Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů ohledně podpůrných programů a opatření proti šíření koronaviru

(Aktualizováno 23. 11. 2020) Odpovědi odborných pracovníků ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy, agentur CzechTrade, CzechInvest a dalších organizací na dotazy podnikatelů položených prostřednictvím speciální informační linky.

Na stránce naleznete odpovědi na nejčastější otázky na:

Jak na to?

  • V dokumentu lze vyhledávat pomocí klávesové zkratky Ctrl+F a do políčka zadat klíčové slovo, které hledáte, např. „restaurace“, „papírnictví“ a pod. Doporučujeme zkoušet více variant, např. zadávat kořeny slov („kadeř“ ze slova „kladeřnictví“), protože skloňování slov vyhledávání komplikuje.
  • Pokud odpověď na vaši otázku nenajdete, využijte prosím Expertní informační linku pro živnostníky a podnikatele na telefonním čísle 1212.

Celorepubliková informační linka 1221

V září začala fungovat celorepubliková informační linka 1221.
Ve všední dny se dovoláte od 8 do 19 hodin, o víkendech od 9 do 16.30 hodin.
Operátoři této linky Vám dají odpovědi na otázky z těchto oblastí:

  1. Cestování
  2. Výsledky mých testů
  3. Zdravotní potíže
  4. Rizikový kontakt
  5. Karanténa
  6. Aktuálně platná mimořádná opatření (vč. informací o zákazu volného pohybu osob, omezení hromadných akcí, pohybu a pobytu v přírodě, organizaci svateb a pohřbů, právu pokojného shromažďování a doporučeních zaměstnavatelům)

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!

Další info: www.businessinfo.cz/koronavirus

COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR
Protiepidemický systém ČR

Informace k aktuálním zákazům a jejich výjimkám

  • Maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách (včetně výdejových okének) – týká se pouze živností podle živnostenského zákona (týká se pondělí až soboty v čase 05:00 – 20:59)
    • Výjimku mají:
    • prodejny potravin
    • prodejny pohonných hmot
    • prodejny paliv
    • prodejny hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží
    • lékárny, výdejny a prodejny zdravotnických prostředků
    • prodejny malých domácích zvířat
    • prodejny krmiva a dalších potřeb pro zvířata
    • prodejny brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží
    • prodejny novin a časopisů
    • prodejny tabákových výrobků
    • prádelny a čistírny
    • provozovny servisu a oprav silničních vozidel
    • provozovny poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích
    • prodejny náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím
    • provozovny umožňující vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem
    • prodejny zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby
    • pokladny prodeje jízdenek
    • květinářství
    • provozovny pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví
    • prodejny textilního materiálu a textilní galanterie
    • provozovny servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti
    • provozovny realitního zprostředkování a činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
    • zámečnictví a provozovny servisu dalších výrobků pro domácnost
    • provozovny oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost
    • provozovny pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren
    • myčky automobilů
    • prodejny domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny
    • provozovny sběru a výkupu surovin a kompostáren
    • provozovny zabývající se zpracováním kamene (např. výroba pomníků, náhrobních kamenů a jejich instalace)
    • provozovny (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a vánočních stromků, vánočních ozdob, jmelí, chvojí a s nimi souvisejících produktů (pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách)
    • provozovny poskytující službu úpravy a stříhání psů a koček
    • prodejny zbraní a střeliva

Provozovna může být otevřená za podmínky, kdy se zde uvedené zboží a služby převážně prodávají nebo nabízejí.
Zákaz se nevztahuje na  činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona (viz § 3 živnostenského zákona).
Zákaz se nevztahuje na prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny (např. páskou).

  • Maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách (včetně výdejových okének) – týká se pouze živností podle živnostenského zákona (týká se pondělí až soboty v čase mezi 23:00 hod. až 04:59 hod., celé neděle a státních svátků)
    • Výjimku mají :
    • čerpací stanice s palivy a mazivy
    • lékárny
    • prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích,
    • prodejny ve zdravotnických zařízeních,
    • vybrané provozovny stravovacích služeb:
      • provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost
      • školní stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání
      • provozovny stravovacích služeb v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.
      • prodej mimo provozovnu stravovacích služeb s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod.
    • provozovny (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a vánočních stromků, vánočních ozdob, jmelí, chvojí a s nimi souvisejících produktů, jde-li o prodej v neděli v čase mezi 05:00 hod. až 22:59 hod.
  • Restaurace, hospoda, bar, kavárna, vinárna mimo obchodní centra a v obchodních centrech s prodejní plochou do 5 000 m2
    • Podmínky:
    • Mimo provozovnu (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 23:00 hod. a 04:59 hod.
    • Rozvoz občerstvení bez časového omezení.
  • Restaurace, hospoda, bar, kavárna, vinárna v obchodních centrech s prodejní plochou nad 5 000 m2
    • Není umožněno ani výdejní okénko.
  • Restaurace, hospoda, bar, kavárna, vinárna apod. v ubytovacím zařízení
    • Pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 22:59 hod.
  • Cukrárny, lahůdky, vinotéka, pivotéka
    • Pouze pokud se nejedná o provozování pohostinské činnosti (tzn. běžně je zde jen pultový prodej s sebou); v opačném případě lze přes okénko.
  • Koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení (kina, divadla apod.) včetně cirkusů a varieté
    • Pouze bez přítomnosti diváků
  • Poutě a podobné tradiční akce
  • Kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, (vč. vzdělávacích kurzů, např. jazykové kurzy, příprava na přijímací zkoušky, kreativní kurzy, kurzy z oblasti psychoterapie, HR, ovládání PC, koučink, rekvalifikační kurzy)
    • Praktická výuka, praxe a zkoušky podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče péče, profesního vzdělávání členů jednotek požární ochrany a příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR a zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, nejde-li o zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti.
  • Veletrhy
  • Herny, kasina a sázkové kanceláře
  • Vnitřní sportoviště ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostory venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center
    • Výjimku mají: Sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatření umožňují.
    • Sportovní příprava, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou v souladu se závaznými hygienicko-epidemiologickými podmínkami jinak zakázány, jedná-li se o významná sportovní utkání nebo soutěže.
  • Umělá koupaliště (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní
    • Výjimka, pokud se jedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb.
  • ZOO, botanické zahrady
  • Muzea, galerie, výstavní prostory, hrady, zámky a obdobné historické nebo kulturní objekty, hvězdárny a planetária
  • Zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování
  • Valné hromady právnických osob
  • Ubytovací služby
    • Výjimky mají:
    • Ubytování osob za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti
    • Ubytování osob, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona
    • Ubytování cizinců do doby opuštění území ČR a cizincům s pracovním povolením na ČR
    • Ubytování osob, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa
    • Ubytování osob, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova
    • Ubytování osob za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády
  • Tržiště, tržnice a mobilní provozovny (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej
    • Výjimky mají:
    • Pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně
    • Prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém či zpracovaném stavu), bylin, květin, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu, vyrobených na území České republiky
    • Za splnění následujících podmínek:
      • zakazuje se konzumace na místě
      • odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy jsou nejméně 4 metry
      • v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2
  • Knihovny
    • Výdej předem objednaných výpůjček a jejich vracení přes výdejní okénko nebo bezkontaktně.

Obecně:

Provozovatel je povinen dodržovat následující pravidla:

  1. v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy, v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka,
  2. aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry,
  3. zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu,
  4. umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
  5. zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně,
  6. v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu.

Další informace:

  • Velkoobchodní prodej je obecně povolen.
  • Služby poskytované u zákazníků (např. doma, ve firmě) nejsou obecně zakázány.
  • Zahrádky provozoven stravovacích služeb musí být rovněž zavřeny.
  • Jsou zakázána výdejní okénka u výše uvedených zakázaných provozoven s výjimkou provozoven stravovacích služeb za stanovených omezení.
  • Je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti.
  • Venkovní sportoviště (střelnice, minigolf, tenis apod.) mohou být v provozu s výjimkou vnitřních prostor těchto sportovišť.
  • Za prodejny s domácími potřebami se považují takové maloobchodní prodejny, které jsou zaměřeny na sortiment užívaný v domácnosti. Jedná se například o kuchyňské potřeby a nádobí, drobné spotřebiče, pomůcky pro úklid a další domácí práce (čištění, praní, žehlení), doplňky pro domácnost, drogistické zboží.

Zpět na začátek

Informace k povoleným provozovnám, poskytování služeb:

  • Pravidla pro prodej oblečení a obuvi
    • je možné zkoušet oblečení a obuv po předchozí dezinfekci rukou
    • při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům
  • Pravidla pro maloobchodní prodejny potravin se samoobslužným prodejem
    • poskytovat bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček),
    • v případě prodeje nebaleného pečiva zajistit, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob a prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny.
  • Pravidla pro provoz provozovny stravovacích služeb
    • zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou provozoven,
      • které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních),
      • v případě školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání,
      • v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod
      • tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod.,
    • je zakázán prodej v místě provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2,
    • zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu,
    • u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků je rozestup alespoň 2 metry,
    • v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti,
    • provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky,
    • zákaz produkce živé hudby a tance,
    • nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost,
    • zákazníci jsou vyzývání informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • dezinfekce židlí a stolů se provádí před usazením každé nové skupiny zákazníků,
    • v případě prodeje přes výdejové okénko se dezinfekce výdejového okénka provádí alespoň každé 2 hodiny,
    • v případě, že pracovník provozovny má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
    •  provozovatel postupuje tak, aby vedl zákazníky k dodržování všech opatření.
  • Pravidla pro provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték
    Provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték se omezuje tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti.
  • Pravidla pro provoz ubytovacích zařízení
    • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • při vstupu do prostor ubytovacího zařízení a na záchodech je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • pravidelně se provádí dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce,
    • jsou k dispozici materiály s informacemi pro zákazníky s vysvětlením platných protiepidemických opatření,
    • před ubytováním nového zákazníka se na pokoji provede dezinfekce všech kontaktních ploch, předmětů, které jsou hosty používány (např. telefon, dálkové ovládání televize), koupelny a záchodu.
  • Pravidla pro provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2
    • použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob,
    • nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost,
    • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali,
    • následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníky a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod.,
    • provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.),
    • je realizován režimový plán úklidu, kterým bude upraven režim úklidu, dezinfekce, případně dekontaminací společných prostor na základě odborného doporučení místně příslušné krajské hygienické stanice,
    • je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod.,
    • u každého vstupu pro zákazníky a zaměstnance do obchodního centra je zajištěna možnost dezinfekce rukou,
    • ve všech prodejnách a jiných provozovnách je zajištěna možnost dezinfekce rukou alespoň v prostoru každé pokladny nebo pokladní zóny,
    • platební terminály jsou pravidelně dezinfikovány,
    • u vchodu do každé provozovny je umístěno viditelné označení pokynu dodržování odstupu osob 2 metry od sebe v prostoru provozovny,
    • provozovatel zajistí školení pracovníků s cílem zajistit a ověřit znalosti o opatřeních, příznacích nemoci a prevenci šíření nákazy včetně ochrany návštěvníků a pracovníků,
    • provozovatel zajistí pro návštěvníky a další osoby v nákupním centru možnost odstranění osobních ochranných prostředků (roušky, rukavice apod.) do směsného odpadu.

Co je prodejní plochou a jak se počítá plocha obchodního centra je uvedeno v Metodice výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2 a obchodních center do 5000 m2

  • Pravidla pro farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště  (aktuálně nejsou povoleny s výše uvedenými výjimkami a omezeními)
    • zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 m,
    • umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.
  • Pravidla pro knihovny (aktuálně nejsou povoleny s výjimkou výdeje předem objednaných výpůjček a jejich vracení přes výdejní okénko nebo bezkontaktně)
    • zajistit, aby pracovníci knihoven prováděli hygienu rukou se zvýšenou frekvencí při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím,
    • u vstupu do knihovny zákazník provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel knihovny.
  • Pravidla pro holičství a kadeřnictví (aktuálně nejsou povolena)
    • v případě, že holič nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny holičství nebo kadeřnictví,
    • v provozovně holičství nebo kadeřnictví jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
    • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
    • před začátkem poskytování služby, po ukončení poskytování služby a při přechodu k jinému zákazníkovi si holič vždy dezinfikuje ruce prostředkem s virucidním účinkem, a pokud používá rukavice, vymění si rukavice a mezitím si dezinfikuje ruce,
    • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých kadeřnických pomůcek,
    • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně
  • Pravidla pro služby manikúry, pedikúry, masáží, kosmetických služeb a pedologie (aktuálně nejsou povoleny)
    • v případě, že osoba poskytující tuto službu nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
    • v provozovně jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
    • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
    • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých pomůcek,
    • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně,
    • osoba poskytující tuto službu používá při výkonu práce jednorázové rukavice (s výjimkou masáží), které vymění u každého zákazníka a mezitím provede dezinfekci rukou prostředkem s virucidním účinkem,
    • před a po masáži osoba poskytující tuto službu provede dezinfekce rukou,
    • před poskytnutím služby se provede povinná dezinfekce ošetřované plochy u zákazníka
  • Pravidla pro služby, při kterých je porušována integrita kůže (aktuálně nejsou povoleny)
    • u vstupu do provozovny je zajištěna dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • pokud v místnosti pracuje více pracovníků současně, jsou jednotlivá pracoviště oddělená plentou,
    • křeslo/lehátko je po každém zákazníkovi vydezinfikováno.
  • Provádění služeb v domácnostech
    • Doporučujeme všem poskytovatelům služeb u klienta např. servis, oprava důležitého zařízení, ověřit předem, zda klient či některá další osoba v domácnosti není v karanténě, tak aby nedocházelo k porušení karantény a z toho vyplývajících důsledků.
  • Dodávky elektrické energie, plynu, odečty, poplatky 

Zpět na začátek

Informace k dalším aktivitám

Informace k omezení volného pohybu osob poskytuje linka 1221

  • Pravidla pro provoz vnitřních sportovišť, která jsou pro výjimky povolena
    • doporučuje se zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem,
    • průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují,
    • zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty,
    • klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení,
    • upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor,
    • zajistit co největší rozptýlení osob v šatnách, obsazovat vzdálené konce nebo skříňky zpřístupnit ob jednu skříňku,
    • zajistit možnost dezinfekce rukou v šatně,
    • průběžně dekontaminovat místa, kudy klienti prochází (pravidelný úklid a dezinfekce),
    • zajistit úklid každý den a dezinfekci vnitřku skříněk během dne a po skončení provozu,
    • instruovat zákazníky, aby omezili čas strávený v šatně na nezbytné minimum.
  • Pravidla pro sauny (aktuálně nejsou povoleny)
    • zákazník provede dezinfekci rukou před vstupem,
    • dezinfekce a papírové utěrky jsou k dispozici pro zákazníky ve všech prostorách,
    • provozovatel provádí zvýšenou frekvenci kontrol saun a dodržování opatření,
    • provádí se pravidelná dezinfekce míst ploch, kterých se dotýkají ruce,
    • všechno prádlo se dezinfikuje varem (prostěradla, ručníky, roušky),
    • neprovozují se ledové studny a krystalické ochlazení,
    • pracovníci si pravidelně dezinfikují ruce,
    • provádí se 100% výměna vzduchu pomocí vzduchotechniky,
    • provádí se intenzivní čištění a dezinfekce virucidními prostředky všech prostor každý den po uzavření provozu nad rámec standardního čištění,
    • součástí každé sprchy je dávkovač s dezinfekčním mýdlem.

Zpět na začátek

MPO a MZ připravili informační leták pro všechny nově otevřené obchody a provozovny.
Vyvěšením letáku splní požadavky bodu 2 vládního usnesení č. 420, z 17. 4. 2020.

Leták A4 „Jak se chovat při nákupu“ ke stažení

Zdravotnické potřeby, ochranné pomůcky

Archiv omezení:

Archiv omezení DO 10. 5. v PDF
Archiv omezení DO 24. 5. v PDF
Podmínky uvolňování opatření od 25. května

ODPOVĚDI NA KONKRÉTNÍ DOTAZY

Poznámka: Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

1.   Opatření na podporu podnikání

  1. Kdy budou spuštěny bezúročné půjčky pro živnostníky a podnikatele? A budou se poskytovat OSVČ nějaké finanční kompenzace v návaznosti na současnou situaci?
    Na webu ČMZRB jsou zveřejněny podrobnosti k programu COVID III, který se uplatní na úvěry, které jsou sjednány do 31. prosince 2020. Podnikatelé a firmy do 250 zaměstnanců tak získají ručení za provozní úvěry až do výše 90 % z úvěru. Podniky s 250 až 500 zaměstnanci pak získají ručení za provozní úvěry až do výše 80 % z úvěru. Maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč. V průběhu října bude představeno možné prodloužení programu COVID III.
    Další opatření pro OSVČ – Covid-Nájem, Covid-Kultura, ošetřovné, finanční příspěvek pro OSVČ v karanténě/ošetřování člena rodiny. Jde o obdobu ošetřovného u zaměstnanců a platí i pro živnostníky, kteří pečují o děti mladší 10 let za podmínky, že ošetřovné již nečerpá druhý člen rodiny. Dále se připravuje Kompenzační bonus pro OSVČ a malá s.r.o., ve kterém bude možné čerpat 500 Kč / den v případě, že podnikatel byl zasažen v důsledku vládních restrikcí, a to za bonusové období vymezené nouzovým stavem od 5. října do 4. listopadu 2020 s možností jeho automatického prodloužení.
  2. Od jakého data platí pozastavení povinnosti evidovat tržby v EET?
    Elektronická evidence tržeb (EET) bude pozastavena do konce roku 2022. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována.
  3. EET povinnost byla pozastavena. Jakou formu dokladu má tedy obchodník nyní vydávat?
    Pozastavení evidence EET nemění nic na povinnost prodejce vydávat kupujícím daňový doklad, požádá-li o to kupující. Formu takového dokladu si daňový subjekt zvolí dle svých technických možností. Obdobné dotazy doporučujeme směřovat na Finanční správu.
  4. Jak se bude platit DPH?
    Plátcům DPH, jejichž činnost byla omezena nebo zakázána usnesením vlády je prominut úrok z prodlení vzniklý na dani z přidané hodnoty u měsíčních plátců za zdaňovací období září 2020, říjen 2020 a listopad 2020 a za III. čtvrtletí 2020 u čtvrtletních plátců, dojde-li k úhradě daně, k níž se úrok z prodlení váže, nejpozději dne 31. 12. 2020. Dotčeným subjektům je tedy prominut úrok z prodlení související s pozdní úhradou daně z přidané hodnoty.
  5. Připravují se podpůrné programy pro velké podniky?
     Velké společnosti mají stále možnost využít program Covid plus poskytovaný EGAP. Více informací na www.egap.cz.
  6. Jak je to s hlavní činností OSVČ v případě, že je to 1. nebo 2. stupeň invalidity? Je to i v tomto případě vedlejší činnost?
    Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší mj., pokud OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu i pro invaliditu 1. a 2. stupně. Aby se však takové osobě započítala doba podnikání pro účely výpočtu budoucího starobního důchodu, musí platit pojistné na důchodové pojištění, a to buď ze zákona (její daňový základ v kalendářním roce dosáhl stanovené rozhodné částky), nebo pokud se k důchodovému pojištění na kalendářní rok sama přihlásí.
  7. Mohu si požádat souběžně o Covid-Nájemné, když mám zavřenou provozovnu, a o kompenzační bonus na sebe jako na poškozeného živnostníka?
    Pokud jde o program Covid – Nájemné, kombinování s kompenzačním bonusem není explicitně vyloučeno, neboť v tuto chvíli nedochází ke kumulování vládní pomoci v daném kalendářním dni. Zatímco u kompenzačního bonusu je dle současného návrhu nastaveno bonusové období od 5. října do 4. listopadu 2020, aktuální výzva k programu Covid-Nájemné je vyhlášena pro rozhodné období třetího čtvrtletí (červenec, srpen a září 2020).
  8. Má OSVČ nárok na dávku z nemocenského pojištění, dávku v mateřství apod.? 
    Pokud si jako OSVČ platí nemocenské pojištění po určitou dobu (v případě nemoci alespoň tři měsíce a v případě nástupu na mateřskou alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech), má nárok na nemocenské dávky od 15. dne nemoci, peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a dávku otcovské poporodní péče.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

2.   COVID Nájemné

Základní informace ke 2. výzvě COVID Nájemné.

Dotazy jsou tematicky členěny. Dotazy

Dotazy k vyplňování žádostí v systému AIS MPO

  1. Co je to identifikační číslo provozovny?
    Identifikační číslo provozovny (IČP) je desetimístné číslo, které je odlišné pro každou provozovnu konkrétního podnikatele. Má-li podnikatel více provozoven, má každá provozovna své individuální IČP. Podniká-li v jedné provozovně více podnikatelů, má každý z podnikatelů také své individuální IČP k dané provozovně. IČP je přidělováno živnostenským úřadem a je součástí veřejné části živnostenského rejstříku.
  2. Jak žadatel zjistí identifikační číslo provozovny? Má nájemce identifikační číslo provozovny, kterou má pronajatou od pronajímatele, nebo má identifikační číslo provozovny pouze její majitel?
    IČP je veřejný údaj, který provozovatel zjistí z živnostenského rejstříku. Může se v něm sám vyhledat a následně pod svým podnikáním klikne na možnost Údaje s historií. Ve spodní části najde IČP. IČP by měl mít každý podnikatel registrované ke své provozovně, kterou ohlásil živnostenskému úřadu. IČP je tedy napsáno na podnikatele, který má v daném místě svou provozovnu. IČP se přiděluje provozovnám s vazbou na podnikatele a živnost. Pro účely programu Covid-nájemné se tedy jedná o nájemce, který v daném objektu provozuje své podnikání.
  3. Ad článek 9.2 písm. h) Výzvy – V případě, že je žadatelem právnická osoba, požaduje MPO kumulativně identifikaci (i) osob jednajících za zastoupeného s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci, (ii) osob s podílem v této právnické osobě, (iii) osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu?
    Kumulativně pouze v případě, že takové osoby existují. Obligatorní jsou údaje o osobě, která jedná za zastoupeného. V případě, že osoby uvedené v bodech (ii) a (iii) neexistují, pak stačí v systému jen tuto skutečnost uvést (odškrtnout „Neexistují osoby s podílem v osobě žadatele“ resp. „Neexistují osoby, v nichž má žadatel podíl“).
  4. V případě, že by některá z osob vyžadovaných dle čl. 9.2 písm. h) byla právnickou osobou, jakou další identifikaci takové osoby MPO požaduje?
    Jde-li o osobu s podílem v právnické osobě žadatele, uvádí se % výše takového podílu, IČO a obchodní název nebo jméno a příjmení takových osob. Jde-li o osoby, v nichž má žadatel podíl, uvádí se pouze IČO takové osoby. Systém automaticky vygeneruje obchodní název.
  5. V případě osob, v nichž má žadatel podíl dle čl. 9.2 písm. h) Výzvy, je nezbytné poskytnout úplný přehled společné účasti takové osoby?
    Postačí uvést pouze IČO takové osoby, systém automaticky vygeneruje její obchodní název.
  6. Bude možnost nahrát jiné dokumenty do systému, než předepsané. Například plná moc za pronajímatele? Které přílohy budou generovány automaticky?
    Automaticky budou generována čestná prohlášení. Doklad, potvrzující uhrazení obvyklé výše nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. června 2020 a doklad o zaplacené části nájemného za rozhodné období musí být vloženy do systému žadatelem. Do systému bude také možné nahrát jiné typy dokumentů (např. plná moc od pronajímatele).
  7. Žadatel provozuje 5 kaváren v OC, 4 z nich však pod jménem své ze 100 % vlastněné dceřiné společnosti. Jak postupovat?
    V tomto případě musí žadatel registrovat a podat 2 žádosti. Jednu žádost na mateřskou společnost a další na dceřinou společnost, na kterou jsou hlášeny provozovny.
  8. V případě, že má žadatel v současné době poskytnutou podporu ve výši 9,5 mil. Kč a poslední žádost má na 1 mil. Kč, tedy o 0,5 mil. Kč vyšší, než je max. podpora pro jednoho žadatele, jak má postupovat? Když vyplňuje žádost, není možné částku upravit. Mají žádat na reálnou částku a systém jim akorát vyplatí pouze 0,5 milionu?
    Žadatel vyplní žádost standardním způsobem, nehledě na stanovený limit. Snížení přiznané částky podpory na hranici limitu 10 mil. Kč provede sám systém a žadateli bude v případě přiznání podpory proplacena částka do celkového limitu.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy ke slevám a platbám

  1. Je pronajímatel povinen snížit nájem o 30 %?
    Není, Výzva 2 podmínku udělení 30% slevy nevyžaduje.
  2. Když žadatel zaplatí pouze 50 % ceny nájmu, vystavuje se riziku penále ze strany pronajímatele. Jak to může nájemce řešit?
    Smluvní záležitosti jsou ponechány plně na domluvě mezi nájemcem a pronajímatelem.
  3. Provozovatel v nájmu zaplatil nájemné v plné výši, a pokud se domluví na dobropisu s majitelem nemovitosti za červenec-září, bude moci žádat o COVID nájemné? Může žádat o podporu, když vše uhradil včas v plné výši? Lze tuto slevu vymáhat s příslibem, že bude refundována?
    Podstatné je prokázat úhradu alespoň 50 % nájemného. V případě uhrazení plné výše nájemného za rozhodné období od 1. července do 30. září 2020 vznikne žadateli nárok na podporu už ze samotné podstaty plného uhrazení nájmu.
  4. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné – Výzva 2 musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50% z ceny nájemného za rozhodné období červenec až září 2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50% z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období červenec až září 2020.
  5. Bude dotace části nájemného z programu Covid – Nájemné zdanitelným příjmem nájemce?
    Otázky z daňové oblasti prosím směřujte na Finanční správu.
  6. Jak uplatnit nárok na podporu v situaci, kdy stejnou provozovnu užívá nájemce a jeho podnájemce, přičemž každý z nich užívá část prodejny? Může nájemce uplatnit nárok na podporu počítanou ze souhrnu nájemného, které platí pronajímateli bez ohledu na to, že užívá pouze část provozovny a druhou část užívá podnájemce? Může podnájemce rovněž požádat o podporu ke své provozovně ve stejném objektu, přičemž by při stanovení rozhodného nájemného kalkuloval se souhrnem zaplaceného nájemného za rozhodné období poníženého o slevu danou nájemcem podnájemci?
    Podstatné je, kdo má v daném objektu ohlášenou provozovnu. Pokud má v objektu nahlášenu provozovnu nájemce, pak tento žádá o podporu za část provozovny, v níž provozuje své podnikání. Obdobně platí stanovisko k podnájemci – pokud má ohlášenou provozovnu podnájemce, pak tento žádá o podporu za část provozovny, v níž provozuje své podnikání. Není možné, aby žádal na celý prostor nájemce a rovněž podnájemce, aniž by přihlíželi, jakou část objektu každý z nich užívá k provozování své podnikatelské činnosti.
  7. Žadatel neplatí fixní, ale pouze variabilní nájemné. Po dohodě s pronajímatelem zvažuje uzavřít nájemní smlouvu se zpětnou účinností ke dni 01.01.2020, ve které by bylo nájemné sjednáno fixní částkou. Žadatel rozumí, že nájemní smlouva musí být pro účely programu uzavřena nejpozději dne 30. 6. 2020. Zde by byla sice uzavřena později, nicméně její účinnost by sahala zpětně ke dni 01.01.2020 a nájemné za období od 01.01.2020 by bylo řádně uhrazeno.
    Smlouvu se zpětnou účinností nelze akceptovat. Nájemní smlouva musí být uzavřena a účinná před 1. 7.  2020.
  8. Nájemce užívá pronajatý nebytový prostor jako jeden ze dvou společných nájemců. Druhý nájemce pouze podepsal dodatek k nájemní smlouvě, ale o podporu pravděpodobně žádat nebude. Může být celá sleva na nájemném ve výši jednoho měsíčního nájmu pro oba „přičtena“ jen jednomu ze společných nájemců a stejně tak uhrazené nájemné? Nájemné za provozovnu činí 16 000 Kč.
    Jestliže činí nájemné za provozovnu celkově 16 000 Kč měsíčně pro oba nájemce, pak pokud bude jeden z nich žádat o podporu z programu Covid-Nájemné, žádá jen na tu část nájmu, kterou hradí za tu část prostoru, která jemu slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti a uhradí   alespoň 50 % rozhodného nájemného. Pokud tedy hradí za svou část nájmu 8000 Kč měsíčně, pak musí uhradit alespoň 12 000 Kč. Sám pak bude mít nárok na podporu jen na tu část objektu, kterou má v nájmu. Bude mu tedy uznána podpora ve výši 50 % z rozhodného nájemného, tj. 12 000 Kč.
  9. Žadatel doložil úhradu nájmu před 1. 7. 2020 dokladem za dva měsíce ve 2. čtvrtletí 2020, kdy z důvodu účasti na programu Covid-Nájemné Výzva 1 dostal od pronajímatele slevu 30 %. Zohledňuje se tato sleva ve výpočtu způsobilých výdajů ve Výzvě 2?
    Pokud žadatel dokládá úhradu za 2. čtvrtletí 2020, ve kterém mu byla dodatkem k nájemní smlouvě poskytnuta sleva, je takové nájemné považováno za obvyklé a tím pádem má vliv na stanovení způsobilých výdajů ve Výzvě 2 k programu Covid-Nájemné. Dle Výzvy 2 článku 9.4. c) musí žadatel doložit uhrazení obvyklé výše nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. června 2020. Může tedy obvyklou výši nájemného doložit jinými dvěma po sobě jdoucími měsíci než těmi v 2. čtvrtletí roku 2020. 
  10. Žadatel dostal slevu na nájemném v rozhodném období měsíců červenec až září 2020, případně žadateli byla sleva z 2. čtvrtletí započtena v rozhodném období. Promítne se tato sleva do výpočtu způsobilých výdajů a tím do výše podpory?
    Pokud bylo původní smluvní nájemné dodatkem k nájemní smlouvě sníženo, je takovéto nižší nájemné považováno za rozhodné nájemné (tj. skutečně uhrazené). V tomto případě tedy bude podpora činit 50 % z rozhodného nájemného (tj. smluvního nájemného dodatkem sníženého). Tato metodika se neuplatňuje na případy, kdy sleva poskytnutá za 2. čtvrtletí roku 2020 byla započtena v rozhodném období (červenec, srpen, září 2020). Připomínáme také, že dle Výzvy 2 článku 9.4. d) musí žadatel doložit uhrazení nájemného na danou provozovnu alespoň ve výši 50 % rozhodného nájemného.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k nároku na podporu

  1. Bude se program Covid – nájemné vztahovat i na provozovny, které byly uzavřeny z důvodu nařízené karantény zaměstnanců?
    Ne. Podpora z programu Covid – Nájemné Výzva 2 je určena nájemcům, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020.
  2. Bude možné uplatnit žádost i na pronájem obchodu s čokoládou v OC, který byl opatřeními zasažen stejně jako ostatní provozovny?
    Program se uplatní pouze na provozovny, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020. Pokud se nejedná o provozování pohostinské činnosti (např. cukrárnu), ale výlučně o obchod s čokoládou, zákaz maloobchodního prodeje se na něj nevztahuje; uplatnit žádost tedy nelze.
  3. Mají nárok na podporu z programu COVID-Nájemné soukromé školy, které jsou v nájmu?
    Školy nenáleží do okruhu dotčených provozů obsažených v usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, nemají tedy nárok na podporu. Výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízení zařazených do rejstříku škol podle školského zákona není živností.
    Pro posouzení nároku na podporu je však podstatný druh podnikání a splnění veškerých podmínek uvedených ve výzvě. Jedná-li se o soukromou školu nezařazenou do rejstříku škol provozující volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, jejíž činnost byla v oblasti vzdělávacích akcí zakázána usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, a žadatel splní podmínky Výzvy 2, pak je takový žadatel způsobilý k podání žádosti o podporu.
  4. Apartmánový dům pronajímá celý dům s byty, součástí je také recepce. Má nárok na dotaci?
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020. Jestliže v apartmánovém domě dochází k poskytování ubytovacích služeb (živnost volná), pak je takový žadatel splňující další podmínky programu způsobilý k žádosti. Za poskytování služeb zákazníkům se naopak pro účely Programu nepovažuje nájem či podnájem provozovny.
  5. Stravovací zařízení se rozhodlo otevřít výdejové okénko, čímž si zajistilo během krizového opatření alespoň část běžných tržeb. Mají nárok na dotaci?
    Ano, na podporu z programu Covid-Nájemné – Výzva 2 mají nárok také stravovací zařízení, která se rozhodla provozovat výdejová okénka. Rozhodující skutečností je, že jim byl v důsledku usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 zakázán prodej zboží a poskytování služeb v provozovnách.
  6. Podnikatel má v nájmu apartmány, které fungují jako hotel (Airbnb). Jedná se o bytové jednotky, které jsou nahlášeny jako provozovny. Má nárok na Covid-nájemné?
    Jelikož se jedná o volnou živnost – ubytovací služby s povinnou registrací pronajímaného prostoru jako provozovny, jejichž provoz byl s výjimkami zakázán, pak takový žadatel má nárok na podporu.
  7. Má zapsaný spolek a nezisková organizace nárok na podporu z programu Covid nájemné?
    Oprávněným žadatelem je podnikatel (fyzická, nebo právnická osoba), který vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, v provozovně, která měla v důsledku usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 zakázán prodej zboží a poskytování služeb v provozovnách. Pokud spolek nebo nezisková organizace podniká dle živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, má svou provozovnu, v níž byla v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené a účinné před 1. červencem 2020 a splní další podmínky Výzvy 2, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  8. Podnikatel má nájemní smlouvu na více provozoven na stejné adrese. Má možnost žádat jako celek, nebo pouze dle příslušného využití jednotlivých prostor?
    Žadatel podává jednu žádost na jednu provozovnu. Přihlíží se k využití jednotlivých prostor, zda podnikatelská činnost byla pozastavena v důsledku usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020.
  9. Má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné lektor mimoškolních kurzů?
    Ano, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti je součástí kategorie vzdělávací akce, které byly zakázány na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020. Pokud si lektor pronajímá provozovnu, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  10. Mají na podporu nárok cestovní kanceláře?
    Cestovní kanceláře byly uzavřeny na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, mají tedy nárok na podporu.
  11. Může dostat podporu z programu Covid-Nájemné provozovatel ubytovny, hotelu nebo penzionu?
    Ubytovací zařízení byla uzavřena na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020,  splní-li další podmínky Výzvy 2, pak mají nárok na podporu. Ubytovací zařízení mohou čerpat podporu i z jiných programů, např. COVID Ubytování.
  12. Je možné, aby podporu získal podnikatel, který svou provozovnu využívá zároveň jako maloobchodní i velkoobchodní prodejnu a kterému byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží maloobchodním zákazníkům, ale velkoobchodním zákazníkům směl za určitých omezení prodávat zboží i nadále?
    Ano. Nárok na podporu má podnikatel, kterému byl výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020. Pokud byla omezena jeho maloobchodní činnost a velkoobchodní nadále provozuje, má i přes to nárok na podporu.
  13. Bude mít na podporu nárok denní bistro s doplňkovým prodejem potravin, když v době mimořádných opatření otevřeli výdejové okénko?
    Provoz prostřednictvím výdajového okénka nevylučuje nárok žadatele na podporu z programu Covid-Nájemné, kterému byl výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020.
  14. Může být oprávněným žadatelem také příspěvková organizace města?
    Příspěvková organizace města, která je činná v prostorech města, nemá nárok na podporu z programu Covid-Nájemné, jelikož se nejedná o oprávněného žadatele – podnikatele (fyzickou, nebo právnickou osobou) vykonávajícího podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem.
  15. Může být oprávněným žadatelem nezisková organizace? Může jím být obecně prospěšná služba bez živnostenského oprávnění, která je jazykovou školou?
    Ne, nejedná se o oprávněného žadatele, kterým je podnikatel – fyzická osoba, nebo právnická osoba podnikající podle živnostenského zákona nebo obdobným způsobem.
    Pokud však nezisková organizace či spolek podniká dle živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, má svou provozovnu, v níž byla v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené a účinné před 1. červencem 2020 a splní další podmínky Výzvy 2, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  16. Mají nárok na podporu společnosti, které čerpají ostatní podpory z podpůrných programů Vlády ČR (např. Antivirus)? Počítají se takto přijaté finance do dočasného rámce EK?
    Ano, mají nárok. Program Antivirus není veřejnou podporou. Dočasný rámec Evropské komise, který podpory limituje 800 000 EUR na žadatele, se tak vztahuje na program Covid-nájemné, příp. další programy notifikované Komisi ostatními resorty.
  17. Naše společnost provozuje dvě provozovny (lahůdkářství a restauraci obě samostatně zapsané jako provozovny v živnostenském rejstříku) v jednom společném prostoru. Pro obě provozovny je uzavřena jedna společná nájemní smlouva, přičemž na základě nařízení vlády v souvislosti s epidemií byla uzavřena restaurace a lahůdkářství zůstalo v provozu. Je tedy možné žádat o poskytnutí podpory v rámci programu COVID – Nájemné – Výzva 2 i v případě, že byla na základě nařízení vlády uzavřena pouze jedna provozovna ve společně pronajatém prostoru?
    Ano, žadatel byl postihnut usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, kdy musel uzavřít restauraci, proto má nárok na podporu i v případě, že v rámci nájmu platí za provozovnu, která nebyla uzavřena (lahůdkářství). Nárok na podporu má však jen na provozovnu, která musela být zavřena. Pokud se v případě lahůdkářství nejedná o provozování pohostinské činnosti, ale výlučně o maloobchodní prodej lahůdek – potravin, zákaz maloobchodního prodeje se na něj nevztahuje ani podle usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 a na tuto provozovnu nárok na podporu nemá.
  18. Má nárok na podporu zapsaný spolek provozující mimoškolní výuku a vzdělávání (na základě živnostenského oprávnění na mimoškolní výuku a vzdělávání a se zapsanou provozovnou v živnostenském rejstříku), i když jednou z podmínek je, že oprávněným žadatelem je podnikatel vykonávající podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona? Výuku v rámci hlavní činnosti poskytuje bezplatně dětem z dětských domovů, v rámci vedlejší činnosti pak za úplatu dětem a mládeži.
    Jelikož spolek může vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku, a podniká-li dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné, neboť vzdělávací akce byly zakázány usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020.
  19. Má nárok na podporu také podnikatel, který užívá prostory na základě Smlouvy o právu užívání? Daný podnikatel provozuje na užívaném místě kiosek, který musel být z důvodu vládních opatření uzavřen.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Žadatel má nárok na podporu, pokud se jedná o nájemní, podnájemní, nebo pachtovní smlouvu.
  20. V rozhodném období nabyla účinnosti smlouva o prodeji části závodu, kdy součástí této části závodu byla i provozovna s nájemným. Nájemcem se proto stala jiná společnost. Má tato společnost nárok na podporu.
    Nárok na podporu má ten, kdo užívá provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné před datem 1. července 2020, a splní další podmínky kladené na způsobilé žadatele. Pokud tak dojde k převodu obchodního závodu, který představuje provozovnu, po 1. červenci 2020, nemá nabyvatel takového závodu nárok na podporu nehledě na fakt, že s tímto závodem na něj byla převedena veškerá práva a povinnosti vyplývající z provozu závodu vč. nájemní smlouvy.
  21. Žadatel žádá za právnickou osobu, nicméně jako fyzická osoba je v insolvenci. Má tato právnická osoba nárok na podporu?
    Požadavek bezdlužnosti je vázán na osobu žadatele. Pokud je žadatelem právnická osoba (nehledě na to, kdo jménem této osoby žádá), která nemá nedoplatky vůči vybraným institucím, není v konkurzu, úpadku, exekuci, likvidaci atp., pak to není na překážku jejímu nároku na podporu.
  22. Žadatel užívá vymezený prostor v obchodním centru na základě Smlouvy o poskytnutí práva k užívání plochy. Těmto smlouvám původně předcházela nájemní smlouva. Z důvodu nutnosti hradit DPH OC přešlo u neplátců DPH na tento typ smlouvy, nicméně jedná se v podstatě o shodná práva a povinnosti jako u nájemních smluv. Tuto smlouvu mají sjednanou zejména provozovatelé kiosků, kteří také nemohli provozovat svou činnost s ohledem na omezení vlády. Budou tyto typy smluv akceptovány?
    Smlouvy o užívání nejsou akceptovány. Akceptovány jsou pouze nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, jak stanoví bod 1.5 Výzvy 2.
  23. Může zažádat soukromá mezinárodní škola (OPS) nezařazená do rejstříku škol. Žáci si u nás plní povinnou školní docházku dle povolení MŠMT. Škola má vlastní IČ.
    Pro posouzení nároku na podporu je podstatný druh podnikání a splnění veškerých podmínek uvedených ve výzvě. Jedná-li se o volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, jejíž činnost byla v oblasti vzdělávacích akcí zakázána usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 a žadatel splní podmínky Výzvy 2, pak je takový žadatel způsobilý k podání žádosti o podporu.
  24. Fitness centrum má ohlášenou provozovnu s IČP a zároveň pronajímá několika trenérům své prostory i se zařízením, aby zde mohli cvičit své klienty. Tito trenéři však nemají ohlášenou provozovnu, podnikají pouze na IČ. Může o podporu žádat fitness centrum, nebo trenéři?
    Způsobilým žadatelem je Fitness centrum, které je nájemcem prostoru sloužícího k podnikání a které má pod svým IČP ohlášenou provozovnu na živnostenském úřadě. Pokud jsou individuální trenéři podnájemci, avšak provozovnu nemají ohlášenou, pak nejsou způsobilými žadateli.
  25. Žadatel se rozhodl své s.r.o. k 30. 9. zrušit a dále pokračovat od 1. 10. jako fyzická osoba podnikající. V nájmu žadatel zůstává a podniká ve stejné činnosti, ovšem pod novým IČ. Má žadatel nárok na podporu?
    Nemá, pokud žádal jako podnikající fyzická osoba, která v takové provozovně podniká od 1. 10. Pokud společnost nebyla zrušena, pak může žádat ona.
  26. Žadatel provozuje vlastní maloobchodní síť pekáren formou pultového prodeje a zároveň v těchto prodejnách, kde je tento pultový prodej, provozuje posezení pro konzumaci pekařských produktů a nápojů. V době opatření Covid měl tuto část uzavřenu. Má nárok na podporu?
    Ano, i v případě, že byl žadatel pouze částečně postižen krizovým opatřením schváleným usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  27. Má žadatel nárok na podporu, zaplatil-li jej na tři roky dopředu, od října 2017 do konce října 2020? Jak má být předložen doklad o zaplacení nájmu za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. června 2020?
    Žadatel má nárok, pokud splní veškeré podmínky Výzvy 2 a předloží doklad o zaplacení nájmu, který uhradil dopředu za celé období, jehož součástí jsou také alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z výše uvedeného období.
  28. Má nárok na podporu žadatel, který pozastavil svou živnost v období 16. – 26. 7., nájemní smlouva trvala a nájemné bylo hrazeno bez přerušení od počátku roku dosud?
    Žadatel nesmí mít ke dni podání žádosti přerušeno provozování živnosti, nebo mu nesmělo být provozování živnosti pozastaveno, nebo nepřerušil provozování podnikatelské činnosti na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona. Pokud tedy přerušil živnost na část období před podáním žádosti, má stále nárok na podporu z programu Covid-Nájemmné.
  29. Uzavřená kavárna převzala nájem dodatkem k běžící platné smlouvě, ale dodatek byl účinný až od 1. srpna, kdy začali i platit nájem. Původní smlouva byla platná a účinná před 1. červencem, ale tato kavárna, potenciální žadatel, ji přebírala zmíněným dodatkem od 1. srpna, budou mít nárok?
    Jelikož je dodatek platný a účinný pro subjekt, který chce žádat, od 1. 8., není splněna podmínka čl. 4.1 písm. b) Výzvy 2, který stanoví, že smlouva musí být uzavřena a účinná před 1. červencem 2020. Provozovna navíc nebyla využívána po celé rozhodné období stanovené čl. 2.4 Výzvy 2. Žadatel tedy není způsobilý k získání podpory.
  30. Žadatelka nepřetržitě podniká na stejné adrese a v rámci stejných služeb, jen do 30. 9. pod jedním IČ a od 1. 10. pod jiným IČ. Jedno je vázáno na fyzickou podnikající osobu, druhé na s.r.o. Má takový žadatel nárok o podporu?
    Pokud toto podnikání bylo fyzickou osobou ukončeno, pak není možné o podporu žádat, neboť nadále není podnikatelským subjektem, který během rozhodného období podnikal v dané provozovně. V případě, když by žadatelka podala žádost na základě druhého IČ, pak by nebyla splněna podmínka uzavřené a účinné nájemní smlouvy před 1. červencem 2020, tudíž na toto druhé IČ rovněž nelze žádat.
  31. Žadatelka chce zažádat o podporu, nicméně nemůže podat žádost kvůli tomu, že na jeden den (chybou) přerušila živnost – dne 2. 9. 2020. Od 3. 9. 2020 jí měla opět aktivní. Podmínkou programu je však nepřerušená živnost. Zaniká tímto žadatelce nárok na podporu?
    Ne, žadatelka má stále nárok na podporu. Přerušenou živnost nesmí mít ke dni podání žádosti.
  32. Žadatel má nedoplatky vůči VZP, nedoplatky jsou v řešení, bohužel dohodu narušilo nařízení Vlády ČR (lze doložit). Má nárok na podporu?
    Článek 4.1 e) Výzvy 2 k programu stanoví, že žadatel nesmí být v prodlení s platbou žádných svých závazků vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, splatných do 30. června 2020. Pokud však má stanoven splátkový kalendář, je považován za bezdlužného a nárok na podporu i nadále má.
  33. Žadatel provozuje maloobchodní prodejnu, na niž se vztahuje výjimka ze zákazu maloobchodního prodeje podle bodu I. odst. 1 usnesení vlády ze dne 26. října 2020 č. 1103 (např. prodejnu potravin), ale těžce na ni dolehl fakt, že byl tímto usnesením (bod I. odst. 8) zakázán  maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v neděli po celý den a v pondělí až v sobotu v čase mezi 20:00 hod. až 04:59 hod. Má nárok na podporu?
    Podmínky, za nichž je subjekt oprávněn žádat o podporu Covid Nájemné (výzva 2) upravené v návaznosti na usnesení ze dne 26. října 2020 č. 1103, kterým byl rozšířen zákaz maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb v provozovnách, specifikuje usnesení vlády ze dne 27. října 2020 č. 1107, které explicitně stanoví, že okruh oprávněných žadatelů, na které se nevztahuje zákaz provozování, je stanoven mj. v článku I. bodu 8. (tj. subjekty zasažené zákazem prodeje a poskytování služeb v neděli po celý den a v pondělí až v sobotu v čase mezi 20:00 hod. až 04:59 hod.) Nárok na podporu tedy nemá.
    Stejně tak nárok na podporu nemají subjekty dle článku II. bodu 5. (tj. květinářství nově zasažená omezením v podobě zákazu přítomnosti více než dvou osob) a bodu 6. (tj. farmářské trhy nově zasažené zákazem konzumace na místě, odstupy, limitem výskytu osob) usnesení vlády ze dne 26. října č. 1103.
  34. Hotel platí měsíčně nájem vlastníkovi budovy, ale z důvodu vládních nařízení musel uzavřít hotelové prostory Wellness a prostory baru a jedné restaurace. Může si požádat o náhradu z Covid Nájem? V jaké výši – poměrně, nebo dle výpočtu m2?
    Hotel si může zažádat o podporu z programu Covid-Nájemné 2 za prostory wellness, baru a restaurace. Dle aktuálního usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 je rovněž výrazně omezen provoz hotelových stravovacích služeb. Může tak žádat o podporu na všechny uvedené provozovny.
  35. Provozovatelka fitness centra úspěšně žádala o příspěvek na nájemné v programu Covid-Nájemné 1. Provozovna stále funguje na stejném místě, ale provozovatelem OSVČ od 1.10.2020 je dcera provozovatelky (provozovatelka musela přerušit živnost i ze zdravotních důvodů). Provozovatelka nesplňuje podmínku aktivní živnosti v době žádosti. Prakticky se nic nemění, provozovna existuje, náklady na zavřenou provozovnu narůstají a dcera žadatelky nemůže žádat o příspěvek, který nutně potřebuje.
    Dcera provozovatelky nemá nárok na podporu z programu Covid-Nájemné 2, jelikož v rozhodném období provozovnu neprovozovala.
  36. Mají nárok na podporu cateringové služby (hostinská činnost) když mají pronajatou výrobnu (kancelář)?
    Ne, cateringové služby nespadají do okruhu provozoven majících nárok na podporu. Program se uplatní pouze na provozovny, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020.
  37. Můžou o podporu žádat herny a kasina?
    Ano, herny a kasina nejsou vyjmuty z nároku na podporu. Mohou tedy žádat o podporu z programu COVID – Nájemné.
  38. Žadatel platí nájem majiteli (městu), který je tedy zároveň pronajímatelem. Takto to funguje u sportovišť ve většině českých měst. Má žadatel nárok na podporu?
    Pokud zde není spřízněnost mezi pronajímatelem a nájemcem dle článku Výzvy 4.1. d) a nájemce splňuje další podmínky programu, pak má nájemce nárok na podporu. Podmínkou programu je, aby užíval provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě uzavřené nájemní smlouvy.
  39. Vztahuje se program Covid-Nájemné také na žadatele, kteří hradí nájemné formou finančního leasingu?
    Ano, žadatelé hradící nájemné formou finančního leasingu mají také nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  40. Žadatel provozuje venkovní hřiště na paintball, pořádá sportovně kulturní akce a v současné chvíli je uzavřen. Hřiště má v pronájmu od místní univerzity. Mám nárok na covid nájemné?
    Ne, venkovní sportoviště nebyla usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 uzavřena s výjimkou vnitřních prostor těchto sportovišť.
  41. Má nárok lunapark, respektive pozemek pod ním?
    Oprávněným žadatelem programu Covid-Nájemné je podnikatel, fyzická, nebo právnická osoba, která vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem, a která užívala provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné před datem 1. července 2020.
  42. Vztahuje se Výzva 2 k programu COVID – Nájemné také na sportovní kluby?
    Pokud sportovní klub komerčně provozuje sportoviště ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení), posilovny a fitness centra) nebo umělá koupaliště, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Sportovní kluby mohou také v případě splnění podmínek využít podpory z programu Covid-Sport.
  43. Týká se podpora vzdělávacího zařízení pro studenty, kteří nepatří do kategorie 6 až 18 let? Bod se na žadatele nevztahuje?
    Pokud vzdělávací zařízení podniká na základě živnostenského zákona, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  44. Může o podporu v programu COVID – Nájemné žádat společnost, která provozuje kulturní akce a která vzhledem k současným opatřením nemůže pokračovat ve své výdělečné činnosti. Společnost má v nájmu prostory pro svoji činnost, ale nejedná se o „provozovnu“ ve smyslu kadeřnictví, restaurace apod. Samozřejmě za předpokladu, že splňuje ostatní podmínky programu.
    Pokud žadatel podniká dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a byl mu přímo (tj. ne zprostředkovaně) usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 zakázán nebo omezen maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. V opačném případě nárok na podporu nemá. Organizátor kulturních akcí však může žádat o podporu z programu COVID – Kultura, splňuje-li jeho podmínky.
  45. Žadatel OSVČ (živnostenské oprávnění má na lektorskou činnost), je v pronájmu, připravuje studenty na přijímací zkoušky na SŠ, maturity z matematiky a pořádá v provozovně kurzy AJ, kromě toho individuálně vyučuje matematicko-ekonomické předměty. Spadá do kategorie – „Zařízení poskytující služby osobám ve věku 6 až 18 let zaměřená na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zařízení poskytující zájmovou, výchovnou, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování.“ Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb. a bylo mu znemožněno podnikat usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, pak má nárok na podporu, pokud splní ostatní podmínky programu.
  46. Je oprávněným žadatelem penzion, který je omezen pouze pro pracovníky? Jsou obecně oprávněným žadatelem také ubytovací služby?
    Pokud by se jednalo o ubytovací zařízení, které pronajímá bydlení jen a pouze pracovníkům, resp. cizincům, kteří mohou být dle usnesení vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 ubytováni, pak žadatel nárok na podporu nemá. Pokud penzion ubytování nabízí standardně i jiným klientům, pak nárok na podporu má.
  47. Společnost má pronajaté prostory za účelem veřejného setkávání, dialogu a prezentace inovativních aktivit skupiny Veolia. Součástí tohoto veřejně přístupného showroomu je bistro, volnočasová zóna a eventový prostor pro přednášky či workshopy. V souladu s uzavřenou nájemní smlouvou probíhají v současnosti zařizovací práce, tak aby bylo možné užívání prostor za výše popsaným účelem. Lze žádat o podporu i za situace, kdy probíhá příprava pronajatých prostor?
    Nehledě na v současnosti probíhající stavební úpravy má nájemce nárok na podporu, splní-li podmínky programu, zejména jde o to, zda byla jeho činnost usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020 zakázána.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy ke spřízněným osobám

Tabulka specifických případů spřízněnosti

Vztah mezi nájemcem a pronajímatelemNárok na podporu s ohledem na (ne)spřízněnost
Žadatelem je podnikající fyzická osoba syn a pronajímatelem je podnikající fyzická osoba otecSpřízněné osoby – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je podnikající fyzická osoba a pronajímatelem je totožná osobaTotožnost v osobě nájemce i pronajímatele – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je podnikající fyzická osoba syn a pronajímatelem je právnická osoba, kde je jednatelem* otecMezi synem a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti – žadatel má nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, jejímž jednatelem* je syn, a pronajímatelem je fyzická osoba otecMezi nájemcem PO a otcem není vztah spřízněnosti – žadatel má nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, jejímž jednatelem* je syn a pronajímatelem právnická osoba, jejímž jednatelem* je otecMezi nájemcem PO a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti – žadatel má nárok na podporu
Žadatelem je fyzická osoba, která má méně než 20% podíl v právnické osobě pronajímatele a zároveň je jednatelem* pronajímateleMezi nájemcem FO a pronajímatelem PO je vztah spřízněnosti – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, která má méně než 20% podíl v právnické osobě pronajímatele a zároveň je jednatelem* pronajímateleMezi nájemcem PO a pronajímatelem PO je vztah spřízněnosti – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je fyzická osoba, která má více než 20% podíl v právnické osobě pronajímateleMezi nájemcem FO a pronajímatelem PO je vztah spřízněnosti – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, která má více než 20% podíl v právnické osobě pronajímateleMezi nájemcem PO a pronajímatelem PO je vztah spřízněnosti – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je fyzická osoba, která má méně než 20% podíl v právnické osobě pronajímateleMezi nájemcem FO a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti – žadatel má nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, která má méně než 20% podíl v právnické osobě pronajímateleMezi nájemcem PO a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti – žadatel má nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, jejímž jednatelem* je fyzická osoba, která vlastní pronajímanou nemovitostMezi nájemcem PO a pronajímatelem FO je vztah spřízněnosti – žadatel nemá nárok na podporu
Žadatelem je právnická osoba, jejímž jednatelem* je fyzická osoba. Pronajímatelem je jiná právnická osoba, která má totožného jednatele* jako prvně uvedená právnická osoba.Mezi nájemcem PO a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti, ač mají obě PO stejného jednatele* – žadatel má nárok na podporu

Vysvětlivka:
* Vztahuje se na všechny případy uvedené v § 78 odst. 2 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

  1. Co je myšleno pod pojmem spřízněné osoby?
    Nájemce a pronajímatel nesmí být pro účely čerpání podpory dle tohoto programu:
    – osobami blízkými dle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (neposuzuje se u nájemního vztahu mezi právnickými osobami nebo právnickou a fyzickou osobou),
    – ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle ust. § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – osobami jednajícími ve shodě dle ust. § 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
    – osobami, které jsou součástí jednoho konsolidačního celku dle ust. § 22 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
  2. Proč nemohou o podporu žádat nájemci, které jsou spřízněni s pronajímatelem?
    Podmínky pro osoby spřízněné byly nastaveny, aby nedocházelo z řetězení nebo zneužití podpory v případech, kdy jsou pronajímatel a nájemce ve vztahu ovládající a ovládané osoby nebo ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv, jsou osobami jednajícími ve shodě nebo jsou součástí jednoho konsolidačního celku.
  3. V průběhu rozhodného období došlo k Dohodě o postoupení práv a převodu povinností z nájemce OSVČ na společnost, jejíž společníkem a majitelem je stejná osoba. Jak lze tuto změnu řešit?
    MPO nevstupuje do soukromoprávních majetkových vztahů. Nájemce OSVČ může o podporu žádat pouze za období od 1. července do ukončení nájemní smlouvy, čemuž došlo převodem práv a povinností na společnost, která z důvodu spřízněnosti s majitelem není nadále způsobilým žadatelem.
  4. Restaurace splňuje všechny podmínky programu, nicméně v roce 2014 byl dán objekt restaurace do pronájmu společnosti s.r.o. a nájem trvá doposud. V roce 2018 si pronajímatel si podmínil vstup do společnosti jako jednatel a má v ní 10% podíl. Na chod společnosti nemá žádný vliv, ani možnost do chodu společnosti zasahovat a rovněž, nepobírá, jako jednatel, od společnosti, žádné finanční prostředky. Pronajimatel žádný jiný vztah k nájemcům nemá. Jedná se o spřízněnou osobu?
    Pokud je podíl pronajímatele ve společnosti nájemce menší než 20 %, není toto považováno za podstatný vliv na řízení a tudíž nájemce má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  5. Jsem minoritním spoluvlastníkem nemovitosti, kde si pronajímám provozovnu. Ačkoli jsem zároveň minoritní pronajímatel a nájemce, platím tržní nájemné jako každý jiný. Nemám ale nárok na dotaci nájemného, protože jsem zároveň vlastník i nájemce. Je možné alespoň snížit dotaci nájemného úměrně o výši mého podílu na vlastnictví nemovitosti?
    Pokud je podíl pronajímatele ve společnosti nájemce, pak odkazujeme na bod 4.1 písm. d) Výzvy, kde jsou stanoveny parametry spřízněnosti. Pokud je konkrétní případ nenaplňuje a osoby mezi sebou spřízněné nejsou, pak je nájemce způsobilým žadatelem.
  6. Ad čl. 4.1. písm. d) body 1-3 – jedná o situaci, kdy má nájemce a pronajímatel společného většinového Vlastníka. Pronajímatel je osobou zabývající se správou majetku, ve které vlastní Vlastník více něž 90% podíl. Nájemce je provozovatelem sportovního zařízení, ve kterém vlastnil Vlastník více než 90 %, přičemž v průběhu července 2020 došlo ke snížení podílu Vlastníka na 45 %. Je nájemce oprávněn žádat o podporu, a to s ohledem na skutečnost, že příslušné právní předpisy problematiku „sesterských“ společností výslovně neřeší?
    Žadatel je nezpůsobilý k podání žádosti o podporu, je-li ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle ust. § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Totéž platí v případě, kdy jsou pronajímatel a nájemcem ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. V takových případech, kdy žadatel s pronajímatelem jsou ve vztahu spřízněnosti, nemá žadatel na podporu nárok.
  7. Manželka je jako fyzická osoba majitelkou a provozovatelkou jógového studia, které bylo nařízením vlády uzavřeno. Studio funguje v prostorách, které vlastní jiná fyzická osoba. Ta má nájemní smlouvu s právnickou osobou (s.r.o.), jejímiž vlastníky a jednateli jsme 50/50 já a manželka. Naše s.r.o. přefakturovává nájemné studiu. Máme nárok na podporu?
    V tomto případě nemá jógové studio nárok na podporu z důvodu spřízněnosti podnájemce a pronajímatele.
  8. Osoba blízká dle § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Patří tam tedy i řada pobočná (strýc, teta apod.), nebo i vzdálená (zeť, snacha apod.)? Nebo se to týká pouze té přímé (sourozenci, manželé, potomci)? Výklad následující pasáže je nejasný: „jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“
    Osobou blízkou je/jsou
    (i) příbuzný v řadě přímé – jedná se o osoby pocházející jedna od druhé (např. otec – syn, babička – vnuk, praděda – pravnučka), příp. osoby, jejichž vztah vznikl osvojením
    (ii) sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství
    (iii) jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní – o tom, kdo spadá do rámce tohoto ustanovení, rozhoduje ve svém důsledku pouze soud v každém individuálním případě
    (iv) má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí – jedná se o vyvratitelnou domněnku; žadatel by tak měl prokázat, že je/není osobou blízkou, je-li s druhou smluvní stranou v tomto vztahu, poté se rozhodne, zda nemá/má nárok na podporu
  9. Divadlo je příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou a působí v podnájmu na objektu městské části. Divadlo má zřizovací listinu. Na doplňkovou činnost má divadlo živnostenské oprávnění. Může žádat o příspěvek na nájemné v rámci programu COVID 19 nájemné?
    Podstatný je vztah spřízněnosti mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem, aby byly dodrženy podmínky stanovené čl. 4.1 písm. d) výzvy. Pokud se nejedná o spřízněné osoby a jsou splněny ostatní podmínky programu, pak je žadatel podnikající podle živnostenského zákona nebo obdobným způsobem oprávněn podporu čerpat.
  10. Společnost A (s.r.o.) má pronajatý prostor pro provozování restaurace od společnosti B (s.r.o.) Ve společnosti A existují 3 společníci, kdy podíl jednoho z nich je 30% a jedná se o společnost C (s.r.o.). Ostatní dva společníci mají 35% podíl každý. Společnost B je ze 100% vlastněná společníkem C. Jedná se zde o spřízněnost?
    Nejedná, neboť mezi právnickými osobami A a B není vztah spřízněnosti nehledě na fakt, že jsou tyto společnosti vlastněny zcela/částečně stejnou osobou.
  11. Žadatel pronajímá firmě, ve které má podíl: Žadatel 17 %, druhý společník 17 %, subjekt A 16 %, subjekt B 50 %
    Pokud má pronajímatel podíl 17 % v nájemci, pak má nájemce nárok na podporu, jelikož v osobě nájemce nevykonává podstatný vliv.
  12. Vlastníkem sportovní haly je právnická osoba – evropská akciová společnost (SE). Nájemcem sportovní haly je právnická osoba – společnost s ručením omezeným, která sportovní halu dále podnajímá konečným uživatelům (školy, sportovní oddíly atd.). Jediným akcionářem vlastníka a jediným společníkem nájemce je tatáž fyzická osoba, která je zároveň jediným členem statutárního orgánu v uvedených společnostech. Po bližším posouzení žadatel dospěl k závěru, že i když mají právnické osoby stejného vlastníka – fyzickou osobu, která je zároveň jediným členem statutárního orgánu nájemce i pronajímatele, nenaplňuje vztah mezi nájemcem a pronajímatelem jakožto právnickými osobami žádnou z uvedených podmínek spřízněnosti. A jelikož vztah mezi nájemcem a pronajímatelem nenaplňuje uvedené definice může nájemce žádat o poskytnutí dotace.
    Mezi nájemcem PO a pronajímatelem PO není vztah spřízněnosti, ač mají obě PO stejného jediného akcionáře/společníka, nicméně za oprávněného žadatele se pro účely Výzvy 2 nepovažuje podnikatel, který provozovnu pouze pronajímá a neprovozuje v ní maloobchod nebo poskytování služeb zákazníkům. Nárok na podporu tedy nevzniká.
  13. Jaká je tedy současná definice spřízněnosti FO a PO? Jaký je rozdíl, když bude pronajímatel otec a nájemce syn jako s. r. o., nebo syn jako FO podnikající. V jednom případě to lze a v druhém nikoliv? Jaký je mezi tím rozdíl, když jsou tyto osoby stále osobami blízkými?
    Spřízněnost ve smyslu osob blízkých dle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se mezi PO a FO neposuzuje. Pokud je tedy pronajímatelem PO / FO otce a nájemce PO syna, pak má nájemce nárok na podporu. Pokud je však nájemní vztah FO otec a FO syn, pak nárok na podporu nevzniká.
  14. Nájemcem je firma s r.o., ve které je jediný společník fyzická osoba. Pronajímatelem a vlastníkem nemovitosti je jiná firma s r.o., ve které je jediným společníkem stejná fyzická osoba, jako u nájemce. Obě právnické osoby spolu mají nájemní smlouvu od roku 2015 a nájemné je hrazeno pravidelně. Obě právnické osoby na sebe nemají žádný jiný vliv. Je fyzická osoba – společník v obou firmách – důvodem, pro který není možné požádat o kompenzaci Covid – Nájemné?
    Pokud je nájemní smlouva uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, pak i v případě, že v obou právnických osobách je společníkem stejná fyzická osoba má nájemce nárok na podporu z programu Covid-Nájemné Výzva 2.
  15. Společnost podniká v oblasti gastra a služeb. Ptá se, jak mohou čerpat program Covid nájemné, když smlouvy na gastro provozy, které provozují, uzavřela mateřská společnost (z důvodu velikosti společnosti jistoty a garance pro pronajímatele). V nájemních smlouvách je již stanoveno, že provoz v pronajatých prostorách bude zajišťovat společnost, která má provozovny řádně registrované na sebe a jsou jim přidělené IČP.
    Způsobilým žadatelem je mateřská společnost, je-li nájemcem. Nemá-li však provozovnu ohlášenou na svou činnost, pak způsobilým žadatelem naopak není. Pokud má přímý vklad ve své dceřiné společnosti, jsou ve vztahu spřízněnosti a dceřiná společnost není jako podnájemce způsobilým žadatelem.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k provozovnám

  1. Týká se program COVID-Nájemné i nájmu prostor k podnikání, které ale nejsou provozovnou (např. kancelářský prostor)?
    Nikoliv, jedná se pouze o provozovny explicitně vyjmenované v čl. 4.1 písm. c) Výzvy 2.
  2. Jsou stanovena pravidla pro status pronajímatele? Má na podporu nárok nájemce provozovny, která je umístěna v objektu ve vlastnictví neziskové organizace?
    U podpory prostřednictvím tohoto programu nehraje roli, jakou právní formu má pronajímatel. Nutné je, aby nájemce byl podnikatel podnikající v některé z oblastí uvedené v čl. 4.1 písm. c) Výzvy 2 a prostor, v němž podniká, byl provozovnou podle § 17 živnostenského zákona. Obdobně se za provozovnu pro účely tohoto Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  3. Jak by se mělo postupovat v případě, když součástí pronajímaného maloobchodního prostoru je rovněž sklad nebo parkovací stání a nájemné je ve smlouvě upraveno jako jednotné za celek?
    MPO nemůže nájemcům stanovit, jakým způsobem mají zajistit výpočet části nájemného, které je způsobilým výdajem pro účely programu. Předmětem nájmu má být pro účely programu provozovna dle § 17 živnostenského zákona. Na všechny ostatní prostory, které nejsou součástí provozovny, není možné podporu žádat. Vhodné je např. požádat o tu část nájmu vztahující se k provozovně, a to výpočtem dle jednotlivých ploch, na které se vztahuje nájemní smlouva. Výběr a forma výpočtu není nijak závazně stanovena.
  4. Jakým způsobem má být pro účely podání žádosti podle Výzvy určeno rozhodné nájemné ve smyslu čl. 2.5. Výzvy, když poměr nájemného hrazeného za provozovnu nájemce ve smyslu čl. 2.3. k celkovému nájemnému hrazenému za celé prostory budovy z nájemní smlouvy nevyplývá, případně jednotlivé části budovy užívá ke svému podnikání nájemce a část budovy jeho podnájemci?
    Rozhodné nájemné se rovná součtu plné výše nájemného, které nájemce hradil za měsíce červenec, srpen a září 2020. Je vázáno na provozovnu, v níž podnikatel podniká a k níž byla uzavřena nájemní smlouva. Způsob výpočtu výše nájmu za provozovnu v budově, která je využita jako provozovna jen z části, je na zhodnocení žadatele. Do kalkulace a dalších smluvních vztahů MPO nevstupuje. Částka dle čl. 9.4 písm. c) a d) Výzvy 2 může být rozpočtena dodatečným příjmovým dokladem, z něhož bude patrné, která část se váže na provozovnu.
  5. Podle bodu 2.3. této výzvy platí, že „podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona. Podle § 17 odst. 1 živnostenského zákona se za provozovnu považuje také automat pro prodej zboží. Je možné považovat za oprávněného žadatele subjekt, který sice vlastní automat na prodej zboží, ale tento automat je umístěn v prostorách pronajatých od jiného subjektu?
    Provoz prodejních automatů nebyl zakázán, nájemci tedy nevzniká nárok na podporu.
  6. Žadatel má v pronájmu výrobní halu a sklady a zabývá se realizací veletrhů. Tržby žadatele klesly od února téměř na nulu. Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel podniká v ohlášené provozovně podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání a jeho činnost (pořádání veletrhů) byla pozastavena usnesením vlády č. 1103 ze dne 26. října 2020, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Podpora se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům.
  7. Nájemce si pronajímá pozemek v blízkosti obchodního centra vlastněného pronajímatelem, na tomto pozemku si nájemce vybudoval budovu, v níž se nachází jeho provozovna. Nájemce tedy fakticky platí nájemné za možnost poskytovat služby v této provozovně, ale nájemní smlouva se týká nájmu pozemku.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  8. Nájemce má uzavřenou nájemní smlouvu ohledně provozovny (obchodní jednotky nacházející se v obchodním centru) a nájemní smlouvu ohledně skladových prostor nacházejících se v tomtéž obchodním centru. Skladové prostory tak tvoří přímo provozně související zázemí ve smyslu čl. 2.1 programu.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  9. Mezi povinná pole patří i zadání IČP. Naše společnost provozuje část poboček formou franšízingu, kdy nájemní smlouvy jsou uzavírány mezi naší společností pronajímatelem, ale podnikatelskou činnost v pobočce provozuje náš franšízový partner na základě smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy k pobočce. Naše společnost takovou provozovnu nemá zapsanou v Živnostenském rejstříku (to má franšízant). Jak tedy postupovat v takovémto případě?
    V takovém případě má nárok na podporu franšízant, ten je v podnájemním vztahu a fakticky v místě vykonává svou podnikatelskou činnost.
  10. Pokud zaškrtnu pole „Žadatel provozuje podnikatelskou činnost na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona“, údaj IČP provozovny není povinný. Je tento postup v souladu s pravidly programu?
    Tento postup je v souladu s pravidly programu a jeho výzvou pouze za předpokladu, že podnikatelská činnost není prováděna na základě živnostenského zákona. Podnikatelské činnosti, které nejsou živností, stanoví taxativně § 3 živnostenského zákona. V takovém případě není nutné zadávat do systému IČP. Pokud se při hodnocení žádosti zjistí, že žadatel podniká podle živnostenského zákona, avšak IČP nevyplnil záměrně, bude MPO postupovat dle platných právních předpisů.
  11. Může zažádat žadatel, když provozovna nebyla nahlášena na živnostenském úřadě (neměla IČP) v rozhodném období a nahlásili ji až nyní 1. 10. 2020, můžeme žádat o podporu C-N?
    Ano, může. Podstatné je, aby měl provozovnu ohlášenou, měl uzavřenou a účinnou nájemní smlouvu před 1. červencem a splnil další podmínky stanovené ve Výzvě 2.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k čestným prohlášením

  1. Pokud nájemce platí dvěma pronajímatelům (každému 50 % nájmu), musí být čestné prohlášení od každého zvlášť nebo stačí jedno, kde budou ověřeny jejich podpisy?
    Čestné prohlášení musí doložit oba pronajímatelé, ale mohou tak učinit v rámci jednoho dokumentu s ověřenými podpisy každého z nich.
  2. Máme problém s vyplněním osoby pronajímatele provozovny. Systém počítá pouze se 3 možnostmi: fyz. os. podnikající, fyz. os. nepodnikající a právnické os. V našem případě jsme ale 7 samostatných fyz. osob – spolumajitelů. V každé nájemní smlouvě jsme uvedeni všichni. V žádosti COVID – Nájemné na identifikaci takové osoby pronajímatele chybí kolonky. Jak má žadatel osobu svého pronajímatele uvést?
    Je umožněno, aby čestné prohlášení podepsal jeden z majitelů, který bude mít plnou moc jednat za ostatní a vyřídit tak žádost za všechny.
  3. Jak postupovat v případě, že pronajímatelé jsou dvě osoby každý s polovičním podílem? Je nutné druhého z nich zapsat jako zástupce pronajímatele, nebo stačí čestné prohlášení jen jednoho z nich?
    Bude potřeba doložit čestná prohlášení obou pronajímatelů. Systém tento případ zohledňuje. Případně je také možné nechat prohlášení podepsat jedním pronajímatelem s doložením plné moci od druhého pronajímatele.
  4. V řadě případů u objektů vlastněných fyzickými osobami je více, někdy spíše mnoho vlastníků. Je tedy možné, že vlastníci zplnomocní jednoho z vlastníků, aby podepsal čestné prohlášení – v tom případě by byl v hlavičce čestného prohlášení uveden pouze tento zplnomocněný vlastník?
    Ano, je možné zplnomocnit jednoho z vlastníků/pronajímatelů, aby podepsal čestné prohlášení.
  5. Pokud jde o smlouvu podnájemní, půjde o čestné prohlášení nájemce?
    U podnájemní smlouvy půjde o čestné prohlášení podnájemce, pokud tento podnájemce žádá o podporu. Žádá-li nájemce, pak čestné prohlášení podepisuje on.
  6. Nájemce má pronajímatele v zahraničí a nemá možnost zajistit úředně ověřený nebo elektronický podpis. Je možno u nich doložit oboustranně podepsané dodatky ke smlouvám s jejich podpisem formou skenu/kopie a následně doložit originály, lze u nich akceptovat čestná prohlášení bez ověření podpisů?
    Čestné prohlášení pronajímatele bez ověřeného podpisu nelze akceptovat. Zahraniční pronajímatel může zmocnit (úředně ověřenou plnou mocí) zmocněnce v ČR a ten může čestné prohlášení podepsat za něj.
  7. Jak postupovat a vyplnit Čestné prohlášení pronajímatele v případě, že město pronajímá nájemci pouze pozemek (ve vlastnictví obce) pod provozovnou – stánkem s občerstvením a předzahrádkou. Dřevěný stánek a předzahrádka jsou ve vlastnictví nájemce.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Čestné prohlášení se pak ze systému generuje automaticky.
  8. Za pronajímatele budou čestné prohlášení podepisovat dva prokuristé. Jak v tomto případě postupovat? Zaškrtnout checkbox „Čestné prohlášení pronajímatele je podepsáno na základě plné moci“? Je nutné i u prokury vkládat ověřenou verzi plné moci?
    U prokuristů není potřeba dokládat úředně ověřeno plnou moc. Postačuje pouze úředně ověřený či elektronický podpis prokuristy na čestném prohlášení.
  9. Je možné do systému nahrávat původní ČP, která de facto také dokazovala, že mezi nájemcem a pronajímatelem existuje nájemní vztah, když podepisovali slevu. Je možné tento dokument nahradit, nebo se bude trvat na znovu ověření smluvního vztahu pronajímatelem?
    Ač žadatel podal žádost v rámci první výzvy, je i při podání žádosti v rámci 2. výzvy nutné doložit pronajímatelovo nové čestné prohlášení. ČP pronajímatele ve Výzvě 2 obsahuje změny odpovídající změnám Výzvy 2.
  10. V rozhodném období došlo k prodeji nemovitosti. Původní majitel se s novým majitelem dohodl tak, že smlouva s nájemcem bude v platnosti i nadále, než vstoupí v platnost smlouva nová, která byla sjednána s účinností od listopadu (tedy mimo rozhodné období) a na „mezidobí“ dojde pouze ke změně čísla účtu pro platbu nájemného (ve prospěch nového pronajímatele). Je zapotřebí doložit dvě čestná prohlášení pronajímatele? Nebo pouze jedno, na osobu (starého majitele) jejíž jméno je uvedeno ve smlouvě o nájmu.
    Je nutné doložit čestná prohlášení obou vlastníků (pronajímatelů).
  11. Pronajímatel je po smrti a nebytový prostor je součástí zatím nedořešeného dědického řízení, tím pádem v současné době není právoplatný dědic nebytového prostoru. Žadatel tak nemůže doložit četné prohlášení pronajímatele, protože v současné době není nikdo stanoven.
    Žadatel musí vyčkat do skončení dědického řízení, případně se dohodnout se správcem pozůstalosti na zvoleném postupu podepsání čestného prohlášení pronajímatele, které je obligatorní podmínkou přijatelnosti žádosti o podporu. Žadateli do té doby nebrání připravit všechny ostatní náležitosti žádosti v systému AIS MPO. Žádost bude možné podat do 21. ledna 2021.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Dotazy k úhradám nájemného v cizích měnách v programu COVID nájemné

  1. V žádosti není uvedeno, že si mají žadatelé přepočíst sami kurz a není tam ani možnost přepočtený kurz uvést, jestli jsou to EUR, nebo jiná měna. Kurz ČNB se nebude přepočítávat sám?
    Ne, kurz si přepočítá každý žadatel individuálně. Měna, ze které vychází, je pak pro hodnotitele zjevná z dokladu o zaplacení a nájemní smlouvy. Postup stanovení přepočtu cizí měny na Kč je stanoven v bodě 7.3 Výzvy 2.
  2. Nájemné, které budeme uplatňovat v rámci Výzvy 2 je stanoveno i placeno v EURO, jaký kurz použít pro přepočet nároku?
    Pokud je nájemné hrazeno (strženo z účtu) v jiné měně než Kč, použije se pro stanovení výše nájemného kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného.
  3. Nájemné je fakturováno a hrazeno v jiné měně než v Kč. Pokud tedy nájemce uhradil alespoň 50 %, konkrétně XXX EUR, není v tomto ohledu pravdivé tvrzení pronajímatele, které je v rámci generovaného čestného prohlášení předloženo k podpisu, že nájemce uhradil „konkrétně XXX Kč.“ Stejné to je i u dalších odrážek. Pokud je tedy nájemné hrazeno v EUR a v čestném prohlášení pronajímatele je CZK, nedopouští se pronajímatel protiprávního jednání, resp. neuvádí do čestného prohlášení nepravdivé údaje?
    Viz čl. 7.3 Výzvy 2. Pokud je nájemné hrazeno (strženo z účtu) v jiné měně než Kč, použije se pro stanovení výše nájemného kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného. Podstatné pro čestné prohlášení tedy je, že suma vyjádřená v Kč odpovídá přepočtu, který je stanoven v čl. 7.3 Výzvy 2.
  4. Nájemné, které je v nájemní smlouvě sjednané jako CZK ekvivalent částky v EUR, který je vždy zjištěn dle kurzu dohodnému v nájemní smlouvě ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, je fakturováno v CZK. Je pravdou, že není třeba aplikovat čl. 7.3 Výzvy 2, tj. částku původního nájemného a rozhodného nájemného není třeba přepočítat dle kurzu ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného?
    Podstatné je, v jaké měně je nájemné hrazeno, ne vzorec, podle kterého se k částce došlo. Pokud je hrazeno v CZK, pak se ust. 7.3 Výzvy 2 o konverzi neaplikuje.
  5. Nájemné je stanoveno v EUR, hradí se v CZK na základě faktur pronajímatele (přepočítává kurzem na faktuře). Je nutné v tomto případě použít kurzy pro přepočty nebo se berou hodnoty v CZK jako smluvní nájemné?
    Pokud je částka nájemného účtována a hrazena v CZK, ustanovení čl. 7.3 Výzvy 2 o konverzi se neaplikuje.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Ostatní dotazy ke COVID nájemné

  1. Bude se program vztahovat pouze na nájem anebo i na služby v rámci nájemného?
    Způsobilým výdajem je dle programu podpora určená na platbu nájemného bez DPH za období měsíců července, srpna a září 2020. Na úhradu poplatků za služby a dalšího možného příslušenství nájemného podporu čerpat nelze. V případě, kdy se k nájemnému účtuje DPH a zároveň žadatel je plátcem DPH, není platba DPH způsobilým výdajem a nelze na něj čerpat podporu.
  2. Nájemce platí nájemné na ruku a má doklad o platbě od pronajímatele. Postačuje tento doklad nebo musí žadatel doložit výpis z účtu?
    Forma transakce není pro způsobilost žadatele relevantní. Doporučená forma dokladu o uhrazení je výpis z účtu, potvrzení o provedené úhradě nebo příjmový pokladní doklad.
  3. Bude nutné při odkladu placení nájemného platit penále z prodlení?
    Úroky z prodlení a smluvní pokuty jsou otázkami smluvní úpravy účastníků nájemní smlouvy, do kterých poskytovatel podpory nevstupuje.
  4. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50% z ceny nájemného za rozhodné období červenec až září 2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50% z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období červenec až září 2020.
  5. Nájemník dle smlouvy o nájmu skládá pronajímateli zálohovou částku ve výši části nájemného, kterou může pronajímatel využít, je-li nájemník v prodlení s úhradou nájmu. Lze považovat za doklad o úhradě části nájemného za období 7 – 9/2020, bude-li zápočtem započtena tato záloha vůči vystavené faktuře na nájemné?
    Zálohové částky a kauce je možné započíst k úhradě 50 % rozhodného nájemného před podáním žádosti.
  6. Bude akceptována smlouva o smlouvě budoucí, která byla uzavřena před 1. 7.?
    V tomto případě ne, podmínkou programu je uzavřená nájemní smlouva před 1. červencem 2020.
  7. Do kdy (v jakém období) od podání žádosti se předpokládá, že dostanou žadatelé peníze na účet?
    Pokud bude žádost v pořádku, očekává se platba na účet do 2 – 3 týdnů.
  8. Jakým způsobem se bude moci o program žádat v případě zastupování klienta? Bude stačit přiložit do systému plnou moc? Tato osoba se pak tedy přihlásí do systému nebo musí samotný klient?
    Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  9. Jakým způsobem postupovat, pokud jsou všichni jednatelé žadatele, který je právnickou osobou, zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Českou republiku? Budou si např. moci zajistit eIdentitu (NIA) na českých konzulátech v zahraničí?
    Cizinci si eIdentitu zřídit nemůžou. Pro tyto případy je možné podat žádost prostřednictvím českého zástupce zmocněného na základě ověřené plné moci. Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  10. Nájemné se každoročně zvyšuje o sjednanou výši inflace vyhlášené ČSÚ za předchozí kalendářní rok. K tomuto navýšení nájemného dochází zpravidla od 1. 8., tedy poté co je inflace zveřejněna a jsou připraveny inflační dopisy pro nájemce. V letošním roce byl postup standardní a inflační dopisy s navýšeným nájemným od 1. 8. byly nájemcům odeslány během července 2020. Bude inflační doložka zohledněna při podávání žádostí?
    Způsobilé výdaje nesmí při přepočtu na jeden měsíc rozhodného období přesáhnout výši průměrného měsíčního nájemného prokazovaného žadatelem dle bodu 9.4 c) Výzvy 2, jinak se za způsobilé výdaje považuje průměrné měsíční nájemné prokazované žadatelem dle bodu 9.4 c) Výzvy 2 přepočtené na délku rozhodného období.
  11. Jakou formou žadatel dokládá uhrazení nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce za období od 1. července 2019 do 30. června 2020 a dále zaplacení části nájemného za rozhodné období?
    Forma dokládání uhrazení výše uvedených plateb není pevně stanovena. Může se jednat o výpis z účtu, dohodu o započtení, příjmový doklad apod.
  12. Ad článek 9.4 písm. c) a d) Vývy 2 – Má být takový doklad vystaven pro účely žádosti pronajímatel či nájemce?
    Jelikož žádost podává nájemce, je vystaven pro jeho účely.
  13. Ad článek 7.12 Výzvy 2 – Počítá se pro účely kalkulace pouze s reálně poskytnutou podporou, nikoliv s tím, o co bylo neúspěšně žádáno?
    Ano. Do dočasného rámce Evropské komise se počítá jen poskytnutá podpora.
  14. Žadatel využil možnosti odkladu splacení sociálního pojištění ve výši 24,8 % za období 2020/05. Bere se tato situace jako nedoplatek vůči vybraným institucím, tedy, že by nesplnil dané podmínky programu a neměl kvůli tomu nárok na dotaci?
    Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí.
  15. S jakou další podporou od státu explicitně lze a nelze kombinovat podporu Covid-Nájemné?
    Na způsobilé výdaje (nájemné za rozhodné období) podpořené z Výzvy není možné získat jinou podporu v rámci rozhodného období.
  16. Žadatel má nedoplatky na nájemném za 10/19 – 02/20, které ale řádně na základě uzavřené dohody o splátkování hradí. Lze doložit jako doklad o zaplacení dohodu o splátkování?
    Ano, lze doložit tento doklad. Nicméně před podáním žádosti je nutné uhradit alespoň 50 % plné ceny nájmu za období od 1. července do 30. září.
  17. Žadatel platí v nájmu i služby/elektřinu za spol. prostory, fungování jezdících schodů, úklid veřejných prostor. Nájemné a služby nejsou v platbě rozděleny.
    Způsobilým výdajem je pouze nájemné. Je proto nutné vyčíslit pouze částku nájemného.
  18. Nájemce v září 2019 s pronajímatelem uzavřel dodatek k nájemné smlouvě, který rozšiřuje najaté prostory o další patro budovy. Dodatek nájemní smlouvy byl podepsán v září 2019, prostory patra byly převzaty v lednu 2020. Od července 2020 se smluvní nájemné mělo navýšit na částku 250 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem bude případ ze strany schvalovatele žádosti o podporu vyhodnocen? Je důvodná obava, že program Covid nájemné se na popsané navýšení nájmu z titulu rozšíření pronajímané plochy nebude vztahovat?
    Ano. Pokud byl nájem od 1. 7. navýšen, je potřeba žádat za měsíce červenec – září jednotlivě o částku rovnající se výši nájmu před 1. červencem.
  19. Může být plná moc notářsky ověřená v zemi, kde se momentálně zdržuje? Je platná v anglické verzi?
    Ověření podpisu/legalizace podpisu je přípustná podle zákona č. 21/2006 Sb. o ověřování, v platném znění, a též podle zákona č. 85/2006 Sb., o advokacii, v platném znění.
    Ověřování listin, podpisů apod. v zahraničí se řídí předpisy evropského a mezinárodního práva soukromého. Pokud je plná moc ověřena cizozemským notářským úřadem, je rozhodné, jaký právní režim mezi ČR a danou zemí bude rozhodný (zda je potřeba legalizace/apostilní doložka apod.). V těchto otázkách doporučujeme kontaktovat Ministerstvo zahraničních věcí.
  20. Dotaz k čl. 15.1. Výzvy – naše společnost je v procesu fúze sloučením (tj. naše společnost čili nájemce, v rámci fúze zanikne a do jejího právního postavení vstoupí nástupnická společnost, na kterou přejdou všechna práva, povinnosti, závazky ze všech právních vztahů, včetně uzavřené nájemní smlouvy).  Předpokládané datum účinnosti fúze máme 30. 11. 2020. Článek 15.1 Výzvy stanoví, že není možné, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení jeho právní nástupce. Vztahuje se tento článek také na fúzi sloučením? Jak máme podat žádost o dotaci, aby nebyla zamítnuta?
    V tomto případě je vhodné podat žádost co nejdříve, aby byla vyřízena před dokončením fúze. V případě, že by v průběhu řízení o vyhodnocení žádosti k fúzi došlo, aplikací čl. 15.1 Výzvy dojde k zamítnutí žádosti.
  21. Jak postupovat pro výpočet původního měsíčního nájemného v případě, kdy nájem začal po 30. dubnu?
    Pokud byla nájemní smlouva uzavřena po 30. dubnu 2020, bude přílohou doklad o uhrazení nájemného od uzavření nájemní smlouvy do 30. června 2020. Doporučená forma dokladu o uhrazení je výpis z účtu, potvrzení o provedené úhradě nebo příjmový pokladní doklad.
  22. V případě, kdy o dotaci žádá podnájemník provozovny, musí být splněny podmínky programu ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem nebo také mezi pronajímatelem a nájemcem (úhrada rozhodného nájemného, podpis čestného prohlášení apod.)?
    V uvedeném případě (podnájemní smlouva) vystupuje nájemce jako pronajímatel prostor. Proto musí být všechny podmínky splněny ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem a čestné prohlášení musí být podepsáno nájemcem.
  23. Žadatelka přerušila provozování živnosti 1.10. a proto nemůže zažádat o podporu v programu. V případě, že si živnost znova obnoví, bylo by možné zažádat?
    Oprávněný žadatel je podnikatelem (fyzickou, nebo právnickou osobou) a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem. V momentě podání žádosti musí tedy aktivně vykonávat podnikatelskou činnost.
  24. Aktuálně připravujeme fúzi dceřiných společností v ČR. Datum účinnosti fúze (zápis do OR) je plánováno k 1. prosinci 2020. Některé ze zanikajících společností zúčastněných na fúzi již jsou nebo se v nejbližší době stanou příjemci podpory v rámci programu COVID-Nájemné. Aplikuje se na danou fúzi § 14a zákona o rozpočtových pravidlech a je tedy nutné získat předchozí souhlas MPO s fúzí, a to pro oba případy, tj. pokud již byla podpora COVID–Nájemné v okamžiku zápisu fúze vyplacena či k její výplatě přes podanou žádost zanikající společností dosud nedošlo? Aplikuje se na tento případ čl. 15.1 Výzvy „Ministerstvo na základě ustanovení § 14l rozpočtových pravidel nepřipouští, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení právní nástupce.“?
    Řízení o poskytnutí podpory se řídí dle čl. 12.1 Výzvy 2 § 14 a násl. zákona o rozpočtových pravidlech. Aplikuje se tak rovněž § 14a zákona, který stanoví, že pokud mají v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva práva a povinnosti přejít na právního nástupce, je nutné alespoň 60 dnů přede dnem zveřejněním projektu přeměny požádat MPO (v případě programu Covid nájemné) o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace. § 14l zákona se na takový případ neuplatní, neboť se nejedná o smrt žadatele, nebo jeho zánik, neboť v případě fúze jde o přeměnu.
  25. Provozovna je provozována na základě nájemní smlouvy, která vypršela dnem 31. 7. 2020. Dne 19. 12. 2019 byla na tu samou provozovnu podepsaná nová smlouva, která tímto dnem nabyla platnosti, s dobou nájmu počínající dnem 1. 8. 2020. Může žadatel žádat o podporu i za srpen a září na základě smlouvy podepsané 19. 12.? Smluvní strany se dohodly, že se touto smlouvou budou řídit ode dne 31. 7. Dále je ale ve smlouvě uvedeno, že: „Podnájem se sjednává na dobu určitou od 1. 8. 2020 do 30. 11. 2021.“
    Z uvedených informací vyplývá, že účinnost smlouvy a tedy na ni navázaná práva povinnosti stran teoreticky započaly dne 31. 7. 2020, případně fakticky dne 1. 8. 2020. Smlouva však musí být platná i účinná před 1. 7. 2020. Žadatel tak může o podporu žádat pouze za období do 31. 7. 2020.
  26. Firma žadatele dne 1.9.2020 fúzovala s jinou firmou, bude podávat žádost o dotaci COVID Nájemné. Otázka zní, zda zasílat žádost za původní firmu, která k 1.9.2020 zanikla, nebo za firmu do které zaniklá firma vstoupila?
    Není možné podat žádost o podporu za zaniklou společnost. Podmínkou programu je, aby byl žadatel při podání žádosti a po celou dobu čerpání podpory podnikatelským subjektem oprávněným k provozování živnosti nebo jiné podnikatelské činnosti v pronajaté provozovně, na jejíž nájem je žádána podpora. Jelikož nástupnická společnost v rozhodné době v provozovně neprovozovala podnikatelskou činnost, pak ani tato není způsobilá k podání žádosti o podporu.
  27. Je možné čerpat podporu z Výzvy 2 (COVID – Nájemné) a zároveň čerpat COVID – Ubytování? Předmětem je hotel disponující restaurací.
    Z hlediska programu Covid-Nájemné je možné čerpat obě podpory. Doporučujeme se s dotazy na souběh podpor k programu Covid-Ubytování obrátit na MMR.
  28. Je CN2 opět slučitelná s Antivirem, příspěvkem pro OSVČ, ošetřovným pro OSVČ?
    Program Covid-Nájemné lze kombinovat s programem Antivirus a ošetřovným pro OSVČ, i s kompenzačním bonusem. Pozor však na podmínku kompenzačního bonusu – nárok na něj nevzniká, pobírá-li osoba ošetřovné pro OSVČ.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID NájemnéZpět na obsah konkrétních dotazů

3.   Ošetřovné pro OSVČ II

Výzva za období 14. až 31. října 2020 byla zveřejněna 5. 11. 2020, příjem žádostí byl zahájen 9. 11. 2020 a bude ukončen 9. 12. 2020.

Základní informace a podmínky proramu Ošetřovné pro OSVČ II

  1. Co mám udělat pro úspěšné proplacení dotace?
    Je nutné si pozorně přečíst Výzvu na webu MPO. Žádosti jsou hodnoceny průběžně, v případě zjištění nesprávných údajů je vyzván žadatel k doplnění datovou schránkou nebo emailem, což prodlužuje hodnocení. Důležité je proto pečlivě zkontrolovat všechny údaje, které žadatel uvádí do žádosti – zejména RČ a číslo bankovního účtu. Také zda odpovídají skutečnosti dle živnostenského rejstříku (https://www.rzp.cz/) a dalších rejstříků Neposílejte žádost vícekrát, podání více žádostí komplikuje a prodlužuje hodnotící proces.  Pokud posíláte žádost poštou, žádost prosím nesešívejte.
  2. Mohu si zažádat o dotaci, když jsem OSVČ, starám se o dítě do 10 let a pobírám částečný invalidní důchod?
    Ne v tomto případě nemáte na ošetřovné nárok, protože nejste OSVČ na hlavní činnost. OSVČ pobírající invalidní důchod jsou osoby podnikající na vedlejší činnost. Nezohledňuje se, zda pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně.
  3. Má rodič nárok na ošetřovné během ředitelského volna, prázdnin?
    Nemá. Jsou však propláceny víkendy a státní svátky.
  4. Za jak dlouho dostanu dotaci za říjen proplacenou?
    Vzhledem k vysokému počtu žádostí je třeba počítat, že vyřízení žádosti potrvá více než 14 dní od doručení, v případě doplnění se proces prodlužuje. Vyřizování žádosti se výrazně prodlouží pokud není žádost poslaná na správném formuláři MPO.
  5. OSVČ má spolupracující osobu (manželku). Může ona žádat o ošetřovné?
    Pokud je spolupracující osoba na hlavní činnost tak ano, pokud však má ošetřovné ze zaměstnaneckého poměru, tak ne.
  6. Kdo může žádat o ošetřovné v případě střídavé péče? Který z rodičů a na základě kterých kritérií.
    U rozvedených rodičů v případě střídavé péče o dítě stanovené rozhodnutím soudu může rodič při splnění podmínek nároku čerpat ošetřovné za dny, ve kterých o dítě pečuje. Ošetřovné pro OSVČ poskytují za jednotlivé dny, kdy měl rodič dítě ve své péči. Po tuto dobu nemá nárok na ošetřovné druhý rodič. Ke střídání a pobírání dávky nemůže dojít v rámci jednoho kalendářního dne (např. by si rodič-OSVČ nahlásil ½ dne a další ½ zaměstnanec). Střídání rodičů se je možné doložit prostřednictvím předepsaného tiskopisu dostupného na www.cssz.cz, na kterém rodiče uvedou dny, během kterých se o dítě každý z nich staral. Střídají-li se v péči o dítě osoby (rodiče) žijící společně s dítětem v jedné domácnosti, platí pro nárok na ošetřovné obdobné podmínky jako v případě rozvedených rodičů. O ošetřovné z nemocenského pojištění nemusí žádat pouze rodič, ale jakákoli osoba, která žije s dítětem ve společné domácnosti (např. babička).
  7. Žádost o ošetřovné pro OSVČ, vyplňují se tam všechny děti, nebo pouze to na které se čerpá?
    Je nutné uvést všechny děti žijící s žadatelem ve společně hospodařící domácnosti.
  8. Jakým způsobem lze žádost opravit, když je uvedeno špatné DIČ, nebo jiný povinný údaj (např. číslo účtu)? Je nutné znovu žádost vyplnit?
    Neposílejte žádost podruhé, ale počkejte na výzvu k opravě. 
  9. OSVČ má nedoplatky u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale u jedné instituce má schválen splátkový kalendář a obou institucí má podanou žádost o prominutí. Je možné žádat o ošetřovné pro OSVČ?
    Obecně pohlížíme na osobu, která má povolené splátky, či odklad, jako na bezdlužnou, a ošetřovné přiznáváme. Nicméně pokud má podanou žádost o prominutí, má pravděpodobně stále nedoplatky. Tím pádem by ošetřovné nebylo přiděleno
  10. OSVČ měla dluh na sociálních odvodech. Chtěla by na konci dubna doplatit. Bude moci žádat za březen, i když v té době dluh měla? Bude to stejně u žádosti za duben?
    Bude moci žádat za dny, kdy neměl žádný závazek, tedy až následujícího dne, kdy dluh splatí. Doporučujeme k žádosti oddlužení doložit.
  11. Jakým způsobem bude MPO postupovat v případě, že se žádost zaslaná poštou ztratila?
    O přijetí pošty se potvrzení nevydává. Sledování zásilek je dostupné zde: https://www.postaonline.cz/trackandtrace
    MPO neodpovídá za doručení zásilek. V případě ztráty zásilky, kterou žadatel odeslal na MPO, je třeba postupovat podle reklamačních pravidel doručovatele. Doporučujeme poslat datovou schránkou anebo zaslat doporučený dopis a mít doklad o zaslání poštou.
  12. OSVČ zaslala žádost nejprve emailem s ověřeným podpisem. Dostala vyrozumění o odstranění nedostatků, načež poslala vše znovu již doporučenou poštou.
    Při zaslání je důležité uvést do předmětu kód začínající #. Toto potvrzení je možné zaslat emailem, vždy uvádějte také Vaše IČ a DIČ. Při opravě vždy postupujte podle pokynů ve výzvě k opravě.
  13. Kde naleznu informace k Ošetřovnému pro OSVČ?
    Veškeré informace jsou na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  14. Co mám dělat – poradíte mi, jak vyplnit formulář?
    Pečlivě si přečtete instrukce týkající se výzvy poté přejděte k vyplnění formuláře.
  15. Mohu podat na formuláři ČSSZ?
    Nikoli podat můžete jen na formuláři, který naleznete na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  16. Je potřeba potvrzení o škole, školce, potvrzení o karanténě?
    Ne stačí podepsané čestné prohlášení obsažené ve formuláři. V případě potřeby může být žadatel vyzván k doplnění, např. v případě, že nežádal v předchozích měsících.
  17. Lze kombinovat ošetřovné pro OSVČ s dalšími podpůrnými programy?
    Není možná kombinace s kompenzačním bonusem Ministerstva financí ve stejném období (na stejný den nelze žádat současně ošetřovné a kompenzační bonus).
  18. Jakým způsobem zrušit, vzít zpět žádost o ošetřovné pro OSVČ za říjen?
    Napište email na covid_podnikatele@mpo.cz, do předmětu napsat „Storno ošetřovné říjen“, nicméně je nutné poslat žádost o zrušení žádosti oficiálně písemně nebo datovou schránkou přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu, adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

4.   Antivirus – program ochrany zaměstnanosti

  1. Vztahuje se program Cílené podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS jen na firmy, nebo také na OSVČ mající zaměstnance?
    Tento program je skutečně určen na podporu zaměstnancům i zaměstnavatelům, pokud má tedy OSVČ zaměstnance, může si o podporu z programu ANTIVIRUS zažádat. Pro OSVČ, kteří nemají zaměstnance, je určeno odpuštění záloh na sociální pojištění a možnost využít mimořádnou pomoc.
  2. Platí program Antivirus či jiné programy také pro chráněné dílny?
    Program ANTIVIRUS je určen zaměstnavatelům.
  3. Oční poliklinika v MS kraji orientovaná na polskou klientelu nemůže provozovat svou praxi z důvodu uzavření hranic. Má nárok na Antivirus B?
    Ano, na kliniku by se měl vztahovat program Antivirus třídy B. Nejedná se ale o omezení vstupů, ale o omezení poptávky po poskytovaných službách.
  4. Má spolek platící DPH nárok na Antivirus?
    Ano, má. V rámci Programu Antivirus není právní forma žadatele rozhodná.
  5. Firma s.r.o. pořádající incomingy z Německa je aktuálně bez práce. Paní zaměstnává sama sebe – bude moct čerpat podporu z programu Antivirus? Zaměstnává i další lidi ve formě DPP – je možné i na ně čerpat nějakou podporu?
    Na pracovní poměr, který uzavře na jedné straně fyzická osoba jako statutární orgán zaměstnavatele a na straně druhé táže osoba jako zaměstnanec, není pro účely poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, kam spadá Program Antivir, pohlíženo jako na pracovní poměr. Zároveň jsou příspěvky poskytován výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, nikoliv na DPP/DPČ.
  6. Zdravý zaměstnanec nebyl vpuštěn do karanténní oblasti, aby mohl být v práci. Vztahuje se na zaměstnavatele program Antivirus A nebo B?
    Ano, zaměstnavatel by měl mít nárok na režim A.
  7. Pracovníci nepracují celou pracovní dobu, jelikož je méně práce. Za tu dobu, co nepracují, dostávají náhradu mzdy 60 % a za tu dobu, co pracují, dostávají mzdu 100 %. Dosáhnou zaměstnavatelé na Antivirus, když budou vyplácet mzdu?
    Příspěvek se poskytuje na vyplacenou náhradu mzdy za dobu trvání stanovených překážek v práci. Samozřejmě je možné, aby zaměstnavatel kombinoval v rámci týdne či dne, nebo měsíce, výkon práce za mzdu s překážkou v práci s náhradou mzdy. Tato kombinace nevylučuje podporu v rámci Programu Antivirus. Na mzdu za vykonanou práci se ale příspěvek neposkytuje.
  8. Dosáhne na Antivirus německý zaměstnavatel, který má v ČR jednoho zaměstnance, za kterého zde v ČR platí odvody?
    Zahraniční zaměstnavatelé nejsou z podpory vyloučení, jestliže příspěvek bude poskytnut na zaměstnance v pracovním poměru zaměstnaného podle českého práva a účastného českého důchodového systému. V takovém případě se v žádosti uvede namísto IČO evidenční číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení. V současné době se pracuje na technickém řešení zadávání do aplikace. Příspěvek ale lze poskytnout pouze na český bankovní účet.
  9. V rámci provozu klesla poptávka, a tudíž by byl nárok na Antivirus B. Zaměstnavatel vyplácí 100 % náhrady mzdy a jeho dotaz zní – dostane 60 % náhradu mzdy z vyplácených 100 %, nebo z 60 %, když má vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 60 %?
    Zaměstnavatel dostane 60% náhradu mzdy z vyplácených 100 %.
  10. Polští pracovníci nemohou dorazit do práce, jelikož je z Polska do ČR už nepustí. Je jim vyplácena mzda od českého zaměstnavatele i po dobu, kdy nepracují v ČR. Zaměstnavatel se ptá, zda bude mít nárok uplatnit si tyto mzdy v rámci programu Antivirus A.
    Ne, příspěvek se poskytuje na náhradu mzdy, a to výhradně z důvodu vzniku překážky v práci spočívající buď v nařízení karantény, nebo se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Uvedený příklad není překážkou v práci na straně zaměstnavatele ani nařízením karantény.
  11. V rámci programu Antivirus B z důvodu omezení poptávky po službách dostane zaměstnavatel kompenzaci od státu pouze v případě, že pošle zaměstnance domů se 60 % platem? Pokud chodí do práce a mají nižší tržby, musí zaměstnavatel platit 100 % plat a náhradu od státu nedostane?
    Program Antivirus je určen pouze pro mzdovou sféru, jestliže je vyplácen plat, nárok na příspěvek nevznikne. Z Programu Antivirus rovněž nelze hradit výdaje na mzdy, ale výhradně výdaje na náhradu mezd za dobu trvání stanovených překážek v práci.
  12. Vztahuje se Antivirus na jednatele firem a na jednočlenná s.r.o.?
    V případě jednatelů, kteří jsou zaměstnanci v pracovním poměru se příspěvek poskytne jedině tehdy, jestliže pracovní smlouva nebyla na straně zaměstnavatele podepsána toutéž osobou jako na straně zaměstnance. Na takovéto pracovní poměry nelze v rámci příspěvků APZ, kam Program Antivirus náleží, poskytnout příspěvek.
  13. Ve formuláři pro podání žádosti o podporu v programu antivirus je uvedena podmínka bezdlužnosti. Musí firma prokazovat bezdlužnost – platba příspěvku by se prodloužila cca o měsíc, než finanční úřad a ČSSZ zašlou potvrzení o tom, že firma nic nedluží.
    Podmínka nutnosti doložit „bezdlužnost“ byla po dobu trvání mimořádných opatření zrušena zákonem č. 161/2020.
  14. Účetní chystá výplaty a není jí jasné, jestli má čekat na schválení dohody v programu Antivirus. Má počkat, až přijde schválená dohoda z MPSV?
    Není nutné čekat.
  15. Jak dokládat k žádosti v programu Antivirus doklady prokazující vypovězení zakázek, snížení odbytu, omezení dopravy apod.?
    Není potřeba dokládat při poskytnutí příspěvku.
  16. Firma má významný pokles poptávky v důsledku nařízení vlády, čili Antivirus B, ale ptá se – zaměstnanci nedostali žádný papír, že mají překážky v práci a dál chodili do práce, kde uklízeli, dělali inventury nebo šli domů dříve atd. Má v tomto případě nárok na kompenzaci dle B?
    Ne, pokud konali práci, náleží zaměstnancům za dobu, kdy pracují, mzda v plném rozsahu, nikoliv náhrada mzdy. Do Programu Antivirus v takovém případě lze vstoupit pouze v případě, kdy zaměstnanci konali práci pouze po část pracovní doby a po zbytek byly zařazeni na překážku v práci. V tomto případě by zaměstnavatel mohl žádat o refundaci mzdových nákladů za vyplacenou náhradu mzdy za dobu trvání překážky v práci. Pokud zaměstnanec pracuje, nejedná se o překážku v práci.
  17. Příspěvková organizace provozuje restauraci, která není podporována žádným příspěvkem zřizovatele. Má nárok na Antivirus?
    Pokud jsou zaměstnanci odměňováni mzdou, nikoliv platem, a pokud mzdové náklady zaměstnavatele (vyplacené náhrady mezd) nejsou kryty veřejnými zdroji (příspěvkem od města), je možné žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus.
  18. Zaměstnanec je doma a pobírá v rámci programu Antivirus 100 % mzdy a zaměstnavatel bude žádat o refundaci 80 %. Zaměstnanec si chce podat žádost o ošetřovné na dítě, kterému je 10 let a se kterým je zaměstnanec doma a hlídá ho. Má zaměstnanec nárok na ošetřovné?
    Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – je doma a stará se o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet, má-li zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který hradí zaměstnavateli část mezd pro zaměstnance. Nemůže tedy nastat souběh věcí, jsem doma z jednoho důvodu, buď pečuji o dítě, nebo jsem doma, protože jsem v karanténě/nebo je práce uzavřena usnesení vlády. O OČR se pak žádá s přiložením výkazu od zaměstnavatele, kde je uvedeno např: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).
  19. Pokud provozovna od 27. 4. otevře, bude se na ni vztahovat ještě program ANTIVIRUS?
    Příspěvek poskytovaný v rámci Programu Antivirus je účelově určený na částečnou kompenzaci náhrad mezd. Ty zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí za dobu trvání překážek v práci. Pakliže budou zaměstnanci vykonávat práci v plném rozsahu, zaměstnavatel již nebude moci nárokovat příspěvek. V případě, že však zaměstnavatel nebude i po obnovení provozu schopen zaměstnancům přidělit práci ve sjednaném rozsahu a bude jim po zbývající část pracovní doby, kdy budou trvat překážky v práci, vyplácet nadále náhradu mzdy, může žádat o příspěvek v režimu B. Pokud po 27. 4. dojde k plnému obnovení provozu a zaměstnanci budou vykonávat práci v plném rozsahu své pracovní doby, nevznikne výdaj, na nějž lze příspěvek poskytnout. Zaměstnavatel bude vyplácet pouze mzdu. V případě, že dojde k částečnému obnovení provozu, bude možné žádat o refundaci nákladů vzniklých za dobu trvání překážky v práci, nicméně v tomto případě již jen v režimu B, jelikož důvodem omezení již nebude nařízení vlády ale hospodářské problémy.
  20. Je potřeba doložit notářsky ověřenou plnou moc k zastupování pro účely programu Antivirus?
    Pro účely podání žádosti/uzavření dohody a předložení vyúčtování není nutné dodávat ověřenou plnou moc.
  21. Cukrárna se 4 zaměstnanci do konce března prodávala přes okénko. V dubnu pak uzavřela provozovnu a nyní zvažuje na poslední týden v dubnu opět otevřít v omezeném režimu. Má za poslední březnové týdny nárok na Antivirus B? Má za část dubna, kdy měla zavřeno, nárok na Antivirus A a na zbytek měsíce, kdy opět otevře, na Antivirus B?
    Pokud do konce března byla cukrárna v omezeném provozu, je rozhodné, zda zaměstnanci pobírali mzdu, nebo náhradu mzdy. Pokud byl omezen provoz, jelikož se významně omezila poptávka po jím produkovaných výrobcích či poskytovaných službách, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost, podle § 209 ZP, kdy je zaměstnavatel zaměstnanci povinen vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. K tomu však musí mít zmocnění v podobě dohody s odborovou organizací anebo vnitřního předpisu. Pak má za toto období nárok na Antivirus B a kompenzaci části z vyplacené náhrady mzdy.
    Jestliže došlo v březnu k omezení provozu z důvodu krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a z tohoto důvodu zaměstnavatel zařadil část zaměstnanců na jiné překážky v práci podle § 208 ZP, nebo takovéto překážky v práci trvaly po část pracovní doby zaměstnanců (např. výdejové okénko bylo otevřeno pouze po část pracovní doby a zbývající část byli zaměstnanci na překážce v práci), může zaměstnavatel nárokovat příspěvek rovněž v režimu A.
    Následně v dubnu záleží, zda došlo k uzavření a oznámení zaměstnancům překážky na straně zaměstnavatele dle § 208 ZP. Pokud by bylo vyplaceno 100 % náhrady mzdy, vzniká za tu část dubna, kdy bylo zavřeno, nárok na Antivirus A, neboť došlo k uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstva zdravotnictví.
    Je lhostejno, zda byla provozovna úplně uzavřena či pouze částečně a prodej byl uskutečňován výdejovým okénkem. Zaměstnavatel nemůže nárokovat náklady na mzdy zaměstnanců za dobu, kdy konali práci. Režim A může zaměstnavatel nárokovat po dobu platnosti příslušných krizových opatření nebo mimořádných opatření vlády.
  22. Platí program Antivirus i pro firmy, jejíž zaměstnanci vykonají práci v zahraničí a musí poté do karantény?
    Ano, v tom případě platí program A: v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku.
  23. Může zaměstnavatel požádat o 80% náhradu mzdy (program antivirus), i v případě zaměstnanců, kteří čerpali nařízenou dovolenou?
    Náhrada mzdy za dovolenou není uznatelným nákladem pro účely čerpání příspěvku z programu Antivirus.
  24. Lze čerpat Antivirus na agenturní zaměstnance?
    Ano. Zaměstnavatel může při splnění podmínek programu čerpat příspěvek také na agenturní zaměstnance.
  25. Lázeňské zařízení s výlučně zahraniční klientelou (bez smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami) vzhledem k uzavřeným hranicím nemá žádnou klientelu. Musí v tomto případě otevřít, když nepřijímá klienty od zdravotních pojišťoven? Jaký typ podpory se na ně bude vztahovat?
    Lázně nemusí otevřít, je to jejich podnikatelské rozhodnutí. Uvolněním provozu lázní se jim umožnilo znovu otevřít. V případě, že dojde k částečnému obnovení provozu, bude možné žádat o refundaci nákladů vzniklých za dobu trvání překážky v práci, na základě které zaměstnavatel ponechá zaměstnance doma na překážkách. V tomto případě vzniká nárok na Antivirus B.
  26. Může lázeňské zařízení, které nemá uzavřenou smlouvu s pojišťovnou čerpat z programu Antivirus (režim A) i za měsíc duben, tj. včetně 27. – 30. dubna?
    Předmět podnikání není pro účely čerpání příspěvku z programu Antivirus rozhodující. Žádat může každý zaměstnavatel, kterému vznikly příslušné překážky v práci, a z tohoto důvodu nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci. Pokud v měsíci dubnu byl provoz lázeňského zařízení omezen nebo uzavřen z důvodu krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví či jiného orgánu ochrany veřejného zdraví, potom lze za uvedené dny v dubnu čerpat příspěvek na náhradu mzdy v režimu A. Pokud by v uvedených dnech byla překážka v práci způsobena omezením poptávky po službách, pak se jedná o režim B.
  27. Firma žádala o Antivirus, obdržela datovou schránkou vyhodnocení, že dohoda může být uzavřena, ale ptají se, jakým způsobem ji uzavřít či zda uzavřena je již tímto vyrozuměním.
    Dohoda je uzavřena zasláním podepsané dohody ze strany Úřadu práce České republiky zpět zaměstnavateli do datové schránky.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

5.   Pracovněprávní problematika

  1. Jsem podnikatel a chci desinfekci pro své zaměstnance, kam se mám obrátit? Jak ji reálně dostanu?
    Pro poptávku ochranných prostředků, desinfekce lze využít stránky Spojujeme Česko, kde lze poptat potřebné prostředky pomocí platformy CoVpoint. Rovněž je možné oslovit některou ze společností vyrábějících dezinfekci dle receptury WHO. Více informací na webu MPO.
  2. Kdy bude vypláceno zaměstnanecké ošetřovné?
    Výplata dávky hotově na poště, nebo na bankovní účet – by měla proběhnout nejpozději do měsíce následujícího po dni, kdy úřad sociálního zabezpečení doklad pro nárok na výplatu dávky obdržel. Doporučujeme se sledovat stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
  3. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec má rodinného příslušníka v karanténě?
    Pro osobu sdílející domácnost s povinnou, nebo nakaženou osobou není karanténa automaticky povinná. Je pak na domluvě s lékařem a zaměstnavatelem. Pokud možno si vyčleňte samostatný pokoj a od ostatních členů rodiny se izolujte. A opět pro vás i ostatní členy domácnosti platí zvýšená hygienická pravidla pro všechny členy domácnosti a používání ochranných pomůcek. Zároveň je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost a zamezit fyzickému kontaktu. Doporučená je v případě karantény důsledná izolace od ostatních lidí, včetně rodiny. Nejlépe využít jednolůžkový pokoj se samostatným WC a koupelnou a důsledně dodržovat zavírání dveří v domácnosti.
  4. Zaměstnance odmítá nastoupit do práce z důvodu obav z nákazy
    Odmítnutí výkonu práce (zákoníku práce) platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu věku. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. V takovém případě, kdy by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, by byla posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově. Doporučujeme se obrátit na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
  5. Co mám dělat v případě, že mi neplatí zaměstnavatel?
    Zaměstnanec může na základě § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu/plat nebo náhradu mzdy/platu nebo jakoukoliv jejich část do 15 dní po uplynutí období splatnosti (např. výplatu za leden do 15. března). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. zpravidla za 2 měsíce).
  6. Kam se obrátit o pomoc v případě nedostatku finančních prostředků na živobytí?
    Lidé, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Týká se to i rodičů dětí do 10 let, jež s nimi zůstanou doma na tzv. ošetřovném kvůli současné situaci kolem koronaviru. Pro účely dávky se posuzuje mimo jiné příjem všech osob ve společné domácnosti. Žádost o dávku musí být odůvodněná. Úřad práce ČR může dávku poskytnout klientovi, jehož sociální a majetkové poměry mu neumožňují překonat nepříznivou situaci.
  7. Jak postupovat v případě, že náboženské vyznání zakazuje nošení ochranných prostředků?
    Povinnost nosit prostředky ochrany dýchacích cest je stanovena pro všechny stejně s výjimkami uvedenými v Mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví.
  8. Co dělat v případě, že mám dítě starší 13 let a nevztahuje se na mě již ošetřovné?
    Pokud se jedná o dítě starší 10 let se specifickými potřebami, kdy je skutečně nezbytně nutné, aby o něj zaměstnanec pečoval, jedná se o nepojmenovanou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy musí bez dalšího omluvit na nezbytnou dobu absenci zaměstnance. Podle § 206 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec povinen překážku v práci prokázat zaměstnavateli. Zaměstnanec by tedy měl zaměstnavateli předložit „potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení“ a dále doporučujeme předložit ze strany zaměstnance zaměstnavateli „čestné prohlášení“, ve kterém zaměstnanec specifikuje nezbytnost osobní péče o dítě se specifickými potřebami, která nemůže být poskytnuta jinou osobou. Ošetřovné, ani náhrada mzdy/platu za dobu trvání překážky v práci v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, nicméně není vyloučeno, aby se zaměstnavatel odchýlil ve prospěch zaměstnance od zákona a právo na náhradu v určitém rozsahu přiznal nad rámec zákona.
  9. Má rodič nárok na ošetřovné v případě docházky dítěte do soukromé školky?
    Čerpat ošetřovné člena rodiny (OČR) má právo i rodič dítěte, které navštěvuje soukromou mateřskou školu.
  10. Jak probíhá platba za zaměstnance, kterému není přidělena práce a musí zůstat doma?
    Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem.
  11. Lze propustit zaměstnance a po zlepšení situace opět zaměstnat?
    Zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takovéto „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodné. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem. Je-li pracovní poměr ukončen dohodou, může se nezaměstnaná osoba evidovat na základě žádosti o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce. Ohledně způsobu podání této žádosti doporučujeme rovněž sledovat stránky www.uradprace.cz s aktuálními informacemi. Pokud jde o výši podpory v nezaměstnanosti, pak tato je v případě, že zaměstnanec ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, nižší, a to 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Jinak činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
  12. Pokud má některý zaměstnanec prokázaný koronavirus, půjde do karantény celé pracoviště, nebo třeba jenom jeho směna?
    Není nutno, aby celá firma musela jít do karantény. Doporučujeme nicméně konzultovat s krajskou hygienickou stanicí.
  13. Montážní technik pracující pro firmu, jejíž činnost nebyla v průběhu omezujících opatření nijak zasažena, dostal výplatní pásku, kde mu zaměstnavatel i přes to, že pracoval na plný úvazek a celý měsíc, vyúčtoval za měsíc březen 100 % mzdy po dobu 10 dnů a po zbývající březnové dny pouze 80 % mzdy. Je nějaká možnost jak situaci řešit a kam se obrátit?
    Mzda se podle § 109 odst. 1 zákoníku práce poskytuje za vykonanou práci. Mzda, tedy její výše a podmínky poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává smlouvou (pracovní, kolektivní či jinou), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo ji určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před započetím výkonu práce, za který má příslušet. Mzdu tedy nelze v žádném případě měnit se zpětnou účinností; zaměstnanci musí být vždy (dopředu) známy podmínky, za kterých bude práci vykonávat.
    V případě, že má zaměstnanec podezření na porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, lze se obrátit s podnětem na Státní úřad inspekce práce, resp. na podřízené oblastní inspektoráty práce. K provedení kontroly lze podat podnět, a to i prostřednictvím webového formuláře. Bližší informace k obsahu podnětu ke kontrole jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.
    Mezi oprávnění orgánů inspekce práce patří v souladu s ust. § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, i poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to bezúplatně. Poradenství je poskytováno v úředních hodinách, které se mohou u jednotlivých oblastních inspektorátů lišit.
    V současné době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 je osobní poskytování poradenství omezeno, nicméně od 20. 4. byly obnoveny úřední hodiny a poskytování poradenství je umožněno v sídle oblastních inspektorátů. Současně je možné se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce telefonicky či emailem.
    Obecně pak lze uvést, že jestliže zaměstnanec odpracoval v měsíci březnu „pracoval na celý úvazek a celý měsíc“, navíc v oboru, jehož provoz nebyl v době nouzového stavu omezen, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout mzdu, a to v celém rozsahu  (viz ust. § 38 odst. 1 v návaznosti na ust. § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) za vykonanou práci.
  14. Zaměstnanec prodejny oblečení, která je zavřená, je doma a pobírá v rámci programu Antivirus 100 % náhrady mzdy a zaměstnavatel bude žádat o refundaci 80 %. Zaměstnanec si chce podat žádost o ošetřovné na dítě, kterému je 10 let a se kterým je zaměstnanec doma a hlídá ho. Má zaměstnanec nárok na ošetřovné?
    Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – je doma a stará se o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet, má-li zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který hradí zaměstnavateli část mezd pro zaměstnance. Nemůže tedy nastat souběh věcí, jsem doma z jednoho důvodu, buď pečuji o dítě, nebo jsem doma, protože jsem v karanténě/nebo je práce uzavřena usnesení vlády. O OČR se pak žádá s přiložením výkazu od zaměstnavatele, kde je uvedeno např: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).
  15. Slovenská pracovnice pro firmu v ČR je v povinné karanténě a doktorka ji vystavila neschopenku a přitom dostává plnou mzdu za home office od zaměstnavatele. Doktorka tvrdí, že nemocenská má přednost před plnou mzdou, zaměstnavatel opak. Jak by měla postupovat?
    Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (home office). Takovému zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat, a proto mu nenáleží za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu, případně od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenské. Pokud je zaměstnanec na neschopence, může zaměstnavatel požádat o Antivirus – režim A, zaměstnanec pak pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.
  16. Mají zaměstnanci ZUŠ právo nenastoupit do práce, když odbory se hájí tím, že dle zákoníku práce nemají podmínky, které by zajistili bezpečnost na pracovišti? Odbory tvrdí, že ve školství je zvýšené riziko přenosu nákazy.
    Rozvolňování ve školství je navrženo tak, aby představovalo co nejmenší riziko jak pro žáky, tak pro pedagogický sbor. V tomto případě záleží na ZUŠ, protože za BOZP vždy odpovídá zaměstnavatel a při nezajištění podmínek BOZP se on vystavuje možnému postihu. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob (nutno posuzovat adekvátnost, důvodnost a bezprostřednost odmítnutí, aby bylo v souladu se zákonem).
  17. Provozovatel nákupního centra uzavřel v rámci prostoru užívání sprch pro zaměstnance, ti však žádají jejich otevření, neboť se nejedná o sportoviště. Je možno používat zázemí včetně sprch pouze pro zaměstnance obchodu?
    Ano, pokud se jedná o sprchy pro zaměstnance, je možné je používat. Zákaz využívání sprch je pouze v prostorách pro širokou veřejnost, tedy na sportovištích. Zaměstnavatel je však povinen zajistit bezpečné pracovní podmínky. Jelikož jsou sprchy pro větší množství osob z epidemiologického hlediska vysoce nebezpečné, pak považujeme jednání zaměstnavatele za odůvodnitelné.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

6.   Ostatní

  1. Je nutné oděvy po vyzkoušení osobou v kabince uložit do karantény, jak je nařízeno pro zboží reklamované? (obchody jsou aktuálně zavřené)
    Mimořádné opatření MZ neuvádí povinnost uložit oblečení do karantény po každém jednotlivém vyzkoušení v kabince. Tato povinnost je stanovena pouze pro reklamace/vrácení zboží zákazníkem.
  2. Smí zákazníci zlatnictví zkoušet zboží, pokud obsluha po každém vyzkoušení zboží desinfikuje ultrazvukem? (obchody jsou aktuálně zavřené)
    Žádná omezení na zkoušení šperků vydána nebyla, takže je zcela na uvážení provozovatele, jaký postup zvolí. Doporučuje se dezinfekce rukou zákazníka i obsluhy, vhodná je i dezinfekce zboží, neboť se virus na kovech drží poměrně dlouhou dobu.
  3. Jaká jsou pravidla pro odložení plateb za nájemné?
    Odložení nájmu/pachtu prostor sloužících k podnikání:
    –– Pronajímatel nemůže v ochranné době (období od 27. dubna 2020 do konce roku 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
    ––– a) v rozhodné době (období od 12. března do skončení MO při pandemii, max. do 30. června) a
    ––– b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti
    –– Nájemce pronajímateli do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného, doloží listiny osvědčující splnění podmínek podle písm. b).
    –– Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle písm. b), ne dříve než skončí nouzový stav, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm požadovat, aby neplacení nájmu snášel.
    –– Neuhradí-li nájemce do konce roku všechny pohledávky na nájemném, má pronajímatel právo vypovědět nájem, výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí.
    –– Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu.
    –– Pronajímatel však i nadále může ukončit nájem z jiných důvodů.
    Odložení nájmu prostor sloužících k bydlení
    –– Pronajímatel nemůže v ochranné době (období od 27. dubna 2020 do konce roku 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
    ––– a) v rozhodné době (období od 12. března do skončení MO při pandemii, max. do 31. července) a
    ––– b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného
    –– Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu doloží okolnosti prodlení podle písm. b), potvrzením od příslušného ÚP ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, které budou dostupné u ÚP.
    –– Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle písm. b), ne dříve než skončí nouzový stav, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm požadovat, aby neplacení nájmu snášel, pokud by např. v jeho důsledku neměl peníze na výživu vlastní či výživu jiné osoby.
    –– Neuhradí-li nájemce do konce roku všechny pohledávky na nájemném, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.
    –– Pronajímatel však i nadále může ukončit nájem z jiných důvodů.
  4. Týká se ochrana proti výpovědi z důvodu neplacení nájmu rovněž nájmu za pozemek, na kterém nájemce podniká?
    Ano, zák. č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se použije také na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání.
  5. Je nějak regulován nebo omezen dovoz zdravotnických prostředků do ČR?
    Aby se vyřešil nedostatek OOP a zdravotnických prostředků potřebných v souvislosti se šířením koronavirové nákazy COVID-19, pokud jsou OOP a zdravotnické prostředky bez označení CE určeny ke vstupu na trh EU, měly by příslušné orgány dozoru nad trhem dané výrobky vyhodnotit, a pokud se zjistí, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příslušných právních předpisech, měly by uvedené orgány přijmout opatření umožňující uvedení takových OOP a zdravotnických prostředků na trh Unie po omezenou dobu nebo po dobu, během níž oznámený subjekt provádí postup posuzování shody.
    Více informací lze nalézt na následujících internetových stránkách Celní správy: https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
  6. Jak postupovat v případě dovozu zdravotnických prostředků (roušek) do ČR roušky přes Německo, případně na koho se obrátit?
    Některé země EU začaly uplatňovat zákaz „vývozu“ ochranných osobních pomůcek (ochranné brýle, obličejové štíty, roušky, respirátory třídy FFP2 a FFP3, ochranné oděvy a obleky, ochranné rukavice kategorie III) do jiných států EU, které jsou zásadní pro zabránění šíření koronaviru.
    Pokud budete dovážet takovéto zboží ze zemí mimo EU a zboží je převáženo přes jiný členský stát EU, doporučujeme nechat si ve státě EU propustit zboží do režimu tranzitu a finální celní řízení (propuštění do volného oběhu) provést až v České republice.
    Z celního hlediska sice existuje možnost propustit zboží do volného oběhu v jakékoli zemi EU, přes kterou je zboží dopravováno, nicméně pak bude muset tato země uplatnit zákaz přepravy („vývozu“) ze svého území. V takovém případě se tedy vystavíte nebezpečí, že příslušné celní orgány již nedovolí převoz tohoto zboží do České republiky. Z tohoto důvodu doporučujeme, jak je uvedeno výše, zboží propustit do režimu tranzitu. Objevily se rovněž obavy, že Celní správa ČR bude zmíněné zboží při „dovozu“ zajišťovat a nebude je propouštět. K této záležitosti naleznete více informací na stránce https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
    WCO zpracovala seznam států a jejich dočasných národních opatření ve vývozu a v dovozu osobních ochranných prostředků, zdravotnického či lékařského materiálu souvisejících s pandemií COVID-19.
    – Export – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/list-of-countries-coronavirus.aspx
    – Import – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/temporary-import-support-measures-adopted-by-members.aspx
  7. Je zapotřebí nějaká povolenka, dovozní licence na nákup z Číny a následný prodej ochranných obleků a zdravotnického materiálu související s koronavirem na území ČR a ostatních evropských zemí, potažmo celého světa?
    Ano, dovozní licence je potřeba, více viz stránky Celní správy ČR. Náležitosti týkající se nákupu, nabídky, poptávky zdravotnických potřeb směřovat na CzechInvest, na healtechsupport@czechinvest.org.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!
Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Rychlý odkaz sem: BusinessInfo.cz/faq

Zpět na začátek

Metodika výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2
a obchodních center do 5000 m

Co je prodejní plochou?
Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

  • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
  • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
  • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory!

Provozovna maloobchodního prodeje
Dle krizového opatření vlády je umožněno prodejní plochu provozovny, která je i větší než 2500 m2, zmenšit na požadovanou velikost vytýčením (postačují např. ohraničovací (bezpečnostní) pásky), s výjimkou provozoven umístěných v nákupních centrech s prodejní plochou nad 5000 m2, nedisponují-li samostatným vchodem z venkovních prostor.

Plocha obchodního centra
Neuplatní se možnost umělého zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Ani do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Uzavřením části obchodního centra nad 5000 m2 sice provozovatel zmenší prodejní plochu z celkové výměry obchodního centra pod 5000 m2, ale zároveň tímto obchází přijaté výjimky pro uvolnění provozu maloobchodního prodeje po 27. dubnu. Obdobně tomu je v případě, kdy by disponovalo první patro např. 4 zvláštními vchody a po vstupu do každého z vchodů by dále bylo umožněno navštívit pouze jednu určenou provozovnu maloobchodního prodeje, která dosud nebyla explicitní výjimkou ze zákazu.

Provozovny v obchodním centru s prodejní plochou nad 5000 m2 tak nemají umožněno otevřít, i kdyby jejich prodejní plocha byla menší než 2500 m2, s výjimkou provozoven se samostatným vchodem zvenčí a dále např. obchodů s potravinami, lékáren a dalších maloobchodních prodejen dříve explicitně otevřených, které mohou být otevřeny i v obchodních centrech s prodejní plochou nad 5000 m2 bez ohledu na výměru prodejní plochy.

Zpět na začátek

Upozornění pro ostatní média přebírající informace z této stránky!

Upozorněte prosím své čtenáře, že Vámi převzatý obsah je platný JEN k určitému datu a času. Aktuální znění je k dispozici vždy na této stránce!
Adresa na tento dokument je: www.businessinfo.cz/faq.

  • Nové dotazy jsou průběžně doplňovány.
  • Odpovědi jsou také upravovány podle nových nařízení Vlády ČR či Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Dále dochází ke zpřesňování některých odpovědí. Vzhledem k unikátnosti situace nelze předem předjímat všehny možné kombinace podnikatelských situací a problémů.

Děkujeme za pochopení a spolupráci, redakce BusinesInfo.cz

Pravidelné novinky e-mailem