Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů ohledně podpůrných programů a opatření proti šíření koronaviru

(Aktualizováno 7. 8. 2020) Odpovědi odborných pracovníků ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva dopravy, agentur CzechTrade, CzechInvest a dalších organizací na dotazy podnikatelů položených prostřednictvím speciální informační linky. S provozem callcentra pomáhají i dobrovolníci z řad veřejnosti.

Na stránce naleznete odpovědi na nejčastější otázky na:

Jak na to?

  • V dokumentu lze vyhledávat pomocí klávesové zkratky Ctrl+F a do políčka zadat klíčové slovo, které hledáte, např. „restaurace“, „papírnictví“ a pod. Doporučujeme zkoušet více variant, např. zadávat kořeny slov („kadeř“ ze slova „kladeřnictví“), protože skloňování slov vyhledávání komplikuje.
  • Vyzkoušejte také našeho CHATBOTA! Červená ikona či okénko vpravo dole na této stránce. Je opravdu chytrý a má velké množství aktuálních informací.
  • Pokud odpověď na vaši otázku nenajdete, využijte prosím Expertní informační linku pro živnostníky a podnikatele na telefonním čísle 224 854 444.

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!

Další informace

www.businessinfo.cz/koronavirus

Čestné prohlášení – dočasně nahrazující zdravotní průkaz a zdravotní způsobilost

Aktuální epidemiologická situace v regionech ČR

Jihočeský kraj

Liberecký kraj

Moravskoslezský kraj

Praha

Středočeský kraj

Ústecký kraj

Vysočina

  • Mimořádné opatření Krajské hygienické stanice kraje Vysočina č. 1/2020 pro Větrný Jeníkov
  • Mimořádné opatření Krajské hygienické stanice kraje Vysočina č. 2/2020 pro děti a mladistvé s trvalým pobytem na území obce Větrný Jeníkov
  • Mimořádné opatření Krajské hygienické stanice kraje Vysočina č. 3/2020 pro obce Jihlava, Telč a všechny obce, pro které vykonávají rozšířenou působnost
  • Rozhodnutí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě o nařízení Domovu se zvláštním režimem Alzheimercentrum Jihlava provádět protiepidemická opatření
  • Mimořádné opatření Krajské hygienické stanice kraje Vysočina č. 6/2020 pro území Kraje Vysočina s výjimkou území obcí Jihlava a Telč

Zlínský kraj

Obecné informace k povoleným provozovnám, poskytování služeb:

  • Pravidla uplatnitelná na všechny provozovny
    • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
    • zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně
    • je možné zkoušet oblečení a obuv po předchozí dezinfekci rukou
    • při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům
  • Pravidla pro farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště:
    • zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 m,
    • umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa.
  • Pravidla pro maloobchodní prodejny potravin se samoobslužným prodejem
    • poskytovat bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček),
    • v případě prodeje nebaleného pečiva zajistit, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob a prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny,
  • Pravidla pro holičství a kadeřnictví
    • v případě, že holič nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny holičství nebo kadeřnictví,
    • v provozovně holičství nebo kadeřnictví jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
    • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
    • před začátkem poskytování služby, po ukončení poskytování služby a při přechodu k jinému zákazníkovi si holič vždy dezinfikuje ruce prostředkem s virucidním účinkem a pokud používá rukavice, vymění si rukavice a mezitím si dezinfikuje ruce,
    • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých kadeřnických pomůcek,
    • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně
  • Pravidla pro služby manikúry, pedikúry, masáží, kosmetických služeb a pedologie
    • v případě, že osoba poskytující tuto službu nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
    • v provozovně jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
    • na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky,
    • povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých pomůcek,
    • podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně,
    • osoba poskytující tuto službu používá při výkonu práce jednorázové rukavice (s výjimkou masáží), které vymění u každého zákazníka a mezitím provede dezinfekci rukou prostředkem s virucidním účinkem,
    • před a po masáži osoba poskytující tuto službu provede dezinfekce rukou,
    • před poskytnutím služby se provede povinná dezinfekce ošetřované plochy u zákazníka
  • Pravidla pro služby, při kterých je porušována integrita kůže
    • u vstupu do provozovny je zajištěna dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • pokud v místnosti pracuje více pracovníků současně, jsou jednotlivá pracoviště oddělená plentou,
    • křeslo/lehátko je po každém zákazníkovi vydezinfikováno.
  • Pravidla pro provoz provozovny stravovacích služeb
    • zákazníci jsou vyzývání informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • dezinfekce židlí a stolů se provádí před usazením každé nové skupiny zákazníků,
    • v případě prodeje přes výdejové okénko se dezinfekce výdejového okénka provádí alespoň každé 2 hodiny,
    • v případě, že pracovník provozovny má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění covid-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny,
    • provozovatel postupuje tak, aby vedl zákazníky k dodržování všech opatření.
  • Pravidla pro provoz ubytovacích zařízení
    • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • při vstupu do prostor ubytovacího zařízení a na záchodech je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • pravidelně se provádí dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce,
    • jsou k dispozici materiály s informacemi pro zákazníky s vysvětlením platných protiepidemických opatření,
    • před ubytováním nového zákazníka se na pokoji provede dezinfekce všech kontaktních ploch, předmětů, které jsou hosty používány (např. telefon, dálkové ovládání televize), koupelny a záchodu.
  • Pravidla pro provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2
    • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali,
    • následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníky a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod.,
    • provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.),
    • je realizován režimový plán úklidu, kterým bude upraven režim úklidu, dezinfekce, případně dekontaminací společných prostor na základě odborného doporučení místně příslušné krajské hygienické stanice,
    • je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod.,
    • u každého vstupu pro zákazníky a zaměstnance do obchodního centra je zajištěna možnost dezinfekce rukou,
    • ve všech prodejnách a jiných provozovnách je zajištěna možnost dezinfekce rukou alespoň v prostoru každé pokladny nebo pokladní zóny,
    • platební terminály jsou pravidelně dezinfikovány,
    • u vchodu do každé provozovny je umístěno viditelné označení pokynu dodržování odstupu osob 2 metry od sebe v prostoru provozovny,
    • provozovatel zajistí školení pracovníků s cílem zajistit a ověřit znalosti o opatřeních, příznacích nemoci a prevenci šíření nákazy včetně ochrany návštěvníků a pracovníků,
    • provozovatel zajistí pro návštěvníky a další osoby v nákupním centru možnost odstranění osobních ochranných prostředků (roušky, rukavice apod.) do směsného odpadu.

Co je prodejní plochou a jak se počítá plocha obchodního centra je uvedeno v Metodice výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2 a obchodních center do 5000 m2

  • Provádění služeb v domácnostech
    • Doporučujeme všem poskytovatelům služeb u klienta např. servis, oprava důležitého zařízení, ověřit předem, zda klient či některá další osoba v domácnosti není v karanténě, tak aby nedocházelo k porušení karantény a z toho vyplývajících důsledků.
  • Pravidla pro knihovny
    • zajistit, aby pracovníci knihoven prováděli hygienu rukou se zvýšenou frekvencí při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím,
    • u vstupu do knihovny zákazník provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel knihovny.

Zpět na začátek

Informace ke kulturním a společenským aktivitám

Jsou povoleny divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 1 000 osob, koná-li se akce převážně ve venkovních prostorech, nebo 500 osob, koná-li se akce převážně ve vnitřních prostorech staveb; Toto omezení se nevztahuje na:

  • schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona,
  • shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů.
  • hromadné akce konané ve stavebně členěných areálech (sportovní stadion, veletržní areál apod.), v jejichž případě se zakazuje účast přesahující ve stejný čas 1 000 osob, koná-li se akce převážně ve venkovních prostorech, nebo 500 osob, koná-li se akce převážně ve vnitřních prostorech staveb, a to v každém z oddělených (lze i mobilní zábranou, např. přenosným plotem) sektorech areálu s tím, že je celý areál rozdělen do nejvýše pěti oddělených sektorů, z nichž každý má svůj vstup z venkovních prostor a účastníci nemohou jinak přecházet mezi sektory; odstup mezi osobami v sousedních sektorech musí být alespoň 4 metry; v případě prostor osazených pevnými řadami sedadel (např. hlediště sportovního stadionu apod.) se omezuje sezení tak, že účastníci hromadné akce sedí jen v každé druhé řadě a v takové řadě mohou sedět tak, že je od jiných osob bude oddělovat alespoň jedno volné sedadlo.
  • Pravidla pro provoz divadel, kin, koncertních síní, cirkusů a podobných provozů
    • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na diváky a další osoby, aby je dodržovali,
    • následující pokyny jsou sdělovány divákům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, plátnech apod.,
    • v hledišti je nejvýše 1000, resp. 500 diváků,
    • mezi prodejními místy vstupenek je odstup alespoň 2 m,
    • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • ve vstupním prostoru a na záchodech jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou,
    • v hledišti, v sále apod. se nekonzumují žádné potraviny včetně nápojů,
    • před zahájením představení apod. je celý prostor určený pro diváky dezinfikován, průběžně se provádí úklid i při provozu (dezinfekce klik, madel, pultů atd.), denní úklid se provádí dezinfekčními přípravky s virucidními účinky, a to v souladu s případnými dalšími doporučeními místně příslušné krajské hygienické stanice.

Zpět na začátek

Informace k volnočasovým aktivitám

  • Pravidla pro provoz vnitřních sportovišť
    • doporučuje se zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem,
    • průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují,
    • zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty,
    • klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení,
    • upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor,
    • zajistit co největší rozptýlení osob v šatnách, obsazovat vzdálené konce nebo skříňky zpřístupnit ob jednu skříňku,
    • zajistit možnost dezinfekce rukou v šatně,
    • průběžně dekontaminovat místa, kudy klienti prochází (pravidelný úklid a dezinfekce),
    • zajistit úklid každý den a dezinfekci vnitřku skříněk během dne a po skončení provozu,
    • instruovat zákazníky, aby omezili čas strávený v šatně na nezbytné minimum.
  • Pravidla pro sauny
    • zákazník provede dezinfekci rukou před vstupem,
    • dezinfekce a papírové utěrky jsou k dispozici pro zákazníky ve všech prostorách,
    • provozovatel provádí zvýšenou frekvenci kontrol saun a dodržování opatření,
    • provádí se pravidelná dezinfekce míst ploch, kterých se dotýkají ruce,
    • všechno prádlo se dezinfikuje varem (prostěradla, ručníky, roušky),
    • neprovozují se ledové studny a krystalické ochlazení,
    • pracovníci si pravidelně dezinfikují ruce,
    • provádí se 100% výměna vzduchu pomocí vzduchotechniky,
    • provádí se intenzivní čištění a dezinfekce virucidními prostředky všech prostor každý den po uzavření provozu nad rámec standardního čištění,
    • součástí každé sprchy je dávkovač s dezinfekčním mýdlem.

Zpět na začátek

MPO a MZ připravili informační leták pro všechny nově otevřené obchody a provozovny.
Vyvěšením letáku splní požadavky bodu 2 vládního usnesení č. 420, z 17. 4. 2020.

Leták A4 „Jak se chovat při nákupu“ ke stažení

Zdravotnické potřeby, ochranné pomůcky

Přehled aktuálních omezení v 1 dokumentu

Archiv omezení:

Archiv omezení DO 10. 5. v PDF
Archiv omezení DO 24. 5. v PDF
Podmínky uvolňování opatření od 25. května

ODPOVĚDI NA KONKRÉTNÍ DOTAZY

Poznámka: Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

1.   Opatření na podporu podnikání

Informace ke kompenzačnímu bonusu pro OSVČ (PĚTADVACÍTKA, 25)

Informace k podpoře společníků malých s.r.o.

Informace ke kompenzačnímu bonusu pro pracující na DPP a DPČ

Informace k programu COVID-kultura

Informace k programu COVID-ubytování

  1. Kdy budou spuštěny bezúročné půjčky pro živnostníky a podnikatele? A budou se poskytovat OSVČ nějaké finanční kompenzace v návaznosti na současnou situaci?
    Program COVID I byl spuštěn již od 16. 3. 2020, aktuálně je příjem žádostí pozastaven. Ve čtvrtek 2. 4. 2020 byl spuštěn program COVID II, informace na stránkách ČMZRB. První kolo záručního programu COVID II, stejně jako program COVID Praha byly naplněny. Na webu ČMZRB jsou zvěřejněny podrobnosti k programu COVID III, který se uplatní na úvěry, které jsou sjednány do 31. prosince 2020. Podnikatelé a firmy do 250 zaměstnanců tak získají ručení za provozní úvěry až do výše 90 % z úvěru. Podniky s 250 až 500 zaměstnanci pak získají ručení za provozní úvěry až do výše 80 % z úvěru. Maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč.
    Další opatření pro OSVČ – Covid nájem, ošetřovné, finanční příspěvek pro OSVČ v karanténě/ošetřování člena rodiny. Jde o obdobu ošetřovného u zaměstnanců a platí i pro živnostníky, kteří pečují o děti mladší 13 let za podmínky, že ošetřovné již nečerpá druhý člen rodiny. Vyplácet se bude jako dotace na základě žádosti, která obsahuje čestné prohlášení více viz 2. Ošetřovné pro OSVČ. Rovněž je možno žádat o kompenzační bonus poskytovaný MF v rámci „Záchranného programu Pětadvacítka pro OSVČ“. Konkrétní situace, týkající se kompenzačního bonusu je možné řešit i s infolinkou Finanční správy: 225 092 392.
  2. Od jakého data platí pozastavení povinnosti evidovat tržby v EET?
    Elektronická evidence tržeb (EET) bude pozastavena do konce roku 2020. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována.
  3. EET povinnost byla pozastavena. Jakou formu dokladu má tedy obchodník nyní vydávat?
    Zákon č. 137/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pozastavuje evidenci EET do konce roku 2020. To však nemění nic na povinnost prodejce vydávat kupujícím daňový doklad, požádá-li o to kupující. Formu takového dokladu si daňový subjekt zvolí dle svých technických možností. Obdobné dotazy doporučujeme směřovat na Finanční správu.
  4. Jak se bude platit DPH?
    Daňoví poplatníci nemusí podat v termínu kontrolní hlášení k DPH, přičemž pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení budou řešeny následovně: Bez výzvy správce daně bude automaticky prominuta pokuta v hodnotě 1.000 Kč vzniklá za období od 1. 3. do 31. 7. 2020. Ostatní pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení či daňového přiznání budou promíjeny na individuální žádost poplatníka z důvodů souvisejících s koronavirem.
  5. Mám jako OSVČ nárok na odpuštění záloh na důchodové pojištění i v případě, kdy mám možnost provozovat živnost, ale z důvodu nedostatku zdrojů musím zavřít?
    Stát na půl roku odpustí všem živnostníkům platby povinného důchodového pojištění, a to zpětně od března do srpna 2020.
  6. Jak probíhá podpora výrobců zdravotnických věcí?
    Probíhá prostřednictvím programu Czech Rise Up – Chytrá opatření proti COVID-19. Cílená podpora vyvinutí nových řešení pro COVID-19, alokace 300 mil. Kč
    – žádosti je možné podávat v týdnu od 2. 4. 2020
    – maximální výše podpory až do 5 mil. Kč (dle výzvy)
    – trvání programu max. 2 roky nebo do odvolání a vyčerpání alokace
    Více informací k programu Czech Rise Up najdete na webu MPO.
  7. Připravují se podpůrné programy pro velké podniky?
    Vláda rozšířila alokaci na záruky pro velké společnosti prostřednictvím programu Covid plus poskytovaný EGAP, a to na výši 330 mld. Kč. EGAP by měla v budoucnu zajišťovat rovněž úvěry nejen exportním, ale také výrobním a obchodním firmám. Více informací na https://www.egap.cz/
  8. Jak má postupovat OSVČ, která je v insolvenci?
    Jde-li o otázky týkající se sociální pomoci, kontaktujte prosím MPSV, případně ČSSZ. Dotazy týkající se daní obdržíte na webu MF. Jde-li o ošetřovné pro OSVČ, pak příjemcem podpory nemůže být OSVČ, pokud ke dni podání žádosti podnik, respektive podnikatelská aktivita OSVČ splňuje podmínky insolvenčního zákona pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.
  9. Uvažuje se o náhradě fixních nákladů živnostníkům?
    K úhradě fixních (provozních) výdajů slouží program bezúročných půjček COVID I, COVID II a COVID Praha, které byly naplněny. V půlce května budou zveřejněny informace k novému programu COVID III. Více informací najdete na www.cmzrb.cz. O náhradách fixních nákladů stát v současné době neuvažuje, podnikatelé však mohou využít zapojení do program ANTIVIRUS (náhrada nákladů spojených s úhradou mezd či nemocenské zaměstnanců). Jsou jim také odsunuty daňové povinnosti a odpuštěny platby na sociálním a zdravotním pojištění.
  10. Jak mám postupovat, pokud jsem jako OSVČ ukončil činnost? Mohu si činnosti znovu obnovit a mít tak nárok na podporu?
    Pokud došlo k přerušení či zrušení živnosti, je nutné k jejímu obnovení kontaktovat živnostenský úřad a živnostenské oprávnění obnovit či jej znovu ohlásit. Odpuštění minimálních plateb za sociální a zdravotní pojištění se vztahuje na všechny OSVČ. Ostatní podpůrné programy se řídí svými nastavenými kritérii.
  11. Může OSVČ, která jen na několik dní v důsledku epidemie přerušila živnost, a zaregistrovala na ÚP, žádat MF o kompenzační bonus?
    Ano, je možné žádat o kompenzační bonus, bude vyplacena poměrná část bonusu za dobu, kdy žadatel nebyl registrován na ÚP. Konkrétní situace, týkající se daní či kompenzačního bonusu je vhodné směřovat na infolinku Finanční správy. Daňoví metodici posoudí situaci a získají od tazatele další důležité informace o jeho situaci, aby posouzení vůbec bylo možné.
  12. Jak je to s hlavní činností OSVČ v případě, že je to 1. nebo 2. stupeň invalidity? Je to i v tomto případě vedlejší činnost?
    Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší mj., pokud OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu i pro invaliditu 1. a 2. stupně. Aby se však takové osobě započítala doba podnikání pro účely výpočtu budoucího starobního důchodu, musí platit pojistné na důchodové pojištění, a to buď ze zákona (její daňový základ v kalendářním roce dosáhl stanovené rozhodné částky), nebo pokud se k důchodovému pojištění na kalendářní rok sama přihlásí.
  13. Pán provozuje lesnickou činnost (těžba, zpracování dřeva), která byla a je velmi omezena. Může také požádat o kompenzační bonus?
    Pokud byla činnost OSVČ dotčena epidemií koronaviru či vládními opatřeními, a OSVČ tuto skutečnost doloží čestným prohlášením, které je součástí formuláře žádosti, může žádat o kompenzační bonus.
  14. Bude existovat nějaká podpora pro OSVČ, kteří budou Covid krizí zasaženi i po 8. červnu?
    I nadále platí, že OSVČ mají odpuštěny zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
  15. Jak je to s odložením plateb na sociální zabezpečení?
    Zákon č. 255/2020 Sb. umožňuje zaměstnavatelům odložit platby na sociální zabezpečení (tj. 24, 8 %), které by jinak museli odvést za květen až červenec, do 20. října letošního roku. Zachována za toto období zůstane povinnost odvodů pojistného za zaměstnance (tj. 6,5 % z hrubých mezd). Jedná se o pojistné na sociální zabezpečení za květen až červenec 2020 (splatné vždy k 20. dni následujícího měsíce). Pokud se zaměstnavatelé rozhodnou platby odložit, sníží se jim penále z dlužného pojistného o 80 %. Snižuje se totiž na výši 4 % p.a., což odpovídá jen 1 % za čtvrtletí.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

2.   COVID Nájemné

Základní informace o programu COVID Nájemné

Dotazy jsou tematicky členěny. Dotazy

Dotazy k vyplňování žádostí v systému AIS MPO

  1. Co je to identifikační číslo provozovny?
    Identifikační číslo provozovny (IČP) je desetimístné číslo, které je odlišné pro každou provozovnu konkrétního podnikatele. Má-li podnikatel více provozoven, má každá provozovna své individuální IČP. Podniká-li v jedné provozovně více podnikatelů, má každý z podnikatelů také své individuální IČP k dané provozovně. IČP je přidělováno živnostenským úřadem a je součástí veřejné části živnostenského rejstříku.
  2. Jak žadatel zjistí identifikační číslo provozovny? Má nájemce identifikační číslo provozovny, kterou má pronajatou od pronajímatele, nebo má identifikační číslo provozovny pouze její majitel?
    IČP je veřejný údaj, který provozovatel zjistí z živnostenského rejstříku. Může se v něm sám vyhledat a následně pod svým podnikáním klikne na možnost Údaje s historií. Ve spodní části najde IČP. IČP by měl mít každý podnikatel registrované ke své provozovně, kterou ohlásil živnostenskému úřadu. IČP je tedy napsáno na podnikatele, který má v daném místě svou provozovnu. IČP se přiděluje provozovnám s vazbou na podnikatele a živnost. Pro účely programu Covid-nájemné se tedy jedná o nájemce, který v daném objektu provozuje své podnikání.
  3. Ad článek 10.2 písm.f) Výzvy – Co je potřebné v této kolonce uvést?
    Tato informace je z Výzvy, žadatel ji do žádosti nikde neuvádí. V generovaném dokumentu „Žádosti“, který se generuje automaticky po podání žádosti, je tato informace napevno.
  4. Ad článek 10.2 písm. h) Výzvy – V případě, že je žadatelem právnická osoba, požaduje MPO kumulativně identifikaci (i) osob jednajících za zastoupeného s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci, (ii) osob s podílem v této právnické osobě, (iii) osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu?
    Kumulativně pouze v případě, že takové osoby existují. Obligatorní jsou údaje o osobě, která jedná za zastoupeného. V případě, že osoby uvedené v bodech (ii) a (iii) neexistují, pak stačí v systému jen tuto skutečnost uvést (odškrtnout „Neexistují osoby s podílem v osobě žadatele“ resp. „Neexistují osoby, v nichž má žadatel podíl“).
  5. V případě, že by některá z osob vyžadovaných dle čl. 10.2 písm. h) byla právnickou osobou, jakou další identifikaci takové osoby MPO požaduje?
    Jde-li o osobu s podílem v právnické osobě žadatele, uvádí se % výše takového podílu, IČO a obchodní název nebo jméno a příjmení takových osob. Jde-li o osoby, v nichž má žadatel podíl, uvádí se pouze IČO takové osoby. Systém automaticky vygeneruje obchodní název.
  6. V případě osob, v nichž má žadatel podíl dle čl. 10.2 písm. h) Výzvy, je nezbytné poskytnout úplný přehled společné účasti takové osoby?
    Postačí uvést pouze IČO takové osoby, systém automaticky vygeneruje její obchodní název.
  7. Bude možnost nahrát jiné dokumenty do systému, než předepsané. Například plná moc za pronajímatele? Které přílohy budou generovány automaticky?
    Automaticky budou generována čestná prohlášení. Doklad o zaplaceném nájemném za leden a únor 2020, případně 4. čtvrtletí 2019 a doklad o zaplacené části nájemného za rozhodné období musí být vloženy do systému žadatelem. Do systému bude také možné nahrát jiné typy dokumentů (např. plná moc od pronajímatele).
  8. Žadatel provozuje 5 kaváren v OC, 4 z nich však pod jménem své ze 100 % vlastněné dceřiné společnosti. Jak postupovat?
    V tomto případě musí žadatel registrovat a podat 2 žádosti. Jednu žádost na mateřskou společnost a další na dceřinou společnost, na kterou jsou hlášeny provozovny.
  9. Při zaškrtnutí v žádosti ve volbě majitele nemovitosti – stát, to dále nabízí pouze fyz. os. podnikající, fyz. os. nepodnikající a právnické os., nelze pak zaškrtnout ani jedno a je to povinné pole.
    Se zaškrtnutím by neměl být problém. V případě technických problémů se prosím obraťte na administrátora systému.
  10. Jsme nájemci objektu, ve kterém figurují jako majitelé (pronajímatelé) z 1/2 soukromá FO a z druhé 1/2 stát, resp. ÚZSVM. Jaký je návod ke správnému vyplnění žádosti, zejména, zdali máme, resp. nemáme zaškrtnout pole “ Podléhá nemovitost, kde je provozovna umístěna, zákonu o majetku státu,“ a jak správně rozdělit výši rozhodného nájemného, výši dosud zaplaceného nájemného a výši požadované dotace (nejde upravovat v případě zaškrtnutí výše uvedeného pole)?
    V případě, kdy jsou spoluvlastníky objektu jak soukromá osoba, tak stát, pak není možné podat žádost prostřednictvím informačního systému AIS MPO, ale individuálně prostřednictvím datové schránky, případně poštou. Individuální formulář bude žadateli zaslán na základě žádosti zaslané na covidnajemne@mpo.cz. Systém plateb a slev se následně upraví tak, že z poloviny, kterou nájemce hradí soukromému pronajímateli, je nutné uhradit alespoň 50 % rozhodného nájemného při poskytnutí alespoň 30% slevy tímto pronajímatelem. Z druhé poloviny, kterou nájemce hradí státu, je nutné uhradit alespoň 80 % rozhodného nájemného. Na základě uvedeného postupu se vypočítá výše dotace za jednotlivé poloviny nájemného (50 % za nájemné v soukromém objektu a 80 % za nájemné ve státním objektu). Všechny tyto skutečnosti pak musí být uvedeny v žádosti a doloženy povinnými přílohami, které stanoví výzva. Rozhodné nájemné není nijak dotčeno různorodostí pronajímatelů.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy ke slevám a platbám

  1. Je pronajímatel povinen snížit nájem o 30 %?
    Není. V tomto případě ale nájemce nemá nárok na podporu od státu. Podmínkou refundace 50 % nájemného je poskytnutí alespoň 30% slevy z nájemného pronajímatelem za období duben – červen 2020.
  2. Pokud pronajímatel nabídne větší slevu nájmu než požadovaných 30 %, bude v tomto případě možné žádat o dotaci menší než 50 %?
    Aby byl nájemce oprávněným žadatelem, musí sleva na nájemné činit alespoň 30 %, to však nebrání pronajímateli poskytnout slevu vyšší. Pokud je sleva poskytnutá pronajímatelem vyšší než 50 %, pak nájemce nárok na podporu ztrácí, neboť sám nebude moci splnit podmínku úhrady alespoň 50 % nájemného.
  3. Pronajímatel poskytne nájemci slevu. Bude pronajímatel za tuto slevu nějakým způsobem od státu kompenzován nebo dotaci obdrží pouze nájemce?
    Pronajímatel nebude kompenzován státem, podpora je určena nájemci.
  4. Musí být již prokazatelně zaplaceno za duben, květen, červen, nebo stačí příslib, že bude zaplaceno? Pokud bylo zaplaceno plné nájemné za duben a pak poskytnutá sleva – bude mít žadatel nárok na dotaci? Pronajímatel zvažuje snížení nájemného jen na část dotovaného období.
    Platba alespoň 50 % nájemného musí být provedena před podáním žádosti. Sleva musí být poskytnuta na celé období duben až červen. Pokud bylo zaplaceno plné nájemné za duben, pak je vhodné upravit distribuci slevy v měsících květen a červen tak, aby se celková sleva poskytnutá v celém rozhodném období dotčených třech měsíců pohybovala v rozmezí 30 – 50 %. To umožní pronajímateli splnit podmínku poskytnutí slevy alespoň 30 %, a současně to umožní nájemci splnit podmínku úhrady alespoň 50 % rozhodného nájemného.
    Podmínky pro poskytnutí podpory jsou:
    a) Poskytnutí slevy pronajímatelem ve výši alespoň 30 % z ceny nájmu na období měsíců dubna, května a června roku 2020. (Přípustné je, že byla před podáním žádosti uzavřena dohoda či dodatek nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a žadatelem o podporu.) V případě podpory pro nájemce prostor vlastněným státem tato podmínka neplatí.
    b) Uhrazení alespoň 50 % z měsíčního nájemného žadatelem o podporu za období měsíců duben, květen a červen roku 2020 způsobem a v termínu obvyklém dle platné nájemní smlouvy, anebo do skončení nájemní smlouvy, pokud k němu dojde před 30. 6. 2020. Došlo-li k odložení plateb nájemného žadatelem o podporu na základě zák. č. 210/2020 Sb., nebo dohodou mezi žadatelem o podporu a pronajímatelem, považuje se podmínka věty první za splněnou, dojde-li k uhrazení alespoň 50 % z měsíčního nájemného žadatelem o podporu za období duben, květen a červen roku 2020 nejpozději den před podáním žádosti o poskytnutí podpory.
  5. Je nutné uhradit celou výši nájemného po slevě (70 %) předem a následně bude refundováno 50 % zpět, anebo bude stačit uhradit pouze 20 % a 50 % bude po přidělení podpory zasláno pronajímateli? Nájemce však z důvodu finanční tísně nemá na zaplacení nájmu předem.
    Před podáním žádosti je nutné uhradit 50 % nájmu v případě nájmu v nestátním objektu a 80 % v případě nájmu ve státním objektu.
  6. Musí pronajímatel poskytnout slevu za každý měsíc v období duben až červen 2020?
    Pronajímatel musí poskytnout slevu alespoň 30 % za celé rozhodné období duben až červen 2020. Může tedy např. v jednom měsíci poskytnout vyšší slevu, v dalším pak nižší. Pokud tedy celková sleva za toto období činí alespoň 30 %, pak má nájemce nárok na podporu v programu COVID-Nájemné.
  7. Když žadatel zaplatí pouze 50 % ceny nájmu, vystavuje se riziku penále ze strany pronajímatele. Jak to může nájemce řešit?
    Smluvní záležitosti jsou ponechány plně na domluvě mezi nájemcem a pronajímatelem.
  8. Pokud pronajímatel nabídne slevu na nájemném 50 %, znamená to, že nájemce nebude muset doplácet zbylých 20 % nájemného nebo podpora od státu bude činit 30 % a 20 % doplatí nájemce?
    Podpora v případě komerčního nájmu činí vždy 50 % nájemného (bez DPH a plateb za energie a služby). To znamená, že v případě slevy na nájemném 50 % již žadatel nemusí doplácet zbytek nájemného.
  9. Jak můžu postupovat, když mi pronajímatel odmítne poskytnout slevu 30 %?
    Program COVID-Nájemné je založen na principu vzájemné solidarity; chce podmínkou poskytnutí slevy pronajímatelem částečně rozložit tíhu nákladů na obě strany – nejen na nájemce, ale také na pronajímatele. Pokud pronajímatel odmítá poskytnout slevu na nájemném, stále musí postupovat podle zákona č. 210/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, který stanoví, že pronajímatel nemůže v ochranné době (do 31. 12. 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo
    a) v rozhodné době (ode dne 12. března do 30. června 2020), a
    b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti.
    Bez splnění podmínky slevy poskytnuté pronajímatelem alespoň ve výši 30 % nemůže bohužel nájemce o podporu z tohoto programu žádat. Výjimku tvoří nájem provozovny, jejíž pronajímatel a nemovitost, v níž je situována provozovna, podléhá zákonu č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (tzn. provozovna je situována v nemovitosti v majetku státu a nelze poskytnout slevu 30 % z nájemného). V takovém případě činí výše podpory 80 % nájemného.
  10. Musí být pronajímatelem poskytnuta sleva na celé období duben až červen nebo stačí poskytnout slevu na část tohoto období?
    Sleva 30 % musí být poskytnuta v celém rozhodném období od 1. dubna do 30. června 2020. Je-li však poskytnutá sleva v prvních dvou měsících vyšší a v posledním měsíci nižší nebo žádná a zároveň za celé rozhodné období činí 30 %, má nájemce nárok na podporu.
  11. Provozovatel v nájmu zaplatil nájemné v plné výši, a pokud se domluví na dobropisu s majitelem nemovitosti za duben-červen, bude moci žádat o COVID nájemné? Může žádat o podporu, když vše uhradil včas v plné výši? Lze tuto slevu vymáhat s příslibem, že bude refundována?
    Podstatné je prokázat úhradu alespoň 50 % nájemného + slevu alespoň 30 % poskytnutou pronajímatelem v rozhodném období duben-červen. V případě uhrazení plné výše nájemného za rozhodné období od 1. dubna do 30. června 2020 vznikne žadateli nárok na podporu pouze za předpokladu, že mu byla poskytnuta výše uvedená sleva nejpozději den před podáním žádosti o podporu.
  12. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50% z ceny nájemného za rozhodné odbdobí duben až červen 2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50% z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období duben až červen 2020.
  13. Žadatel již zaplatil nájemné za rozhodné období duben až červen. Má na podporu nárok?
    Ano, žadatel má i v tomto případě nárok na podporu. Pronajímatel však musí čestným prohlášením potvrdit, že nájemci poskytne dodatečně slevu 30 % v rozhodném období, která mu bude kompenzována v dalších měsících. Není tedy nutná vratka již zaplaceného nájemného.
  14. Nájemce má nájemní smlouvu od 1. 12. 2019. Do dubna 2020 neplatil nájem, jelikož prostory modernizoval na vlastní náklady, náklady na modernizaci byly odečteny z nájmu. Za duben pronajímatel poskytl slevu 50 %, za květen 40 % a za červen nájemce již platí plné nájemné. Jak má nájemce postupovat?
    Rozhodující pro schválení žádosti o podporu je poskytnutá sleva pronajímatelem alespoň 30 % na nájemném za rozhodné období od 1. dubna do 30. června a úhrada alespoň 50 % nájemného nájemcem za rozhodné období. Je nutno také doložit způsob a výši platby nájemného za leden a únor 2020 a potvrdit čestným prohlášením pronajímatele. Pokud nájemce v průměru zaplatil alespoň 50 % nájmu a pronajímatel v průměru poskytl slevu alespoň 30 % z nájmu za rozhodné období, pak nájemce žádá dle postupu uvedeného ve Výzvě a manuálu, který bude zveřejněn spolu s představením informačního systému na webu MPO. (Forma započtení závazků není na překážku.)
  15. Jaký nárok na odpočet DPH má nájemce? V celé výši (po slevě 30 %) – tedy těch 70 % i včetně 50 % od státu? Nebo jen na 20 %, které reálně zaplatí?
    Pokud je nájemce plátce DPH, musí zaplatit DPH ze 70 % nájmu. Jako odpočet DPH uplatní tedy DPH ze skutečně zaplacené výše nájmu, tj. ze 70 %.
  16. Bude dotace části nájemného z programu Covid – Nájemné zdanitelným příjmem nájemce?
    Otázky z daňové oblasti prosím směřujte na Finanční správu.
  17. U obratového nájemného musí být sleva poskytnuta pouze na základní nájemné?
    Ano, v případě variabilního nájemného musí být sleva poskytnuta ze základního nájemného bez obratové složky za rozhodné období.
  18. Žadatelka má s pronajímatelem nájemní smlouvu, kde je celá částka nájmu napsána na ni. Nicméně provozovnu sdílí s kamarádkou, mezi kamarádkou a žadatelkou je podnájemní smlouva. Žadatelka ovšem pronajímateli převádí pouze polovinu nájmu, kamarádka převádí přímo pronajímateli druhou polovinu nájmu. Jak postupovat (zda se mají registrovat obě a u provozovny dát, že provozovnu sdílí) a jak dokázat, že zaplatily 50 % rozhodného nájemného – musí zaplatit 50 % ona, nebo může zaplatit pouze 25 % a kamarádka zaplatí 25 %?
    Aplikace AIS MPO v případě sdílených provozoven umožňuje, aby byla podána žádost na stejnou provozovnu více nájemci, kteří ji mezi sebou sdílejí (u dané provozovny zaškrtne možnost „Provozovnu využívá i jiný subjekt“). Jde-li však o sdílení prostor mezi nájemcem a podnájemcem, kdy by každý z nich uhradil pouze 25 % rozhodného nájemného, došlo by k zamítnutí žádosti, jelikož by nebyla splněna podmínka uhrazení alespoň 50% výše rozhodného nájemného.
  19. Žadatel neplatí fixní, ale pouze variabilní nájemné. Po dohodě s pronajímatelem zvažuje uzavřít nájemní smlouvu se zpětnou účinností ke dni 01. 01. 2020, ve které by bylo nájemné sjednáno fixní částkou. Nájemné takto stanovené za měsíce leden až březen nájemce v plné výši uhradí a uhradí také min. 50 % takto sjednaného nájemného za rozhodné období od 1. 4. 2020 do 30. 06. 2020. Následně hodlá uzavřít dohodu o poskytnutí slevy ve výši 30 % na nájemné za rozhodné období. Žadatel rozumí, že nájemní smlouva musí být pro účely programu uzavřena nejpozději dne 13. 03. 2020. Zde by byla sice uzavřena později, nicméně její účinnost by sahala zpětně ke dni 01. 01. 2020 a nájemné za období od 01. 01. 2020 by bylo řádně uhrazeno.
    Smlouvu se zpětnou účinností nelze akceptovat. Nájemní smlouva musí být uzavřena a účinná před 13. 3. 2020.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k nároku na podporu

  1. Bude se program Covid – nájemné vztahovat i na provozovny, které byly uzavřeny z důvodu nařízené karantény zaměstnanců?
    Ne. Podpora z programu Covid – Nájemné je určena nájemcům, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.
  2. Bude možné uplatnit žádost i na pronájem obchodu s čokoládou v OC, který byl opatřeními zasažen stejně jako ostatní provozovny?
    Program se uplatní pouze na provozovny, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.
  3. Mají nárok na podporu z programu COVID-Nájemné soukromé školy, které jsou v nájmu?
    Výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol podle školského zákona není živností. Soukromé školy zařazené do školského rejstříku nejsou oprávněným žadatelem. Pokud by se však jednalo o výkon živnosti volné – mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti – pak jsou takové podnikatelské subjekty oprávněným žadatelem.
    Oprávněným žadatelem je v programu COVID – Nájemné subjekt, který:
    a) Je podnikatelem (fyzickou, nebo právnickou osobou) a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem. Za oprávněného žadatele se pro účely Výzvy nepovažuje podnikatel, který provozovnu pouze pronajímá a neprovozuje v ní maloobchod nebo poskytování služeb zákazníkům.
    b) Užívá provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné před datem 13. března 2020.
    c) V důsledku přijatých mimořádných opatření v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 mu byl státními orgány zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.
    d) Není spřízněnou osobou s pronajímatelem prostor provozovny. Nájemce a pronajímatel nesmí být pro účely čerpání podpory dle tohoto programu:
    – osobami blízkými dle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
    – ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle ust. § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – osobami jednajícími ve shodě dle ust. § 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. ve znění pozdějších předpisů,
    – osobami, které jsou součástí jednoho konsolidačního celku dle ust. § 22 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
    e) Není v prodlení s platbou žádných svých závazků vůči vybraným institucím  a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, splatných do 12. března 2020. (Dohoda o splátkách nebo posečkání daně podle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nejsou stavem, kdy by byl žadatel o podporu v prodlení. Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí).
    f) Žadatel o podporu dosud nevyčerpal podporu do maximální možné výše stanovené dočasným rámcem Evropské komise na jednoho žadatele.
  4. Apartmánový dům pronajímá celý dům s byty, součástí je také recepce. Má nárok na dotaci?
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb, a musely být v období 13. března až 30. června 2020 na základě přijatých krizových opatření vlády uzavřeny. Obdobně se za provozovnu pro účely tohoto Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů (např. provozování svobodného povolání). Jestliže v apartmánovém domě dochází k poskytování ubytovacích služeb (živnost volná), pak je takový žadatel splňující další podmínky programu způsobilý k žádosti. Za poskytování služeb zákazníkům se naopak pro účely Programu nepovažuje nájem či podnájem provozovny.
  5. Stravovací zařízení se rozhodlo otevřít výdejové okénko, čímž si zajistilo během krizového opatření alespoň část běžných tržeb. Mají nárok na dotaci?
    Ano, na podporu z programu Covid-nájemné mají nárok také stravovací zařízení, která se rozhodla provozovat výdejová okénka. Rozhodující skutečností je, že jim byl v důsledku přijatých mimořádných opatření v souvislosti s pandemií onemocnění COVID 19 byl zakázán prodej zboží a poskytování služeb v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.
  6. Podnikatel má v nájmu apartmány, které fungují jako hotel (Airbnb). Jedná se o bytové jednotky, které jsou nahlášeny jako provozovny. Má nárok na Covid-nájemné?
    Jelikož se jedná o volnou živnost – ubytovací služby s povinnou registrací pronajímaného prostoru jako provozovny, jejichž provoz byl s výjimkami zakázán, pak takový žadatel má nárok na podporu.
  7. Zapsaný spolek pořádá kulturní akce s občerstvením, má i povoleno zprostředkování obchodu a služeb. Jsou v nájmu od obce v kulturní centru. Bude se na ně vztahovat Covid nájemné?
    Oprávněným žadatelem je podnikatel (fyzická, nebo právnická osoba), který vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, v provozovně, kterou musela v období 13. března až 30. června 2020 na základě krizových opatření vlády uzavřít. Program COVID-Nájemné je možné využít za předpokladu poskytnutí slevy pronajímatelem alespoň 30 % a úhrady alespoň 50 % nájemného
  8. Podnikatel má nájemní smlouvu na více provozoven na stejné adrese. Má možnost žádat jako celek, nebo pouze dle příslušného využití jednotlivých prostor?
    Žadatel podává jednu žádost na jednu provozovnu. Přihlíží se k využití jednotlivých prostor, zda podnikatelská činnost byla pozastavena krizovým opatřením Vlády ČR. Oprávněným žadatelem je takový žadatel, kterému byl v důsledku přijatých mimořádných opatření v souvislosti s pandemií onemocnění COVID19 zakázán prodej zboží a služeb v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020.
  9. Žadatel měl uzavřenou provozovnu pouze pár dnů v březnu. Má nárok na podporu za celé období duben až červen?
    Ano, i v případě uzavření provozovny pouze v části rozhodného období má žadatel nárok na podporu za celé období duben až červen 2020. V případě, že mu skončila nájemní smlouva před 30. 6. 2020, tak od 1. 4. 2020 po dobu trvání nájemní smlouvy.
  10. Má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné lektor mimoškolních kurzů?
    Ano, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti jsou živností volnou, která byla zakázána mimořádnými opatřeními Vlády ČR. Pokud si lektor pronajímá provozovnu, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  11. Mají na podporu nárok cestovní kanceláře?
    Jelikož je provozování cestovní kanceláře živností koncesovanou, která byla zakázána mimořádnými opatřeními, tak v případě splnění dalších podmínek programu mají cestovní kanceláře nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  12. Může dostat podporu z programu Covid-Nájemné provozovatel ubytovny?
    Provozování ubytovacích služeb v ubytovnách nebylo zcela zakázáno mimořádnými opatřeními, tudíž provozovatelé těchto typů služeb nemají nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  13. Je možné, aby podporu získal podnikatel, který svou provozovnu využívá zároveň jako maloobchodní i velkoobchodní prodejnu a kterému byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží maloobchodním zákazníkům, ale velkoobchodním zákazníkům směl za určitých omezení prodávat zboží i nadále?
    Ano. Nárok na podporu má podnikatel, kterému byl zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně (nebo její části, jež byla uzavřena) alespoň v části období mezi 13. březnem a 30. červnem 2020.
  14. Bude mít na podporu nárok denní bistro s doplňkovým prodejem potravin, když v době mimořádných opatření otevřeli výdejové okénko?
    Oprávněným žadatelem je podnikatel (fyzická, nebo právnická osoba), kterému byl mimořádnými opatřeními zakázán maloobchodní prodej zboží a poskytování služeb zákazníkům v provozovnách alespoň v části období mezi 13. březnem a 30. červnem 2020. Provoz prostřednictvím výdajového okénka nevylučuje nárok žadatele na podporu z programu Covid-Nájemné.
  15. Může být oprávněným žadatelem také příspěvková organizace města?
    Příspěvková organizace města, která je činná v prostorech města, nemá nárok na podporu z programu Covid-Nájemné, jelikož se nejedná o oprávněného žadatele – podnikatele (fyzickou, nebo právnickou osobou) vykonávajícího podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem.
  16. Může být oprávněným žadatelem nezisková organizace?
    Ano, pokud podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání nebo obdobným způsobem, je-li účel podnikání v podpoře hlavní činnosti spolku nebo v hospodárném využití spolkového majetku, podle § 217 odst. 2 a 3 NOZ.
  17. Mají nárok na podporu společnosti, které čerpají ostatní podpory z podpůrných programů Vlády ČR (např. Antivirus)? Počítají se takto přijaté finance do dočasného rámce EK?
    Ano, mají nárok. Program Antivirus není veřejnou podporou. Dočasný rámec Evropské komise, který podpory limituje 800 000 EUR na žadatele, se tak vztahuje pouze na program Covid-nájemné.
  18. Naše společnost provozuje dvě provozovny (lahůdkářství a restauraci obě samostatně zapsané jako provozovny v živnostenském rejstříku) v jednom společném prostoru. Pro obě provozovny je uzavřena jedna společná nájemní smlouva, přičemž na základě nařízení vlády v souvislosti s epidemií byla uzavřena restaurace a lahůdkářství zůstalo v provozu. Je tedy možné žádat o poskytnutí podpory v rámci programu COVID – Nájemné i v případě, že byla na základě nařízení vlády uzavřena pouze jedna provozovna ve společně pronajatém prostoru?
    Ano, žadatel byl postihnut krizovými mimořádnými opatřeními Vlády ČR, kdy musel uzavřít restauraci, proto má nárok na podporu i v případě, že v rámci nájmu platí za provozovnu, která nebyla uzavřena (lahůdkářství). Nárok na podporu má však jen na provozovnu, která musela být zavřena.
  19. Má nárok na podporu zapsaný spolek provozující mimoškolní výuku a vzdělávání (na základě živnostenského oprávnění na mimoškolní výuku a vzdělávání a se zapsanou provozovnou v živnostenském rejstříku), i když jednou z podmínek je, že oprávněným žadatelem je podnikatel vykonávající podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona? Výuku v rámci hlavní činnosti poskytuje bezplatně dětem z dětských domovů, v rámci vedlejší činnosti pak za úplatu dětem a mládeži.
    Jelikož spolek může vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku, a podniká-li dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, pak má nárok na podporu z programu COVID-Nájemné.
  20. Má nárok na podporu také podnikatel, který užívá prostory na základě Smlouvy o právu užívání? Daný podnikatel provozuje na užívaném místě kiosek, který musel být z důvodu vládních opatření uzavřen.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Žadatel má nárok na podporu, pokud se jedná o nájemní, podnájemní, nebo pachtovní smlouvu.
  21. V rozhodném období nabyla účinnosti smlouva o prodeji části závodu, kdy součástí této části závodu byla i provozovna s nájemným. Nájemcem se proto stala jiná společnost. Má tato společnost nárok na podporu.
    Nárok na podporu má ten, kdo užívá provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné před datem 13. března 2020, a splní další podmínky kladené na způsobilé žadatele.
  22. Žadatel žádá za právnickou osobu, nicméně jako fyzická osoba je v insolvenci. Má tato právnická osoba nárok na podporu?
    Požadavek bezdlužnosti je vázán na osobu žadatele. Pokud je žadatelem právnická osoba (nehledě na to, kdo jménem této osoby žádá), která nemá nedoplatky vůči vybraným institucím, není v konkurzu, úpadku, exekuci, likvidaci atp., pak to není na překážku jejímu nároku na podporu.
  23. Žadatel užívá vymezený prostor v obchodním centru na základě Smlouvy o poskytnutí práva k užívání plochy. Těmto smlouvám původně předcházela nájemní smlouva. Z důvodu nutnosti hradit DPH OC přešlo u neplátců DPH na tento typ smlouvy, nicméně jedná se v podstatě o shodná práva a povinnosti jako u nájemních smluv. Tuto smlouvu mají sjednanou zejména provozovatelé kiosků, kteří také nemohli provozovat svou činnost s ohledem na omezení vlády. Budou tyto typy smluv akceptovány?
    Smlouvy o užívání nejsou akceptovány. Akceptovány jsou pouze nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, jak stanoví bod 1.4 Výzvy.
  24. Jsou neziskové organizace způsobilým žadatelem, i když jako právnická entita soustavně podniká a byla jí omezena možnost podnikat v provozovně?
    Pokud nezisková organizace (typicky spolek) podniká dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, má svou provozovnu, v níž byla v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené a účinné před 13. březnem 2020 a splní další podmínky výzvy, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  25. Může zažádat soukromá mezinárodní škola (OPS) nezařazená do rejstříku škol? Žáci si u nás plní povinnou školní docházku dle povolení MŠMT. Škola má vlastní IČ.
    Pro posouzení nároku na podporu je podstatný druh podnikání a splnění veškerých podmínek uvedených ve výzvě. Jedná-li se o volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, jejíž činnost byla zakázána a žadatel splní podmínky Výzvy, pak je takový žadatel způsobilý k podání žádosti o podporu.
  26. Fitness centrum má ohlášenou provozovnu s IČP a zároveň pronajímá několika trenérům své prostory i se zařízením, aby zde mohli cvičit své klienty. Tito trenéři však nemají ohlášenou provozovnu, podnikají pouze na IČ. Může o podporu žádat fitness centrum, nebo trenéři?
    Způsobilým žadatelem je fitness centrum, které je nájemcem prostoru sloužícího k podnikání a které má pod svým IČP ohlášenou provozovnu na živnostenském úřadě. Pokud jsou individuální trenéři podnájemci, avšak provozovnu nemají ohlášenou, pak nejsou způsobilými žadateli.
  27. Žadatel provozuje hotel, v němž měl (dle ŽL hostinská činnost) v době pandemie v části pokojů dlouhodobě ubytované sezónní dělníky a část pokojů určených pro hotel musel nechat neobsazené, protože je nesměl pronajímat na základě opatření vlády. Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel objekt, v němž je umístěn hotel, nevlastní, je v pronájmu a splní další podmínky stanovené Výzvou, má nárok na podporu z důvodu skutečnosti, že ubytovací služby byly zakázány mimořádnými opatřeními Vlády ČR.
  28. Žadatel provozuje kamenný obchod, který měl po celou dobu pandemie zavřený a nájemné hradil v celé jeho výši. Jelikož pronajímatel je postihnut exekucí a veškerá práva přejímá exekutor, chtěl žadatel požádat exekutora o slevu 30 % z nájemného. Po tel. domluvě bylo žadateli sděleno, že potřebují písemně od MPO souhlas a vyjádření, že mohou slevu poskytnout.
    Rozhodnutí o poskytnutí slevy je plně v kompetenci daného exekutora. MPO nevydává písemné souhlasy k jednotlivým případům. Potvrzujeme však, že potvrzení o slevě z nájemného dle podmínek Výzvy poskytnuté exekutorem vykonávajícím práva pronajímatele je možné akceptovat.
  29. Žadatel se rozhodl v průběhu nouzového stavu své s.r.o. k 30. 6. zrušit a dále pokračovat od 1. 7. jako fyzická osoba podnikající. V nájmu žadatel zůstává a podniká ve stejné činnosti, ovšem pod novým IČ. Má žadatel nárok na podporu?
    Nemá, pokud žádal jako podnikající fyzická osoba, která v takové provozovně podniká od 1. 7. Pokud společnost nebyla zrušena, pak může žádat ona.
  30. Žadatel provozuje vlastní maloobchodní síť pekáren formou pultového prodeje a zároveň v těchto prodejnách, kde je tento pultový prodej, provozuje posezení pro konzumaci pekařských produktů a nápojů. V době opatření Covid měl tuto část uzavřenu. Má nárok na podporu?
    Ano, i v případě, že byl žadatel postižen mimořádnými opatřeními v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 pouze částečně, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  31. Nájemní smlouva s nájemcem je účinná od 1. 3. 2020, nájemné je na základě dohody smluvních stran hrazeno až od 21. 3. 2020. Kvalifikuje se nájemce v takovém případě k účasti na programu a případně jak má nájemce postupovat při vyplnění jeho žádosti a stanovení výpočtu původního nájemného?
    Podmínkou pro řádné podání žádosti je dle čl. 10.4 písm. d) Výzvy doložení dokladu potvrzujícího uhrazení nájemného za měsíce leden a únor 2020. V případě, že v den podání žádosti neuplynula dle nájemní smlouvy lhůta splatnosti nájmu za únor a leden 2020, nebo nebylo nájemné uhrazeno z jiného důvodu, lze také doložit doklad potvrzující uhrazení nájemného za období říjen, listopad, prosinec 2019. Pokud byla nájemní smlouva uzavřena po 31. lednu 2020, bude přílohou doklad o uhrazení poměrné části nájemného od uzavření nájemní smlouvy do 13. března 2020. Jelikož v uvedeném případě není možné doložit povinnou přílohu (doklad o uhrazení nájemného), nemá takový žadatel možnost podat platně žádost o podporu.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy ke spřízněným osobám

  1. Co je myšleno pod pojmem spřízněné osoby?
    Nájemce a pronajímatel nesmí být pro účely čerpání podpory dle tohoto programu:
    – osobami blízkými dle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
    – ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle ust. § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – osobami jednajícími ve shodě dle ust. § 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
    – ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
    – osobami, které jsou součástí jednoho konsolidačního celku dle ust. § 22 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
  2. Proč nemohou o podporu žádat nájemci, které jsou spřízněni s pronajímatelem?
    Podmínky pro osoby spřízněné byly nastaveny, aby nedocházelo z řetězení nebo zneužití podpory v případech, kdy jsou pronajímatel a nájemce ve vztahu ovládající a ovládané osoby nebo ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv, jsou osobami jednajícími ve shodě nebo jsou součástí jednoho konsolidačního celku.
  3. V průběhu rozhodného období došlo k Dohodě o postoupení práv a převodu povinností z nájemce OSVČ na společnost, jejíž společníkem a majitelem je stejná osoba. Jak lze tuto změnu řešit?
    MPO nevstupuje do soukromoprávních majetkových vztahů. Nájemce OSVČ může o podporu žádat pouze za období od 13. března do ukončení nájemní smlouvy, čemuž došlo převodem práv a povinností na společnost, která z důvodu spřízněnosti s majitelem není nadále způsobilým žadatelem.
  4. Restaurace splňuje všechny podmínky programu, nicméně v roce 2014 byl dán objekt restaurace do pronájmu společnosti s.r.o. a nájem trvá doposud. V roce 2018 si pronajímatel si podmínil vstup do společnosti jako jednatel a má v ní 10% podíl. Na chod společnosti nemá žádný vliv, ani možnost do chodu společnosti zasahovat a rovněž, nepobírá, jako jednatel, od společnosti, žádné finanční prostředky. Pronajimatel žádný jiný vztah k nájemcům nemá. Jedná se o spřízněnou osobu?
    Pokud je podíl pronajímatele ve společnosti nájemce menší než 20 %, není toto považováno za podstatný vliv na řízení a tudíž nájemce má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  5. Jsem minoritním spoluvlastníkem nemovitosti, kde si pronajímám provozovnu. Ačkoli jsem zároveň minoritní pronajímatel a nájemce, platím tržní nájemné jako každý jiný. Nemám ale nárok na dotaci nájemného, protože jsem zároveň vlastník i nájemce. Je možné alespoň snížit dotaci nájemného úměrně o výši mého podílu na vlastnictví nemovitosti?
    Pokud je podíl pronajímatele ve společnosti nájemce, pak odkazujeme na bod 4.1 písm. d) Výzvy, kde jsou stanoveny parametry spřízněnosti. Pokud je konkrétní případ nenaplňuje a osoby mezi sebou spřízněné nejsou, pak je nájemce způsobilým žadatelem.
  6. Ad čl. 4.1. písm. d) body 1-3 – jedná o situaci, kdy má nájemce a pronajímatel společného většinového Vlastníka. Pronajímatel je osobou zabývající se správou majetku, ve které vlastní Vlastník více něž 90% podíl. Nájemce je provozovatelem sportovního zařízení, ve kterém vlastnil Vlastník více než 90 %, přičemž v průběhu tohoto měsíce (červen 2020) došlo ke snížení podílu Vlastníka na 45 %. Je nájemce oprávněn žádat o podporu, a to s ohledem na skutečnost, že příslušné právní předpisy problematiku „sesterských“ společností výslovně neřeší?
    Žadatel je nezpůsobilý k podání žádosti o podporu, je-li ve vztahu osoby ovládající a ovládané dle ust. § 74 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Totéž platí v případě, kdy jsou pronajímatel a nájemcem ve vztahu, kdy jeden z nich vůči druhému uplatňuje podstatný vliv dle ust. § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. ve znění pozdějších předpisů. V takových případech, kdy žadatel s pronajímatelem jsou ve vztahu spřízněnosti, nemá žadatel na podporu nárok.
  7. Manželka je jako fyzická osoba majitelkou a provozovatelkou jógového studia, které bylo nařízením vlády uzavřeno. Studio funguje v prostorách, které vlastní jiná fyzická osoba. Ta má nájemní smlouvu s právnickou osobou (s.r.o.), jejímiž vlastníky a jednateli jsme 50/50 já a manželka. Naše s.r.o. přefakturovává nájemné studiu. Máme nárok na podporu?
    V tomto případě nemá jógové studio nárok na podporu z důvodu spřízněnosti podnájemce a pronajímatele.
  8. Já jako fyzická osoba vlastním nemovitost, kterou pronajímám společnosti s.r.o., ve které je jednatelem a jediným společníkem můj otec. Na řízení jeho společnosti se nepodílím, pouze pronajímám. Společnost byla 100% zasažena nařízeními ohledně Covid 19, pronajímané zařízení bylo zcela uzavřeno. Dle mého názoru se na náš vztah (fyzická osoba vs s.r.o.) nevztahuje ustanovení ohledně blízkých osob dle občasnského zákoníku, ani jednání ve shodě. Máme nárok na podporu?
    Nájemce a pronajímatel nesmí být pro účely čerpání podpory dle tohoto programu osobami blízkými dle ust. § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  9. Když je manžel nájemkyně podílníkem v s.r.o. pronajímatele, má manželka nájemníka nárok na podporu?
    V případě, když je manžel nájemkyně společníkem v s.r.o. pronajímatele, pak je případ stejný jako výše. Jedná se o osoby blízké a nájemkyně nevzniká nárok na podporu.
  10. Osoba blízká dle § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Patří tam tedy i řada pobočná (strýc, teta a pod.), nebo i vzdálená (zeť, snacha apod.)? Nebo se to týká pouze té přímé (sourozenci, manželé, potomci)? Výklad následující pasáže je nejasný: „jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“
    Osobou blízkou je/jsou
    (i) příbuzný v řadě přímé – jedná se o osoby pocházející jedna od druhé (např. otec – syn, babička – vnuk, praděda – pravnučka), příp. osoby, jejichž vztah vznikl osvojením
    (ii) sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství
    (iii) jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní – o tom, kdo spadá do rámce tohoto ustanovení, rozhoduje ve svém důsledku pouze soud v každém individuálním případě
    (iv) má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí – jedná se o vyvratitelnou domněnku; žadatel by tak měl prokázat, že je/není osobou blízkou, je-li s druhou smluvní stranou v tomto vztahu, poté se rozhodne, zda nemá/má nárok na podporu
  11. Divadlo je příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou a působí v podnájmu na objektu městské části. Divadlo má zřizovací listinu. Na doplňkovou činnost má divadlo živnostenské oprávnění. Může žádat o příspěvek na nájemné v rámci programu COVID 19 nájemné?
    Podstatný je vztah spřízněnosti mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem, aby byly dodrženy podmínky stanovené čl. 4.1 písm. d) výzvy. Pokud se nejedná o spřízněné osoby a jsou splněny ostatní podmínky programu, pak je žadatel podnikající podle živnostenského zákona nebo obdobným způsobem oprávněn podporu čerpat.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k provozovnám

  1. Týká se program COVID-Nájemné i nájmu prostor k podnikání, které ale nejsou provozovnou (např. kancelářský prostor)?
    Nikoliv, jedná se pouze o provozovny dle živnostenského zákona. Program je určen podnikatelům, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v jejich provozovnách, které využívají na základě nájemní, podnájemní či pachtovní smlouvy.
  2. Vztahuje se podpora pouze na prostory označené jako provozovny nebo také na prostory nezbytné např. pro chod divadla, jako je např. obchodní oddělení (součástí náplně obchodního oddělení je i prodej vstupenek na představení) nebo skladů, které jako provozovny nahlášeny nejsou.
    Podpora je v rámci programu určena výlučně pro částečnou úhradu nájemného podnikatelům, kterým byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách dle § 17 živnostenského zákona alespoň v části období mezi 13. březnem a 30. červnem 2020.
    Za rozhodné nájemné se považuje původní výše nájmu před slevou poskytnutou pronajímatelem, která je stanovená z nájemní smlouvy uzavřené před 13. březnem 2020, za rozhodné období, a která se zároveň vztahuje pouze na prostor provozovny dle shora uvedené definice.
  3. Jsou stanovena pravidla pro status pronajímatele? Má na podporu nárok nájemce provozovny, která je umístěna v objektu ve vlastnictví neziskové organizace?
    U podpory prostřednictvím tohoto programu nehraje roli, jakou právní formu má pronajímatel. Nutné je, aby nájemce byl podnikatel a prostor, v němž podniká, splňoval následující definici:
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Obdobně se za provozovnu pro účely tohoto Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů (např. provozování svobodného povolání).
    Forma dokládání uhrazení výše uvedených plateb není pevně stanovena. Může se jednat o výpis z účtu, dohodu o započtení, příjmový doklad apod.
  4. Jak by se mělo postupovat v případě, když součástí pronajímaného maloobchodního prostoru je rovněž sklad nebo parkovací stání a nájemné je ve smlouvě upraveno jako jednotné za celek?
    MPO nemůže nájemcům stanovit, jakým způsobem mají zajistit výpočet části nájemného, které je způsobilým výdajem pro účely programu. Předmětem nájmu má být pro účely programu provozovna dle § 17 živnostenského zákona. Na všechny ostatní prostory, které nejsou součástí provozovny, není možné podporu žádat. Vhodné je např. požádat o tu část nájmu vztahující se k provozovně, a to výpočtem dle jednotlivých ploch, na které se vztahuje nájemní smlouva. Výběr a forma výpočtu není nijak závazně stanovena.
  5. Provozovna není zapsána na ŽÚ, ale hlášena jako ubytovací zařízení na MČ Praha. Vztahuje se provozovna i pro ubytovací zařízení a dá se žádat v programu Covid nájemné?
    Provozovna musí být ohlášena na živnostenském úřadě. Žadatel je oprávněn k podpoře, pokud podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání nebo obdobným způsobem.
  6. Jakým způsobem má být pro účely podání žádosti podle Výzvy určeno rozhodné nájemné ve smyslu čl. 2.5. Výzvy, když poměr nájemného hrazeného za provozovnu nájemce ve smyslu čl. 2.3. k celkovému nájemnému hrazenému za celé prostory budovy z nájemní smlouvy nevyplývá, případně jednotlivé části budovy užívá ke svému podnikání nájemce a část budovy jeho podnájemci?
    Rozhodné nájemné se rovná součtu plné výše nájemného, které by nájemce hradil za měsíce duben, květen a červen. Je vázáno na provozovnu, v níž podnikatel podniká a k níž byla uzavřena nájemní smlouva. Způsob výpočtu výše nájmu za provozovnu v budově, která je využita jako provozovna jen z části, je na zhodnocení žadatele. Do kalkulace a dalších smluvních vztahů MPO nevstupuje. Částka dle čl. 10.4 písm. d) a e) Výzvy může být rozpočtena dodatečným příjmovým dokladem, z něhož bude patrné, která část se váže na provozovnu.
  7. Podle bodu 2.3. této výzvy platí, že „podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona. Podle § 17 odst. 1 živnostenského zákona se za provozovnu považuje také automat pro prodej zboží. Je možné považovat za oprávněného žadatele subjekt, který sice vlastní automat na prodej zboží, ale tento automat je umístěn v prostorách pronajatých od jiného subjektu?
    Provoz prodejních automatů nebyl zakázán, nájemci tedy nevzniká nárok na podporu.
  8. Provozujeme autopůjčovnu, a kromě kanceláře na Praze 1 také najímáme podzemní garáže v sousední budově, kde předáváme auta klientům. Garáže máme od jiného pronajímatele, ale patří k naší provozovně. Garáže jsou bezprostředně používané pro vykonávání podnikání. Jakým způsobem můžeme do systému vložit dalšího pronajímatele? Přes novou žádost s uvedením stejného IČ provozovny?
    Na jednu provozovnu lze podat pouze jednu žádost, nicméně v rámci jedné žádosti je možné zadat více provozoven. Každá provozovna má své individuální informační číslo provozovny. Pokud je součástí jedné provozovny více budov s více pronajímateli, pak bude zapotřebí vložit do systému podepsané čestné prohlášení všech pronajímatelů.
  9. Žadatel má v pronájmu výrobní halu a sklady a zabývá se realizací veletrhů. Tržby žadatele klesly od února téměř na nulu. Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel podniká v ohlášené provozovně podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání a jeho činnost byla pozastavena krizovými opatřeními Vlády ČR, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Podpora se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům.
  10. Nájemce si pronajímá pozemek v blízkosti obchodního centra vlastněného pronajímatelem, na tomto pozemku si nájemce vybudoval budovu, v níž se nachází jeho provozovna. Nájemce tedy fakticky platí nájemné za možnost poskytovat služby v této provozovně, ale nájemní smlouva se týká nájmu pozemku.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  11. Nájemce má uzavřenou nájemní smlouvu ohledně provozovny (obchodní jednotky nacházející se v obchodním centru) a nájemní smlouvu ohledně skladových prostor nacházejících se v tomtéž obchodním centru. Skladové prostory tak tvoří přímo provozně související zázemí ve smyslu čl. 2.1 programu.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  12. Lze za provozovnu ve smyslu podmínek programu považovat také pozemek, na kterém provozujeme lyžařskou sjezdovou trať a ze kterého tedy získáváme výdělek ve formě prodeje/poskytování služeb (lyžování)?
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Pokud daný pozemek splňuje tuto definici, pak je žadatel způsobilý k žádosti o podporu.
  13. Žadatel má jako provozovnu zapsanou divadelní sál a pokladnu, ostatní prostory (kanceláře, sklady) nahlášeny nejsou, avšak jsou nutné pro chod žadatele.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  14. Mezi povinná pole patří i zadání IČP. Naše společnost provozuje část poboček formou franšízingu, kdy nájemní smlouvy jsou uzavírány mezi naší společností pronajímatelem, ale podnikatelskou činnost v pobočce provozuje náš franšízový partner na základě smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy k pobočce. Naše společnost takovou provozovnu nemá zapsanou v Živnostenském rejstříku (to má franšízant). Jak tedy postupovat v takovémto případě?
    V takovém případě má nárok na podporu franšízant, ten je v podnájemním vztahu a fakticky v místě vykonává svou podnikatelskou činnost.
  15. Pokud zaškrtnu pole „Žadatel provozuje podnikatelskou činnost na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona“, údaj IČP provozovny není povinný. Je tento postup v souladu s pravidly programu?
    Tento postup je v souladu s pravidly programu a jeho výzvou pouze za předpokladu, že podnikatelská činnost není prováděna na základě živnostenského zákona. Podnikatelské činnosti, které nejsou živností, stanoví taxativně § 3 živnostenského zákona (455/1991 Sb.). V takovém případě není nutné zadávat do systému IČP. Pokud se při hodnocení žádosti zjistí, že žadatel podniká podle živnostenského zákona, avšak IČP nevyplnil záměrně, bude MPO postupovat dle platných právních předpisů.
  16. Může zažádat žadatel, když provozovna nebyla nahlášena na živnostenském úřadě (neměla IČP) v rozhodném období a nahlásili ji až nyní 1. 7. 2020, o podporu C-N?
    Ano, může. Podstatné je, aby měl provozovnu ohlášenou, měl uzavřenou a účinnou nájemní smlouvu před 13. březnem a splnil další podmínky stanovené ve Výzvě.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k čestným prohlášením

  1. Pokud nájemce platí dvěma pronajímatelům (každému 50 % nájmu), musí být čestné prohlášení od každého zvlášť nebo stačí jedno, kde budou ověřeny jejich podpisy? Musí každý z nich potvrdit, že poskytl 30 % slevu na nájemném?
    Pokud nájemce platí nájemné dvěma pronajímatelům, musí každý z nich potvrdit alespoň 30% slevu z jejich části nájemného. Čestné prohlášení musí doložit oba pronajímatelé, ale mohou tak učinit v rámci jednoho dokumentu s ověřenými podpisy každého z nich.
  2. Máme problém s vyplněním osoby pronajímatele provozovny. Systém počítá pouze se 3 možnostmi: fyz. os. podnikající, fyz. os. nepodnikající a právnické os. V našem případě jsme ale 7 samostatných fyz. osob – spolumajitelů. V každé nájemní smlouvě jsme uvedeni všichni. V žádosti COVID – Nájemné na identifikaci takové osoby pronajímatele chybí kolonky. Jak má žadatel osobu svého pronajímatele uvést?
    Bude umožněno, aby čestné prohlášení podepsal jeden z majitelů, který bude mít plnou moc jednat za ostatní a vyřídit tak žádost za všechny.
  3. Jak postupovat v případě, že pronajímatelé jsou dvě osoby každý s polovičním podílem? Je nutné druhého z nich zapsat jako zástupce pronajímatele, nebo stačí čestné prohlášení jen jednoho z nich?
    Bude potřeba doložit čestná prohlášení obou pronajímatelů. Systém by tento případ měl zohledňovat. Případně je také možné nechat prohlášení podepsat jedním pronajímatelem s doložením plné moci od druhého pronajímatele.
  4. V řadě případů u objektů vlastněných fyzickými osobami je více, někdy spíše mnoho vlastníků. Je tedy možné, že vlastníci zplnomocní jednoho z vlastníků, aby podepsal čestné prohlášení – v tom případě by byl v hlavičce čestného prohlášení uveden pouze tento zplnomocněný vlastník?
    Ano, je možné zplnomocnit jednoho z vlastníků/pronajímatelů, aby podepsal čestné prohlášení.
  5. Pokud jde o smlouvu podnájemní, půjde o čestné prohlášení nájemce?
    U podnájemní smlouvy půjde o čestné prohlášení podnájemce, pokud tento podnájemce žádá o podporu. Žádá-li nájemce, pak čestné prohlášení podepisuje on.
  6. Nájemce má pronajímatele v zahraničí a nemá možnost zajistit úředně ověřený nebo elektronický podpis. Je možno u nich doložit oboustranně podepsané dodatky ke smlouvám s jejich podpisem formou skenu/kopie a následně doložit originály, lze u nich akceptovat čestná prohlášení bez ověření podpisů?
    Čestné prohlášení pronajímatele bez ověřeného podpisu nelze akceptovat. Zahraniční pronajímatel může zmocnit (úředně ověřenou plnou mocí) zmocněnce v ČR a ten může čestné prohlášení podepsat za něj.
  7. Jak postupovat a vyplnit Čestné prohlášení pronajímatele v případě, že město pronajímá nájemci pouze pozemek (ve vlastnictví obce) pod provozovnou – stánkem s občerstvením a předzahrádkou? Dřevěný stánek a předzahrádka jsou ve vlastnictví nájemce.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Čestné prohlášení se pak ze systému generuje automaticky.
  8. Ve vygenerovaném čestném prohlášení pronajímatele je stále uvedeno, že nájemní smlouva byla uzavřena na neurčito, i když je vyplněno datum ukončení. 
    Administrátor systému aktuálně na úpravě čestného prohlášení pracuje, lze ji očekávat v řádu dní.
  9. Za pronajímatele budou čestné prohlášení podepisovat dva prokuristé. Jak v tomto případě postupovat? Zaškrtnout checkbox „Čestné prohlášení pronajímatele je podepsáno na základě plné moci“? Je nutné i u prokury vkládat ověřenou verzi plné moci?
    U prokuristů není potřeba dokládat úředně ověřeno plnou moc. Postačuje pouze úředně ověřený či elektronický podpis prokuristy na čestném prohlášení.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Dotazy k úhradám nájemného v cizích měnách v programu COVID nájemné

  1. V žádosti není uvedeno, že si mají žadatelé přepočíst sami kurz a není tam ani možnost přepočtený kurz uvést, jestli jsou to EUR, nebo jiná měna. Kurz ČNB se nebude přepočítávat sám?
    Ne, kurz si přepočítá každý žadatel individuálně. Měna, ze které vychází, je pak pro hodnotitele zjevná z dokladu o zaplacení a nájemní smlouvy. Postup stanovení přepočtu cizí měny na Kč je stanoven v bodě 8.2 Výzvy.
  2. Sice je možnost zaškrtnout hrazení nájemného v jiné měně než v Kč, ale při přepočtu nájemného na koruny, který musíte uvést v rozhodném období, dělá kursový rozdíl poměrně značně odlišnou částku v procentech a pak to vypadá, že sleva pronajímatele není poskytnuta v potřebné výši, i když při nájemném stanoveném v EUR tomu tak je.
    Pokud je výše nájemného i výše slevy přepočtena podle stejného kurzu, pak k žádné procentuální odchylce nedochází.
  3. Nájemné, které budeme uplatňovat v rámci výzvy je stanoveno i placeno v EURO, jaký kurz použít pro přepočet nároku?
    Pokud je původní měsíční nájemné před 13. březnem 2020 stanoveno v jiné měně než Kč (nebo na ní závisí), použije se pro stanovení výše původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu rozhodného nájemného. V případě, že je rozhodné nájemné stanovené v jiné měně (nebo na ní závislé) než Kč účtováno za jednotlivé měsíce, bude pro účely stanovení výše rozhodného nájemného v Kč a původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč použita průměrná hodnota kurzů této jiné měny vůči Kč vyhlášených ČNB ke dnům vystavení jednotlivých daňových dokladů za rozhodné nájemné.
  4. Nájemné je fakturováno a hrazeno v jiné měně než v Kč. Pokud tedy nájemce uhradil alespoň 50 %, konkrétně XXX EUR, není v tomto ohledu pravdivé tvrzení pronajímatele, které je v rámci generovaného čestného prohlášení předloženo k podpisu, že nájemce uhradil „konkrétně XXX Kč.“ Stejné to je i u dalších odrážek. Pokud je tedy nájemné hrazeno v EUR a v čestném prohlášení pronajímatele je CZK, nedopouští se pronajímatel protiprávního jednání, resp. neuvádí do čestného prohlášení nepravdivé údaje?
    Viz čl. 8.2 Výzvy. Pokud je původní měsíční nájemné před 13. březnem 2020 stanoveno v jiné měně než Kč (nebo na ní závisí), použije se pro stanovení výše původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu rozhodného nájemného. V případě, že je rozhodné nájemné stanovené v jiné měně (nebo na ní závislé) než Kč účtováno za jednotlivé měsíce, bude pro účely stanovení výše rozhodného nájemného v Kč a původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč použita průměrná hodnota kurzů této jiné měny vůči Kč vyhlášených ČNB ke dnům vystavení jednotlivých daňových dokladů za rozhodné nájemné. Podstatné pro čestné prohlášení tedy je, že suma vyjádřená v Kč odpovídá přepočtu, který je stanoven v čl. 8.2 Výzvy.
  5. Nájemné, které je v nájemní smlouvě sjednané jako CZK ekvivalent částky v EUR, který je vždy zjištěn dle kurzu dohodnému v nájemní smlouvě ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, je fakturováno v CZK. Je pravdou, že není třeba aplikovat čl. 8.2 výzvy vyjma první věty, tj. částku původního nájemného a rozhodného nájemného není třeba přepočítat dle kurzu ČNB platného ke dni vystavení faktury na rozhodné nájemné (resp. průměr za jednotlivé měsíce)?
    Podstatné je, v jaké měně je nájemné hrazeno, ne vzorec, podle kterého se k částce došlo. Pokud je hrazeno v CZK, pak se ust. 8.2 Výzvy věta druhá a třetí neuplatní.
  6. Nájemné je stanoveno v EUR, hradí se v CZK na základě faktur pronajímatele (přepočítává kurzem na faktuře). Je nutné v tomto případě použít kurzy pro přepočty nebo se berou hodnoty v CZK jako smluvní nájemné?
    Pokud je částka nájemného účtována a hrazena v CZK, ustanovení bodu 8.2 Výzvy o konverzi: „Pokud je původní měsíční nájemné před 13. březnem 2020 stanoveno v jiné měně než Kč (nebo na ní závisí), použije se pro stanovení výše původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu rozhodného nájemného. V případě, že je rozhodné nájemné stanovené v jiné měně (nebo na ní závislé) než Kč účtováno za jednotlivé měsíce, bude pro účely stanovení výše rozhodného nájemného v Kč a původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 v Kč použita průměrná hodnota kurzů této jiné měny vůči Kč vyhlášených ČNB ke dnům vystavení jednotlivých daňových dokladů za rozhodné nájemné,“ se neaplikuje.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Ostatní dotazy ke COVID nájemné

  1. Bude se program vztahovat pouze na nájem anebo i na služby v rámci nájemného?
    Způsobilým výdajem je dle programu podpora určená na platbu nájemného bez DPH za období měsíců dubna, května a června 2020. Na úhradu poplatků za služby a dalšího možného příslušenství nájemného podporu čerpat nelze. V případě, kdy se k nájemnému účtuje DPH a zároveň žadatel je plátcem DPH, není platba DPH způsobilým výdajem a nelze na něj čerpat podporu.
  2. Nájemce platí nájemné na ruku a má doklad o platbě od pronajímatele. Postačuje tento doklad nebo musí žadatel doložit výpis z účtu?
    Jednou z podmínek poskytnutí podpory je uhrazení alespoň 50 % z měsíčního nájemného žadatelem o podporu za období měsíců duben, květen a červen roku 2020 způsobem a v termínu obvyklém dle platné nájemní smlouvy, anebo do skončení nájemní smlouvy, pokud k němu dojde před 30. 6. 2020. Došlo-li k odložení plateb nájemného žadatelem o podporu na základě zák. č. 210/2020 Sb., nebo dohodou mezi žadatelem o podporu a pronajímatelem, považuje se podmínka věty první za splněnou, dojde-li k uhrazení alespoň 50 % z měsíčního nájemného žadatelem o podporu za období duben, květen a červen roku 2020 nejpozději den před podáním žádosti o poskytnutí podpory. Forma transakce není pro způsobilost žadatele relevantní.
  3. Bude nutné při odkladu placení nájemného platit penále z prodlení?
    Úroky z prodlení a smluvní pokuty jsou otázkami smluvní úpravy účastníků nájemní smlouvy, do kterých poskytovatel podpory nevstupuje.
  4. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50% z ceny nájemného za rozhodné odbdobí duben až červen 2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50% z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období duben až červen 2020.
  5. Nájemník dle smlouvy o nájmu skládá pronajímateli zálohovou částku ve výši části nájemného, kterou může pronajímatel využít, je-li nájemník v prodlení s úhradou nájmu. Lze považovat za doklad o úhradě části nájemného za období 4 – 6/2020, bude-li zápočtem započtena tato záloha vůči vystavené faktuře na nájemné s 30 % slevou od pronajímatele?
    Zálohové částky a kauce je možné započíst k úhradě 50 % rozhodného nájemného před podáním žádosti, za předpokladu alespoň 30% slevy na nájemném v rozhodném období od 1. dubna do 30. června 2020 u nestátního objektu.
  6. Bude akceptována smlouva o smlouvě budoucí, která byla uzavřena před 13. 3.?
    V tomto případě ne, podmínkou programu je uzavřená nájemní smlouva před 13. březnem 2020.
  7. Do kdy (v jakém období) od podání žádosti se předpokládá, že dostanou žadatelé peníze na účet?
    Pokud bude žádost v pořádku, očekává se platba na účet do 2-3 týdnů.
  8. Jakým způsobem se bude moci o program žádat v případě zastupování klienta? Bude stačit přiložit do systému plnou moc? Tato osoba se pak tedy přihlásí do systému nebo musí samotný klient?
    Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  9. Jakým způsobem postupovat, pokud jsou všichni jednatelé žadatele, který je právnickou osobou, zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Českou republiku? Budou si např. moci zajistit eIdentitu (NIA) na českých konzulátech v zahraničí?
    Cizinci si eIdentitu zřídit nemůžou. Pro tyto případy je možné podat žádost prostřednictvím českého zástupce zmocněného na základě ověřené plné moci. Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  10. Nájemné se každoročně zvyšuje o sjednanou výši inflace vyhlášené ČSÚ za předchozí kalendářní rok. K tomuto navýšení nájemného dochází zpravidla od 1. 4., tedy poté co je inflace zveřejněna a jsou připraveny inflační dopisy pro nájemce. V letošním roce byl postup standardní a inflační dopisy s navýšeným nájemným od 1. 4. byly nájemcům odeslány během března 2020. Bude inflační doložka zohledněna při podávání žádostí?
    Způsobilé výdaje nesmí při přepočtu na jeden měsíc rozhodného období přesáhnout výši původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 prokazovaného nájemcem, jinak se za způsobilé výdaje považuje násobek původního měsíčního nájemného před 13. březnem 2020 za rozhodné období. Pokud by tedy žadatel do žádosti uvedl, že žádá o částku za rozhodné období (přepočítáno na měsíc) vyšší, než je částka měsíčního nájemného před 13. březnem 2020, sníží se jeho způsobilý výdaj, na který žádá podporu, na tuto úroveň.
  11. Jakou formou žadatel dokládá uhrazení nájemného za měsíce leden a únor 2020 (resp. říjen – prosinec 2019) a dále zaplacení části nájemného za rozhodné období?
    Forma dokládání uhrazení výše uvedených plateb není pevně stanovena. Může se jednat o výpis z účtu, dohodu o započtení, příjmový doklad apod.
  12. Ad článek 10.4 písm. d) a e) – Má být takový doklad vystaven pro účely žádosti pronajímatel či nájemce?
    Jelikož žádost podává nájemce, je vystaven pro jeho účely.
  13. Ad článek 8.12 – Počítá se pro účely kalkulace pouze s reálně poskytnutou podporou, nikoliv s tím, o co bylo neúspěšně žádáno?
    Ano. Do dočasného rámce Evropské komise se počítá jen poskytnutá podpora.
  14. Žadatel využil možnosti odkladu splacení sociálního pojištění ve výši 24,8 % za období 2020/05. Bere se tato situace jako nedoplatek vůči vybraným institucím, tedy, že by nesplnil dané podmínky programu a neměl kvůli tomu nárok na dotaci?
    Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí.
  15. S jakou další podporou od státu explicitně lze a nelze kombinovat podporu Covid-Nájemné?
    Na způsobilé výdaje (nájemné za rozhodné období) podpořené z Výzvy není možné získat jinou podporu v rámci rozhodného období.
  16. Žadatel má nedoplatky na nájemném za 10/19 – 02/20, které ale řádně na základě uzavřené dohody o splátkování hradí. Lze doložit jako doklad o zaplacení dohodu o splátkování?
    Ano, lze doložit tento doklad. Nicméně před podáním žádosti je nutné uhradit alespoň 50 % plné ceny nájmu za období od 1. dubna do 30. června a zároveň získat slevu na nájemném alespoň 30 % za stejné období.
  17. Musí mít sleva z nájemného formu dodatku k nájemní smlouvě nebo může mít případně formu daru?
    Přípustná forma stanovení slevy je například uzavření dohody či dodatku nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a žadatelem o podporu, nebo rozhodnutí příslušného orgánu územního samosprávného celku jako pronajímatele, vždy však před podáním žádosti o podporu. Darovací smlouvou tedy není možné slevu poskytnout.
  18. Žadatel platí v nájmu i služby/elektřinu za spol. prostory, fungování jezdících schodů, úklid veřejných prostor. Nájemné a služby nejsou v platbě rozděleny.
    Způsobilým výdajem je pouze nájemné. Je proto nutné vyčíslit pouze částku nájemného.
  19. Nájemce (hotel) v září 2019 s pronajímatelem uzavřel dodatek k nájemné smlouvě, který rozšiřuje najaté prostory o další patro budovy, ve kterém je hotelová kavárna. Dodatek nájemní smlouvy byl podepsán v září 2019, prostory patra byly převzaty v lednu 2020. Od dubna 2020 se smluvní nájemné mělo navýšit na částku 250 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem bude případ ze strany schvalovatele žádosti o podporu vyhodnocen? Je důvodná obava, že program Covid nájemné se na popsané navýšení nájmu z titulu rozšíření pronajímané plochy nebude vztahovat?
    Ano. Pokud byl nájem od 1. 4. navýšen, je potřeba žádat za měsíce duben – červen jednotlivě o částku rovnající se výši nájmu před 13. březnem.
  20. Žadatel se dohodl s pronajímatelem na začátku roku 2020, že od května 2020 si pronajme další prostory, které se uvolní od 1. 5. 2020 a tím zvětší svou provozovnu ve stejném objektu, tudíž má jiný nájem za duben a jiný za květen a červen. Vše zaplaceno s odečtem 30 % jako dohoda s majitelem.
    Žadatel má nárok pouze na podporu, která se týká původně pronajatých prostor, které jsou stanoveny v nájemní smlouvě před 13.
  21. Může být plná moc notářsky ověřená v zemi, kde se momentálně zdržuje? Je platná v anglické verzi?
    Ověření podpisu/legalizace podpisu je přípustná podle zákona č. 21/2006 Sb. o ověřování, v platném znění, a též podle zákona č. 85/2006 Sb., o advokacii, v platném znění. Ověřování listin, podpisů apod. v zahraničí se řídí předpisy evropského a mezinárodního práva soukromého. Pokud je plná moc ověřena cizozemským notářským úřadem, je rozhodné, jaký právní režim mezi ČR a danou zemí bude rozhodný (zda je potřeba legalizace/apostilní doložka apod.). V těchto otázkách doporučujeme kontaktovat Ministerstvo zahraničních věcí.
  22. Dotaz k čl. 16.1. Výzvy – naše společnost v současné době vyjednává s pronajímatelem slevu ve výši 30 % na nájemném za měsíce 04-06/2020. Zároveň jsme v procesu fúze sloučením (tj. naše společnost čili nájemce, v rámci fúze zanikne a do jejího právního postavení vstoupí nástupnická společnost, na kterou přejdou všechna práva, povinnosti, závazky ze všech právních vztahů, včetně uzavřené nájemní smlouvy).  Předpokládané datum účinnosti fúze máme 31. 8. 2020. Článek 16.1 Výzvy stanoví, že není možné, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení jeho právní nástupce. Vztahuje se tento článek také na fúzi sloučením? Jak máme podat žádost o dotaci, aby nebyla zamítnuta?
    V tomto případě je vhodné podat žádost co nejdříve, aby byla vyřízena před dokončením fúze. V případě, že by v průběhu řízení o vyhodnocení žádosti k fúzi došlo, aplikací čl. 16.1 Výzvy dojde k zamítnutí žádosti
  23. Jak postupovat pro výpočet původního měsíčního nájemného v případě, kdy nájem začal až v březnu (do 12. 3. 2020)? Má být v takovém případě použito celé březnové nájemné jako původní nájemné nebo se postupuje jinak?
    Pokud je nájemní smlouva uzavřena a je účinná před 13. 3. 2020, pak je výše původního měsíčního nájemného určena z částek uhrazených za dobu od 1. 3. do 12. 3. 2020. Způsob výpočtu způsobilého výdaje je na odpovědnosti žadatele.
  24. V případě, kdy o dotaci žádá podnájemník provozovny, musí být splněny podmínky programu ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem nebo také mezi pronajímatelem a nájemcem (úhrada rozhodného nájemného, slevy na nájemném, podpis čestného prohlášení apod.)?
    V uvedeném případě (podnájemní smlouva) vystupuje nájemce jako pronajímatel prostor. Proto musí být všechny podmínky splněny ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem a čestné prohlášení musí být podepsáno nájemcem.
  25. Areál koupaliště funguje každý rok od 1. 5. do 15. 9. Pronajímatel podnajímá jednotlivé gastro stánky dalším podnikatelským subjektům na stejnou dobu. Smlouvy se uzavíraní zpravidla na konci sezony minulé nebo začátkem roku, jejich účinnost je ovšem omezená výše uvedeným obdobím. V letošním roce byl areál uzavřen téměř do konce června, a proto všichni nájemci požádali o slevu z nájemného na období od 1. 5. 2020 do 30. 6. 2020 s tím, že si požádají o podporu z programu Covid nájemné. Těmto žádostem provozovatel koupaliště vyhověl a na květen a červen jim poskytl slevu 30 % dle požadavků daného programu. Provozovatel koupaliště v žádosti nenašel možnost požádat o nájemné pouze za období 1. 5. až 30. 6. Jak prosím postupovat v této věci?
    Lze požádat pouze za celé rozhodné období. O kratší období lze požádat pouze v případě, kdy je nájemní smlouva ukončena před 30. červnem 2020. Upozorňujeme, že nájemní smlouva musí být uzavřena a zároveň být účinná před 13. březnem 2020.
  26. Žadatelka přerušila provozování živnosti 1. 7. a proto nemůže zažádat o podporu v programu. V případě, že si živnost znova obnoví, bylo by možné zažádat?
    Oprávněný žadatel je podnikatelem (fyzickou, nebo právnickou osobou) a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem. V momentě podání žádosti musí tedy aktivně vykonávat podnikatelskou činnost.
  27. Aktuálně připravujeme fúzi dceřiných společností v ČR. Datum účinnosti fúze (zápis do OR) je plánováno k 1. prosinci 2020. Některé ze zanikajících společností zúčastněných na fúzi již jsou nebo se v nejbližší době stanou příjemci podpory v rámci programu COVID-Nájemné. Aplikuje se na danou fúzi § 14a zákona o rozpočtových pravidlech a je tedy nutné získat předchozí souhlas MPO s fúzí, a to pro oba případy, tj. pokud již byla podpora COVID–Nájemné v okamžiku zápisu fúze vyplacena či k její výplatě přes podanou žádost zanikající společností dosud nedošlo? Aplikuje se na tento případ čl. 16.1 Výzvy „Ministerstvo na základě ustanovení § 14l rozpočtových pravidel nepřipouští, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení právní nástupce.“?
    Řízení o poskytnutí podpory se řídí dle čl. 13.1 Výzvy § 14 a násl. zákona o rozpočtových pravidlech. Aplikuje se tak rovněž § 14a zákona, který stanoví, že pokud mají v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva práva a povinnosti přejít na právního nástupce, je nutné alespoň 60 dnů přede dnem zveřejněním projektu přeměny požádat MPO (v případě programu Covid nájemné) o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace. § 14l zákona se na takový případ neuplatní, neboť se nejedná o smrt žadatele, nebo jeho zánik, neboť v případě fúze jde o přeměnu. 

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID NájemnéZpět na obsah konkrétních dotazů

3.   Ošetřovné pro OSVČ

Základní informace k ošetřovnému pro OSVČ za červenošetřovné pro OSVČ za květen ošetřovné pro OSVČ za duben

  1. Jaké jsou hlavní rozdíly výzvy ošetřovné pro OSVČ za červen ve srovnání s předchozími výzvami?
    K žádosti není nutné dokládat potvrzení o uzavření školy, školky apod. nebo zařízení sociální péče ani žádnou jinou přílohu. Do žádosti musí žadatel vyplnit název, adresu a webové stránky zařízení, které dítě či osoba navštěvuje.
  2. Co mám udělat pro správné vyhodnocení žádosti?
    Je nutné si přečíst Výzvu. Žádosti jsou hodnoceny průběžně, v případě zjištění nesprávných údajů je vyzván žadatel k doplnění datovou schránkou nebo emailem, což prodlužuje hodnocení. Důležité je proto pečlivě zkontrolovat všechny údaje, které žadatel uvádí do žádosti – zejména RČ a číslo bankovního účtu. Neposílejte žádost vícekrát, podání více žádostí komplikuje a prodlužuje hodnotící proces.  Pokud posíláte žádost poštou, žádost prosím nesešívejte.
  3. Můžu žádat o ošetřovné pro OSVČ v případě, že škola, popř. jiné dětské zařízení nebo zařízení sociálních služeb již bylo otevřeno?
    Ano, pouze z níže uvedených důvodů, přičemž jeden z nich, který nejlépe odpovídá Vaší situaci zaškrtněte v žádosti o dotaci ošetřovné.
    1. Ohrožení zdraví dítěte nebo osoby závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I
    2. Ohrožení zdraví jiných osob, které žijí s dítětem nebo osobou závislou na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I
    3. Výrazné omezení kapacity školy nebo jiného dětského zařízení nebo zařízení sociální péče
    4. Výrazné omezení provozní doby školy nebo jiného dětského zařízení nebo zařízení sociální péče
    5. Nastavení omezujících režimových opatření ve škole nebo jiném dětském zařízení nebo v zařízení sociální péče
  4. Pokud si dítě půjde pro vysvědčení, ztratí rodič nárok na Ošetřovné?
    Pokud rodič pošle dítě do školy pro vysvědčení, byť by šlo jen o pár hodin, tento den nárok na ošetřovné nemá. Konečné podmínky ošetřovného za měsíc červen však budou stanoveny výzvou a programem „Ošetřovné“ pro OSVČ.
  5. Má rodič nárok na ošetřovné během ředitelského volna?
    Nemá. Konečné podmínky ošetřovného za měsíc červen však budou stanoveny výzvou a programem „Ošetřovné“ pro OSVČ.
  6. Žákyně druhého stupně chodí na konzultace do školy jednou týdně na jednu hodinu. Má žadatelka OSVČ nárok na ošetřovné za tento den?
    Ano, pokud je žákyně ve věku do 13 let.
  7. Jakým způsobem vyplnit žádost v případě, že část měsíce byla škola uzavřená a část otevřená?
    Zaškrtejte dny, kdy byla škola uzavřená. V případě, že byla škola otevřená, ale OSVČ se rozhodla neposlat dítě z důvodů viz otázka č. 3.3, pak zaškrtněte také tyto dny.
  8. Za jak dlouho dostanu dotaci za červen proplacenou?
    Vzhledem k vysokému počtu žádostí je třeba počítat, že vyřízení žádosti potrvá více než 14 dní od doručení, případě doplnění se proces prodlužuje.
  9. OSVČ chce požádat o ošetřovné na dítě. Současně chce ale i využit odložení podání daňového přiznání. Součástí žádosti o ošetřovné je ovšem i prohlášení, že nemá vůči finančnímu úřadu nedoplatky a to právě odložením podání daňového přiznání má. Jak má postupovat, aby si o ošetřovné mohla požádat?
    Odložení podání daňového přiznání bylo schváleno generálním pardonem ministryně financí. Na žadatele se tak nepohlíží jako na osobu, který by měla vůči finančnímu úřadu nedoplatky. Ano, obecně osoba, která má povolené splátky, či odklad je bezdlužná.
  10. Má babička nárok na ošetřovné když je OSVČ na hlavní činnost a stará se o 4,5letou vnučku.  Matka dítěte je zdravotnice a chodí do práce. Babička není důchodkyní a je s dcerou ve společné domácnosti. Matka je samoživitelka.
    Ano, pokud je babička OSVČ hlavní a matka nečerpá jiné ošetřovné na to samé dítě.
  11. Vztahuje se nárok na ošetřovné OSVČ i na advokáty? Formulář pro IČO není v tom případě funkční.
    Ošetřovné pro OSVČ poskytované přes MPO je určeno pouze pro OSVČ na hlavní činnost. Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí mj. výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů. Více na stránkách MPO. Podnikání/živnostenské podnikání/ Ošetřovné pro OSVČ – výzva I. Do formuláře lze uvést DIČ.
  12. OSVČ má spolupracující osobu (manželku). Může ona žádat o ošetřovné?
    Pokud je spolupracující osoba na hlavní činnost tak ano, pokud však má ošetřovné ze zaměstnaneckého poměru, tak ne.
  13. OSVČ pobírá příspěvek na péči na jedno dítě (7 let), jde o první stupeň závislosti. Může podat žádost o ošetřovné na další dvě děti (10 a 13 let)?
    V případě příspěvku na dítě alespoň v prvním stupni závislosti je možné o ošetřovné na další dvě děti žádat.
  14. Kdo může žádat o ošetřovné v případě střídavé péče? Který z rodičů a na základě kterých kritérií.
    U rozvedených rodičů v případě střídavé péče o dítě stanovené rozhodnutím soudu může rodič při splnění podmínek nároku čerpat ošetřovné za dny, ve kterých o dítě pečuje. Ošetřovné se zaměstnanci i dotace ošetřovné pro OSVČ poskytují za jednotlivé dny, kdy měl rodič dítě ve své péči. Po tuto dobu nemá nárok na ošetřovné druhý rodič. Ke střídání a pobírání dávky nemůže dojít v rámci jednoho kalendářního dne (např. by si rodič-OSVČ nahlásil ½ dne a další ½ zaměstnanec). Střídání rodičů se zaznamenává do předepsaného tiskopisu dostupného na www.cssz.cz, na kterém rodiče uvedou dny, během kterých se o dítě každý z nich staral. Střídají-li se v péči o dítě osoby (rodiče) žijící společně s dítětem v jedné domácnosti, platí pro nárok na ošetřovné obdobné podmínky jako v případě rozvedených rodičů. O ošetřovné z nemocenského pojištění nemusí žádat pouze rodič, ale jakákoli osoba, která žije s dítětem ve společné domácnosti (např. babička).
  15. Jaký formulář je nutné přiložit k žádosti za účelem potvrzení o uzavření školského zařízení?
    Dokládá se: doklad/potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení (školy) či zařízení poskytující sociální služby – originál/prostá kopie. Formuláře nejsou standardizované, forma není stanovena. Může se jednat o e-mail školy či dopis potvrzující, že došlo k zavření školského/dětského/sociálního zařízení. Je také možno použít formulář pro zaměstnanecké ošetřovné.
  16. Jak technicky zadat osobu spolupracující, která by chtěla zažádat, ale nabízí jim to pouze IČO manžela či manželky?
    Osoba může uvést DIČ, ale musí ostatní údaje vyplnit ručně.
  17. Žádost o ošetřovné pro OSVČ, vyplňují se tam všechny děti, nebo pouze to na které se čerpá?
    Všechny děti uvést, potvrzení pouze u těch, které chodí do školy či jiného zařízení.
  18. OSVČ by ráda přerušila čerpání rodičovské dovolené a stala se tak OSVČ na hlavní činnost. Bude mít nárok na ošetřovné?
    Pokud se stará o dítě, se kterým byla OSVČ doma, tj. i před uzavřením škol / školek / jiných školských zařízení dítě takové zařízení nenavštěvovalo, pak nárok na ošetřovné nemá. Pokud dítě chodilo do školky, ta se zavřela a OSVČ pobírala rodičovskou, pak také nemá nárok na ošetřovné. Primárním účelem “Ošetřovného” pro OSVČ je, aby byly podpořeny rodiny s dětmi, které jsou aktuálně doma a nepobírají žádné dávky jako například: rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, nemocenskou nebo jinou obdobnou dávku.
  19. OSVČ měla v péči svou neteř, protože bratr byl karanténě s druhým dítětem a bude žádat na druhé dítě. Může žádat o ošetřovné?
    Pokud už bylo žádáno na jedno dítě, nelze žádat na druhé, ošetřovné se vyplácí pouze jedenkrát. Primárním účelem “Ošetřovného” pro OSVČ je, aby byly podpořeny rodiny s dětmi, které jsou aktuálně doma a nepobírají žádné dávky jako například: rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, nemocenskou, ošetřovné na jedno z dětí nebo jinou obdobnou dávku.
  20. Jakým způsobem lze žádost opravit, když je uvedeno špatné DIČ, nebo jiný povinný údaj (např. číslo účtu)? Je nutné znovu žádost vyplnit?
    Ano, je nutné uvést, k jaké žádosti se oprava váže (QR kód, jméno, příjmení, IČ, DIČ, kontaktní údaje).
  21. OSVČ podala emailem vyplněný formulář Ošetřovné. Následně přišel email z podatelny Na Františku, že její žádost byla přijata na podatelnu, načež za půl hodiny přišla další zpráva, že byla žádost bez přečtení zrušena. Kam se obrátit?
    Pokud podatelna MPO odmítne podání, odesílá zároveň e-mail se zprávou, že z technických důvodů nebylo přijato (nevhodný formát souboru; nečitelnost; chybějící text i přílohy, není možné otevřít odkaz na internet, kde je soubor nahraný apod.). Doporučujeme žadateli podat žádost, vč příloh znovu jedním ze způsobů popsaných ve výzvě (datovou schránkou nebo poštou).
  22. Muž OSVČ má dítě navštěvující mateřskou školku. Jeho manželka porodila další dítě a byla několik dní v porodnici. Muž musel být doma s druhým dítětem, jelikož školka je zavřená. Má na tyto dny nárok na ošetřovné?
    Ano, OSVČ si může požádat za tu dobu, kdy byla manželka v porodnici.
  23. OSVČ má nedoplatky u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale u jedné instituce má schválen splátkový kalendář a obou institucí má podanou žádost o prominutí. Je možné žádat o ošetřovné pro OSVČ?
    Obecně pohlížíme na osobu, která má povolené splátky, či odklad, jako na bezdlužnou, a ošetřovné přiznáváme. Nicméně pokud má podanou žádost o prominutí, má pravděpodobně stále nedoplatky. Tím pádem by ošetřovné nebylo přiděleno
  24. OSVČ pobírá ošetřovné z důvodu zavření školky. Školku chtějí otevřít, ale jen na 3 hodiny denně, což neumožňuje chodit na celý úvazek do práce a OSVČ bude stejně muset zůstat s dítětem doma. Má nárok na ošetřovné?
    Pokud dítě začne chodit do školky, byť jen na 3 hodiny denně, pak žadatelka ztrácí nárok na ošetřovné pro OSVČ. Odpověď však může být ještě modifikována v návaznosti na květnovou výzvu.
  25. Pokud má dítě jiné příjmení než rodič, má matka doložit rodný list? A pokud je doručovací adresa žadatelky (místo, kde s dětmi skutečně žije), odlišná od místa trvalého pobytu, uvádí se v žádosti doručovací adresa?
    Rodný list není povinná příloha žádosti. Do žádosti se uvádí místo trvalého pobytu. 
  26. OSVČ obdržela email od MPO, že má k ošetřovnému OSVČ doplnit doklad o uzavření školy (má syna 11 let). OSVČ chtěla od školy doklad o uzavření od 11.3.2020, ale škola takový doklad odmítla vydat s tím, že účinnost nového dotačního programu Ošetřovné pro OSVČ na děti nad 10 let byla až od 20.3.2020 a že tedy vydají doklad o uzavření školy s platností až od 20.3.2020. Postupuje škola správně?
    Škola si spletla OČR pro zaměstnance upravené zákonem a dotační program Ošetřovné pro OSVČ schválené usnesením vlády. Měla by tak vydat potvrzení o uzavření od 12.3.2020, v opačném případě způsobí žadateli škodu. 
  27. OSVČ měla dluh na sociálních odvodech. Chtěla by na konci dubna doplatit. Bude moci žádat za březen, i když v té době dluh měla? Bude to stejně u žádosti za duben?
    Bude moci žádat za dny, kdy neměl žádný závazek, tedy až následujícího dne, kdy dluh splatí. Doporučujeme k žádosti oddlužení doložit.
  28. OSVČ napsala špatně číslo účtu v žádosti o ošetřovné. Již dostala zprávu, že jí peníze byly přiznány. Jak postupovat? 
    Při vyplňování žádosti je třeba všechny údaje, vč. čísla účtu pečlivě zkontrolovat. Na webu MPO je zveřejněna informace k řešení problémů.
    Každá výzva k doplnění je trochu jiná podle toho, co má žadatel opravit či doplnit, zároveň je uveden způsob řešení. Zásadní je, aby žadatelé postupovali podle pokynů uvedených v příloze emailu, rychle opravili, zkontrolovali a správně poslali. A to i přesto, že např. již mezitím poslali přílohu apod.
  29. Jakým způsobem bude MPO postupovat v případě, že se žádost zaslaná poštou ztratila?
    O přijetí pošty se potvrzení nevydává. Sledování zásilek je dostupné zde: https://www.postaonline.cz/trackandtrace.
    MPO neodpovídá za doručení zásilek. V případě ztráty zásilky, kterou žadatel odeslal na MPO, je třeba postupovat podle reklamačních pravidel doručovatele. O výsledku hodnocení budou žadatelé informováni datovou schránkou nebo emailem, který uvedli v žádosti V případě potřeby budou vyzváni k doplnění, prosíme, průběžně kontrolujte email, který jste zadali do žádosti. Žádostí o ošetřovné pro OSVČ je velké množství, nejprve jsou zpracovány žádosti podané přes datovou schránku, potom email, a nakonec poštou – těch je nejvíce. Žádosti se nezamítají, pokud je vše v pořádku, bude dotace vyplacena, pokud něco není správně nebo chybí, bude žadatel v nejbližší době vyzván k doplnění – aktuální info.
  30. OSVČ dostala žádost zpět k doplnění podpisu, všimla si ale, že tam má špatně také adresu podnikání. Jak má postupovat? Stačí například přiložit přílohu formuláře s opravenou adresou do opravného mailu?
    Pokud mu chyba nebyla vytknuta, pak je vše v pořádku a postačí napravit chyby vytčené MPO. Na webu MPO je zveřejněna informace k řešení problémů DOPLŇOVÁNÍ A OPRAVY ŽÁDOSTÍ – BŘEZEN. Každá výzva k doplnění je trochu jiná podle toho, co má žadatel opravit či doplnit, zároveň je uveden způsob řešení. Zásadní je, aby žadatelé postupovali podle pokynů uvedených v příloze emailu, rychle opravili, zkontrolovali a správně poslali. A to i přesto, že např. již mezitím poslali přílohu apod.
  31. OSVČ zaslala žádost nejprve emailem s ověřeným podpisem. Dostala vyrozumění o odstranění nedostatků, načež poslala vše znovu již doporučenou poštou.
    Při zaslání je důležité uvést do předmětu kód začínající #. Toto potvrzení je možné zaslat emailem, vždy uvádějte také Vaše IČ a DIČ. 
  32. Pokud žadatel doplní žádost v rámci odpovědi na zaslanou emailovou výzvu s vygenerovaným jedinečným číslem, je doplnění považováno za řádné i v případě, že email nebude opatřen elektronickým podpisem?
    Obyčejným emailem bez elektronického podpisu je možné doplnit pouze chybějící doklad/potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení (školy, školky, dětské skupiny apod.) či zařízení poskytující sociální služby, případně opravit špatně uvedené IČ nebo DIČ. Ostatní doplnění musí být učiněno datovou schránkou žadatele nebo doporučeně poštou.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

4.   Antivirus – program ochrany zaměstnanosti

  1. Vztahuje se program Cílené podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS jen na firmy, nebo také na OSVČ mající zaměstnance?
    Tento program je skutečně určen na podporu zaměstnancům i zaměstnavatelům, pokud má tedy OSVČ zaměstnance, může si o podporu z programu ANTIVIRUS zažádat. Pro OSVČ, kteří nemají zaměstnance, je určeno odpuštění záloh na sociální pojištění a možnost využít mimořádnou pomoc.
  2. Platí program Antivirus či jiné programy také pro chráněné dílny?
    Program ANTIVIRUS je určen zaměstnavatelům.
  3. Oční poliklinika v MS kraji orientovaná na polskou klientelu nemůže provozovat svou praxi z důvodu uzavření hranic. Má nárok na Antivirus B?
    Ano, na kliniku by se měl vztahovat program Antivirus třídy B. Nejedná se ale o omezení vstupů, ale o omezení poptávky po poskytovaných službách.
  4. Firma má dlouhodobě platební problémy. Spadá do kategorie MSP. Situace se po 12. 3. ještě zhoršila. Má vůbec právo žádat o Antivirus?
    Ano, pokud vyplatila zaměstnancům náhradu mzdy za dobu trvání překážky v práci (včetně odvodu pojistného).
  5. Má spolek platící DPH nárok na Antivirus?
    Ano, má. V rámci Programu Antivirus není právní forma žadatele rozhodná.
  6. Firma s.r.o. pořádající incomingy z Německa je aktuálně bez práce. Paní zaměstnává sama sebe – bude moct čerpat podporu z programu Antivirus? Zaměstnává i další lidi ve formě DPP – je možné i na ně čerpat nějakou podporu?
    Na pracovní poměr, který uzavře na jedné straně fyzická osoba jako statutární orgán zaměstnavatele a na straně druhé táže osoba jako zaměstnanec, není pro účely poskytování příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, kam spadá Program Antivir, pohlíženo jako na pracovní poměr. Zároveň jsou příspěvky poskytován výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, nikoliv na DPP/DPČ.
  7. Zdravý zaměstnanec nebyl vpuštěn do karanténní oblasti, aby mohl být v práci. Vztahuje se na zaměstnavatele program Antivirus A nebo B?
    Ano, zaměstnavatel by měl mít nárok na režim A.
  8. Zaměstnanec skončil k 31. 3. pracovní poměr na dobu určitou a nechtěla dál pokračovat. Vztahuje se na ni Antivirus A? Může zaměstnavatel nárokovat alespoň část mzdy, když se se zaměstnanci rozloučil v půlce měsíce?
    Nikoliv, pracovní poměr musí trvat i v době, kdy zaměstnavatel podá vyúčtování. Vyúčtování podává po vyplacení mezd, tj. v kalendářním měsíci následujícím po měsíci vyúčtovávaném. Příspěvek nenáleží ani v případě, že ke dni podání vyúčtování pracovní poměr skončil nebo plyne výpovědní doba výpovědi dané zaměstnavatelem.
  9. Pracovníci nepracují celou pracovní dobu, jelikož je méně práce. Za tu dobu, co nepracují, dostávají náhradu mzdy 60 % a za tu dobu, co pracují, dostávají mzdu 100 %. Dosáhnou zaměstnavatelé na Antivirus, když budou vyplácet mzdu?
    Příspěvek se poskytuje na vyplacenou náhradu mzdy za dobu trvání stanovených překážek v práci. Samozřejmě je možné, aby zaměstnavatel kombinoval v rámci týdne či dne, nebo měsíce, výkon práce za mzdu s překážkou v práci s náhradou mzdy. Tato kombinace nevylučuje podporu v rámci Programu Antivirus. Na mzdu za vykonanou práci se ale příspěvek neposkytuje.
  10. Dosáhne na Antivirus německý zaměstnavatel, který má v ČR jednoho zaměstnance, za kterého zde v ČR platí odvody?
    Zahraniční zaměstnavatelé nejsou z podpory vyloučení, jestliže příspěvek bude poskytnut na zaměstnance v pracovním poměru zaměstnaného podle českého práva a účastného českého důchodového systému. V takovém případě se v žádosti uvede namísto IČO evidenční číslo plátce pojistného na sociální zabezpečení. V současné době se pracuje na technickém řešení zadávání do aplikace. Příspěvek ale lze poskytnout pouze na český bankovní účet.
  11. V rámci provozu klesla poptávka, a tudíž by byl nárok na Antivirus B. Zaměstnavatel vyplácí 100 % náhrady mzdy a jeho dotaz zní – dostane 60 % náhradu mzdy z vyplácených 100 %, nebo z 60 %, když má vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 60 %?
    Zaměstnavatel dostane 60% náhradu mzdy z vyplácených 100 %.
  12. Polští pracovníci nemohou dorazit do práce, jelikož je z Polska do ČR už nepustí. Je jim vyplácena mzda od českého zaměstnavatele i po dobu, kdy nepracují v ČR. Zaměstnavatel se ptá, zda bude mít nárok uplatnit si tyto mzdy v rámci programu Antivirus A.
    Ne, příspěvek se poskytuje na náhradu mzdy, a to výhradně z důvodu vzniku překážky v práci spočívající buď v nařízení karantény, nebo se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele. Uvedený příklad není překážkou v práci na straně zaměstnavatele ani nařízením karantény.
  13. V rámci programu Antivirus B z důvodu omezení poptávky po službách dostane zaměstnavatel kompenzaci od státu pouze v případě, že pošle zaměstnance domů se 60 % platem? Pokud chodí do práce a mají nižší tržby, musí zaměstnavatel platit 100 % plat a náhradu od státu nedostane?
    Program Antivirus je určen pouze pro mzdovou sféru, jestliže je vyplácen plat, nárok na příspěvek nevznikne. Z Programu Antivirus rovněž nelze hradit výdaje na mzdy, ale výhradně výdaje na náhradu mezd za dobu trvání stanovených překážek v práci.
  14. Vztahuje se Antivirus na jednatele firem a na jednočlenná s.r.o.?
    V případě jednatelů, kteří jsou zaměstnanci v pracovním poměru se příspěvek poskytne jedině tehdy, jestliže pracovní smlouva nebyla na straně zaměstnavatele podepsána toutéž osobou jako na straně zaměstnance. Na takovéto pracovní poměry nelze v rámci příspěvků APZ, kam Program Antivirus náleží, poskytnout příspěvek.
  15. Ve formuláři pro podání žádosti o podporu v programu antivirus je uvedena podmínka bezdlužnosti. Musí firma prokazovat bezdlužnost – platba příspěvku by se prodloužila cca o měsíc, než finanční úřad a ČSSZ zašlou potvrzení o tom, že firma nic nedluží.
    Podmínka nutnosti doložit „bezdlužnost“ byla po dobu trvání mimořádných opatření zrušena zákonem č. 161/2020.
  16. Účetní chystá výplaty a není jí jasné, jestli má čekat na schválení dohody v programu Antivirus. Má počkat, až přijde schválená dohoda z MPSV?
    Není nutné čekat.
  17. Jak dokládat k žádosti v programu Antivirus doklady prokazující vypovězení zakázek, snížení odbytu, omezení dopravy apod.?
    Není potřeba dokládat při poskytnutí příspěvku.
  18. Firma má významný pokles poptávky v důsledku nařízení vlády, čili Antivirus B, ale ptá se – zaměstnanci nedostali žádný papír, že mají překážky v práci a dál chodili do práce, kde uklízeli, dělali inventury nebo šli domů dříve atd. Má v tomto případě nárok na kompenzaci dle B?
    Ne, pokud konali práci, náleží zaměstnancům za dobu, kdy pracují, mzda v plném rozsahu, nikoliv náhrada mzdy. Do Programu Antivirus v takovém případě lze vstoupit pouze v případě, kdy zaměstnanci konali práci pouze po část pracovní doby a po zbytek byly zařazeni na překážku v práci. V tomto případě by zaměstnavatel mohl žádat o refundaci mzdových nákladů za vyplacenou náhradu mzdy za dobu trvání překážky v práci. Pokud zaměstnanec pracuje, nejedná se o překážku v práci.
  19. Příspěvková organizace provozuje restauraci, která není podporována žádným příspěvkem zřizovatele. Má nárok na Antivirus?
    Pokud jsou zaměstnanci odměňováni mzdou, nikoliv platem, a pokud mzdové náklady zaměstnavatele (vyplacené náhrady mezd) nejsou kryty veřejnými zdroji (příspěvkem od města), je možné žádat o příspěvek v rámci Programu Antivirus.
  20. Podnikatel byl v dluzích vůči státním organizacím, nezaplatil daň z příjmu nebo DPH nebo měl splátkové kalendáře ještě před 12. 3., tj. dlužil ještě před stavem nouze. Když si požádá podnikatel o Antivirus, bude se bezdlužnost posuzovat od stavu nouze nebo nevadí, že měl dluhy ještě před ním?
    Příspěvek v rámci programu Antivirus se zaměstnavateli poskytne bez ohledu na prokázání bezdlužnosti. Tedy bezdlužnost se vůbec nedokládá ani neposuzuje, tím ale není dotčena povinnost zaměstnavatele dluhy vůči veřejným rozpočtům uhradit.
  21. Zaměstnanec je doma a pobírá v rámci programu Antivirus 100 % mzdy a zaměstnavatel bude žádat o refundaci 80 %. Zaměstnanec si chce podat žádost o ošetřovné na dítě, kterému je 10 let a se kterým je zaměstnanec doma a hlídá ho. Má zaměstnanec nárok na ošetřovné?
    Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – je doma a stará se o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet, má-li zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který hradí zaměstnavateli část mezd pro zaměstnance. Nemůže tedy nastat souběh věcí, jsem doma z jednoho důvodu, buď pečuji o dítě, nebo jsem doma, protože jsem v karanténě/nebo je práce uzavřena usnesení vlády. O OČR se pak žádá s přiložením výkazu od zaměstnavatele, kde je uvedeno např: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).
  22. Pokud provozovna od 27. 4. otevře, bude se na ni vztahovat ještě program ANTIVIRUS?
    Příspěvek poskytovaný v rámci Programu Antivirus je účelově určený na částečnou kompenzaci náhrad mezd. Ty zaměstnavatel zaměstnanci vyplácí za dobu trvání překážek v práci. Pakliže budou zaměstnanci vykonávat práci v plném rozsahu, zaměstnavatel již nebude moci nárokovat příspěvek. V případě, že však zaměstnavatel nebude i po obnovení provozu schopen zaměstnancům přidělit práci ve sjednaném rozsahu a bude jim po zbývající část pracovní doby, kdy budou trvat překážky v práci, vyplácet nadále náhradu mzdy, může žádat o příspěvek v režimu B. Pokud po 27. 4. dojde k plnému obnovení provozu a zaměstnanci budou vykonávat práci v plném rozsahu své pracovní doby, nevznikne výdaj, na nějž lze příspěvek poskytnout. Zaměstnavatel bude vyplácet pouze mzdu. V případě, že dojde k částečnému obnovení provozu, bude možné žádat o refundaci nákladů vzniklých za dobu trvání překážky v práci, nicméně v tomto případě již jen v režimu B, jelikož důvodem omezení již nebude nařízení vlády ale hospodářské problémy.
  23. Je potřeba doložit notářsky ověřenou plnou moc k zastupování pro účely programu Antivirus?
    Pro účely podání žádosti/uzavření dohody a předložení vyúčtování není nutné dodávat ověřenou plnou moc.
  24. Cukrárna se 4 zaměstnanci do konce března prodávala přes okénko. V dubnu pak uzavřela provozovnu a nyní zvažuje na poslední týden v dubnu opět otevřít v omezeném režimu. Má za poslední březnové týdny nárok na Antivirus B? Má za část dubna, kdy měla zavřeno, nárok na Antivirus A a na zbytek měsíce, kdy opět otevře, na Antivirus B?
    Pokud do konce března byla cukrárna v omezeném provozu, je rozhodné, zda zaměstnanci pobírali mzdu, nebo náhradu mzdy. Pokud byl omezen provoz, jelikož se významně omezila poptávka po jím produkovaných výrobcích či poskytovaných službách, jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost, podle § 209 ZP, kdy je zaměstnavatel zaměstnanci povinen vyplácet náhradu mzdy minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku. K tomu však musí mít zmocnění v podobě dohody s odborovou organizací anebo vnitřního předpisu. Pak má za toto období nárok na Antivirus B a kompenzaci části z vyplacené náhrady mzdy.
    Jestliže došlo v březnu k omezení provozu z důvodu krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a z tohoto důvodu zaměstnavatel zařadil část zaměstnanců na jiné překážky v práci podle § 208 ZP, nebo takovéto překážky v práci trvaly po část pracovní doby zaměstnanců (např. výdejové okénko bylo otevřeno pouze po část pracovní doby a zbývající část byli zaměstnanci na překážce v práci), může zaměstnavatel nárokovat příspěvek rovněž v režimu A.
    Následně v dubnu záleží, zda došlo k uzavření a oznámení zaměstnancům překážky na straně zaměstnavatele dle § 208 ZP. Pokud by bylo vyplaceno 100 % náhrady mzdy, vzniká za tu část dubna, kdy bylo zavřeno, nárok na Antivirus A, neboť došlo k uzavření či omezení provozu v důsledku krizových opatření nebo mimořádných opatření vydaných vládou, Ministerstva zdravotnictví.
    Je lhostejno, zda byla provozovna úplně uzavřena či pouze částečně a prodej byl uskutečňován výdejovým okénkem. Zaměstnavatel nemůže nárokovat náklady na mzdy zaměstnanců za dobu, kdy konali práci. Režim A může zaměstnavatel nárokovat po dobu platnosti příslušných krizových opatření nebo mimořádných opatření vlády.
  25. Platí program Antivirus i pro firmy, jejíž zaměstnanci vykonají práci v zahraničí a musí poté do karantény?
    Ano, v tom případě platí program A: v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku.
  26. Kdy bude zveřejněna smlouva k Antiviru k novému měsíci na stránkách MPSV?
    MPSV standardně vzory dohod nezveřejňuje. Nicméně stávající dohody, tak jak jsou formulovány, naplňují veškeré stávající podmínky programu Antivirus i po prodloužení doby uznatelnosti výdajů do 31. května 2020.
  27. Může zaměstnavatel požádat o 80% náhradu mzdy (program antivirus), i v případě zaměstnanců, kteří čerpali nařízenou dovolenou?
    Náhrada mzdy za dovolenou není uznatelným nákladem pro účely čerpání příspěvku z programu Antivirus.
  28. Lze čerpat Antivirus na agenturní zaměstnance?
    Ano. Zaměstnavatel může při splnění podmínek programu čerpat příspěvek také na agenturní zaměstnance.
  29. Lázeňské zařízení s výlučně zahraniční klientelou (bez smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami) vzhledem k uzavřeným hranicím nemá žádnou klientelu. Musí v tomto případě otevřít, když nepřijímá klienty od zdravotních pojišťoven? Jaký typ podpory se na ně bude vztahovat?
    Lázně nemusí otevřít, je to jejich podnikatelské rozhodnutí. Uvolněním provozu lázní se jim umožnilo znovu otevřít. V případě, že dojde k částečnému obnovení provozu, bude možné žádat o refundaci nákladů vzniklých za dobu trvání překážky v práci, na základě které zaměstnavatel ponechá zaměstnance doma na překážkách. V tomto případě vzniká nárok na Antivirus B.
  30. Může lázeňské zařízení, které nemá uzavřenou smlouvu s pojišťovnou čerpat z programu Antivirus (režim A) i za měsíc duben, tj. včetně 27. – 30. dubna?
    Předmět podnikání není pro účely čerpání příspěvku z programu Antivirus rozhodující. Žádat může každý zaměstnavatel, kterému vznikly příslušné překážky v práci, a z tohoto důvodu nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci. Pokud v měsíci dubnu byl provoz lázeňského zařízení omezen nebo uzavřen z důvodu krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví či jiného orgánu ochrany veřejného zdraví, potom lze za uvedené dny v dubnu čerpat příspěvek na náhradu mzdy v režimu A. Pokud by v uvedených dnech byla překážka v práci způsobena omezením poptávky po službách, pak se jedná o režim B.
  31. Může firma (momentálně čerpá Antivirus A) zažádat o Antivirus B, když od 11. 5. může otevřít, ačkoliv eviduje minimální poptávku? Lze tedy do 10. 5. žádat o Antivirus A a od 11. 5. Antivirus B?
    Ano. Mezi režimy lze v průběhu poskytování podpory přecházet, dle důvodu vzniku překážky v práci.
  32. Firma žádala o Antivirus, obdržela datovou schránkou vyhodnocení, že dohoda může být uzavřena, ale ptají se, jakým způsobem ji uzavřít či zda uzavřena je již tímto vyrozuměním.
    Dohoda je uzavřena zasláním podepsané dohody ze strany Úřadu práce České republiky zpět zaměstnavateli do datové schránky.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

5.   Pracovněprávní problematika

  1. Jsem podnikatel a chci desinfekci pro své zaměstnance, kam se mám obrátit? Jak ji reálně dostanu?
    Pro poptávku ochranných prostředků, desinfekce lze využít stránky Spojujeme Česko, kde lze poptat potřebné prostředky pomocí platformy CoVpoint. Rovněž je možné oslovit některou ze společností vyrábějících dezinfekci dle receptury WHO. Více informací na webu MPO.
  2. Kdy bude vypláceno zaměstnanecké ošetřovné?
    Výplata dávky hotově na poště, nebo na bankovní účet – by měla proběhnout nejpozději do měsíce následujícího po dni, kdy úřad sociálního zabezpečení doklad pro nárok na výplatu dávky obdržel. Doporučujeme se sledovat stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
  3. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec má rodinného příslušníka v karanténě?
    Pro osobu sdílející domácnost s povinnou, nebo nakaženou osobou není karanténa automaticky povinná. Je pak na domluvě s lékařem a zaměstnavatelem. Pokud možno si vyčleňte samostatný pokoj a od ostatních členů rodiny se izolujte. A opět pro vás i ostatní členy domácnosti platí zvýšená hygienická pravidla pro všechny členy domácnosti a používání ochranných pomůcek. Zároveň je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost a zamezit fyzickému kontaktu. Doporučená je v případě karantény důsledná izolace od ostatních lidí, včetně rodiny. Nejlépe využít jednolůžkový pokoj se samostatným WC a koupelnou a důsledně dodržovat zavírání dveří v domácnosti.
  4. Zaměstnance odmítá nastoupit do práce z důvodu obav z nákazy
    Odmítnutí výkonu práce (zákoníku práce) platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu věku. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. V takovém případě, kdy by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, by byla posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově. Doporučujeme se obrátit na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
  5. Jaká je forma kompenzace pro osoby, kterým byla zrušena práce na DPČ?
    Po skončení DPČ nebo DPP je možné se hned následující den evidovat na ÚP ČR. Komunikace s úřadem probíhá elektronicky, žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti jsou na webu MPSV. Obě žádosti je třeba vyplnit a zaslat ÚP ČR v místě trvalého pobytu. Bližší informace k tomu, jak se evidovat, jak postupovat, co je vše potřeba jsou na webu MPSV a ÚP ČR. Pro poskytování podpory v nezaměstnanosti musí být splněna podmínka získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce nejméně 12 měsíců před zařazením do evidence ÚP ČR. Pokud by nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, doporučujeme kontaktovat ÚP ČR telefonicky nebo elektronicky a projednat možnost poskytnutí dávky hmotné nouze.
    Lidé pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), kteří jsou účastníky nemocenského pojištění (tzv. pojištěná dohoda), a bylo jim kvůli koronaviru znemožněno pracovat, obdrží státní podporu. Žádat budou moci o kompenzační bonus ve výši 350 Kč denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020.
  6. Co mám dělat v případě, že mi neplatí zaměstnavatel?
    Zaměstnanec může na základě § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu/plat nebo náhradu mzdy/platu nebo jakoukoliv jejich část do 15 dní po uplynutí období splatnosti (např. výplatu za leden do 15. března). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. zpravidla za 2 měsíce).
  7. Kam se obrátit o pomoc v případě nedostatku finančních prostředků na živobytí?
    Lidé, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi, mohou požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Týká se to i rodičů dětí do 10 let, jež s nimi zůstanou doma na tzv. ošetřovném kvůli současné situaci kolem koronaviru. Pro účely dávky se posuzuje mimo jiné příjem všech osob ve společné domácnosti. Žádost o dávku musí být odůvodněná. Úřad práce ČR může dávku poskytnout klientovi, jehož sociální a majetkové poměry mu neumožňují překonat nepříznivou situaci.
  8. Jak postupovat v případě, že náboženské vyznání zakazuje nošení ochranných prostředků?
    Povinnost nosit prostředky ochrany dýchacích cest je stanovena pro všechny stejně s výjimkami uvedenými v Mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví.
  9. Co dělat v případě, že mám dítě starší 13 let a nevztahuje se na mě již ošetřovné?
    Pokud se jedná o dítě starší 10 let se specifickými potřebami, kdy je skutečně nezbytně nutné, aby o něj zaměstnanec pečoval, jedná se o nepojmenovanou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy musí bez dalšího omluvit na nezbytnou dobu absenci zaměstnance. Podle § 206 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec povinen překážku v práci prokázat zaměstnavateli. Zaměstnanec by tedy měl zaměstnavateli předložit „potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení“ a dále doporučujeme předložit ze strany zaměstnance zaměstnavateli „čestné prohlášení“, ve kterém zaměstnanec specifikuje nezbytnost osobní péče o dítě se specifickými potřebami, která nemůže být poskytnuta jinou osobou. Ošetřovné, ani náhrada mzdy/platu za dobu trvání překážky v práci v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, nicméně není vyloučeno, aby se zaměstnavatel odchýlil ve prospěch zaměstnance od zákona a právo na náhradu v určitém rozsahu přiznal nad rámec zákona.
  10. Týká se přiznání daní i podnikatelů, kteří platí přes datovou schránku?
    Ano, daňové přiznání lze podat do 18. 8. 2020, pokud bude s podáním současně zaplacena daň, nebude tento postup nijak sankcionován. Využijí-li poplatníci pro podání daňového přiznání k dani z příjmů tuto možnost, pak nemusí Finanční správě nic dokládat ani prokazovat a k odpuštění sankcí, které dle zákona vznikají, dochází generálním pardonem automaticky. Fakticky bude tedy všem daňovým poplatníkům (fyzickým osobám i podnikatelům) automaticky umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmu a uhradit tuto daň bez jakékoliv sankce později, a to bez nutnosti prokazovat důvody související s koronavirem. Hlavním cílem je zamezit na finančních úřadech, resp. na poštách koncentraci fyzických osob, které nemají povinnost činit podání daňového přiznání elektronicky. Toto plošné prominutí se týká všech poplatníků, bez ohledu na to, zda mají či nemají povinnost podat daňové přiznání elektronicky.
  11. Má rodič nárok na ošetřovné v případě docházky dítěte do soukromé školky?
    Čerpat ošetřovné člena rodiny (OČR) má právo i rodič dítěte, které navštěvuje soukromou mateřskou školu.
  12. Jak probíhá platba za zaměstnance, kterému není přidělena práce a musí zůstat doma?
    Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem.
  13. Lze propustit zaměstnance a po zlepšení situace opět zaměstnat?
    Zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takovéto „řešení“ se z pohledu zaměstnance nejeví výhodné. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti ANTIVIRUS bude zaměstnavatelům, kteří museli uzavřít svou provozovnu na základě nařízení vlády, platba uhrazena z 80 % státem. Je-li pracovní poměr ukončen dohodou, může se nezaměstnaná osoba evidovat na základě žádosti o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce. Ohledně způsobu podání této žádosti doporučujeme rovněž sledovat stránky www.uradprace.cz s aktuálními informacemi. Pokud jde o výši podpory v nezaměstnanosti, pak tato je v případě, že zaměstnanec ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, nižší, a to 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Jinak činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
  14. Pokud má některý zaměstnanec prokázaný koronavirus, půjde do karantény celé pracoviště, nebo třeba jenom jeho směna?
    Není nutno, aby celá firma musela jít do karantény. Doporučujeme nicméně konzultovat s krajskou hygienickou stanicí.
  15. Montážní technik pracující pro firmu, jejíž činnost nebyla v průběhu omezujících opatření nijak zasažena, dostal výplatní pásku, kde mu zaměstnavatel i přes to, že pracoval na plný úvazek a celý měsíc, vyúčtoval za měsíc březen 100 % mzdy po dobu 10 dnů a po zbývající březnové dny pouze 80 % mzdy. Je nějaká možnost jak situaci řešit a kam se obrátit?
    Mzda se podle § 109 odst. 1 zákoníku práce poskytuje za vykonanou práci. Mzda, tedy její výše a podmínky poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává smlouvou (pracovní, kolektivní či jinou), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo ji určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před započetím výkonu práce, za který má příslušet. Mzdu tedy nelze v žádném případě měnit se zpětnou účinností; zaměstnanci musí být vždy (dopředu) známy podmínky, za kterých bude práci vykonávat.
    V případě, že má zaměstnanec podezření na porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, lze se obrátit s podnětem na Státní úřad inspekce práce, resp. na podřízené oblastní inspektoráty práce. K provedení kontroly lze podat podnět, a to i prostřednictvím webového formuláře. Bližší informace k obsahu podnětu ke kontrole jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.
    Mezi oprávnění orgánů inspekce práce patří v souladu s ust. § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, i poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to bezúplatně. Poradenství je poskytováno v úředních hodinách, které se mohou u jednotlivých oblastních inspektorátů lišit.
    V současné době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 je osobní poskytování poradenství omezeno, nicméně od 20. 4. byly obnoveny úřední hodiny a poskytování poradenství je umožněno v sídle oblastních inspektorátů. Současně je možné se obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce telefonicky či emailem.
    Obecně pak lze uvést, že jestliže zaměstnanec odpracoval v měsíci březnu „pracoval na celý úvazek a celý měsíc“, navíc v oboru, jehož provoz nebyl v době nouzového stavu omezen, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout mzdu, a to v celém rozsahu  (viz ust. § 38 odst. 1 v návaznosti na ust. § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) za vykonanou práci.
  16. Zaměstnanec prodejny oblečení, která je zavřená, je doma a pobírá v rámci programu Antivirus 100 % náhrady mzdy a zaměstnavatel bude žádat o refundaci 80 %. Zaměstnanec si chce podat žádost o ošetřovné na dítě, kterému je 10 let a se kterým je zaměstnanec doma a hlídá ho. Má zaměstnanec nárok na ošetřovné?
    Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – je doma a stará se o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet, má-li zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který hradí zaměstnavateli část mezd pro zaměstnance. Nemůže tedy nastat souběh věcí, jsem doma z jednoho důvodu, buď pečuji o dítě, nebo jsem doma, protože jsem v karanténě/nebo je práce uzavřena usnesení vlády. O OČR se pak žádá s přiložením výkazu od zaměstnavatele, kde je uvedeno např: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).
  17. Slovenská pracovnice pro firmu v ČR je v povinné karanténě a doktorka ji vystavila neschopenku a přitom dostává plnou mzdu za home office od zaměstnavatele. Doktorka tvrdí, že nemocenská má přednost před plnou mzdou, zaměstnavatel opak. Jak by měla postupovat?
    Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (home office). Takovému zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat, a proto mu nenáleží za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu, případně od 15. dne jejího trvání nepřísluší výplata nemocenské. Pokud je zaměstnanec na neschopence, může zaměstnavatel požádat o Antivirus – režim A, zaměstnanec pak pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku, příspěvek zaměstnavatelům ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.
  18. Mají zaměstnanci ZUŠ právo nenastoupit do práce, když odbory se hájí tím, že dle zákoníku práce nemají podmínky, které by zajistili bezpečnost na pracovišti? Odbory tvrdí, že ve školství je zvýšené riziko přenosu nákazy.
    Rozvolňování ve školství je navrženo tak, aby představovalo co nejmenší riziko jak pro žáky, tak pro pedagogický sbor. V tomto případě záleží na ZUŠ, protože za BOZP vždy odpovídá zaměstnavatel a při nezajištění podmínek BOZP se on vystavuje možnému postihu. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob (nutno posuzovat adekvátnost, důvodnost a bezprostřednost odmítnutí, aby bylo v souladu se zákonem).
  19. Provozovatel nákupního centra uzavřel v rámci prostoru užívání sprch pro zaměstnance, ti však žádají jejich otevření, neboť se nejedná o sportoviště. Je možno používat zázemí včetně sprch pouze pro zaměstnance obchodu?
    Ano, pokud se jedná o sprchy pro zaměstnance, je možné je používat. Zákaz využívání sprch je pouze v prostorách pro širokou veřejnost, tedy na sportovištích. Zaměstnavatel je však povinen zajistit bezpečné pracovní podmínky. Jelikož jsou sprchy pro větší množství osob z epidemiologického hlediska vysoce nebezpečné, pak považujeme jednání zaměstnavatele za odůvodnitelné.
  20. Rodiče z příhraničí mají školky a lékaře v Německu, čekají na otevření hranice. Když nemohou děti převážet, mají všechny ty rodiny nárok na ošetřovné, když jejich děti chodí do MŠ v Německu, které se nyní otevírají?
    Podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů („ZNP“) platí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let (podle § 3 odst. 2 zákona č. 133/2020 Sb. mladší 13 let), protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.
    Uzavření zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, z nařízení příslušného orgánu ze zákonem stanovených důvodů v sobě ovšem obsahuje implicitní předpoklad, že tato škola či zařízení by byly, nebýt tohoto uzavření, pro rodiče fyzicky přístupné, tj. že dítě by jinak mohlo do školy či zařízení docházet. Uzavřením státních hranic došlo v popsaném případě ke stavu, kdy byla dítěti rozhodnutím příslušného orgánu fakticky znemožněna návštěva zařízení, v jehož péči jinak je, či školy, jejímž je žákem. Z hlediska rodiče dítěte je zde tedy situace fakticky stejná, jako by byly uzavřeny přímo tato škola či toto zařízení. Proto i v takovýchto případech je možno ošetřovné poskytnout.
  21. Pokud mateřská škola obnoví svůj provoz během měsíce května, zaniká všem rodičům (i těm, jejichž děti do MŠ nenastoupí), automaticky právo na ošetřovné na děti vyplácené MPSV? Nebo pro mateřskou školu platí stejné opatření jako pro základní školu, tzn., že pokud dítě nenastoupí k předškolnímu vzdělávání z důvodu toho, že spadá do rizikové skupiny stanovené Ministerstvem zdravotnictví, zůstává rodiči stále nárok na ošetřovné?
    Nárok na ošetřovné má i takový rodič, který své dítě do školského zařízení neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu.
  22. Firma v potravinářství nabrala během nouzového stavu nové zaměstnance, kteří využili pouze čestné prohlášení místo zdravotního průkazu. Do kdy je potřeba vyřídit pro nové zaměstnance zdravotní průkaz?
    Mimořádné opatření nestanovuje termín vyřízení zdravotního průkazu, nicméně předpokládá se doložení zdravotního průkazu v co nejkratším termínu.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

6.   Cestování

  • Pravidla pro vstup osob na území České republiky dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví (od 20. července 2020, 0:00)
  • Aktuálně mohou přijet například sezónní zaměstnanci, držitelé dlouhodobých víz za účelem převzetí povolení k pobytu, klíčoví a vědečtí pracovníci a manželé a nezletilé děti cizinců s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR. Od 26. května mohou občané EU a cizinci s přiznaným postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v jiném členském státě EU přijet na 72 hodin nejen za účelem výkonu ekonomické činnosti, ale také na návštěvu osoby, ke které mají prokazatelnou rodinnou vazbu včetně trvalého partnerského vztahu. Možnost přicestovat platí také pro pracovníky do potravinářské výroby, kterým bylo vydáno vízum s počátkem platnosti od 11. května 2020. Od 27. května je možné vycestovat na dobu 48 hodin do Maďarska, a to bez nutnosti absolvovat test na přítomnost koronaviru.

Od 15. června je možno cestovat do zemí EU/ESVO. Ty jsou rozděleny do tří kategorií v rámci „semaforu“, který reflektuje aktuální epidemiologickou situaci v jednotlivých státech. Postupně jsou do tohoto režimu zařazovány i další státy mimo EU /ESVO.

Zelené státydo těchto zemí a z nich nemusí být proveden test ani povinnost podstupovat karanténu.

Oranžové státyzde pro občany ČR není žádné omezení, pro občany těchto států je nutné mít negativní test, příp. absolvovat karanténu při příjezdu do ČR.

Červené státyplatí povinnost mít negativní test, příp. absolvovat karanténu jak pro občany ČR, tak pro občany daného státu.

Aktuální „semafor“ (mapa + jmenovitý seznam zemí) je dostupný na webu Ministerstva zdravotnictví.

  • E-mailová linka pro dotazy související s cestováním za nouzového stavu: cestovani.covid19@mvcr.cz.
  • Žádosti o individuální výjimky a dotazy na cesty plánované po ukončení nouzového stavu (vyhlášen do 17. května 2020) nejsou zodpovídány. Informace k možnostem cestování z/do ČR jsou k nalezení také na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
  • Dle usnesení vlády č. 127/2020 Sb. bylo u zahraničních pracovníků automaticky prodlouženo povolení k zaměstnání, víz k pobytu, a to do 16. září 2020.
  • Na všechny osoby vstupující na území ČR platí veškerá další platná mimořádná a krizová opatření přijatá Vládou ČR v souvislosti s epidemií covid-19.
  • Jako na občany EU se pohlíží i na občany Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska, Islandu a Velké Británie.
  • Lékařským potvrzením o absolvování testu se rozumí doklad vydaný lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví potvrzující, že byl proveden test RT-PCR na přítomnost SARS-CoV-2 s negativním výsledkem; stáří testu nesmí být více než 4 dny; test si zajišťuje osoba na vlastní náklady. Potvrzení o absolvování testu se vypisuje na formulář, který je ke stažení na webových stránkách MV, nebo se předkládá potvrzení od lékaře, které obsahuje veškeré náležitosti uvedené na formuláři. V konkrétních uvedených případech lze absolvovat PCR test i na území a potvrzení o jeho absolvování předložit do 72 hodin od vstupu na území ČR místně příslušné krajské hygienické stanici.
  • Přísnějším zákazem volného pohybu po území ČR se rozumí omezení pohybu s výjimkou cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, k zajištění péče o děti, k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot, cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, cest zpět do místa svého bydliště, pohřbů, a to do doby předložení výsledku PCR testu příslušné krajské hygienické stanici nebo po dobu trvání nezbytného karanténního opatření nebo po dobu 14 dnů od vstupu na území ČR.
  • Zákazem volného pohybu po území ČR se rozumí omezení pohybu dle přísnějšího zákazu volného pohybu s další výjimkou ze zákazu vztahující se na cesty do zaměstnání a pohyb v rámci výkonu zaměstnání a cesty k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, včetně cesty do vzdělávacích institucí a pohybu v rámci výkonu této činnosti. Tato výjimka platí pouze pro občany ČR a občany EU, nikoli pro občany třetích zemí.
  • Nezbytným karanténním opatřením se rozumí zejména karanténa podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochranně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů., nebo jiný způsob omezení pohybu dle určení hygienické stanice. Nezbytné karanténní opatření uděluje krajská hygienická stanice (KHS) příslušná podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu a to na základě telefonického oznámení bezprostředně po vstupu na území ČR.
  1. Pokud se vrátí rodinní příslušníci ze zahraničí, musí jít do karantény i jejich rodinní příslušníci, se kterými jsou na území ČR v jedné domácnosti?
    Ne. Pokud možno si vyčleňte samostatný pokoj a od ostatních členů rodiny se izolujte. A opět pro vás i ostatní členy domácnosti platí zvýšená hygienická pravidla pro všechny členy domácnosti a používání ochranných pomůcek. Zároveň je třeba udržovat bezpečnou vzdálenost a zamezit fyzickému kontaktu.
  2. Je nějak regulován nebo omezen dovoz zdravotnických prostředků do ČR?
    Aby se vyřešil nedostatek OOP a zdravotnických prostředků potřebných v souvislosti se šířením koronavirové nákazy COVID-19, pokud jsou OOP a zdravotnické prostředky bez označení CE určeny ke vstupu na trh EU, měly by příslušné orgány dozoru nad trhem dané výrobky vyhodnotit, a pokud se zjistí, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příslušných právních předpisech, měly by uvedené orgány přijmout opatření umožňující uvedení takových OOP a zdravotnických prostředků na trh Unie po omezenou dobu nebo po dobu, během níž oznámený subjekt provádí postup posuzování shody.
    Více informací lze nalézt na následujících internetových stránkách Celní správy: https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
  3. Jak postupovat v případě dovozu zdravotnických prostředků (roušek) do ČR roušky přes Německo, případně na koho se obrátit?
    Některé země EU začaly uplatňovat zákaz „vývozu“ ochranných osobních pomůcek (ochranné brýle, obličejové štíty, roušky, respirátory třídy FFP2 a FFP3, ochranné oděvy a obleky, ochranné rukavice kategorie III) do jiných států EU, které jsou zásadní pro zabránění šíření koronaviru.
    Pokud budete dovážet takovéto zboží ze zemí mimo EU a zboží je převáženo přes jiný členský stát EU, doporučujeme nechat si ve státě EU propustit zboží do režimu tranzitu a finální celní řízení (propuštění do volného oběhu) provést až v České republice.
    Z celního hlediska sice existuje možnost propustit zboží do volného oběhu v jakékoli zemi EU, přes kterou je zboží dopravováno, nicméně pak bude muset tato země uplatnit zákaz přepravy („vývozu“) ze svého území. V takovém případě se tedy vystavíte nebezpečí, že příslušné celní orgány již nedovolí převoz tohoto zboží do České republiky. Z tohoto důvodu doporučujeme, jak je uvedeno výše, zboží propustit do režimu tranzitu. Objevily se rovněž obavy, že Celní správa ČR bude zmíněné zboží při „dovozu“ zajišťovat a nebude je propouštět. K této záležitosti naleznete více informací na stránce https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx.
    WCO zpracovala seznam států a jejich dočasných národních opatření ve vývozu a v dovozu osobních ochranných prostředků, zdravotnického či lékařského materiálu souvisejících s pandemií COVID-19.
    – Export – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/list-of-countries-coronavirus.aspx
    – Import – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/temporary-import-support-measures-adopted-by-members.aspx
  4. Je zapotřebí nějaká povolenka, dovozní licence na nákup z Číny a následný prodej ochranných obleků a zdravotnického materiálu související s koronavirem na území ČR a ostatních evropských zemí, potažmo celého světa?
    Ano, dovozní licence je potřeba, více viz stránky Celní správy ČR. Náležitosti týkající se nákupu, nabídky, poptávky zdravotnických potřeb směřovat na CzechInvest, na e-mail: healtechsupport@czechinvest.org.
  5. CK – zájezd o 10 lidech, který se měl uskutečnit v červnu, přičemž část osob je v rizikové skupině 65+. Zaplatili si rezervaci, teď se jim ozvala cestovní kancelář, že voucher jim vystaví pouze po doplacení zálohy, a to na příští rok, a že pokud nezaplatí, tak je dá k soudu. Vzhledem k tomu, že část osob je v rizikové skupině, chtěli by spíše vrátit peníze. Jak mají postupovat?
    Zejména záleží na tom, kdo je uveden jako objednatel/zákazník celého zájezdu v cestovní smlouvě. Pokud je objednatelem chráněná osoba – v tomto případě osoba 65+, pak by CK dle zákona č. 185/2020 Sb. (tzv. „Lex Voucher“) měla vrátit peníze.
    Smlouva o zájezdu bývá často uzavřena ve prospěch více zákazníků. V tomto případě jeden zákazník (objednatel) vystupuje zpravidla jako smluvní strana, přičemž smlouvu o zájezdu uzavírá také ve prospěch dalších osob (spolucestujících), které na jejím základě mají právo čerpat služby cestovního ruchu. Ochranná doba tedy má účinky jen vůči tomu zákazníkovi, kterému vznikl nárok na vrácení plateb za zájezd. Tímto zákazníkem je zpravidla ten zákazník, který je stranou smlouvy o zájezdu a za zájezd uhradil jeho cenu. Pokud takový zákazník spadá do jedné ze zvláště chráněných skupin, může poukaz odmítnout jako celek a cestovní kancelář by mu měla celou finanční částku, na níž by měl jinak právo, vyplatit bez zbytečného odkladu v penězích.
    Cestovní kanceláře jsou povinny s odbornou péčí sledovat vývoj toho, zda a jak jsou zaváděny a naopak uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých nabízených destinací.
    Požadavek na doplacení plné ceny zájezdu při vědomí, že zájezd nebude možné uskutečnit, je podle názoru ministerstva nejen jednáním v rozporu s dobrými mravy, ale mohl by být klasifikován jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele, tím spíše v případě, že cestovní kancelář požaduje doplatek zájezdu od zákazníka, který má právo ochrannou dobu odmítnout a cestovní kancelář již předem informoval, že tohoto práva využije.
    V souvislosti s nabytím účinnosti Lex Voucher byla připravena pro cestovní kanceláře a profesní asociace metodická informace, ve které na výše uvedenou skutečnost MMR výslovně upozorňuje (bod č. 4). Nejen tato metodická informace, ale i další dokumenty, které zákazníkům pomohou se v současné situaci orientovat, je také dostupná webu MMR. Vzhledem k tomu, že shora uvedená metodická informace již byla rozeslána všem zainteresovaným subjektům, doporučujeme se v uvedené věci na cestovní kancelář opakovaně obrátit.
  6. Kde jsou odběrová místa a jaký je povolovací postup pro jejich otevření?
    Seznam odběrových míst má v gesci Ministerstvo zdravotnictví. Povolení laboratořím pak uděluje Státní zdravotní ústav. Přehled testujících laboratoří. Vznik nových odběrových míst se aktuálně neplánuje.
  7. Jaké jsou podmínky programu Covid – LÁZNĚ?
    Program aktuálně připravuje MMR. Poukaz se bude vztahovat na pobyty zakoupené a realizované od 1.7. – 31. 12. 2020 v českých lázních. Jedinou podmínkou je strávit v lázeňském zařízení minimálně šest nocí a absolvovat alespoň pět procedur. Zájemci od 1. 7. naleznou voucher na webu Kudyznudy.cz. Zákazník navštíví příslušné webové stránky a vygeneruje si slevový voucher. Ten bude odeslán na jeho e-mail. Poté jej vytiskne, případně jej ponechá uschovaný v e-mailové schránce. Zákazník kontaktuje vybrané lázně a zarezervuje si pobyt. Druhou možností je vytisknutí voucheru přímo na místě v lázních. Sleva je 4 000,- Kč na dospělou osobu, která má trvalý pobyt v ČR a je součástí našeho systému zdravotního pojištění.
  8. Jaké jsou podmínky stornování zájezdů?
    Od 24. dubna je účinný zák. č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu. Aplikuje se na zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020.
  • Ochranná doba
    • Zákon stanoví ochranou dobu, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem za zájezd, dojde-li k odstoupení od smlouvy o tomto zájezdu.
    • Ochranná doba se počítá ode dne doručení poukazu na zájezd zákazníkovi do 31. srpna 2021.
    • Je stanovena výjimka pro zdravotně postižené, nezaměstnané v evidenci ÚP, osoby těhotné, čerpající MD/RD, osoby starší 65 let, rodiče samoživitele pečující o nezaopatřené dítě, zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce, školy a školská zařízení
    • U těchto osob ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd.
  • Poukaz na zájezd
    • Pokud chce pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem. Poukaz na zájezd je platný do 31. srpna 2021.
    • Pořadatel předá zákazníkovi poukaz na zájezd v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz na zájezd zákazníkovi předat, jestliže byla původní smlouva o zájezdu uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas.
    • Poukaz musí být zajištěn stejně jako klasická dovolená pro případ úpadku pořadatele zájezdu.
    • Zákazníci, kteří jsou součástí výše uvedených výjimek, můžou poukaz odmítnout a současně pořadateli vrátit dříve vydaný poukaz na zájezd.
  • Náhradní zájezd
    • Po dobu trvání ochranné doby na žádost zákazníka pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní zájezd stejné nebo vyšší jakosti.
    • Je-li navrhovaný náhradní zájezd stejné jakosti, nesmí pořadatel požadovat od zákazníka nad rámec poukazu na zájezd doplacení případného rozdílu v ceně oproti původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd vyšší jakosti, je zákazník povinen zaplatit rozdíl v ceně jen tehdy, jestliže pořadatel zákazníkovi nabídl současně také zájezd stejné jakosti a zákazník této nabídky nevyužil.
  • Konec ochranné doby
    • Ochranná doba končí, jestliže pořadatel nenabídl zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o nabídku náhradního zájezdu.
    • Peněžitý dluh pořadatele, jehož plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněný využitím poukazu na zájezd k úhradě ceny náhradního zájezdu, která není nižší než peněžní částka odpovídající hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem za původní zájezd.
    • Pokud zákazník nepožádá pořadatele o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatele k uzavření smlouvy o zájezdu, vrátí pořadatel zákazníkovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby, tzn. do 14. září 2021.
  • Odstupné (mimo výše uvedený režim, v případě, že má zákazník např. sociální a finanční potíže, nebo obavy cestovat)
    • Pokud zákazník od smlouvy odstoupil na základě standardního režimu (§ 2533 občanského zákoníku) a zaplatil odstupné (storno poplatky), může pořadatele do 3 měsíců zažádat o poukaz na zájezd v hodnotě min. 10 % zaplaceného odstupného. Poukaz na zájezd bude moci zákazník využít k úplné nebo částečné úhradě ceny náhradního zájezdu. Takový poukaz vydá pořadatel do 14 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o vydání poukazu na zájezd.
    • Takový poukaz má platnost min. 12 měsíců od svého vydání.
    • Na takový poukaz se neuplatní ustanovení o ochranné době a poukazu na zájezd s výjimkou povinnosti pořadatele vydat zákazníkovi poukaz na zájezd v listinné/elektronické podobě a tento poukaz zajistit pro případ úpadku pořadatele.
  • Práva spotřebitelů
    • Informační materiál týkající se práv spotřebitelů v oblasti zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu v době koronaviru shrnuje web České obchodní inspekce.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

7.   Stravování

  1. Zahrádka s obsluhou – jsou nějak omezeny otevírací hodiny? Mají využívat své standardní nádobí, nebo dále jen kelímky a jednorázové nádobí?
    Otevírací doba venkovních zahrádek je omezena vyhláškou obce, respektive mimořádným opatřením platným pro daný okres. Nebyl stanoven zákaz používání standardního (skleněného, porcelánového, keramického apod.) nádobí.
  2. Restaurace v Praze každoročně provozuje předzahrádku, za kterou pravidelně odvádí poplatky. Budou letos odpuštěny? Pokud ano, musí restaurace absolvovat standardní povolovací procedury? Mění se něco i pro stánkový prodej či farmářské trhy?
    Žádné podobné centrální opatření přijato nebylo, je to na rozhodnutí konkrétních orgánů, zejména místních samospráv, které doporučujeme kontaktovat. V případě hl. m. Prahy však došlo k přijetí usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 16/1 ze dne 16. 4. 2020, díky kterému se, s ohledem na vyhlášení nouzového stavu a následných přijatých karanténních opatření, automaticky odečítá místní poplatek za užívání veřejného prostranství za umístění restauračních předzahrádek za období od 14. 3. 2020 do 31. 12. 2020 a krom toho také nájemné, a to za období od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Povolovací procedury pro umístění předzahrádek musí restaurace absolvovat standardním způsobem.
    Uvedeným usnesením se současně plošně promíjí místní poplatek za užívání veřejného prostranství umístěním dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb (jedná se např. o posezení před restaurací, stánkový prodej, nebo trhy) z důvodu mimořádné události. Je tedy odpuštěn poplatek dle §2, odst. 1, písm. c) vyhlášky hl. m. Prahy č. 5/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění pozdějších předpisů, a to za období od 14. 3. 2020 do 31. 12. 2020. V tomto případě bude rovněž odečteno nájemné, avšak na základě žádosti jednotlivých nájemců s odkazem na snížení sazby místního poplatku na 0,- Kč.
    Již otevřená restaurace či hospoda s předzahrádkou tedy nově do konce roku nemusí hradit poplatky spojené s provozem předzahrádky. Rozhodne-li se dále restaurace či hospoda otevřít předzahrádku, kterou dosud neměla, a standardním způsobem podstoupí předepsanou proceduru hl. m. Prahy, pak poplatky spojené s jejím provozem do konce roku nemusí hradit.
  3. Jaká hygienická opatření musí přijmout kavárna s dětským koutkem, která je mimo OC?
    Uplatní se pravidla stanovená pro vnitřní prostory provozovatelů stravovacích služeb. Prostory, kde si děti hrají, by měly být pravidelně dezinfikovány, uplatní se tedy obdobné podmínky, které jsou stanoveny pro vnitřní sportoviště.
  4. Je možno mít v restauraci připravené prostřené stoly s příbory a skleničkami na stole, a to po předchozí dezinfekci po každém klientovi?
    Pokud je režim restaurace nastaven tak, že s příbory na stole manipulují jen ti hosté, kteří u něj aktuálně sedí (tzn. že příbory nejsou např. ve společné nádobě, ze které si příbory mohou vzít i následující hosté), je možné mít stoly prostřeny ještě před příchodem hosta.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

8.   Ostatní

  1. Soukromá školka pod 30 dětí? Kdo jim může nařídit zavřít?
    Dle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, dle které se řídí i soukromé MŠ, lze provoz mateřské školy ze závažných důvodů a po projednání se zřizovatelem omezit nebo přerušit i v jiném období než jsou letní měsíce červenec a srpen. Za závažné důvody se považují organizační či technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání. Informaci o omezení nebo přerušení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole neprodleně poté, co o omezení nebo přerušení provozu rozhodne.
  2. Jaká jsou hygienická pravidla pro konání mimoškolních kurzů jako školení apod.? Aplikují se na ně podmínky pro kina, nebo podmínky pro restaurace?
    Hygienická pravidla pro kurzy a školení mimo vzdělávací instituce upravené opatřeními aplikovatelnými na školská zařízení nebyla zvláště stanovena, tudíž se na ně aplikují obecná hygienická pravidla. Doporučujeme rovněž v místnosti umístit hygienické prostředky a účastníky informovat o obecných hygienických podmínkách platných pro všechny provozovny.
  3. Je nutné oděvy po vyzkoušení osobou v kabince uložit do karantény, jak je nařízeno pro zboží reklamované?
    Mimořádné opatření MZ neuvádí povinnost uložit oblečení do karantény po každém jednotlivém vyzkoušení v kabince. Tato povinnost je stanovena pouze pro reklamace/vrácení zboží zákazníkem.
  4. Jak postupovat v případě, kdy si nemůžu vyzvednout důchod?
    Zavolat na danou poštu a domluvit se na předání v souladu s pravidly uvedenými na stránce České pošty (https://www.ceskaposta.cz/omezeni-vnitrostatnich-sluzeb).
  5. Jak funguje odkládání splátek úvěrů?
    Zákon se vztahuje na spotřebitele i podnikatele, kteří úvěr sjednali a čerpali před 26. 3. 2020. Týká se úvěrů zajištěných nemovitostí, poskytnutých stavební spořitelnou a určených k nabytí nemovitosti, výstavbě nemovitosti, úhradě převodu družstevního podílu v družstvu, nabytí účasti na právnické osobě k získání práva užívání bytu/domu, změně stavby nebo jejímu připojení k veřejným sítím, úhradě nákladů spojených se získáním nebo splacení úvěru k výše uvedeným účelům. Zákon stanoví ochranou dobu, která trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu. Ochranná doba, v které dlužník nemusí splácet úvěr a o kterou se prodlužuje délka zajištění úvěru, trvá 6, nebo 3 měsíce, přičemž standardně se bude nastavovat do 31. října, ale pokud dlužník uvede, že ji chce jen do 31. července, bude se na něj vztahovat tato kratší ochranná doba. Věřiteli vzniká právo na úrok, který se v případě fyzických osob dále neúročí a platí se až po splacení jistiny a dříve sjednaných úroků (tj. vše splatí a nakonec doplatí tento úrok, nesjednají-li si jinak). V případě právnických osob se úrok platí v průběhu ochranné doby. Úvěrové moratorium se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Otázky týkající se spotřebitelských úvěrů je nutné směřovat na Finanční správu.
  6. Lze v rámci odkladu splátek požádat i o odklad splátek operativního leasingu, nebo se vztahuje jen na spotřebitelské úvěry, půjčky a hypotéky?
    Odložit splátky operativního leasingu nelze. Zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií covid-19 se nepoužije mj. na nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby.
  7. OSVČ se s bankou snažila vyjednat pozastavené splátek úvěru. Splátky jí byly pozastaveny na 3 měsíce s tím, že od měsíce dalšího OSVČ vzrostly úroky do roku 2027. Nejedná se o neférové jednání banky?
    Banky jsou podmínkami moratoria vázány až od doby účinnosti zákona. Pokud tedy žadatel požádal o pozastavení splátek před účinností zákona, nejedná se o odložení splátek podle moratoria. Detaily o moratoriu na webu MF ČR.
  8. Je možné konat valné hromady nebo členské schůze obchodních korporací, kde se sejde větší počet lidí?
    Ano, je to možné do max. počtu 500 zúčastněných osob . To stejné platí např. pro spolky a jiné subjekty.
  9. Smí zákazníci zlatnictví zkoušet zboží, pokud obsluha po každém vyzkoušení zboží desinfikuje ultrazvukem?
    Žádná omezení na zkoušení šperků vydána nebyla, takže je zcela na uvážení provozovatele, jaký postup zvolí. Doporučuje se dezinfekce rukou zákazníka i obsluhy, vhodná je i dezinfekce zboží, neboť se virus na kovech drží poměrně dlouhou dobu.
  10. Je prodej Anticovidu omezen dobou nouzového stavu, tj. po 17. květnu se nesmí prodávat?
    Výroba Anticovidu byla ukončena na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ke 30. dubnu 2020 s možností doprodat vyrobenou dezinfekci do 15. května 2020. Po vyhodnocení došlých podnětů a dalších souvisejících informací se termín – po dohodě resortu zdravotnictví s resortem průmyslu a obchodu – prodloužil do 15. srpna 2020.
  11. Jaké jsou hygienické podmínky provozu dětských heren?
    Pro dětské herny nejsou stanoveny konkrétní podmínky provozu. Je nutné nosit ochranné prostředky nosu a úst, k dispozici musí být nádoba na dezinfekci rukou, musí být dodržovány dostatečné rozestupy mezi dětmi. Nesmí však být součástí obchodního centra.
  12. Jaké jsou podmínky stornování vstupenek na kulturní akce?
    Podmínky stanoví zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí. Aplikuje se na kulturní festivaly, přehlídky a obdobné kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 31. října 2020.
    Ochranná doba
    –– Zákon stanoví ochrannou dobu, o kterou se odkládá povinnost pořadatele kulturní akce k vrácení uhrazeného vstupného za kulturní akci, které bylo uhrazeno před nabytím účinnosti zákona.
    –– Ochranná doba se počítá ode dne oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. října 2021, neskončí-li podle zákona dříve.
    –– Je stanovena výjimka pro zdravotně postižené, nezaměstnané v evidenci ÚP, osoby těhotné, čerpající MD/RD, osoby starší 65 let, rodiče samoživitele pečující o nezaopatřené dítě. U těchto osob ochranná doba končí, pokud takový zákazník požádá pořadatele o vrácení vstupného.
    Poukaz na kulturní akci
    –– Zákazník může do 31. března 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci, přičemž pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného.
    –– Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby, tj. do 31. října 2021.
    –– Pořadatel vydá zákazníkovi poukaz v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz zákazníkovi vydat, jestliže byla původní smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas.
    –– Po dobu trvání ochranné doby pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě.
    Konec ochranné doby
    –– Nevydá-li pořadatel zákazníkovi poukaz do 1 měsíce od jeho žádosti.
    –– Nenabídne-li pořadatel zákazníkovi do 6 měsíců od vydání poukazu náhradní kulturní akci s termínem konání do 31. října 2021.
    –– Pokud zákazník poukaz v ochranné době nevyužije a požádá o to, má pořadatel povinnost vrátit mu veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby, tzn. do 14. listopadu 2021.
  13. Týká se ochrana proti výpovědi z důvodu neplacení nájmu rovněž nájmu za pozemek, na kterém nájemce podniká?
    Ano, zák. č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání se použije také na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání.
  14. Jaká jsou pravidla pro odložení plateb za nájemné?
  • Odložení nájmu/pachtu prostor sloužících k podnikání:
    • Pronajímatel nemůže v ochranné době (období od 27. dubna 2020 do konce roku 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
      a) v rozhodné době (období od 12. března do skončení MO při pandemii, max. do 30. června) a
      b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti
    • Nájemce pronajímateli do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného, doloží listiny osvědčující splnění podmínek podle písm. b).
    • Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle písm. b), ne dříve než skončí nouzový stav, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm požadovat, aby neplacení nájmu snášel.
    • Neuhradí-li nájemce do konce roku všechny pohledávky na nájemném, má pronajímatel právo vypovědět nájem, výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí.
    • Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu.
    • Pronajímatel však i nadále může ukončit nájem z jiných důvodů.
  • Odložení nájmu prostor sloužících k bydlení
    • Pronajímatel nemůže v ochranné době (období od 27. dubna 2020 do konce roku 2020) nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
      a) v rozhodné době (období od 12. března do skončení MO při pandemii, max. do 31. července) a
      b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného
    • Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu doloží okolnosti prodlení podle písm. b), potvrzením od příslušného ÚP ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, které budou dostupné u ÚP.
    • Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle písm. b), ne dříve než skončí nouzový stav, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm požadovat, aby neplacení nájmu snášel, pokud by např. v jeho důsledku neměl peníze na výživu vlastní či výživu jiné osoby.
    • Neuhradí-li nájemce do konce roku všechny pohledávky na nájemném, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.
    • Pronajímatel však i nadále může ukončit nájem z jiných důvodů.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!
Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Zpět na začátek

Rychlý odkaz sem: BusinessInfo.cz/faq

Metodika výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2
a obchodních center do 5000 m

Co je prodejní plochou?
Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

  • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
  • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
  • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory!

Provozovna maloobchodního prodeje
Dle krizového opatření vlády je umožněno prodejní plochu provozovny, která je i větší než 2500 m2, zmenšit na požadovanou velikost vytýčením (postačují např. ohraničovací (bezpečnostní) pásky), s výjimkou provozoven umístěných v nákupních centrech s prodejní plochou nad 5000 m2, nedisponují-li samostatným vchodem z venkovních prostor.

Plocha obchodního centra
Neuplatní se možnost umělého zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Ani do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Uzavřením části obchodního centra nad 5000 m2 sice provozovatel zmenší prodejní plochu z celkové výměry obchodního centra pod 5000 m2, ale zároveň tímto obchází přijaté výjimky pro uvolnění provozu maloobchodního prodeje po 27. dubnu. Obdobně tomu je v případě, kdy by disponovalo první patro např. 4 zvláštními vchody a po vstupu do každého z vchodů by dále bylo umožněno navštívit pouze jednu určenou provozovnu maloobchodního prodeje, která dosud nebyla explicitní výjimkou ze zákazu.

Provozovny v obchodním centru s prodejní plochou nad 5000 m2 tak nemají umožněno otevřít, i kdyby jejich prodejní plocha byla menší než 2500 m2, s výjimkou provozoven se samostatným vchodem zvenčí a dále např. obchodů s potravinami, lékáren a dalších maloobchodních prodejen dříve explicitně otevřených, které mohou být otevřeny i v obchodních centrech s prodejní plochou nad 5000 m2 bez ohledu na výměru prodejní plochy.

Zpět na začátek

Upozornění pro ostatní média přebírající informace z této stránky!

Upozorněte prosím své čtenáře, že Vámi převzatý obsah je platný JEN k určitému datu a času. Aktuální znění je k dispozici vždy na této stránce!
Adresa na tento dokument je: www.businessinfo.cz/faq.

  • Nové dotazy jsou průběžně doplňovány.
  • Odpovědi jsou také upravovány podle nových nařízení Vlády ČR či Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Dále dochází ke zpřesňování některých odpovědí. Vzhledem k unikátnosti situace nelze předem předjímat všehny možné kombinace podnikatelských situací a problémů.

Děkujeme za pochopení a spolupráci, redakce BusinesInfo.cz

Pravidelné novinky e-mailem