zrušené kulturní a sportovní akce s termínem konání v březnu a dubnu (do výše 3 milionů eur).

Na začátku května estonská vláda rovněž rozhodla o pomoci podnikům, jež mají své prodejny/provozovny v obchodních centrech, které byly od 27. března zavřeny. Stát přispěje těmto subjektům na nájem, a to ve stejné výši, jakou jim z nájmu sleví majitel pronajímaného prostoru (ale ne více než 25 % z celkového nájmu). Na tuto pomoc nemají nárok podniky, které povinnému uzavření nepodléhaly (prodejny potravin, lékárny aj.).

Největší pozornost veřejnosti si v oblasti ekonomické pomoci státu v Estonsku získal úvěr společnosti Tallink, na kterém se dohodla vláda i nadace KredEx. Úvěr na zajištění likvidity má hodnotu 100 mil. eur a čeká na schválení vedení Tallinku.

Jak (moc) zasáhne koronavirus ekonomiky?

Podobně jako v jiných zemích i v Litvě, Lotyšsku a Estonsku se objevují první propočty a úvahy, nakolik budou národní ekonomiky šířením koronaviru a přijatými opatřeními negativně ovlivněny. Třebaže lze zatím stěží odhadnout, na jak dlouho pandemie ochromí světové i místní trhy, ekonomové již vytvářejí modely s různými časovými variantami.

Litevská centrální banka prognózuje pád a pak rychlý růst

Zástupci Litevské centrální banky namodelovali tři scénáře, které mohou litevskou ekonomiku potkat. Nejoptimističtější z nich vychází z předpokladu, že tamní karanténa bude trvat dva měsíce. Ten odhaduje pokles ekonomiky v roce 2020 mezi 3 a 4 %.

Naopak nejčernější scénář při naplnění čtyřměsíční karantény předpokládá propad ekonomiky přibližně o 21 %. Základní model, s nímž Litevská centrální banka operuje, projektuje litevské ekonomice pokles o 11,4 %, v roce následujícím pak ale růst o 9,7 %. V rámci tohoto základního scénáře se pro rok 2020 dále počítá s poklesem vývozu o 13,4 %, což odpovídá propadu v krizovém období v roce 2009.

Enterprise Lithuania, nezisková agentura podřízena Ministerstvu ekonomiky a inovací, zdůrazňuje, že vývoj exportu bude záviset na tom, jak si se šířením koronaviru poradí země, kam putuje nejvíce litevského zboží. Pokud se ekonomika EU sníží o 5–6 % oproti roku loňskému, může se litevský vývoz zboží propadnout o 2,5 mld. eur, tedy o 17 %. V případě služeb by to bylo o téměř čtvrtinu, což jsou 3 mld. eur. Tím litevská ekonomika ztratí tři roky dobývání zahraničních trhů. Nejvíce postiženy budou firmy podnikající v turismu, ve výrobním sektoru především textilní a oděvní průmysl, potravinářství a nábytkářský průmysl. Naopak nejméně by se krize měla dotknout strojírenství.

Lotyšská ekonomika byla v dobré kondici, krizi může zvládnout dobře

Zatímco ještě na konci roku 2019 prognózovala Lotyšská centrální banka růst HDP země 2,6 % v roce 2020, v souvislosti s aktuálním děním byla nucena vydat odhad nový. Za předpokladu, že se podaří šíření koronaviru relativně úspěšně omezit a že vliv na ekonomiku bude krátkodobý, prognózuje Lotyšská národní banka pokles HDP v tomto roce o 6,5 %. Průměrnou roční inflaci pak očekává ve výši 0,5 %.

Výrazný propad se nevyhne ani vývozu a dovozu. Objem exportu čeká pravděpodobně pokles o 8 %, importu o 9,4 %. Hlavní analytička Swedbank, největší komerční banky na lotyšském trhu, je v prognózách pro letošní rok ještě o něco optimističtější. Pokud se podaří v Lotyšsku zastavit virus podle plánu, lze v tomto roce očekávat propad ekonomiky o 5,8 %, který bude v roce následujícím vystřídán růstem o 5,8 %.

Přestože Lotyšsko představuje velmi malou a otevřenou ekonomiku závislou na průběhu krize v dalších zemích, nachází se oproti roku 2008 v relativně dobré ekonomické kondici – na trhu neexistují bubliny, se státními financemi bylo nakládáno rozumně, zadlužení soukromého sektoru je nízké a úspory naopak relativně vysoké, dodává hlavní analytik Swedbank v Lotyšsku Liva Zorgenfreja.

Estonsko? Každý týden hibernace navíc je půl procenta dolů z HDP

Analytici z estonské Swedbank při předpokladu trvání nouzového stavu v zemi do začátku května a omezení šíření koronaviru předpovídají estonské ekonomice ve svém základním scénáři pokles o 5 %. Ten by měl být v roce 2021 i díky přijatým vládním opatřením vystřídán růstem ve výši 5 %.

Při zachování stejného časového horizontu a s předpokladem normalizace obchodu rovněž ve zbytku světa odhaduje Estonská centrální banka propad ekonomiky v letošním roce o 6 %. Ztráty z výběru daní a nárůst sociálních transferů povedou k navýšení deficitu veřejného sektoru o téměř jednu miliardu eur, tedy více než 3 % HDP.

Nutno podotknout, že tato částka nezahrnuje náklady na opatření státu na podporu estonské ekonomiky. Pokud se však zrušení výjimečného stavu oddálí a exportní trhy se budou vzpamatovávat pomaleji, očekávají analytici z Estonské centrální banky pokles ekonomiky o půl procenta s každým dalším týdnem.

Nicméně obyvatelé Estonska již v minulých letech – ať už v krizovém roce 2008 či v období transformace v 90. letech – dokázali svou schopnost rychlé adaptace na nové podmínky, které doprovázela i řada tvrdých opatření. Téměř asketický způsob, jakým se Estonsko vyrovnalo s hospodářskou a finanční krizí před více než deseti lety, bylo mnohými odborníky dáváno za příklad jako efektivní zvládnutí krizového období. Další zkouška houževnatosti čeká estonský národ nyní.

Ke 14. dubnu zveřejnil své nové ekonomické prognózy rovněž Mezinárodní měnový fond. Dle nich by současnou krizi mělo nejlépe z Baltských států zvládnout právě Estonsko – propad ekonomiky v letošním roce bude zhruba o 7,5 %, v roce příštím pak růst o 7,9 %. Naopak největší propad hospodářství čeká MMF v Lotyšsku – 8,6 % v letošním roce, v roce 2021 růst o 8,3 %. V Lotyšsku a Litvě se v tomto roce taktéž očekává deflace ve výši 0,3 %.

Kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí

Další informace o přepravě v Pobaltí naleznete v článku Přepravci v Pobaltí symbolem ekonomické koronavirové krize?

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem