Po příjezdu do Pobaltí do povinné karantény? Češi se jí v Litvě, Lotyšsku a Estonsku nevyhnou

Litva, Lotyšsko a Estonsko se v letních měsících dostaly na přední stránky českých médií kvůli omezením pro přijezdivší z České republiky. Baltské státy totiž opakovaně uložily cestujícím z ČR povinnost absolvovat 14denní karanténu. Jaké ukazatele jsou pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko směrodatné, proč se podmínky vstupu na jejich území mohou měnit a kde hledat aktuální informace?

trabantos / Shutterstock.com

Všechny státy Pobaltí sledují ukazatel počtu nově nakažených covid-19 za posledních 14 dní ku 100 tisícům obyvatel. Zatímco v Lotyšsku platí, že pokud v té které zemi překročí tento ukazatel hodnotu 16, musí přijezdivší z této země podstoupit 10denní karanténu, Litva a Estonsko svůj hraniční ukazatel s ohledem na vyvíjející se situaci v Evropě již zvýšily. Litva tak akceptuje bez povinnosti karantény přijezdivší ze zemí s ukazatelem pod 25, Estonsko ohlásilo, že stejnou hodnotu (tj. 25) bude akceptovat v případě cestujících z Litvy, Lotyšska a Finska, Na přijezdivší z ostatních zemí, tj. i z České republiky aplikuje původní hraniční ukazatel, tj. 16.

Kde hledat aktuální informace a co mít na zřeteli:

Kde hledat aktuální informace a co mít na zřeteli:

  • Litva – každý víkend (s překladem do anglického jazyka každé pondělí) zveřejňuje litevské Ministerstvo zdravotnictví aktuální rozdělení zemí dle epidemiologického rizika a tedy i podmínek, které se vztahují na přijezdivší z jednotlivých zemí – více viz https://sam.lrv.lt/en/ Litevské orgány kvůli vývoji epidemiologické situace v Evropě zvýšily hodnotu koeficientu rozhodného pro nastoupení povinné karantény po příjezdu do Litvy. Dosažení koeficientu 25 a více (dříve 16 a více) nově nakažených za posledních 14 dní na 100 tisíc obyvatel znamená pro cestující z takové země povinnost 14denní karantény. Každý přijezdivší ze země s koeficientem nad 25 musí mít k dispozici negativní výsledek testu na covid-19, který nebude starší 72 hodin. Tento test však nezbavuje povinnosti karantény! Karanténu lze zkrátit na 10 dní, pokud osoba po 8 dnech v samoizolaci podstoupí druhý test na covid-19 s negativním výsledkem a podá žádost o zkrácení karantény.
    Povinnost karantény platí i v případě tranzitu přes země s koeficientem vyšším než 25. Výjimku tvoří tranzit na letištích, pokud osoba neopustí tranzitní prostor letiště.
    Od 15. září platí povinnost pro všechny cestující do Litvy vyplnit elektronický formulář na stránkách Národního centra pro veřejné zdraví (https://nvsc.lrv.lt/en/ ). Formulář se musí vyplnit před nástupem do letadla, trajektu, autobusu nebo vlaku směřujících na litevské území. V případě vlastní dopravy je třeba formulář vyplnit nejpozději 12 hodin po příjezdu do Litvy.
  • Lotyšsko –  při dosažení či překročení hodnoty 16 u sledovaného ukazatele v té které zemi vzniká pro přijezdivší z takové země povinnost podrobit se 10denní karanténě (pozn.: dne 15.9. lotyšská vláda schválila zkrácení povinné karantény ze 14 na 10 dní). Negativní test na onemocnění Covid-19 nezbavuje povinnosti dodržení karantény. Aktualizovaný seznam zemí a jejich zařazení do jednotlivých skupin dle dosaženého koeficientu zveřejňuje každý pátek Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí.
    Povinnou 10denní karanténu lze teoreticky zkrátit, a to při návratu do domovské země a po předchozím informování lotyšské Státní policie (pravidla pro zkrácení karantény se mohou měnit, doporučujeme vždy zjistit aktuální stav u odpovědných lotyšských orgánů nebo zde).
    Pro potřeby mezinárodní hromadné přepravy rozdělilo Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí země s koeficientem vyšším než 25 na ty s „velmi vysokým rizikem pro veřejné zdraví“ a země s „vysokým rizikem pro veřejné zdraví“, přičemž do zemí spadajících do první jmenované skupiny není provozována mezinárodní přeprava osob. Lotyšské příslušné orgány sledují rovněž země, přes které přijezdivší osoba tranzitovala. Pokud proběhl tranzit přes země, pro něž Lotyšsko zavedlo omezení, bude těmto omezením v Lotyšsku podléhat i tranzitující osoba. K evidenci přijezdivších hromadnou dopravou slouží rovněž elektronický formulář.
  • Estonsko – zvýšilo hraniční koeficient pro povinnost karantény pro přijezdivší z Litvy, Lotyšska a Finska (na 25), pro cestující z ostatních zemí (včetně ČR) je stále rozhodující, zda míra nakažení v jejich zemi překročí koeficient 16. Překročení této hodnoty znamená po příjezdu do Estonska povinnosti 14denní karantény. Aktualizovaný seznam zemí a podmínek, které se vztahují na její občany po příjezdu na území Estonska, zveřejňuje každý pátek estonské Ministerstvo zahraničních věcí.
    Estonci u přijezdivších ze zahraničí sledují rovněž země, kterými cestující tranzitoval. Pokud proběhl tranzit přes země, pro něž Estonsko zavedlo omezení (nebo přes země, jež nezveřejňují statistiky onemocnění covid-19), bude těmto omezením v Estonsku podléhat i tranzitující osoba.
    Nejpozději 24 hodin po příjezdu na území Estonska (v případě letecké přepravy přímo na letišti v Tallinnu, v případě lodní dopravy na terminálu A a D tallinnského přístavu) jsou cestující podrobeni povinnému testu na covid-19 (pro cizince zpoplatněn částkou 67 eur). Povinnou 14denní karanténu lze zkrátit negativním výsledkem druhého testu provedeného však nejdříve za 7 dní od výsledku prvního negativního testu. Provedení druhého testu nelze objednat, je nutné vyčkat vyzvání ze strany příslušného estonského testovacího zařízení. 

Před cestou do jakékoli z pobaltských zemí doporučujeme ověřit na výše uvedených odkazech aktuální situaci a zařazení České republiky z hlediska epidemiologické bezpečnosti. V případě cestování autem doporučujeme rovněž ověřit pravidla pro tranzit polským územím.

Státy Pobaltí se snaží vyhnout druhé vlně

Oficiální údaje o počtu nakažených nemocí Covid-19, počtu otestovaných osob, vyléčených pacientů a zemřelých osob nakažených touto nemocí uvádí v jednotlivých zemích následující portály:

Litva, Lotyšsko a Estonsko rozvolnily přijatá opatření zamezující šíření koronaviru a ukončily výjimečné stavy, jež byly vyhlášeny v březnu t.r. Přesto určitá omezení zůstávají – primárně v souvislosti s konáním veřejných akcí a shromažďováním na veřejnosti.

Litva výjimečný stav v zemi skončil 16. června. Od 1. září neplatí omezení na počet návštěvníků veřejných akcí (venkovních i vnitřních), pokud je organizátor schopen zajistit elektronickou distribuci lístků a registraci diváků/účastníků. V případě, že tyto podmínky není organizátor akce schopen zajistit, může se akce účastnit max. 300 osob.

S ohledem na vývoj v počtu nově nakažených během letních měsíců v je Litvě od 1.srpna opět povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a ve vnitřních prostorech obchodů a poskytovatelů služeb. Od 21. srpna přibyla povinnost nošení roušek rovněž v kavárnách, restauracích, barech a dalších cateringových zařízeních.

Přehledné shrnutí všech koronavirových omezení na území Litevské republiky je k dispozici na tomto odkazu.

Lotyšsko – v zemi k 9. červnu skončil výjimečný stav. Některá preventivní hygienická opatření však zůstávají v platnosti. Primárně se jedná o 2metrový distanc mezi lidmi tam, kde je to možné (obchody, veřejná místa apod.). Pro hromadné veřejné akce pak platí omezení na max. počet osob, a to 1000 ve vnitřních prostorech nehledě na velikost prostor, nicméně za předpokladu maximálně 50% využití celkové kapacity prostor a při splnění podmínky zajištění 3 m2 na osobu. Venkovní akce jsou omezeny na účast max. 3000 lidí.

Pravidla uplatňovaná v Lotyšsku jsou přehledně uvedena na oficiálním portálu: https://covid19.gov.lv/en/covid-19-frequently-asked-questions-and-answers

Estonsko – výjimečný stav skončil k 17. květnu. Na veřejnosti je doporučeno dodržovat 2metrový distanc (pravidlo 2+2). Veřejné akce jsou od 15. července povoleny ve vnitřních prostorech až do 1500 účastníků, maximálně však do padesátiprocentní obsazenosti publika/prostoru. Venkovních akcí se může zúčastnit až 2000 lidí.

Více o aktuální situaci v zemi a jednotlivých omezeních viz Coronavirus in Estonia.

Ekonomická opatření

Všechny tři pobaltské státy přijaly opatření na podporu svých ekonomik. Zavádění těchto opatření vlády většinou doprovázely komentáři, že jejich země jsou v lepší ekonomické kondici než před krizí v roce 2008 a mohou tedy přijímat razantnější řešení. Shrnutí přijatých opatření zpracovala Swedbank, jež je v zemích Pobaltí velmi dobře etablovaná.

Vyhlášená opatření hospodářské politiky jednotlivých zemí Pobaltí:

Zdroj: Swedbank Economic Outlook, May 2020

Jak (moc) zasáhne koronavirus ekonomiky?

S odezněním jarní vlny šíření koronaviru a díky postupnému uvolňování zavedených restriktivních opatření, lze očekávat postupné oživení jednotlivých ekonomik. Postupně se objevují stále nové, revidované odhady vlivu lockdownu na místní ekonomiky.

Lotyšsko

Odhady lotyšské centrální banky: ve svém základním scénáři počítá lotyšská centrální banka (Latvijas Banka) pro rok 2020 s poklesem HDP ve výši – 7,5 % (březnový odhad činil – 6,5 %). Pro rok 2021 již Latvijas Banka projektuje růst ve výši 6,7 %. Roční inflace bude v letošním a příštím roce oscilovat kolem nuly.
Více na webu On macroeconomic forecasts by Latvijas Banka.

Své výhledy lotyšského ekonomického růstu v srpnu již revidovala lotyšská dcera Swedbank, přičemž svůj původní květnový odhad poklesu HDP změnila z -7,5 % na méně pesimistický pokles v hodnotě -5 %. Vývoj v příštím roce analytici Swedbank příliš nerevidovali a z květnového odhadu se odchýlili pouze o jednu desetinu procentního bodu, tj. z původního růstu reálného HDP ve výši 4,3 % snížili odhad na 4,2 %.

První dostupné statistické údaje pokrývající nejdramatičtější období tohoto roku v Lotyšsku ukazují, že v druhém kvartálu t.r. došlo k meziročnímu poklesu HDP o 9,8 %. Na druhé straně se ukazuje, že řada sektorů ekonomiky se vrací na svou původní úroveň rychleji než se čekalo. Jedná se především o průmyslovou výrobu, vývoz zboží nebo maloobchodní prodej.

Litva

Litevská centrální banka byla ve svých projekcích budoucího ekonomického vývoje skeptičtější. Ve své červnové projekci pro rok 2020 odhaduje pokles HDP ve výši -9,7 %, v roce následujícím však velmi dynamický růst o 8,3 %. Průměrná roční inflace (konkrétně HICP) by v letošním roce měla činit 0,6 %, v roce 2021 pak 0,9 %. Více v dokumentu Lithuania’s economic development and outlook.

První statistické údaje získané o faktickém vývoji litevské ekonomiky v druhém kvartálu tohoto roku však nasvědčují tomu, že propad hospodářství by nemusel být tak katastrofický. V meziročním srovnání klesl HDP Litvy v druhém kvartále tohoto roku o 3,7 %. Srovnání mezi prvním a druhým čtvrtletím tohoto roku odpovídá 5,1% propadu.

Na základě nových dat výrazně přehodnotila své výhledy Swedbank, přičemž v původním květnovém forecastu ještě očekávala propad -6,5 % HDP, srpnový výhled již počítá s propadem HDP za rok 2020 „jen“ ve výši -1,7 %. V roce 2021 Swedbank očekává růst 4,9 % HDP (květnový výhled 4,5 % HDP). Vysvětlení změn svých výhledů doprovodila Swedbank komentářem, že litevské ekonomice pomohla úspěšná politika potlačení virusu v jarních měsících, široký zásah masivních vládních stimulů, ale i fakt, že Litva není výrazně závislá na turismu a její export má příznivou strukturu. Překvapivě Swedbank dokonce varuje před přehřátím ekonomiky a nadměrnou inflací v r. 2022.

Estonsko

Srpnové, tj. revidované odhady Swedbank Estonsku predikují v letošním roce pokles HDP  -5,0 % (oproti původním -7,0 %), v roce příštím růst 4,5 %. Podle nejvíce pravděpodobného scénáře dosáhne Estonsko svého předkrizového ekonomického růstu v druhém kvartálu 2022.

Kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí

Další informace o přepravě v Pobaltí naleznete v článku Přepravci v Pobaltí symbolem ekonomické koronavirové krize?

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem