Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů ohledně podpůrných programů a opatření proti šíření koronaviru

(Aktualizováno 7. 6. 2021) Odpovědi odborných pracovníků ministerstva průmyslu a obchodu, agentur CzechTrade, CzechInvest a dalších organizací na dotazy podnikatelů položených prostřednictvím speciální informační linky ohledně podpůrných programů COVID Nájemné, Ošetřovné a další.

Jak na to?

  • V dokumentu lze vyhledávat pomocí klávesové zkratky Ctrl+F a do políčka zadat klíčové slovo, které hledáte, např. „restaurace“, „papírnictví“ a pod. Doporučujeme zkoušet více variant, např. zadávat kořeny slov („kadeř“ ze slova „kladeřnictví“), protože skloňování slov vyhledávání komplikuje.
  • Pokud odpověď na vaši otázku nenajdete, využijte prosím informační linky 1212.

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!

Další info: www.businessinfo.cz/koronavirus

Celorepublikové bezplatné informační linky

Informační linka ke koronaviru

1221

  • pracovní dny od 8 do 19 hodin
  • víkendy 9 až 16:30 hodin

Operátoři této linky Vám dají odpovědi na otázky z těchto oblastí:

  1. Registrace a rezervace k očkování proti COVID19
  2. Informace o očkování
  3. Izolace a karanténa
  4. Rizikový kontakt
  5. Výsledky mých testů
  6. Rezervace na antigenní/PCR testování
  7. Aktuálně platná mimořádná opatření (vč. informací o zákazu volného pohybu osob, omezení hromadných akcí, pohybu a pobytu v přírodě, organizaci svateb a pohřbů, právu pokojného shromažďování a hygienické doporučení zaměstnavatelům)

Speciální linka pro firmy a OSVČ

1212

  • pracovní dny od 8 do 16 hodin

Operátoři této linky Vám dají odpovědi na otázky z těchto oblastí:

  1. „Ošetřovné“ pro OSVČ
  2. COVID – Nájemné
  3. Programy COVID v gesci ČMZRB
  4. COVID – Kultura
  5. Testování ve firmách
  6. COVID Veletrhy/Kongresy
  7. COVID 2021
  8. COVID Nepokryté náklady
  9. Ostatní informace pro podnikatele

COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR

Informace k aktuálním omezením

Archiv zákazů a omezení k jednotlivým datům

Aktuální omezení platné od 8. června

Omezený provoz za podmínek

Provozovny stravovacích služeb, hudební, taneční, herní a poddobné kluby, herny, kasinaMaloobchodní prodejny zboží a služeb a knihovnyNákupní centra s více jak 5 000 m2Tržiště, tržnice a mobilní provozovnyKrátkodobé a rekreační ubytovací službyLázně, rehabilitaceVnitřní sportoviště (tělocvičny, kurty, taneční studia, posilovny, fitness) Koupaliště umělá (plavecké bazény) wellness, sauny, solné jeskyněZOO, botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky, veletrhyZájmová činnost dětí (6 až 18 let), dětské skupinyKoncerty, divadla, hudba, film, sportovní utkání, kongresy, vzdělávání a zkouškyVeřejné nebo soukromé akce, spolkové akce, sportovní, slavnosti, poutěVolby orgánů právnických osob

Podmínky a další informace

Omezení provozu a podmínky

Provozovny stravovacích služeb, hudební, taneční, herní a podobné společenské kluby a diskotéky, herny a kasina

Za podmínek:

  • zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu
  • u jednoho stolu sedí nejvýše 4 osoby, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že mezi skupinami nejvýše 4 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru
  • provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech provozovny míst k sezení pro osoby
  • provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny
  • při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů a madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch
  • umožňuje se provozovat bufet jako samoobslužný pouze s nabídkou balených jednoporcových k přímé konzumaci určených potravin a pokrmů nebo jako bufet s obsluhou; tato podmínka se nevztahuje na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních a školní stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání)
  • produkce živé hudby a tanec nejsou umožněny, s výjimkou oslavy svatby, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a hostiny po pohřbu
  • provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo vzduchotechnika) bez recirkulace vzduchu
  • provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu, podle níže uvedeného bodu u vstupu a v provozovně
  • zákazník nesmí vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, vykazuje-li klinické příznaky onemocnění covid-19 a není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost

zpět na přehled

Maloobchodní prodejny zboží a služeb a provozovny těchto služeb, s výjimkou provozů zařizujících nebo poskytujících služby osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb. a vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a knihovny

Za podmínek:

  • v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka,
  • aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti,
  • zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu,
  • umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
  • zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně,
  • zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu,
  • jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh,
  • v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu

Další podmínky pro provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a provozování živností, při nichž je porušována integrita kůže:

  • osoba poskytující službu ji v jeden čas poskytuje vždy jen jednomu zákazníkovi
  • mezi místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví), je vzdálenost alespoň 2 metry
  • služby lze poskytnout pouze zákazníkovi, který nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, splňuje podmínky stanovené pro vstup uvedené pod tabulkou  provozovatel vede evidenci zákazníků pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace zákazníka (jméno, příjmení), kontaktní údaje zákazníka (nejlépe telefonní číslo), informace o čase poskytnutí služby (od kdy, do kdy) a informace, který zaměstnanec poskytoval služby tomuto zákazníkovi; tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby

zpět na přehled

Nákupní centra s prodejní plochou přesahující 5 000 m2

Za podmínek:

  • provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.)
  • provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu

zpět na přehled

Tržiště, tržnice a mobilní provozovny (prodej ve stáncích,v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení)

Za podmínek:

  • zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry
  • umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa
  • v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci
    • v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osoby sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 4 osoby, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 4 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru
    • provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny

zpět na přehled

Krátkodobé a rekreační ubytovací služby

Za podmínek:

  • při vstupu do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech zajistí možnost dezinfekce rukou a dále zajistí pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí, vypínače)
  • ubytovací služby lze poskytnout, není-li dále stanoveno jinak, pouze osobám, které nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, splňují podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou
  • provozovateli se nařizuje u osoby před zahájením ubytování splnění podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou prokázat
  • v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je provozovatel povinen takové osobě ubytování neposkytnout
  • tyto osoby lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení pobytu musí opětovně prokázat splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou
  • bez splnění výše uvedených podmínek lze poskytnout ubytovací služby v oddělených budovách:
    • osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa
    • osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto mimořádného opatření, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky
    • osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný celek

zpět na přehled

Poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče

Za podmínek:

  • zakazuje se pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 6 let věku, nesplňuje podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou
  • nařizuje se hospitalizovanému pacientovi prokázat splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou ve frekvenci každých 7 dní ode dne přijetí k hospitalizaci,
  • nařizuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí pacienta k hospitalizaci splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou a pacientovi se nařizuje mu splnění  podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou; v případě, že pacient splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je poskytovatel lázeňské léčebně rehabilitační péče povinen takového pacienta k hospitalizaci nepřijmout; v případě, že pacient neprokáže splnění podmínek podle výše uvedeného bodu, nařizuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče jeho hospitalizaci ukončit

zpět na přehled

Vnitřní sportoviště ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení), taneční studia, posilovny a fitness centra

Za podmínek:

  • zakazuje se vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky pro vstup stanovených pod tabulkou; provozovateli se nařizuje u osoby při vstupu do prostor splnění podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je provozovatel povinen takovou osobu do uvedených prostor nevpustit
  • nařizuje se osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň 2 metry
  • nařizuje se provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo vzduchotechnika) bez recirkulace vzduchu

zpět na přehled

Umělá koupaliště (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně

Za podmínek:

  • zakazuje se vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky pro vstup stanovených pod tabulkou; provozovateli se nařizuje u osoby při vstupu do prostor splnění podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je provozovatel povinen takovou osobu do uvedených prostor nevpustit
  • nařizuje se provozovatelům dodržovat následující pravidla:
    • provozovatel neumožní přítomnost více návštěvníků než je 50 % z maximální kapacity návštěvníků areálu
    • provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasáváným venkovním vzduchem (přirozené větrání nebo vzduchotechnika) bez recirkulace vzduchu
    • minimální teplota provozování saun je 80 °C
    • provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 2 metry, včetně čekací zóny provozovny,
  • nařizuje se osobám udržovat rozestupy alespoň 2 metry ve společných prostorech koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti

zpět na přehled

ZOO, botanické zahrady, muzea, galerie, výstavní prostory, hrady, zámky a obdobné historické nebo kulturní objekty, hvězdárny a planetária, konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav

Za podmínek:

  • nařizuje se provozovateli prostor nebo organizátorovi akce neumožnit přítomnost více návštěvníků ve vnitřních prostorech, než je 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, která je přístupná veřejnosti, přičemž návštěvníkům se nařizuje udržovat rozestupy alespoň 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován
  • nařizuje se organizátorovi skupinové prohlídky uvedených prostor nebo akce omezit celkový počet osob ve skupině včetně průvodce na nejvýše 30 osob s tím, že se zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 10 osob nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; organizátorovi skupinové prohlídky se nařizuje u osoby před zahájením prohlídky splnění podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou neprokáže, je organizátor povinen takové osobě neumožnit účast na skupinové prohlídce

zpět na přehled

Zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, nebo poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let

Za podmínek:

  • maximální přípustný počet přítomných diváků nesmí být vyšší než 50 % celkové kapacity míst k sezení a zároveň celkový počet přítomných diváků nesmí být vyšší než 2000 osob v případě, že se akce koná ve vnějších prostorech, nebo 1000 osob v případě, že se akce koná ve vnitřních prostorech; v případě, že se akce koná v prostorách s větší kapacitou sedících diváků než 2000 osob, je přípustný maximální počet přítomných diváků možné navýšit tak, že lze obsadit nejvýše 25 % kapacity sedících diváků
  • na akci mohou být přítomné pouze osoby, které nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a které splňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; organizátor akce je povinen při vstupu osoby na akci splnění podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou neprokáže, je organizátor povinen takovou osobu nevpustit na tuto akci
  • všichni diváci jsou usazeni (nejde-li o praktickou výuku nebo zkoušku), a to tak, že s výjimkou osob ze společné domácnosti je vždy ponecháno mezi jednotlivými diváky nejméně jedno neobsazené sedadlo, a je-li to možné, jsou usazeni ob řadu, přičemž vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní plochy musí být nejméně 2 m
  • občerstvení formou bufetu se umožňuje podávat pouze s nabídkou balených jednoporcových k přímé konzumaci určených potravin a pokrmů nebo jako bufet s obsluhou, přičemž se zakazuje konzumace jídla a nápojů v hledišti

zpět na přehled

Koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení (kina, divadla apod.) včetně cirkusů a varieté, sportovní utkání, zápasy, závody apod. (sportovní utkání), kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě Veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, oslavy

Za podmínek, že ve stejný čas možná přítomnost nejvýše 10 osob nebo při dodržení následujících podmínek nejvýše 200 osob, koná-li se akce ve vnitřních prostorech, nebo 500 osob, koná-li se tato akce výhradně ve vnějších prostorech:

A dále, že na akci se zakazuje účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 10 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; organizátorovi akce se nařizuje u osoby před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou neprokáže, je organizátor akce povinen takové osobě neumožnit účast na akci; uvedené podmínky se nevztahují na:

  • účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob
  • schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona
  • shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím s tím, že
    • koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry
    • koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat, s výjimkou členů domácnosti, rozestupy alespoň 2 metry a před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce
  • sportovní příprava profesionálních sportovců a sportovní příprava amatérských sportovců organizovaná sportovními svazy za podmínky, že sportovci, rozhodčí a členové realizačního týmu nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do 6 let věku, splňují podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; subjektu organizujícímu sportovní přípravu se nařizuje u uvedených osob splnění podmínek kontrolovat ve frekvenci jedenkrát za 7 dní a sportovci se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou; v případě, že uvedená osoba splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou neprokáže, je subjekt organizující sportovní přípravu povinen takové osobě neumožnit účast na sportovní přípravě do prokázání splnění podmínek pro vstup stanovené pod tabulkou; v případě sportovní přípravy amatérských sportovců se nařizuje subjektu organizujícímu sportovní přípravu neumožnit přítomnost více než 30 osob ve skupině; subjekt organizující sportovní přípravu vede evidenci osob účastnících se sportovní přípravy pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava
  • sportovní utkání v rámci profesionální sportovní soutěže nebo sportovní soutěže organizované sportovními svazy za podmínky, že sportovci, rozhodčí a členové realizačního týmu nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do 6 let věku, splňují podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; organizátorovi sportovního utkání se nařizuje u uvedených osob před zahájením účasti na utkání splnění podmínek kontrolovat a uvedeným osobám se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je organizátor sportovního utkání povinen takové osobě neumožnit účast na utkání; organizátor vede evidenci osob účastnících se sportovního utkání pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne konání sportovního utkání
  • organizovaná činnost pěveckých sborů, kterou lze organizovat za dodržení podmínek, že ve skupině je nejvýše 30 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 2 metry a osoby nevykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do 6 let věku, splňují podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje u osob před zahájením činnosti splnění podmínek kontrolovat a osobám se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je organizátor činnosti pěveckého sboru povinen takové osobě neumožnit účast na činnosti; organizátor činnosti pěveckého sboru vede evidenci účastníků pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti

zpět na přehled

Volby orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků, účastní-li se jej na jednom místě více než 10 osob

Za podmínek:

  • účastníci jsou usazeni tak, aby mezi jednotlivými účastníky bylo vždy volné alespoň jedno sedadlo, s výjimkou osob ze společné domácnosti
  • účastník nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 a, s výjimkou dětí do dovršení 6 let věku, splňuje podmínky pro vstup stanovené pod tabulkou; provozovateli se nařizuje u účastníka při vstupu do vnitřních prostor splnění podmínek kontrolovat a účastníkovi se nařizuje mu splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek pro vstup stanovených pod tabulkou neprokáže, je provozovatel povinen takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor

zpět na přehled

Podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno mimořádným opatřením

  • osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření s negativním výsledkem, nebo
  • osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
  • osoba byla očkována proti onemocnění COVID-19 a doloží národním certifikátem o provedeném očkování, které je písemným potvrzením vydaným alespoň v anglickém jazyce oprávněným subjektem působícím v České republice, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden ve Sdělení Ministerstva zdravotnictví jako země nebo její část s nízkým rizikem nákazy onemocnění covid-19, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky, které obsahuje údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci subjektu, který potvrzení vydal, že u očkování uplynulo:
    • od aplikace první dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 22 dní, ale ne více než 90 dní, pokud nebyla aplikována druhá dávka,
    • od aplikace první dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 22 dní, ale ne více než 9 měsíců, pokud byla aplikována druhá dávka, nebo
    • od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dní, ale ne více než 9 měsíců, nebo
  • osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo
  • osoba na místě podstoupí preventivní antigenní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, nebo
  • osoba absolvovala v rámci povinného testování zaměstnanců stanoveného jiným mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou a byl osobě poskytnut jejím zaměstnavatelem, s negativním výsledkem; tato skutečnost se dokládá potvrzením od zaměstnavatele nebo čestným prohlášením, nebo
  • osoba ve škole nebo školském zařízení absolvovala podle jiného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví nejdéle před 72 hodinami test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování nebo povolený Ministerstvem zdravotnictví k použití laickou osobou, s negativním výsledkem, tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením, resp. čestným prohlášením zákonného zástupce osoby nebo potvrzením školy

Co je prodejní plochou?

  • Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:
    • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
    • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
    • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.
  • Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.
  • Plocha obchodního centra
    • Neuplatní se možnost zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn výhradně jen všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Archiv omezení

Zpět na začátekzpět na přehled

ODPOVĚDI NA KONKRÉTNÍ DOTAZY

Poznámka: Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.
Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

Pokud odpověď na vaši otázku nenajdete, využijte prosím speciální e-maily pro firmy a OSVČ:

1.   Opatření na podporu podnikání

Další opatření a programy mimo gesci MPO

COVID – KULTURA
Veškeré informace jsou dostupné na https://www.mpo.cz/kulturaOdpovědi na nejčastější dotazy k programu jsou v samostatném dokumentu

PROGRAMY COVID V GESCI MMR
Veškeré informace jsou dostupné na webu Ministerstva pro místní rozvoj

KOMPENZAČNÍ BONUS 1000 KČ pro OSVČ a společníky malých s.r.o.
Podrobnosti k podmínkám kompenzačního bonusu 1000 Kč
Nejčastější otázky a odpovědi ke kompenzačnímu bonusu na webu MF ČR

  1. Jak fungují bezúročné půjčky pro živnostníky a podnikatele?
    Na webu ČMZRB i MPO jsou zveřejněny potřebné informace k programu COVID III, v rámci kterého jsou zajišťovány úvěry, jež budou poskytovány do 31. prosince 2021. Podnikatelé a firmy do 250 zaměstnanců tak mohou získat ručení za provozní úvěry až do výše 90 % jistiny úvěru. Pro podniky s 251 až 500 zaměstnanci platí limit ručení 80 % z jistiny úvěru. Maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč. Žadatelé vyřídí vše potřebné i pro poskytnutí záruky na pobočce úvěrující banky, tedy jedná se o administrativně jednoduchý systém poskytování podpor pro podnikatele.
  2. Od jakého data platí pozastavení povinnosti evidovat tržby v EET?
    Elektronická evidence tržeb (EET) bude pozastavena do konce roku 2022. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována.
  3. EET povinnost byla pozastavena. Jakou formu dokladu má tedy obchodník nyní vydávat?
    Pozastavení evidence EET nemění nic na povinnost prodejce vydávat kupujícím daňový doklad, požádá-li o to kupující. Formu takového dokladu si daňový subjekt zvolí dle svých technických možností. Obdobné dotazy doporučujeme směřovat na Finanční správu.
  4. Připravují se podpůrné programy pro velké podniky nad 250 zaměstnanců?
    V květnu 2020 vznikl systém záruk EGAP (program COVID Plus) za splacení úvěrů poskytovaných bankami proexportně orientovaným vývozcům, výrobním a obchodním podnikům, jež se potýkají s nedostatkem své likvidity v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené pandemií COVID-19.
    EGAP tím získal nástroj, kterým může nejen podpořit české exportéry a investory přímo, ale i nepřímo prostřednictvím zvýšení úvěrových linek od bank. To se může týkat i pracovního kapitálu v souvislosti s přípravou a financováním výroby pro export, úvěrů na provoz, na provozní kapitál a rozšíření podnikání poskytnutých vývozcům nebo výrobcům – dodavatelům pro vývoz (přímým a nepřímým výrobcům).
    Od 1. července 2020 bylo nově umožněno čerpat záruku i podnikatelským subjektům, jejichž oborem převažující ekonomické činnosti je pozemní a potrubní doprava, vodní doprava, letecká doprava a činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti. Od února 2021 můžou o záruky žádat i příjemci bankovních úvěrů, jejichž oborem převažující ekonomické činnosti je ubytování.
    Podmínkou pro získání záruk je minimální počet 250 zaměstnanců a podíl vývozu na celkových tržbách v roce 2019 musí dosahovat minimálně 20 procent, do čehož se ovšem počítají i výrobní dodávky pro jiného exportéra. Program není určen firmám, které měly existenčních problémy ještě před vyhlášením nouzového stavu.
    Financování poskytnuté úvěrující bankou vývozci nebo výrobci činí nejvíce 25% obratu/ tržeb za rok 2019, nejméně však 5 mil. Kč, a nesmí překročit v souhrnu s jakéhokoliv financováním poskytnutým úvěrující bankou vývozci nebo výrobci a s ním propojeným osobám (ESS – ekonomicky spjatá skupina) částku 2 mld. Kč. Dne 14. 12. 2020 vláda schválila prodloužení programu do 30. 6. 2021 vč. úpravy některých jeho dílčích parametrů.
  5. Jak je to s hlavní činností OSVČ v případě, že je to 1. nebo 2. stupeň invalidity? Je to i v tomto případě vedlejší činnost?
    Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší mj., pokud OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu i pro invaliditu 1. a 2. stupně. Aby se však takové osobě započítala doba podnikání pro účely výpočtu budoucího starobního důchodu, musí platit pojistné na důchodové pojištění, a to buď ze zákona (její daňový základ v kalendářním roce dosáhl stanovené rozhodné částky), nebo pokud se k důchodovému pojištění na kalendářní rok sama přihlásí.
  6. Je způsobilým žadatelem z COVID programů (nájemné, kultura, gastro – provozovny atd.) osoba, která využila některých z úlev stanovených generálními pardony ministryně financí?
    Pokud žadatel využije liberačních balíčků popř. je domluven s finanční správou na splátkovém kalendáři, nepovažuje se za neplátce, který by ztrácel nárok na podporu, tzn. může žádat v dotačních programech COVID.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

2.  Testování ve firmách

Průvodce samotestováním pro firmy a OSVČ

Základní informace k testování ve firmách, hrazení, dle velikosti firem, termíny

Obecné dotazy k samotestování

  1. Jak postupovat při samotestování zaměstnanců?
    Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravilo pro firmy průvodce samotestováním bez zdravotníků, tedy postup, jak od 1. března 2021 samotestovat antigenními testy s úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Jde o 10 kroků pro samotestování pro zaměstnavatele a OSVČ.
  2. Jaké testy jsou určeny pro samotestování ve firmách a kde se dají pořídit? 
    Jde o antigenní testy určené k použití laickou osobou, které se dají pořídit u firem uvedených v seznamu testů a držitelů výjimek na webu Ministerstva zdravotnictví, testy lze pořídit i od jejich partnerů. Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje tak, jak další firmy žádají Ministerstvo zdravotnictví o výjimku a resort ji vydává.
  3. Je seznam firem, které testy dodávají, konečný?
    Nikoliv, viz předchozí odpověď.  Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje. Řada firem podala žádosti, které nyní Ministerstvo zdravotnictví urychleně vyřizuje.
  4. Pokud firmy nakoupí testy například v lékárně, stále platí, že musí daný test být mezi vyjmenovanými v seznamu ministerstva zdravotnictví?
    Ano.
  5. Jak řešit testování, když dodavatel nestihne dodat testy včas? Bohužel dodací lhůta u některých firem není vyhovující. Jak řešit?
    Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  6. Co se stane, když firma nesežene testy? Budou nabízeny testy ze státních rezerv za garantovanou cenu?
    Povaha státních hmotných rezerv takovou variantu neumožňuje. Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  7. Kde sehnat rychle testy v potřebném množství? Jsou to testy ze seznamu uvedeného na webu MPO?
    Seznam testů a držitelů výjimek průběžně aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví, které vydává výjimky. Dostupný je také v průvodci pro samotestování.
  8. Prodejce antigenních testů má problém, protože se na něj obrací lidé s tím, že nejsou vedeni v tabulce MZCR jako distributor, musejí být tedy někde ověřeni jako certifikovaní prodejci, případně mohou prodávat testy i když nejsou v tabulce uvedeni?
    Dle nám dostupných informací nemusí být uvedeni a mohou prodávat. Je však v jejich zájmu prezentovat, od kterého z držitelů výjimky zboží přeprodávají. Prodejci musí splňovat podmínky pro prodej zdravotnických prostředků.  
  9. Od zaměstnanců společnosti, která zabezpečuje logistiku, je při dodávce zboží požadováno potvrzení o negativním výsledku testu. Jaký formulář, resp. jakým způsobem má zaměstnavatel v případě samotestování vystavit zaměstnancům takovéto potvrzení?
    Pro tento účel formulář neexistuje. Pokud potvrzení žádá klient, je forma na domluvě s klientem.
  10. Může si firma otestovat své zaměstnance testy, které nejsou zatím na seznamu schválených testů, když za ně nebude chtít proplatit příspěvek od pojišťovny, aby splnila lhůtu povinného testování?
    U tzv. samotestování – tedy bez zdravotníků platí: Aktuálně byl vytvořen seznam antigenních testů, pro které vydalo MZ výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam těchto distributorů se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví. Testy lze zakoupit např. i v lékárnách, ale pro následné proplacení příspěvku, musí být testy na seznamu MZ ve vyjmenovaných. Metodické pokyny zdravotní pojišťovny připravují.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování ve firmách

  1. Od kdy bude testování ve firmách povinné a jakých firem se bude týkat?
    Testování ve firmách s 250 a více zaměstnanci je povinné od středy 3. března, od 5. března začne být testování povinné pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci, od 17. března začne být testování povinné pro firmy s 10 až 49 zaměstnanci, od 28. března začne být testování povinné pro firmy s 1 až 9 zaměstnanci. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci firem s více než 250 zaměstnanci, do 15. března všichni z podniků s 50 až 249 zaměstnanci, do 26. března všichni z podniků s 10 až 49 zaměstnanci a do 6. dubna zaměstnanci nevládních neziskových organizací, firem s 1 až 9 zaměstnanci a OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  2. Jak je to s likvidací testů pro samotestování?
    Likvidaci testů stanovuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Použité testy se při dodržení přesného postupu (použití vhodného pytle, dezinfekce) mohou dát do směsného odpadu.
  3. Týká se testování ve firmách i zaměstnanců, kteří jsou na DPP/DPČ s objemem výrazně nižším než 180h měsíčně?
    Ano. Testování se vztahuje i na dohodáře. Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny.
  4. V průvodci testováním píšete: Testy pořídím ve velkém objemu přímo od distributora. Kde najdu seznam možných distributorů?
    Aktuálně byl vytvořen seznam testů a držitelů výjimek, pro které vydalo Ministerstvo zdravotnictví výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam testů a držitelů výjimek se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví.
  5. Kdy v týdnu bude uložena povinnost samotestování, např. každý čtvrtek?
    To záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Je však potřeba dodržet povinnost provádění testů alespoň jednou za 7 dní.
  6. Naše firma má 26 provozoven po celé ČR. Maximální počet zaměstnanců na provozovně je 13 a 100 lidí máme na centrále. U koho vzniká v takovém případě povinnost testovat?
    Pokud má společnost alespoň 1 zaměstnance, je povinna testovat všechny nehledě na jejich počty na konkrétních provozovnách.
  7. Je povinnost testovat zdravotnický i nezdravotnický personál v síti soukromých klinik? Musí se testovat i naočkovaní pracovníci? Pokud ne, tak i po teprve první dávce ze dvou? A musí se testovat i pracovníci, kteří již Covid prodělali?
    Mimořádné opatření není sektorově omezeno, pouze počtem zaměstnanců. Je-li alespoň 1, povinnost vyplývá z Mimořádného opatření MZd. Zda povinnost nevyplývá pro zdravotnický personál z jiných opatření Ministerstva zdravotnictví, nesledujeme. V tuto chvíli Mimořádné opatření již obsahuje výjimku pro očkované, takže ne, nemusí se testovat, uplynulo-li 14 dnů od poslední dávky vakcíny. Pro pracovníky, kteří se z nemoci COVID-19 vyléčili, platí 90denní výjimka, která je v Mimořádném opatření i rozcestníku na webu MPO popsána.
  8. Musí zaměstnavatel testovat pendlery ze Slovenska a Polska, když oni už mají svůj test?
    Prokáží-li se testy, které jsou uvedené v mimořádném opatření, nemusí se takoví zaměstnanci testovat na pracovišti.
  9. Firma zaměstnává osoby zdravotně postižené, máme jich více než 50 %, neodvádíme za ně odvody. Platí pro ně povinnost testovat?
    Ano, platí.
  10. Platí povinnost testování i pro vysoké, střední a základní školy a školky/jesle? Platí povinnost jen pro pedagogický a ostatní personál nebo také pro žáky a studenty?
    Povinnost platí pouze pro vysoké školy a týká se jen zaměstnanců, nikoli studentů. K případným dotazům doporučujeme kontaktovat MŠMT.
  11. Máme jedno IČO a 3 provozovny. Jak se počítají zaměstnanci z pohledu samotestů? Počítá se součet zaměstnanců pod jednou provozovnou, nebo se počítají všechny provozovny pohromadě?
    Pokud se jedná o totožného zaměstnavatele, počítají se zaměstnanci ze všech provozoven dohromady.
  12. Chtěli bychom zajistit testování ve firmě za odborné externí asistence. Je to povolený model testování? Existují zdravotní zařízení, která mají mobilní tým pro takové testování ve firmách?
    Zcela jistě existují zařízení poskytující testování POC antigenními testy. Na ty se příspěvek zaměstnavateli nevztahuje, avšak zdravotní pojišťovny hradí testování občanů i s frekvencí 1x za 3 dny.
    Testy pro samotestování jsou na trhu krátce a zatím v omezeném množství a k jejich použití není odborné asistence třeba.
  13. Započítávají se do počtu testovaných také matky na MD/RD?
    Z pohledu limitu se počítají všichni. Matky na mateřské se pak samozřejmě testovat nemusejí, podobně jako lidé, kteří pracují dlouhodobě pouze z domova.
  14. Zaměstnavatel má zaměstnance, kteří se pravidelně testují, momentálně byla skupina zaměstnanců testována 4. 3. v bezplatném testovacím centru, k 12. březnu tedy uplyne lhůta 7 dnů, zaměstnanci se chtěli registrovat v dalším datu k bezplatnému testu, bohužel z důvodu vytíženosti testovacích center jim nebyl nabídnut termín do 12. 3., a zaměstnavatel nemá dostatečnou kapacitu testů na samotestování, jak lze dále postupovat?
    Zaměstnavatel má povinnost testování zajistit. Není-li zaměstnavatel schopen zajistit, aby na pracoviště od 12. 3. (resp. v případě zaměstnavatelů s 10 až 49 zaměstnanci od 26. 3., resp. zaměstnavatelů s 1 až 9 zaměstnanci a nevládních neziskových organizací s víc než 1 zaměstnancem) vstupovaly pouze otestované osoby, musí pracoviště uzavřít do doby, než budou pracovníci otestováni.
  15. Může majitel firmy vyžadovat po člověku, který u něj pracuje na IČO vyžadovat potvrzení o negativním testu? A pokud do firmy přijede jiná firma, třeba opraváři topení, může také vyžadovat potvrzení o testech?
    Podle aktuálně platné úpravy jej jednoznačně bez testu nesmí pustit na pracoviště, ale může jej i sám otestovat a nárokovat si příspěvek či po OSVČ výsledek testu požadovat.
  16. Firma podle judikatury Nejvyššího soudu nemá zaměstnance, ale členy statutárního orgánu, jejichž vztah se řídí zákonem o obchodních korporacích, nikoli zákoníkem práce. Jak to bude s testováním u nich? Vztahuje se povinnost testovat i na ně, případně pokud by se testovat chtěli, mají nárok na proplacení testů?
    Dle aktuálně platného mimořádného opatření by se na ně povinnost a nárok na proplácení vztahovat měly.
  17. Jaké doklady budou zaměstnavatelé potřebovat k prokázání testování zaměstnanců, kteří byli testováni na odběrových místech, ale nemají žádné potvrzení, jen sms?
    Dle našeho názoru stačí testování doložit SMS.
  18. Pracuji na home office, nicméně do práce potřebuji jít zalít kytky, do kontaktu s nikým nepřijdu. Musím i já být testována?  
    Ano, bez negativního testu není možné vstupovat na pracoviště.
  19. Jak se počítá velikost firmy podle počtu zaměstnanců pro účely povinného testování (např. v případě, kdy má firma 60 zaměstnanců a z toho 40 na HO)?
    Velikost firmy bereme z Registru ekonomických subjektů. Do stropu se počítají i zaměstnanci, kteří na pracovišti z různých důvodů nejsou. Např. ti na home office se sice v pravidelných intervalech netestují, až pak před příchodem na pracoviště.
  20. Zaměstnanec má potvrzení z laboratoře z 25. 2. 2021, že má vysokou hladinu protilátky. Má se znova testovat, a pokud ne, kdy musí být opět otestován?
    Mimořádné opatření toto neřeší. Buď zaměstnanec prodělal onemocnění COVID-19 (uplynula doba stanovené izolace a nejeví žádné příznaky onemocnění), pak má výjimku dle Opatření MZd a nemusí být po dobu 90 dní od prvního pozitivního PCR nebo POC antigenního testu, o kterém předloží potvrzení, testován u zaměstnavatele. Nebo neprodělal, resp. potvrzení o testu nemá, a pak se musí prokázat negativním profesionálním testem nebo se nechat testovat u zaměstnavatele.
  21. Zaměstnanci české firmy jsou Slováci s trvalým pobytem na Slovensku, jsou očkovaní, mají dvě dávky v sobě, týká se jich výjimka nebo musí také chodit na týdenní testovaní?
    Mimořádné opatření vyžaduje jako potvrzení o očkování certifikát českého Ministerstva zdravotnictví, takže by se (do případné změny MO) měli testovat.
  22. Paní provozuje diskotéku s barem, firma je tudíž zavřená a zaměstnanci (12) jsou tím pádem doma, má je testovat?
    Dokud zaměstnanci nedocházejí na pracoviště, není třeba je testovat – je to podobné jako s home office. Musí se otestovat při prvním příchodu na pracoviště.
  23. Rodinní příslušníci pracují společně v autoservisu a veškeré objednávky řeší s klienty venku, před provozovnou. Musí se také testovat, když jsou rodina?
    Pokud se setkávají s klienty, ano, bez ohledu na to, kde.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování OSVČ

  1. Musí se OSVČ ve starobním důchodu /na vedlejší činnost/ testovat?
    Ne. Mimořádné opatření MZČR ze dne 22. března stanoví povinnost pro všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území ČR.
  2. Paní je OSVČ na vedlejší činnost a prodává na jarmarcích a trzích své výrobky. V případě že se budou tyto akce konat, bude i pro ni platit povinnost testovat se?
    Nedovedeme předjímat. Ministerstvo zdravotnictví bude mimořádná opatření vydávat a upravovat dle vývoje epidemiologické situace. Od 6. dubna platí tato povinnost pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  3. Jsem OSVČ, pracuji v autodílně sám, přijdu do styku se zákazníkem cca 3 min (venku před dílnou).  Jaký je postup testovaní?
    Dle Mimořádného opatření MZČR ze dne 22.3. se na OSVČ vztahuje povinnost pro testování. Nejpozději 6. dubna 2021 pak nesmí být na pracovišti bez negativního testu, jelikož je ve styku s dalšími osobami.
  4. Jak se má OSVČ prokázat vůči dalším osobám ohledně výsledku testu při samotestování?
    Výsledek samotestu je nepřenosný a pojišťovny OSVČ s více klienty doporučují nechat se otestovat u lékaře a prokazovat se výsledkem profesionálního POC antigenního testu. Ten uhradí poskytovateli zdravotnických služeb pojišťovna.
  5. Jak dlouho musím archivovat doklady o absolvovaní testu na covid 19 jako OSVČ?
    Dle podmínek programu dané zdravotní pojišťovny.
  6. OSVČ si najme jiné OSVČ pro práci (práce v zemědělství). Musí být testovaní na Covid-19?
    Povinnost se odvozuje od počtu zaměstnanců firmy. Má-li OSVČ alespoň 1 zaměstnance, povinnost se na něj vztahuje a neměl by na pracoviště od 9. dubna pouštět ani neotestované externisty.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Pracovněprávní souvislosti povinného testování

Povinnost zaměstnanců podstoupit testování:

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.).

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20)

Povinnost podrobit se testování se podle mimořádného opatření vztahuje na:

  • a) zaměstnance v pracovním poměru,
  • b) zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ),
  • c) na dočasně přidělené zaměstnance agentury práce,
  • d) další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.

V případě agenturních zaměstnanců podle písm. c) případnou náhradu mzdy poskytuje jejich zaměstnavatel, tj. agentura práce, nikoliv uživatel.

Na osoby uvedené v písm. d) se pochopitelně vůbec nevztahují případné náhrady mzdy nebo platu z titulu překážek v práci plynoucí z pracovněprávních předpisů.

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

  • vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele;
  • prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.
  • jsou již očkovaní proti onemocnění COVID-19, pokud od druhé dávky (resp. od první, jde-li o jednodávkové očkování) uplynulo již 14 dnů, mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví a neprojevují příznaky nemoci.

Jak postupovat, když zaměstnanec povinné testování odmítne:

Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené či na poskytnutí neplaceného volna.

Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno, se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance.

Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

Jak se zachovat, když je zaměstnanec pozitivní:

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví zaměstnancům nařizuje, v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví – hygienu.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědomeni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

  • A) Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážka v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
  • B) Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) do výsledku konfirmačního PCR testu, kdy zaměstnanec není vpuštěn na pracoviště, neboť zaměstnavatel má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance bez negativního testu, a k výkonu práce tedy nedochází, je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci v pracovním poměru (nikoliv na základě DPP, DPČ) za dobu jejího trvání přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené.

  1. Může zaměstnavatel, který testuje dobrovolně (má pod 10 zaměstnanců), podstoupení testu po zaměstnanci požadovat, a v případě odmítnutí zaměstnance na pracoviště nevpustit a vyvozovat z toho jakékoliv důsledky?
    V případě, že na zaměstnavatele nedopadá mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, přičemž zaměstnavatel své zaměstnance testuje „dobrovolně“ (tj. nad rámec povinností stanovených tímto mimořádným opatřením), neexistuje zde ani odpovídající povinnost zaměstnance podrobit se takovémuto testování, ledaže by to předmětné mimořádné opatření výslovně stanovilo. Zaměstnavatel tedy takovéto jednání nemůže po svých zaměstnancích vynucovat, případně zaměstnance za nepodrobení se testu sankcionovat. Pokud se zaměstnanec v těchto případech odmítne testování podrobit a zaměstnavatel jej s ohledem na tuto skutečnost z vlastního rozhodnutí odmítne vpustit na pracoviště, čímž mu znemožní výkon práce (ledaže se s ním např. dohodne na výkonu práce na dálku – z domova), lze se klonit k tomu, že se jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Od 6. dubna bude povinné testování také u těchto zaměstnavatelů, výše uvedené se tak neuplatní.
  2. Pán pracuje ve firmě s více jak 250 zaměstnanci. Zaměstnavatel zajišťuje testování v jiné budově, vzdálené na hodinu cesty, a chce to po zaměstnanci nadělávat, má na to právo?
    Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance v jeho rozvržené směně na testování do jiné budovy, zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 2 zákoníku práce upravená v bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Tato doba se tak posuzuje jako výkon práce zaměstnance, započítá se mu do jeho odpracované doby, a tudíž zaměstnanec není povinen tuto dobu odpracovat jindy (§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
  3. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci testování a nutí jej, aby si sám dohledal testovací centrum a termín?
    Povinnost zajistit testování svých zaměstnanců podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví je uložena zaměstnavateli, zaměstnanec je pouze povinen se tomu podrobit. Uložit účast na testování zaměstnanci lze zásadně v rámci jeho pracovní doby a na náklady zaměstnavatele. Zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci podle bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci přísluší za tuto dobu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Měly-li by zaměstnanci vzniknout jakékoli náklady v souvislosti s testováním (např. náklady na dopravu do místa testování), je zaměstnavatel povinen mu je uhradit. Způsob prokázání zaměstnanci vzniklých výdajů je třeba předem dohodnout se zaměstnavatelem. Přitom znovu připomínáme, že organizaci testování zajišťuje zaměstnavatel na vlastní náklady a na zaměstnance nelze tyto náklady přímo ani nepřímo přenášet.
  4. Kdo bude odpovědný za důsledky toho, když po zjištění pozitivního výsledku samotestu na pracovišti zaměstnanec zkolabuje, utrpí fyzické či psychické trauma nebo si při provádění odběru z nosu ublíží?
    V daném případě se může jednat o pracovní úraz. Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním (§ 271k zákoníku práce).  Plněním pracovních úkolů je zejména výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty (§ 273 zákoníku práce). Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele je úkonem přímo souvisejícím s plněním pracovních úkolů. Podle judikatury je působení zevních vlivů (úrazový děj) takovou událostí, která u zaměstnance vyvolá subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v práci nebo jen s určitými potížemi, nebo jej z práce zcela vyřazují. Základním předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za úraz je příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví zaměstnance. Poškozením zdraví je nejen poškození fyzické, ale i poškození psychické. Za pracovní úraz nese odpovědnost zaměstnavatel. Jde o objektivní odpovědnost, kdy zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen škodu a nemajetkovou újmu nahradit, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů BOZP, pokud se povinnosti nezprostil (§ 269 zákoníku práce).

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k úhradám testování zaměstnavatelům

  1. Kolik z povinného samotestování zaplatí stát a kdo bude platit další náklady?
    Z veřejného zdravotního pojištění se bude na samotestování 4 x měsíčně hradit 60 korun na 1 zaměstnance a 1 test. Náklady navíc půjdou za zaměstnavateli.
  2. Jak je to s cenou antigenních testů?
    V nabídce distributorů jsou nyní pro samotestování různé typy testů, a to jak ze slin, tak z výtěru z nosu či z ústní dutiny. Také cena je různá. Dá se předpokládat, že s vyšší nabídkou cena na trhu klesne. Zaměstnavatelé získají, jak je uvedeno dříve, stanovenou dotaci 4 x 60 Kč, další náklady jsou jejich příspěvkem pro zdraví zaměstnanců. Zodpovědné firmy už testují několik měsíců a chrání tak zaměstnance i produkci
  3. Jaká je výše příspěvku na testy pro firmy? Popřípadě jakým způsobem se dá uplatnit sleva na testy?
    Pojišťovny zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za daný měsíc a testovaného. Sleva se neuděluje, k úhradě uvedené částky dochází zpětně.
  4. Kde seženu formulář k vykázání počtu provedených testů vůči zdravotní pojišťovně?
    Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Na webu pojišťoven (a MPO) je formulář, kde firmy uvidí, jaké údaje po nich budou pojišťovny k testování požadovat. Zároveň bude sloužit pro kontrolu pojišťovnami nebo hygienickou stanicí. Pojišťovny připravují interaktivní formuláře, které budou k dispozici v okamžiku, kdy bude moct požádat u uhrazení nákladů za testy, tj. od začátku dubna.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
    (VZOR evidence ke stažení: Vzor přehledu o provedených testech)
  5. V případě, že by firmy nakoupily testy přímo od výrobce, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů a podobně?
    Pojišťovny budou proplácet příspěvek na testy uvedené na seznamu testů a držitelů výjimek, který se každým dnem rozrůstá a je zveřejněn na webu MZdr. Metodické pokyny pojišťoven jsou v přípravě.
  6. V případě, že testy firmy nakoupí od výrobce, který ale není uveden na zmíněném seznamu, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů?
    V tuto chvíli existuje jednoduché doložení vůči zdravotním pojišťovnám, subjekt uvádějící výrobek na trh (může jít o výrobce či dovozce) v něm nefiguruje. Chcete-li mít jistotu, žádejte po svém prodejci informaci o distributorovi.
  7. Jak za testy platit – má firma zaplatit ze svého a potom to nějak přeúčtovat zdravotní pojišťovně – prosím o konkrétní postup?
    Ano, pojišťovny vyplatí příspěvek zpětně. Viz průvodce bod č. 10.
  8. A je daný limit ceny testů? 
    Cena není regulována.
  9. Jak se má firma vypořádat s případnými vícenáklady – například pokud by platila na testování zdravotníka?
    MPO řeší způsob testování, kde zdravotník není třeba, tedy samotestování, tomu odpovídá i průvodce. Rovněž je možné testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb – lékaři dostávají od zdravotních pojišťoven 350 Kč za provedený POC antigenní test. Protože se v nich výsledek přímo zaznamenává do informačního systému infekčních nemocí, lze pozitivní osobu bezodkladně izolovat a trasovat. Firmy mohou testování nadále realizovat i přímo v podniku, pokud si sjednají potřebného zdravotníka. Metodika testování ve firmách. Vícenáklady s tím spojení jdou však na vrub zaměstnavatelů.
  10. Může firma posílat své lidi na testy do autorizovaného zařízení – odběrového místa a shromažďovat výsledky? Jak se to platí v tomto případě?
    Firma musí zajistit testování zaměstnanců. Může jim tedy zajistit i testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb, ale nesmí povinnost zajistit přenést na zaměstnance, tedy je nutit si testy v testovacích centrech zajistit sami. Zaměstnanec může místo testu u zaměstnavatele předložit potvrzení o provedeném testu na odběrovém místě, pokud z různých důvodů preferuje tuto formu (např. se testuje častěji kvůli rodině). Co se týče PCR testů, tak aby náklady na ně hradila pojišťovna, musí žádanku vypsat lékař, jinak jde úhrada za testovaným. Případné náklady firem na PCR testy hrazeny nejsou.
  11. Pokud si objednáme externí tým pro antigennní testování, budeme mít nárok na finanční podporu pro zaměstnavatele?
    Ne, zdravotní pojišťovny proplácejí lékařům při POC antigenním testování 350 Kč na 1 test (1x za 3 dny), cena však nezahrnuje služby typu dopravy a odběrů na místě.
  12. Víme, že nám budou refundovány náklady pouze na jeden test na jednoho zaměstnance týdně (zhruba). Ale pokud bude testování povinné, jak často budeme muset testovat?
    Testování bude povinné jednou za 7 dní.
  13. Součástí týmu firmy jsou i zahraniční kolegové – lektoři, kteří jsou ve firmě dlouhodobě pracovně a zajišťují pro stávající české zaměstnance produktové školení. Vztahuje se povinnost testování i na ně? Kdo přispěje na jejich testování?
    Vztahuje. Jsou-li účastníky českého zdravotního pojištění, přispěje příslušná zdravotní pojišťovna.
  14. Jak otestovat zaměstnance z ciziny, kteří v ČR nemají pojištění a jejich příjmy nedosahují 10 000 Kč?
    Na náklady zaměstnavatele.
  15. Agenturní zaměstnance má povinnost testovat mateřská personální agentura nebo konečný zaměstnavatel, kde pak lidé pracují? A kdo si pak nárokuje zpětné proplacení testů od zdravotní pojišťovny?
    Dle mimořádného opatření se agenturní pracovníci pro tento účel považují za zaměstnance firmy, kde skutečně odvádějí práci. Zde je tedy nutné provádět testování a tento zaměstnavatel následně žádá o proplacení testů.
  16. Pokud si objednáme provedení testování ve firmě u externího lékaře, může si lékař na své úkony vyžádat úhradu u pojišťovny?
    Jsme toho názoru, že ano. Lékaři náleží dle MZdr úhrada výkonu provedení POC antigenního testu 350,72 Kč. Výkon obsahuje kompletní činnosti realizované v rámci provádění výkonu, kterými jsou odběr biologického materiálu, zpracování vzorku, testovací sada – antigenní test, vyhodnocení testu, osobní ochranné prostředky a zápis do ISIN (viz web Ministerstva zdravotnictví). Další náklady by však šly na vrub zákazníka – firmy.
  17. Firma objednala testy od akreditovaného dodavatele z tabulky MZd, ale faktura byla vystavena jinou firmou – místo firmy Novatin s.r.o. přišla zálohová faktura od firmy Care Comm Pharm s.r.o. Bude na tuto fakturu uplatněna dotace?
    Care Comm Pharm je partnerem firmy Novatin a i v seznamu testů a držitelů výjimek na webu MZdr figuruje mezi kontakty. Předpokládá se však i fungování prostředníků, kteří nejsou takhle explicitně uváděni.
  18. Mám zaměstnance s minimálním úvazkem, za které firma neprovádí odvody. Jak mohu nárokovat dotaci na testování zaměstnanců?
     Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny jako za každého jiného zaměstnance.
  19. Mohou zaměstnavatelé žádat o proplacení testů i v případě kdy mají méně než 10 zaměstnanců a testování probíhá dobrovolně?
    Ano, mechanismus příspěvku vznikal nezávisle na tom, zda je na určitou skupinu vztažena povinnost. Žádat mohou např. i OSVČ bez zaměstnanců, pokud dobrovolně testují sebe sama.
  20. Při vyplňování formuláře na testování ve firmách se musí v tabulce vyplnit pole VOJ. Co to je VOJ?
    Číslo plátce pojistného tvoří osmimístné identifikační číslo a dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky (VOJ), které přidělí zdravotní pojišťovna v případě existence více mzdových účtáren. Má-li zaměstnavatel jedinou mzdovou účtárnu, uvede jako dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky „00“. Podrobné informace k VOJ.
  21. V průvodce testováním stojí: „Jednou měsíčně vykáži firmy vůči zdravotním pojišťovnám testovaných zaměstnanců počty provedených testů prostřednictvím příslušných formulářů.“ Kde lze najít příslušný formulář? V jakém formátu má firma vést evidenci testování všech zaměstnanců?
    Společnost či OSVČ si průběžně ukládá účtenky za nakoupené testy. Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Formulář evidence provedených testů, který bude podkladem pro kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic, je ke stažení na webu MPO: Vzor přehledu o provedených testech.
  22. Bude mít každá pojišťovna svůj formulář, nebo bude vytvořen jeden, kde zaneseme všechny údaje a najednou pošleme?
    Pokud víme, bude jeden společný systém. Pojišťovny na něm pracují.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
  23. Bude propláceno mobilní testování mimo sídlo pracoviště?
    Jde-li o samotesty, mělo by být.
  24. Existuje možnost provedení samotestu v domácím prostředí, jde-li o zaměstnance pracující déle než 7 dní mimo pracoviště? Musí v tomto případě poskytnout test zaměstnavatel, nebo si test musí koupit sám zaměstnanec? Jak poté zaměstnanec prokáže výsledek testu zaměstnavateli, který jej požaduje pro účely proplacení ze strany pojišťovny?
    Test je povinen zajistit pro své zaměstnance zaměstnavatel. Na zaměstnance, kteří vykonávají práci mimo pracoviště (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti, se povinnost testování nevztahuje, dokud na pracoviště z různých důvodů nepřijdou. Mimořádné opatření umožňuje samotestování v domácích podmínkách pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  25. Jakým způsobem vykazovat zaměstnance a externí zaměstnance (problematika GDPR). Jak je nutné formuláře vykazovat (s ohledem na kmenové a externí zaměstnance)?
    Z hlediska Mimořádného opatření MZd je na další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdodnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci, nahlíženo jako na zaměstnance, čili při samotestování na pracovišti je možné je otestovat a vykázat pojišťovnám 1x měsíčně prostřednictvím webového formuláře, který k tomu zveřejní. Z hlediska GDPR je k využití stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů.
    Mimořádné opatření neřeší, zda má být evidence externistů vedena zvlášť od kmenových zaměstnanců.
  26. Pokud firma otestuje dobrovolně i zaměstnance, kteří jsou na homeoffice a dovolené, může si žádat o příspěvek na tyto testy?
    Doporučujeme se obrátit na konkrétní zdravotní pojišťovny.
  27. Aktuálně je proplácen jeden test za týden. Na březen vychází jen 3 týdny, na duben pak 5 týdnů. Proplatí zdravotní pojišťovna tedy 5 krát 60,- nebo jak se toto bude řešit?
    Limit 4 hrazených testů měsíčně byl stanoven po dohodě se zdravotními pojišťovnami a skutečná délka měsíce v něm není odražena. Za pátý test, ať je proveden z důvodů kalendářních či kvůli opakování neprůkazného testu, pojišťovny příspěvek nevyplatí.
  28. Naše firma zakoupila větší množství testů, přičemž část testů chceme postoupit naší dceřince. Může si dceřinka požádat o úhradu ze strany pojišťoven, i když fakturu bude mít od nás (budeme jim to fakturovat)?
    Mateřská firma se distribucí své dceřiné firmě dostává do pozice prodejce zdravotnických prostředků a musí se řídit příslušnými zákony. Více viz. https://www.niszp.cz/cs/postup-pro-hospodarske-subjekty-dodavajici-ag-testy-s-vyjimkou-pro-sebetestovani. V principu pak platí, že samotestování se provádí u zaměstnavatele, tedy v tomto případě u dceřiné firmy, takže by o příspěvek měla žádat ta.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Testování v praxi

  1. Jak funguje antigenní test v případě samotestování? Provádí se stěry, kloktání?
    Každý typ testu má popsán vlastní způsob odběru – viz tabulka Seznam antigenních testů od MZ ČR.
  2. Jak zajistíte, aby se s testy nějak nekšeftovalo? Například samotest si může udělat člověk sám, pokud se obává, že bude pozitivní, nechá to udělat někoho jiného atd….? 
    Pokud zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště, zaměstnavatel umožní zaměstnanci podstoupit preventivní test mimo něj. A priori nepředpokládáme, že by takoví lidé chtěli šířit nakažlivou chorobu.
  3. Jak často a jakými testy musí firmy testovat – jsou to jenom antigenní testy nebo je v určitém intervalu třeba testovat i PCR testy?
    Stanovuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví.
  4. Může si zaměstnanec, který každý den chodí do práce, udělat test sám doma, než přijde na pracoviště?
    Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro případ, kdy zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště zaměstnavatele.
  5. Může jít pracovník ke svému praktickému lékaři a požádat o test?
    Pokud je praktický lékař pracovníka zapojen do antigenního testování, tak ano, nesmí k tomu však být zaměstnavatelem nucen, protože povinnost zajistit testování je na bedrech zaměstnavatele. Žádanku pro PCR test lékař může vypsat jen v případě příznaků, trasování apod.
  6. Může firma pověřit nějakého pracovníka, který není zdravotník, a ten pak bude na pracovišti testovat své kolegy? Jak se tato situace řeší v případě PCR testů?
    U samotestů antigenní testy používá laická osoba, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Pro využívání PCR testů nebo POC antigenních testů je zdravotník potřeba.
  7. Co má firma dělat, když odhalí pozitivně testovaného antigenním testem? Jak přesně postupovat – odeslat na PCR test? Poslat rovnou dotyčného do karantény? Kam nahlásit pozitivní testování? 
    Pozitivně testovaný má povinnost kontaktovat lékaře nebo hygienickou stanici a postupovat dle jejich pokynů. Viz průvodce bod č. 8.
  8. Má firma začít trasovat sama nebo předat hygieně, případně jinému orgánu?
    Lékař nebo hygienická stanice pošle potenciálně pozitivního zaměstnance na konfirmační PCR test. V případě pozitivního výsledku začíná standardní proces trasování hygienickou stanicí.
  9. Musí mít všichni zaměstnanci před zahájením pracovní směny negativní test?
    Ano, k takovému potvrzení však postačí provést test jen jednou týdně, ne před každou směnou.
  10. Je možné testy rozdat zaměstnancům, aby si je provedli v domácím prostření ještě před příchodem na pracoviště? Pokud ano, jak lze zabránit tomu, aby zaměstnanec předložil zfalšovaný negativní test, i když byl pozitivní?
    Mimořádné opatření toto umožňuje pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. A priori nepředpokládáme, že by potenciálně pozitivní zaměstnanec chtěl šířit nakažlivou chorobu. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  11. Zaměstnanec si provede samotest s pozitivním výsledkem, potom následně s nějakým odstupem jde na PCR test, který je také pozitivní. Od kdy nastupuje do karantény? Hned po samotestu? Nebo ho po samotestu dá zaměstnavatel na překážky? A zaměstnanec jde do karantény až v případě pozitivního PCR testu?
    Okamžitě po pozitivním samotestu má povinnost informovat lékaře či hygienickou stanici, kteří kromě vypsání žádanky na PCR test stanoví další postup. Předpokládáme, že stanoví i povinnost izolace. Do výsledku konfirmačního testu se pak jedná o překážky na straně zaměstnavatele, protože takový pracovník nesmí být vpuštěn na pracoviště.
  12. Kdo z firmy má nárok se dozvědět výsledky testu zaměstnance, které bude provedeno v odběrovém centru? Je to vzhledem k GDPR vůbec přípustné?
    Povinnost informovat zaměstnavatele vychází z mimořádného opatření MZdr, takže z hlediska GDPR to dle našeho názoru přípustné je. Informace by měla být předána útvaru či zaměstnancům, kteří zpracovávají osobní údaje a další důvěrné informace zaměstnanců, např. osobnímu oddělení, oddělení bezpečnosti, krizového řízení či podobně, podle toho, jak jsou ve firmě nastavené procesy. Výkaz, do kterého se zaznamenávají výsledky testů zaměstnanců, slouží pro účely kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic. ÚOOU vydal k tématu rámcové vyjádření.
  13. Jakým způsobem bude dokládáno provedení testu v domácím prostředí pro výplatu dotace? Je to vůbec možné? Nebudou pojišťovny požadovat potvrzení od kvalifikovaných pracovníků?
    Podmínky každého zaměstnavatele jsou jiné, proto nebyl vydán centrální pokyn. Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro specifické případy, nemělo by tedy jít o hlavní a nejrozšířenější způsob. Metodické pokyny pojišťoven teprve vznikají.
  14. Můj zaměstnanec pracuje na dohodu u vícero zaměstnavatelů, u jednoho pracuje na HPP.  Postačí mu provedení testu u toho zaměstnavatele, u něhož je na HPP? Máme jej evidovat v našich seznamech s tím, že mu by test proveden u jiného zaměstnavatele?
    Dle mimořádného opatření se může místo testu na pracovišti člověk prokázat výsledkem profesionálního testu. Pro samotesty provedené u jiného zaměstnavatele taková výjimka v tuto chvíli není. Tím pádem by se měl u každého zaměstnavatele člověk otestovat znovu. Je velmi pravděpodobné, že pojišťovny neproplatí testy všem, ale metodické pokyny pojišťovny připravují a neznáme ani jejich pracovní podobu.
  15. Je limitována odměna zaměstnancům, kteří ve firmě testují ostatní zaměstnance?
    Odměňování zaměstnanců pověřených asistencí při samotestování, resp. zapisováním, mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví neřeší.
  16. Pokud zaměstnance nebude testovat zdravotník, postačí slovní vyjádření zaměstnance, že je negativní? Jak prokáže zaměstnavatel pravdivost takového tvrzení zaměstnance vůči rozhodnému orgánu?
    Firmy si mohou testování zajistit několika způsoby. První možností je volba závodního lékaře, který může antigenní testy nabízet a testovat všechny zaměstnance v rámci podniku. Společnosti mohou ve firmě také testovat, pokud si zajistí externího poskytovatele zdravotních služeb. U samotestů antigenními testy je také možné použít laickou osobu, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Testování probíhá v prostoru na pracovišti k tomu vyhrazenému zaměstnavatelem. Informaci o provedení a výsledku testu zaměstnance vč. jeho čísla pojištěnce zaznamenává pověřený zaměstnanec do přehledu o provedených testech – ke stažení na webu MPO. Tento formulář bude výkazem pro pojišťovnu. Zdravotní pojišťovny v nejbližší době zveřejní online formulář, včetně informací k tomu potřebných. Samotestování mimo pracoviště je mimořádným opatřením povoleno pouze zaměstnancům, kteří se alespoň posledních 7 dní nevyskytovali na pracovišti. V takovém případě je stanovení způsobu, jak má zaměstnanec prokázat výsledek testu, na zaměstnavateli.
  17. Pokud bude výsledek testu neprůkazný, bude nutno test opakovat? Bude možné vykázat zdravotní pojišťovně více testů, když k této situaci dojde?
    Ano, bez negativního testu nelze zaměstnance pustit na pracoviště. Pojišťovna však proplatí příspěvek na maximálně 4 provedené testy měsíčně bez ohledu na jejich výsledek.
  18. Jsem externí dopravce a jedu do firmy (pouze na rampu, nejdu dovnitř), která má více než 250 zaměstnanců. Na základě čeho může firma požadovat test, případně mě testovat?
    Je-li rampa součástí pracoviště zaměstnavatele, pak musí být i dopravce testován podle aktuálně platného mimořádného opatření. Navštěvuje-li pracoviště více klientů/externích dodavatelů apod., doporučuje MPO i pojišťovny, aby se tito externí pracovníci nechali testovat profesionálním POC antigenním testem u poskytovatele zdravotnických služeb, jehož negativním výsledkem se mohou prokazovat u všech klientů.
  19. Jak si má firma ověřit otestování jiného pracovníka, který vstupuje na jejich pracoviště? Např. jde-li o kurýra či pošťáka?
    Vstupuje-li na pracoviště, musí předložit výsledek profesionálního testu nebo se na místě podrobit samotestu. Řešíme však s Ministerstvem zdravotnictví, zda je možné pro kurýry, řidiče a podobně, kteří pouze předají zásilku či složí zboží, upravit mimořádné opatření.
  20. Je povinností firmy dávat potvrzení zaměstnancům, že zaměstnanec byl negativní?
    Není. Výsledek testu provedeného laickou osobou se zaměstnanec dozví hned po provedení testu a zaměstnavatel jej zanese do formuláře, který je na webu MPO. Chce-li zaměstnavatel vydávat zaměstnancům potvrzení např. pro kontrolu a zajištění plynulého vstupu na pracoviště, je to zcela na jeho zvážení a forma není stanovena. Případné potvrzení však může sloužit pouze pro účely daného zaměstnavatele, nikoliv pro prokazování se jinde.
  21. Jakým způsobem vyzvat zaměstnance, aby podstoupil test? Aby nedošlo k tomu, že se zaměstnanec odvolá na to, že nebyl řádně vyzván.
    Mimořádné opatření MZČR stanoví povinnost zaměstnavatelů vyzvat své zaměstnance. Forma je tedy na každém z nich (e-mail, intranet, nástěnka, prostřednictvím vedoucího pracovníka apod.).
  22. Když do firmy přijde kandidát na výběrové řízení (tedy není ještě zaměstnancem firmy), musí být otestován nebo se musí on sám prokázat negativním testem? Bude možno jej otestovat a uplatnit si nárok na dotaci?
    Uchazeč při pohovoru není zaměstnancem a nevykonává práci, takže z hlediska výkladu mimořádného opatření jej není třeba testovat. Pro zvýšení účinnosti opatření to však lze doporučit a je nezbytné dodržet všechny ostatní mimořádná opatření týkající se shromažďování osob a hygienická opatření. Zcela jistě však nelze uplatnit nárok na příspěvek za období, kdy ještě nebyl zaměstnancem či zde nevykonával práci z jiného titulu.
  23. Pokud firma nebude požadovat kompenzaci za testy od zdravotní pojišťovny, musí někde evidovat zaměstnance, kteří jsou negativní a tuto evidenci někam posílat?
    Evidenci vést musí, povinnost je zakotvena v mimořádném opatření MZd. Pokud nebude zaměstnavatel žádat o příspěvek, nemusí evidenci nikam posílat a měl by ji mít pouze připravenou pro případ kontroly dodržování mimořádných opatření.
  24. Je pracovník inspekčního orgánu, který vykonává pracovní úkony na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci (přítomnost kontrole, sepsání protokolu, projednání nálezu) povinen prokázat, že splnil testovací povinnost dle vládního opatření?
    Povinnost kladená na „další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci“ se nevztahuje na osoby, které vykonávají kontrolní nebo inspekční činnost u daného zaměstnavatele. U těchto osob tak zaměstnavatel nejen, že nemá povinnost zajistit testování, ale ani nemá právo po nich vyžadovat prokázání se testem. Tyto osoby nevykonávají práci nebo obdobnou činnost se zaměstnanci zaměstnavatele, neboť smyslem jejich činnosti je jiná práce, než je předmět činnosti zaměstnavatele. Inspekce nebo kontrola není spolupráce. Nicméně je třeba připomenout, že i tyto osoby podléhají povinnosti testování, avšak ve vztahu k jejich zaměstnavateli.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmáchZpět na obsah konkrétních dotazů

3.   COVID 2021

Vláda dne 8. března 2021 schválila program COVID 21. Vyhlášení výzvy bude následovat v průběhu března. Příjem žádostí bude zahájen v dubnu.

Cílem Programu je zmírnění negativních dopadů omezení spojených s opatřeními v boji proti pandemii nemoci COVID 19 na podnikatelské subjekty v České republice, spočívajících především v razantním poklesu tržeb za rozhodné období oproti srovnávacímu období alespoň o 50 %.

Základní parametry programu COVID 2021

  1. Požádal jsem již o kompenzační bonus, mohu požádat o podporu v Programu?
    Souběh čerpání nového kompenzačního bonusu (zákon č. 95/2021 Sb.) a podpory z Programu je zcela zakázán (v případě OSVČ i v případě společníků společnosti s ručením omezeným). Žádost o dotaci v Programu však je možné podat, i když si žadatel již o kompenzační bonus za část období 11. ledna až 9. května 2021 požádal. Je na jeho odpovědnosti, aby postupoval podle zákona o kompenzačním bonusu, a tedy o skutečnosti, že nemá nárok na čerpání kompenzačního bonusu, informoval svého správce bonusu (u kterého o něj požádal) a požádal o zastavení řízení o žádosti. V případě, že již došlo k vyplacení kompenzačního bonusu, správce bonusu na základě tohoto oznámení doměří platebním výměrem jeho vrácení. Co se „starého“ kompenzačního bonusu (zákon č. 461/2020 Sb.) týká, souběh možný je. V případě žadatele OSVČ bez omezení, v případě společníka společnosti s ručením omezeným nesmí být tento společník zahrnut mezi zaměstnance, za které se o podporu žádá.
  2. Jaký je rozdíl v podmínkách pro žadatele mezi tímto Programem a programem COVID – Gastro – Uzavřené provozovny?
    V programu nejsou omezeny sektory podnikání a nedokládá se omezení provozovny. Žádat o podporu mohou všichni podnikatelé, včetně výrobních firem. Vstupní podmínkou je ale pokles tržeb alespoň 50 %.
  3. Jsem OSVČ, nemám žádné zaměstnance ani spolupracující osoby, mám nárok čerpat dotaci v Programu?
    Ne, dotace se počítá pouze za zaměstnance v pracovním poměru, spolupracující osoby a jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Žadatel musí mít alespoň jednu takovou osobu s úhrnnou výší alespoň jednoho plného úvazku (FTE), tedy např. jednoho zaměstnance na plný úvazek nebo dva zaměstnance na poloviční úvazek apod.
  4. Mohu požádat o podporu za zaměstnance v pracovní neschopnosti, na mateřské nebo rodičovské dovolené apod.?
    Ano, pokud splňuje ostatní podmínky, zejména byl zaměstnancem v pracovním poměru k 11. 1. 2021, přihlášeným k tomuto datu k platbě pojistného na České správě sociálního zabezpečení.
  5. Lze žádat za osoby zaměstnávané na DPP / DPČ?
    Nelze, dotace se počítá pouze za zaměstnance v pracovním poměru, spolupracující osoby a jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele.
  6. Lze žádat za zaměstnance, kterým skončil pracovní poměr např. 31. prosince 2020? Lze žádat za zaměstnance přijaté např. v únoru 2021?
    Rozhodný termín pro výpočet výše dotace je 11. ledna 2021. Lze tedy započítat pouze osoby zaměstnané k tomuto datu. Nelze započítat ani zaměstnance, se kterými byl ukončen pracovní poměr před tímto termínem, ani přijaté po tomto termínu. Naopak lze na celé období žádat o podporu i za zaměstnance, kterým skončil pracovní poměr po 11. lednu.
  7. Kdo je spolupracující osoba?
    Podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: spolupracující manžel/ka nebo osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. V každém případě musela být takováto osoba k 11. 1. 2021 nahlášena na České správě sociálního zabezpečení.
  8. Je možno požádat o dotaci za sebe jakožto jednatele firmy?
    Možné to je za předpokladu, že jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele (a byl z tohoto titulu přihlášen k platbě pojistného na České správě sociální zabezpečení). Pokud má jednatel standardní zaměstnaneckou smlouvu, počítá se jako standardní zaměstnanec a lze na něj o podporu požádat.
  9. Mohou o podporu žádat i jiné právní formy, než fyzické osoby (podnikatelé) a obchodní společnosti, tedy např. spolek, sdružení, nezisková organizace apod.?
    V zásadě ano, podle podmínek výzvy může žádat jakákoli právnická osoba zřízená podle soukromého práva vykonávající podnikatelskou činnost, která splní všechny ostatní podmínky výzvy. Z veřejnoprávních právnických osob mohou žádat pouze příspěvkové organizace. Nezpůsobilí k podpoře jsou tak žadatelé typu kraj, obec, vysoká škola, veřejná výzkumná instituce apod.
  10. Může požádat o dotaci firma, která má nedoplatky, ale má sjednán splátkový kalendář?
    Ano.
  11. Lze podporu kombinovat s dalšími COVID programy?
    Podporu nelze za stejné období kombinovat s podporou z programů COVID – Nepokryté náklady, AGRICOVID, COVID Kultura, COVID – SPORT III Lyžařská střediska. V případě čerpání podpory z programu COVID – Ubytování II (výzva s rozhodným obdobím 22. října 2020 až 22. ledna 2021) lze podporu kombinovat s tím, že rozhodné období ve Výzvě je až od 23. ledna 2021.
  12. Jak mám vypočítat výši úvazku, pokud pracuji na směny, nebo 6 hodin denně, nebo na čtvrtinový úvazek, nebo každý měsíc jinak?
    Jako plný pracovní úvazek počítáme 8 hodin denně, resp. 40 hodin týdně. Čtvrtinový úvazek tedy představuje koeficient 0,25, smlouva na 6 hodin denně představuje 0,75 (6 děleno 8). Pokud se výše úvazku v čase měnila, je třeba vypočítat reálnou výši úvazku za leden 2021.
  13. Jak mám vypočítat výši úvazku spolupracující osoby či jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele?
    Zde neexistuje univerzální pravidlo. Výše úvazku by měla být přiměřená vykonávaným činnostem. U spolupracující osoby lze zpravidla uznat plný úvazek, v případě jednatele úvazek odpovídající činnostem uvedeným ve smlouvě. Nesmí dojít např. k tomu, že by na sebe jeden jednatel čerpal podporu celkem na více než jeden plný úvazek, pokud by žádal za několik firem.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

4.   COVID – Nepokryté náklady

Vláda dne 8. března 2021 schválila program COVID – Nepokryté náklady. Výzva byla vyhlášena 1. dubna. Příjem žádostí probíhá od 19. dubna do 19. července.

Vláda dne 6. května schválila 2. Výzvu k programu COVID – Nepokryté náklady s rozhodným obdobím od 1. dubna do 31. května. Vyhlášení výzvy bude následovat. Příjem žádostí bude dle předpokladu zahájen v červnu.

Záměrem programu je pomoci podnikatelským subjektům, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během rozhodného období nejméně o 50 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, s úhradou části nákladů/výdajů, které nejsou pokryty výnosy/příjmy. Výše podpory činí 60 % nepokrytých fixních nákladů. Limit na žadatele činí 40 mil. Kč v jedné výzvě programu.

Základní parametry programu COVID – Nepokryté náklady

  1. Je možné podporu kombinovat s podporou v programu COVID 2021?
    Ne, tyto programy nejsou navzájem kombinovatelné.
  2. Je možné čerpat program COVID Nepokryté náklady pouze za období 1. 2. 2021 – 31. 3. 2021? V lednu jsme čerpali COVID Gastro (10 dní ledna) a COVID Ubytování II (22 dní ledna). V takovém případě bychom samozřejmě všechny náklady vztahovali pouze na období 1. 2. – 31. 3. 2021.
    Rozhodným obdobím v programu COVID Nepokryté náklady je období od 1. ledna 2021 do 31. března 2021. Není možné žádat o podporu pouze na část tohoto období. V případě, že žadatel žádal o podporu v jiných programech, konkrétně COVID Gastro a COVID Ubytování II, může následně žádat i o podporu v rámci programu COVID Nepokryté náklady. Je však nutné obdržené dotace (případně, pokud dotace zatím nebyla vyplacena, uvede výši dotace, o kterou v daném programu žádá) v jejich poměrné výši uvést v Přehledu o dotacích a snížit o ně výslednou ztrátu.
  3. Dle bodu 8.7 Výzvy COVID – Nepokryté náklady není možné podporu z programu kombinovat s Kompenzačním bonusem. To je jasné u OSVČ, kdy OSVČ = firma, tedy není možné žádat v obou dvou programech. Je ale možné čerpat Kompenzační bonus pro jednatele malých s.r.o.? Dá se to vykládat tak, že o COVID – Nepokryté náklady žádá společnost a o Kompenzační bonus žádají společníci (fyzické osoby), tedy je v tomto případě možné žádat o oba programy?
    Ne, takto to vykládat nelze. Uvedený výklad by byl v rozporu se zákonnou úpravou, na jejímž základě je podnikatelům kompenzační bonus vyplácen. Kompenzační bonus za období prvního čtvrtletí roku 2021 je vyplácen na základě zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021. Oba dva obsahují ustanovení určující, kdy podnikateli nevznikne nárok na vyplacení kompenzačního bonusu. V případě zákona č. 461/2020 Sb. jde o ustanovení § 8, v případě zákona č. 95/2021 Sb., o ustanovení § 9 zákona. Žadatel nemá nárok na vyplacení kompenzačního bonusu, pokud mu byla vyplacena jakákoli jiná podpora, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného a podpory v rámci programu Ošetřovné pro OSVČ.
    Žadateli o podporu ve formě kompenzačního bonusu mohou být jak OSVČ, tak společníci s.r.o. (nikoliv jednatelé, ti způsobilými žadateli, nejsou-li zároveň i společníky, nejsou). Výluka § 9, resp. § 8 v případě zákona č. 461/2020 Sb., hovoří obecně o podmínkách, kdy subjektu kompenzačního bonusu na něj nevznikne nárok; společníci s.r.o. jsou pak výslovně uvedeni v § 9 odst. 1 písm. d) zákona, a tedy nejsou nikterak vyděleni.
    Společníkům s.r.o. je dotace v podobě kompenzačního bonusu přidělena právě protože jsou společníci daného s.r.o. Jinými slovy, pokud by nebyli společníky s.r.o., na kompenzační bonus by nedosáhli. Protože je tato dávka ze své samé podstaty spjata s danou s.r.o., je nutné kompenzační bonus za rozhodné období buď následně navrátit, anebo žádost do programu nepokryté náklady nepodávat a kompenzační bonus si ponechat. Je na Vašem uvážení, jaká varianta je pro Vás výhodnější.
  4. Jak to, že není možná kombinace s kompenzačním bonusem, když se v zákoně umožňuje souběh s podporou nájemného? Myslel jsem, že podpora, která slouží k úhradě nájemného, je v současnosti COVID-Nepokryté náklady, jakožto nástupce dřívějšího programu COVID-Nájemné.
    Ano, podpora z programu Nepokryté náklady může být použita i na úhradu nájemného, není k tomu nicméně výslovně určena. Jedná se o plošnou podporu na nepokryté náklady podnikatelů, kam mohou, ale nemusí, spadnout náklady na nájemné. Protože tedy nejde z podstaty programu o sektorovou podporu nájemného podnikatelů, nelze ji kombinovat s podporou ve formě kompenzačního bonusu.
  5. Kompenzační bonus mám tedy vrátit až ve chvíli, kdy by se rozhodlo, že nám v rámci programu COVID – Nepokryté náklady budou prostředky přiděleny? Chápu to takto správně? Není tedy potřeba kompenzační bonus navracet teď hned před podáním žádosti?
    Ano, chápete to správně; v okamžiku přiznání dotace z programu Nepokryté náklady se totiž dostanete do rozporu se zákonem o kompenzačním bonusu, jehož podmínku již nebudete splňovat, a řešením uvedeného rozporu je buď navrácení dotace z programu Nepokryté náklady, anebo kompenzačního bonusu. Rozhodně jej tedy nenavracejte ještě před podáním žádosti. Pro další informace ohledně vrácení kompenzačního bonusu se obraťte na Finanční správu.
  6. Započítává se do Výkazu zisku a ztrát i náhrada mzdy čerpaná z programu Antivirus, nebo se podpořené mzdové náklady vylučují z upraveného Výkazu?
    Do Upraveného výkazu zisku a ztrát se započítají mzdové náklady (i ty podpořené z programu Antivirus) s tím, že osobní náklady na zaměstnance v dané pozici v přepočtu na jeden měsíc nesmí překročit průměrné měsíční osobní náklady na tuto pozici v roce 2019, nebo v roce 2020. Následně se do Přehledu o dotacích (tabulka 3 Přílohy 2 Výzvy) započítá podpora obdržená v rámci programu Antivirus A, B nebo A Plus v poměrné výši. O souhrnnou výši dotací v tabulce 3 Přílohy 2 Výzvy se následně sníží výsledná ztráta (nepokryté náklady).
  7. Ve výzvě je uvedeno, že je třeba zohlednit požádané a obdržené dotace. Požádali jsme o podporu v programu COVID Ubytování II, ale od února je to zatím bez vyřízení. Jak máme tedy započítat tuto dotaci?
    Na tento případ je ve Výzvě výslovně pamatováno: „Žadatel sníží ztrátu prokázanou Upraveným výkazem dle této Přílohy 2 Výzvy o součet dotací uvedených v Přehledu o dotacích. Do tohoto součtu se zahrnují i dotace, o které má žadatel požádáno, ale není o nich ještě rozhodnuto. Celkový přehled je uveden v Tabulce 4a, nebo 4b.“ Z dotace si započítáte pouze poměrnou částku za překryv rozhodných období, dle tabulky Přehled o dotacích (tedy 22 dnů v lednu 2021, neboť rozhodné období programu COVID Ubytování II je do 22. ledna 2021).
    V rámci žádosti je v souladu s podmínkami bodu 3.12. Dočasného rámce Evropské komise třeba přiznat mimo jiné i veškeré dotace podle bodu 3.1. Dočasného rámce, u kterých je překryv rozhodných období s rozhodným obdobím programu Nepokryté náklady. Proto, abyste nebyli z Výzvy vyřazeni, namísto přiznané dotace z programu Ubytování uvedete tu částku, o kterou jste v programu požádali, ačkoli Vám ještě nebyla přidělena. Jinými slovy, bude se s ní pro účely výpočtu dotace z programu Nepokryté náklady počítat, jako by Vám již přiznána byla. Pokud ji neuvedete, a přesto požádáte, dostanete se do rozporu s podmínkami Výzvy a dotace Vám nebude udělena; pokud bude na základě následných kontrol zjištěno, že částky dotací jsou výsledně vyšší, než kolik jste uvedl v Přehledu o dotacích (včetně částek dotací, o nichž v době podání žádosti v rámci této Výzvy nebylo rozhodnuto, tedy na základě konečného rozhodnutí byla stanovena jiná částka, než o kterou jste v programu Ubytování žádal a kterou jste uvedl do Přehledu o dotacích) přistoupíme k částečnému nebo úplnému odnětí dotace, v souladu s čl. 18 Výzvy.
  8. Za loňský rok jsme čerpali dotaci COVID – cestovní kanceláře (rozhodné období 20. 2. – 10. 10. 2020), v současné chvíli bychom rádi požádali o dotaci COVID – Nepokryté náklady, ale během jejího rozhodného období jsme obdrželi právě tuto první dotaci (přišla 3. 2. 2021). Je nutné jí tedy započítat do tržeb v tomto období, nebo jí pro účely výpočtu můžeme vyjmout?
    Do Přehledu dotací (viz tabulka 3 Přílohy 2 Výzvy) se uvádí ty dotace, které žadatel získal (příp. o něž požádal a není o nich ke dni podání žádosti rozhodnuto) za rozhodné období (1. 1. 2021 – 31. 3. 2021) nebo jeho část. Program COVID – Cestovní kanceláře nemá překryv v rozhodném období, proto se do Přehledu dotací neuvádí, i když k jeho vyplacení došlo až v 1.Q 2021. Rozhodující tedy není okamžik, kdy je dotace vyplacena, ale to, zda se jiný program, v rámci nějž bylo žádáno o podporu, svým rozhodným obdobím překrývá s rozhodným obdobím Nepokrytých nákladů.
  9. Mohou o podporu v rámci programu COVID – Nepokryté náklady žádat také spolky/nadace/nestátní neziskové organizace/školské právnické osoby?
    Ano, za předpokladu, že splňují podmínky Výzvy, tedy že jde o oprávněné žadatele dle čl. 5, tedy podnikatele, vykonávající svou činnost na základě zákona o živnostenském oprávnění, nebo obdobným způsobem, kteří jsou za rozhodné období ve ztrátě a kterým poklesl obrat za rozhodné období oproti srovnávanému období minimálně o 50 %. Na právní formě žadatele nám nezáleží.
  10. Jsme společnost, která má vícero provozoven/různou podnikatelskou činnost, vše pod jedním IČO. Ztrátu jsme zaznamenali pouze u některé ze svých činností, zbylé byly v provozu, bez ztráty/s poklesem obratu, který byl nižší, než 50 %. Můžeme žádat o podporu v programu COVID – Nepokryté náklady pouze na tu na naši činnost/na ty naše provozovny, kde jsme ztrátu/pokles obratu nejméně o 50% zaznamenali? Lze oddělit naše podnikatelské činnosti/provozovny pro účely podpory?
    Při posuzování poklesu obratu se hledí na podnikatele jako celek. Nelze oddělovat podnikatelovu činnost. Pokud podnikatel není ve ztrátě a nesplňuje podmínku poklesu obratu za rozhodné období v porovnání se srovnávacím období minimálně o 50 % dle čl. 5 Výzvy, a to za celou společnost (za celé IČO), tedy veškeré provozovny/celou svou podnikatelskou činnost, není oprávněným žadatelem v programu.
  11. Mohu do nepokrytých nákladů dát zaplacené sociální a zdravotní pojištění OSVČ?
    Náklady na zdravotní a sociální pojištění OSVČ bohužel nelze zahrnout do Upraveného výkazu zisku a ztráty, neboť nejde o daňově uznatelný náklad.
  12. Cestovní kanceláře účtují ve zvláštním režimu, příjmy za služby do odletu klientů jsou v zálohách a nejsou tedy tržbami. Mohou je počítat do výnosů?
    Jak je uvedeno v Příloze 2 Výzvy, žadatelé uvedou do Upraveného výkazu náklady a výnosy za Rozhodné období při respektování účetní zásady věcné a časové souvislosti tak, jak požaduje § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí.“
    Pouze pro účely Výkazu o poklesu obratu jsou přijaté zálohové platby za služby, které plátci DPH účtují ve zvláštním režimu pro cestovní službu dle §89 zákona o DPH, považovány za výnosy a lze je pro účely prokázání poklesu výnosů zahrnout do Výnosů z vlastních výkonů a zboží. V případě, že tak bude učiněno, je nutné je takto zahrnovat do rozhodného i srovnávacího období. Jinými slovy, pokud žadatel chce uplatnit zálohy za rozhodné období, musí zahrnout i ty zálohy, které obdržel ve srovnávacím období.
  13. Je potřeba mít podklady dotace ověřené auditorem, anebo postačí účetní?
    Upravený výkaz zisku a ztrát musí být ověřen statutárním auditorem nebo auditorskou společností pouze v případě, že ztráta prokázaná žadatelem dle Výsledku hospodaření před zdaněním a před započtením dotací (viz řádek 49 Tabulky 1 Přílohy 2 Výzvy nebo u daňové evidence rozdíl příjmů a výdajů) Upraveného výkazu za Rozhodné období je vyšší než 5 mil. Kč.
  14. Ve Výzvě je uvedeno, že pokud ztráta přesáhne 5 milionů Kč, je potřeba doložit i zprávu od auditora. Rozumíme správně, že je myšlena ztráta před zohledněním přijatých podpor? Naše celková ztráta z podnikání činila -6 mil Kč, získali jsme podpory ve výši 4 mil Kč. Celková ztráta po zohlednění přijatých podpor je tedy -2 mil Kč. Je i tak je potřeba doložit zprávu auditora?
    Ano, ověření Upraveného výkazu zisku a ztráty a Zpráva auditora je v takovém případě třeba. Pro toto určení je rozhodující ztráta podle Upraveného výkazu, kam se podpora ještě nezapočítává: „V případě, že ztráta prokázaná žadatelem dle Výsledku hospodaření před zdaněním (viz řádek 49 Tabulky 1 nebo u daňové evidence rozdíl příjmů a výdajů) Upraveného výkazu za Rozhodné období je vyšší než 5 mil. Kč, musí být Upravený výkaz ověřen statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále pro obě varianty společně jen „auditor“) podle této Přílohy 2 Výzvy oddílu D.“
  15. Vstoupí zálohy, které měsíčně platíme za energie/nájemné/leasing, do upraveného výkazu zisků a ztrát? Vyúčtovací faktury máme 1x ročně, takže v nákladech průběžně nejsou.
    Platí princip věcné a časové souvislosti, proto je třeba vycházet ze skutečné reálné spotřeby za Rozhodné období. Pokud není ještě energie za Rozhodné období vyfakturována, může žadatel spotřebu energie za Rozhodné období odhadnout (a to v případě podvojného účetnictví, nikoliv v případě daňové evidence) a tento účetní odhad podložit pro účely výkazu a případnou kontrolu. Leasingové splátky mohou být zahrnuty pouze do výše dle právních předpisů upravujících daň z příjmů, opět při respektování účetního principu věcné a časové souvislosti.
  16. Jak postupovat v případě, když OSVČ uplatňuje výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje)?
    Pokud podnikatel nevede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci, je třeba, chce-li podat žádost do programu Nepokryté náklady, do Upraveného výkazu zahrnout skutečné příjmy a výdaje za Rozhodné období vstupující do daňového základu/do dílčího základu daně z podnikání, a to na základě daňové evidence vedené dle § 7b zákona o daních z příjmů. Jako Upravený výkaz předloží přehled skutečných příjmů a výdajů za Rozhodné období v sumarizované podobě a členění dle § 7b zákona o daních z příjmů.
    Pokud uplatňuje výdaje procentem z příjmů, tedy uplatňuje tzv. paušální výdaje, nemůže žádost do programu bez dalšího podat. Paušálními výdaji pro účely podmínek Výzvy totiž nelze doložit ztrátu, ani pokles obratu za rozhodné období. V takovém případě je tedy třeba doložit skutečné příjmy a výdaje, které podnikatel za rozhodné a srovnávací období měl, a zpracovat podle nich Upravený výkaz zisku a ztrát. Není-li toho schopen, nemůže o podporu v programu žádat.
  17. Spadají do nákladů splátky půjček?
    Splátky půjček a úvěrů nejsou nákladem. Nákladem jsou úroky z půjček, bankovní poplatky spojené se získáním půjčky apod.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

5.   Ošetřovné pro OSVČ II

Výzva za období 6. dubna až 16. května 2021 byla zveřejněna 28. 5. 2021, příjem žádostí byl zahájen 31. 5. 2021 a ukončen bude 30. 6. 2021.
POZOR! Nově nelze ošetřovné kombinovat s Kompenzačním bonusem vypláceným Ministerstvem financí podle zákona č. 95/2021 Sb. o kompenzačním bonusu pro rok 2021.

Výzva za březen 2021 byla zveřejněna 21. 4. 2021, příjem žádostí byl zahájen 22. 4. 2021 a ukončen 21. 5. 2021.
Výzva za období 1. až 28. února 2021 byla zveřejněna 18. 3. 2021, příjem žádostí byl zahájen 19. 3. 2021 a ukončen 19. 4. 2021.
Výzva za leden 2021 a 21. a 22. prosince 2020 byla zveřejněna 9. 2. 2021, příjem žádostí byl zahájen 10. 2. 2021 a ukončen 11. 3. 2021.
Výzva za období 1. až 30. listopadu 2020 byla zveřejněna 18. 12. 2020, příjem žádostí byl zahájen 21. 12. 2020 a ukončen 21. 1. 2021.
Výzva za období 14. až 31. října 2020 byla zveřejněna 5. 11. 2020, příjem žádostí byl zahájen 9. 11. 2020 a ukončen 9. 12. 2020.

Dotazy je možné zasílat na osetrovne@mpo.cz

  1. Co mám udělat pro úspěšné proplacení dotace?
    Je nutné si pozorně přečíst Výzvu na webu MPO. Žádosti jsou hodnoceny průběžně, v případě zjištění nesprávných údajů je vyzván žadatel k doplnění datovou schránkou nebo emailem, což prodlužuje hodnocení. Důležité je proto pečlivě zkontrolovat všechny údaje, které žadatel uvádí do žádosti – zejména RČ a číslo bankovního účtu. Také zda odpovídají skutečnosti dle živnostenského rejstříku a dalších rejstříků.
    Neposílejte žádost vícekrát, podání více žádostí komplikuje a prodlužuje hodnotící proces. 
    Pokud posíláte žádost poštou, žádost prosím nesešívejte.
  2. Mohu si zažádat o dotaci, když jsem OSVČ, starám se o dítě do 10 let a pobírám částečný invalidní důchod?
    Ne v tomto případě nemáte na ošetřovné nárok, pokud nejste OSVČ na hlavní činnost. OSVČ pobírající invalidní důchod jsou osoby podnikající na vedlejší činnost. Nezohledňuje se, zda pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně.
  3. Má rodič nárok na ošetřovné během ředitelského volna, prázdnin?
    Nemá. Jsou však propláceny víkendy a státní svátky.
  4. Má rodič nárok na ošetřovné, pokud ponechá dítě doma dobrovolně (např. ze zdravotních či  rodinných důvodů)?
    Nemá.
  5. Za jak dlouho dostanu dotaci za listopad proplacenou?
    Vzhledem k vysokému počtu žádostí je třeba počítat, že vyřízení žádosti potrvá více než 14 dní od doručení, v případě doplnění se proces prodlužuje. Vyřizování žádosti se výrazně prodlouží, pokud není žádost poslaná na správném formuláři MPO.
  6. OSVČ má spolupracující osobu (manželku). Může ona žádat o ošetřovné?
    V případě, že žadatel žádá jako tvz. spolupracující osoba, musí být OSVČ, se kterou žadatel spolupracuje OSVČ na hlavní činnost.
  7. Kdo může žádat o ošetřovné v případě střídavé péče? Který z rodičů a na základě kterých kritérií.
    U rozvedených rodičů v případě střídavé péče o dítě stanovené rozhodnutím soudu může rodič při splnění podmínek nároku čerpat ošetřovné za dny, ve kterých o dítě pečuje. Ošetřovné pro OSVČ poskytují za jednotlivé dny, kdy měl rodič dítě ve své péči. Po tuto dobu nemá nárok na ošetřovné druhý rodič. Ke střídání a pobírání dávky nemůže dojít v rámci jednoho kalendářního dne (např. by si rodič-OSVČ nahlásil ½ dne a další ½ zaměstnanec). Střídání rodičů se je možné doložit prostřednictvím předepsaného tiskopisu dostupného na www.cssz.cz, na kterém rodiče uvedou dny, během kterých se o dítě každý z nich staral. Střídají-li se v péči o dítě osoby (rodiče) žijící společně s dítětem v jedné domácnosti, platí pro nárok na ošetřovné obdobné podmínky jako v případě rozvedených rodičů. O ošetřovné z nemocenského pojištění nemusí žádat pouze rodič, ale jakákoli osoba, která žije s dítětem ve společné domácnosti (např. babička).
  8. Žádost o ošetřovné pro OSVČ, vyplňují se tam všechny děti, nebo pouze to na které se čerpá?
    Je nutné uvést všechny děti žijící s žadatelem ve společně hospodařící domácnosti. Ošetřovné však lze čerpat pouze na jedno dítě ve společně hospodařící domácnosti. Zároveň však nesmí být čerpán rodičovský příspěvek na jiné dítě ve stejné domácnosti.
  9. Jakým způsobem lze žádost opravit, když je uvedeno špatné DIČ, nebo jiný povinný údaj (např. číslo účtu)? Je nutné znovu žádost vyplnit?
    Neposílejte žádost podruhé, ale počkejte na výzvu k opravě.
  10. OSVČ má nedoplatky u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale u jedné instituce má schválen splátkový kalendář a obou institucí má podanou žádost o prominutí. Je možné žádat o ošetřovné pro OSVČ?
    Obecně pohlížíme na osobu, která má povolené splátky, či odklad, jako na bezdlužnou, a ošetřovné přiznáváme. Nicméně pokud má podanou žádost o prominutí, má pravděpodobně stále nedoplatky. Tím pádem by ošetřovné nebylo přiděleno.
  11. OSVČ měla dluh na sociálních odvodech. Chtěla by na konci dubna doplatit. Bude moci žádat za březen, i když v té době dluh měla? Bude to stejně u žádosti za duben?
    Bude moci žádat za dny, kdy neměl žádný závazek, tedy až následujícího dne, kdy dluh splatí. Doporučujeme k žádosti oddlužení doložit.
  12. Jakým způsobem bude MPO postupovat v případě, že se žádost zaslaná poštou ztratila?
    O přijetí pošty se potvrzení nevydává. Sledování zásilek je dostupné zde: www.postaonline.cz/trackandtrace. MPO neodpovídá za doručení zásilek. V případě ztráty zásilky, kterou žadatel odeslal na MPO, je třeba postupovat podle reklamačních pravidel doručovatele. Doporučujeme poslat datovou schránkou anebo zaslat doporučený dopis a mít doklad o zaslání poštou.
  13. OSVČ zaslala žádost nejprve emailem s ověřeným podpisem. Dostala vyrozumění o odstranění nedostatků, načež poslala vše znovu již doporučenou poštou.
    Při zaslání je důležité uvést do předmětu kód začínající #. Toto potvrzení je možné zaslat emailem, vždy uvádějte také Vaše IČ a DIČ. Při opravě vždy postupujte podle pokynů ve výzvě k opravě.
  14. Kde naleznu informace k Ošetřovnému pro OSVČ?
    Veškeré informace jsou na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  15. Co mám dělat – poradíte mi, jak vyplnit formulář?
    Pečlivě si přečtěte instrukce týkající se výzvy, poté přejděte k vyplnění formuláře.
  16. Mohu podat na formuláři ČSSZ?
    Nikoli podat můžete jen na formuláři, který naleznete na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  17. Je potřeba potvrzení o škole, školce, potvrzení o karanténě?
    V případě, že je zařízení uzavřeno z důvodu nařízení hygienické stanice či zřizovatele musí k žádosti žadatel doložit potvrzení o uzavření s uvedením období, kdy bylo zařízení uzavřeno (např. sken emailu).
  18. Lze kombinovat ošetřovné pro OSVČ s dalšími podpůrnými programy?
    Dotaci ošetřovné za měsíc únor a březen není možné kombinovat s kompenzačním bonusem Ministerstva financí. Nadále je možné kombinovat s Covid – kultura a Covid – nájemné.
  19. Je možné podat žádost zpětně?
    Ne, není to možné. Žádosti je možné podávat pouze v termínech daných výzvou. Za jedno období je možné podat pouze jednu žádost.
  20. Jakým způsobem zrušit, vzít zpět žádost o ošetřovné pro OSVČ?
    Napište email na osetrovne@mpo.cz, do předmětu napsat „Storno ošetřovné“ a měsíc, kterého se storno týká, nicméně je nutné poslat žádost o zrušení žádosti oficiálně písemně nebo datovou schránkou přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu, adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1. Pokud zasíláte dotaci zpět na účet MPO, do poznámky vždy uveďte důvod vracení, např. čerpám Kompenzační bonus.
  21. Jak vyplnit správně vyplnit žádost v případě, že obě děti měly rotační výuku?
    Příklady jsou uvedeny přímo v textu výzvy.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

6.   COVID – Veletrhy/kongresy

Cílem programu je sektorově zaměřená podpora firmám podnikajícím v oboru veletrhů, kongresů a souvisejících B2B eventových akcí. Sektorově zaměřená podpora COVID – Veletrhy/kongresy má za cíl udržení infrastruktury, firem a navazujících organizačních, servisních, asistenčních a technických služeb.

Podrobnosti programu COVID – Veletrhy/kongresy

  1. Pokud v  společnosti má majetkový podíl jiná společnost, v níž má majetkový podíl stát, či územní samosprávný celek, jsem společností s majetkovou účastí státu a mohu žádat nejvýše o 40 % nepokrytých nákladů, anebo ne?
    Jestliže se jedná o společnost s majetkovým podílem jiné soukromé společnosti, která je s majetkovou účastí státu, může žadatel zažádat o 60 % nepokrytých nákladů. Již se nejedná o společnost s přímou, ale „zprostředkovanou“ majetkovou účastí státu, či územního samosprávného celku. Uvedené platí i, pokud je společnost s majetkovou účastí v žádající společnosti vlastněna státem či územním samosprávným celkem ze 100 %.
  2. Lze program COVID – Veletrhy/kongresy kombinovat s kompenzačním bonusem?
    Ne, program není možné kombinovat s kompenzačním bonusem. Žadatel, který čerpal kompenzační bonus v režimu zákona č. 159/2020 Sb., na bonusová období v ustanovení § 5 zákona, je povinen započítat jej v rámci Přehledu o dotacích. Žadatel, který čerpal kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., na bonusová období uvedená v § 10, je povinen po poskytnutí dotace z Programu alikvotní část takto poskytnuté podpory, překrývající se s rozhodným obdobím, za nějž mu byla podpora v rámci Programu vyplacena, navrátit.
  3. Vztahují se kompenzace z programu i na půjčovny party stanů a vybavení tzn. židle, stoly, pódia, podlahy, jde-li o podnikatele přímo napojené na tento segment trhu, tedy zejména eventové akce?
    Záměrem programu je pomoci subjektům z oblasti veletržního, kongresového a eventového byznysu, přičemž podpora má za cíl udržení infrastruktury, subjektů podnikajících v sektoru a navazujících organizačních, servisních, asistenčních a technických služeb. Pokud tedy jde o podnikatelský subjekt, který zajišťuje infrastrukturu podporovaných činností, třeba i poskytováním party stanů a vybavení, může o podporu v rámci programu požádat. Pokud je jeho činnost zaměřena i na subjekty mimo program, je nutné tuto činnost od podporované činnosti striktně oddělit. Podnikatel musí také splnit podmínku 3 realizovaných referenčních zakázek souvisejících s podporovanými činnostmi, tedy že dodával na veletrhy, kongresy, konference a eventy s požadovanou účastí nad 100 osob.
  4. Berou se podklady od naší účetní firmy jako hodnověrné, nebo je potřeba mít i ověření auditora? Nejsme ze zákona auditovanou společností a nezdá se nám účelné nyní audit provádět.
    Jak je uvedeno v podmínkách Výzvy, Výkaz o poklesu výnosů musí být podepsán statutárním orgánem žadatele a ověřen auditorem podle požadavků v Příloze 2 Výzvy. Ověření auditora je vyžadováno i u ostatních podkladů, jak ostatně ze znění Výzvy v rámci svého dotazu citujete.
    Jak se dále v Příloze 2 uvádí: „Ověření upraveného výkazu zisku a ztráty bude provedeno podle mezinárodního auditorského standardu pro ověřovací zakázky „ISAE 3000 Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických informací“, a to jako ověřovací zakázka poskytující přiměřenou jistotu.“ Jednou z nutných příloh žádosti je též Zpráva nezávislého auditora o ověřovací zakázce, jejíž vzor je v Příloze č. 4 Výzvy. Ověření podkladů auditorem a předložení jeho Zprávy podle podmínek Výzvy je tedy nezbytné.
  5. Jsme hotel, který dosahuje výnosů jak z podporovaných, tak nepodporovaných činností. Pokud v poměru, v jakém dosahujeme tržeb za rozhodné období z podporovaných, tedy ubytování účastníků kongresů, vůči nepodporovaným činnostem (20 % ku 80 %) rozdělím i náklady na energii, atd., mohu podobně, tedy z 20 %, započítat i poměrnou podporu z programu COVID ubytování, která nám byla již vyplacena?
    Ano, pokud je společnost přesně schopna ve svém účetnictví oddělit náklady a výnosy na podporovanou činnost, od činnosti nepodporované, v uváděné cca 20 % výši, může společnost postupovat, jak je popsáno.
    Jak se uvádí v Příloze 2 Výzvy: V případě, že náklady jsou vynaloženy v Rozhodném období jak na dosažení výnosů z podporovaných činností, tak na dosažení jiných výnosů z jiných činností, než z podporovaných činností, a tyto náklady nelze k jednotlivým druhům výnosů z těchto činností přiřadit přímo ale pouze nepřímo (například energie, mzdové náklady, některé služby apod.), lze do nákladů na podporovanou činnost zařadit pouze poměrnou část takových nákladů a to ve stejném poměru jako je poměr výnosů z podporovaných činností vůči výnosům z jiných činností za účetní období 2019 (pokud podnikatelský subjekt zahájil podporovanou podnikatelskou činnost po 1. 1. 2019, lze pro určení tohoto poměru využít období od zahájení podporované činnosti do koce roku 2019, případně do 29. 2. 2020).
  6. Proč v programu chybí možnost srovnatelného období alespoň do roku 2018 jako mají OSVČ? Pokles obratu o min 30 % – takže firmy, které mají pokles, a přitom stále mají zisk, tak mají stále nárok na podporu?
    Podmínky programu jsou nastaveny s ohledem na podmínky poskytování podpory dle bodu 3.12. Dočasného rámce Evropské komise. Podpora OSVČ, například program COVID nájemné, či jiný, je nastavena z valné většiny podle bodu 3.1. Dočasného rámce. Podpory takto poskytované se liší jak výší možné podpory, která je pod bodem 3.12. Dočasného rámce násobně vyšší, tak i podmínkami, které jsou v případě bodu 3.12. přísnější. Proto je po žadatelích vyžadováno poskytnutí auditovaných účtů, a proto je také referenčním obdobím rok 2019. Jak totiž uvádí bod 3.12., odst. 87 Dočasného rámce, písm. b): „podpora je poskytnuta na základě režimu podnikům, které během způsobilého období utrpěly pokles obratu nejméně 30 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019.“ Možnost porovnání s rokem 2018 tedy chybí ze samotné podstaty programu. Dle podmínek Dočasného rámce Evropské komise je možné srovnání poklesu tržeb pouze proti roku 2019.
    Vznik programu byl konzultován se zástupci všech tří sektorů, tedy veletržních správ, organizátorů a realizátorů výstav a veletrhů, kongresových center, organizátorů kongresů i eventovou asociací. Na základě konzultací byly nastaveny podmínky programu. Podmínky jsou komplexní, jednou z nich je i podmínka poklesu obratu o 30 %, respektive, jak je uvedeno ve výzvě, pokles výnosů z podporované činnosti minimálně o 30 % oproti stejnému období za rok 2019. Není to však jediná podmínka. Jak je uvedeno v bodu 2.3: „Program COVID – Veletrhy/kongresy je založen na kompenzaci nepokrytých nákladů, a to především na zbytkovou část ztráty, která nebyla pokryta kompenzacemi z jiných programů.“ Dále, jak lze vyčíst z bodu 3.3: „Nepokrytými náklady se pro účely Výzvy rozumí ztráta snížená o dotace poskytnuté žadateli o podporu notifikované dle bodu 3.1 Dočasného rámce Evropské komise , Antivirus A, B, A Plus nebo další dotace na způsobilé výdaje a prokazovaná dle bodu 3.2 Výzvy.“ Žadatel se musí za březen až říjen 2020 nacházet ve ztrátě; společnosti, které vykážou zisk, tedy ze samotné podstaty nastavení programu, jak je uvedeno výše, nemohou v rámci programu čerpat podporu.
  7. Z jakého důvodu není brán zřetel na roční výsledovku za rok 2020?
    Podle podmínek Dílčího rámce Evropské komise může být počátečním obdobím až březen 2020. V rámci diskuze se zástupci sektorů bylo jako rozhodné období zvoleno, jako kompromisní řešení, období od března do října 2020.
  8. Byla nám zamítnuta žádost v rámci jiného programu sektorové podpory. Můžeme požádat o podporu v rámci programu?
    Spadá-li činnost podnikatele mezi podporované činnosti, může podat na svou, z programu podporovanou činnost, přihlášku do programu. Pokud jim nebyla v rámci sektorového programu přiznána podpora, která by se rozhodným obdobím překrývala s podporou v programu Veletrhy, nemusí program zohledňovat v rámci Přehledu o dotacích. Podaná neúspěšná žádost o podporu v rámci jiného programu na překážku žádosti z programu COVID Veletrhy/kongresy není.
  9. Závisí vyplácení podpory z programu na rychlosti podání žádosti?
    To závisí na počtu podaných žádostí. Na Výzvu je alokováno omezené množství finančních prostředků, 600 milionů Kč; na jednoho žadatele může připadnout maximálně 20 milionů Kč. Jejich vyčerpání před ukončením Výzvy tedy nelze jako možnost vyloučit. S ohledem na to na pořadí podaných žádostí záleží. Pokud by již bylo podáno tak velké množství žádostí o podporu, že by bylo nepochybné, že jsou finanční prostředky na Výzvu vyčerpány, budou další žadatelé v pořadí o takové skutečnosti, tedy že skončili „pod čarou“, informováni. Jestliže by následně některý z žadatelů, který podal žádost přednostně, byl vyhodnocen jako neoprávněný žadatel, a jeho žádost byla zamítnuta, na jeho místo se dostane žadatel, který skončil první pod čarou.
    Obdobný postup bude i v případě, došlo-li by k přidělení dodatečných finančních prostředků nad rámec uvedených 600 milionů pro účely Výzvy.
  10. Podklad pro referenční zakázku má být objednávka od klienta, kopie smlouvy nebo faktura za event z účetnictví plus kontakty na zástupce klientů pro případné ověření zakázky?
    V systému po žadateli při podávání žádosti požadujeme pouze informace ohledně toho, o jaké akce se jednalo, kdy proběhly, kdo byl objednatel a kolik měly účastníků. Dále je třeba připojit krátký popis akcí. Pokud by hodnotitel žádosti považoval za nutné vyžádat si od žadatele podklady osvědčující uvedená tvrzení, bude jej kontaktovat; v takovém případě by se pak již dokládala kopie smlouvy, či faktura za event z účetnictví, případně jiné doklady.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

7.   Ostatní

  1. Je nějak regulován nebo omezen dovoz zdravotnických prostředků do ČR?
    Aby se vyřešil nedostatek OOP a zdravotnických prostředků potřebných v souvislosti se šířením koronavirové nákazy COVID-19, pokud jsou OOP a zdravotnické prostředky bez označení CE určeny ke vstupu na trh EU, měly by příslušné orgány dozoru nad trhem dané výrobky vyhodnotit, a pokud se zjistí, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příslušných právních předpisech, měly by uvedené orgány přijmout opatření umožňující uvedení takových OOP a zdravotnických prostředků na trh Unie po omezenou dobu nebo po dobu, během níž oznámený subjekt provádí postup posuzování shody.
    Více informací lze nalézt na následujících internetových stránkách Celní správy: https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
  2. Jak postupovat v případě dovozu zdravotnických prostředků (roušek) do ČR roušky přes Německo, případně na koho se obrátit?
    Některé země EU začaly uplatňovat zákaz „vývozu“ ochranných osobních pomůcek (ochranné brýle, obličejové štíty, roušky, respirátory třídy FFP2 a FFP3, ochranné oděvy a obleky, ochranné rukavice kategorie III) do jiných států EU, které jsou zásadní pro zabránění šíření koronaviru.
    Pokud budete dovážet takovéto zboží ze zemí mimo EU a zboží je převáženo přes jiný členský stát EU, doporučujeme nechat si ve státě EU propustit zboží do režimu tranzitu a finální celní řízení (propuštění do volného oběhu) provést až v České republice.
    Z celního hlediska sice existuje možnost propustit zboží do volného oběhu v jakékoli zemi EU, přes kterou je zboží dopravováno, nicméně pak bude muset tato země uplatnit zákaz přepravy („vývozu“) ze svého území. V takovém případě se tedy vystavíte nebezpečí, že příslušné celní orgány již nedovolí převoz tohoto zboží do České republiky. Z tohoto důvodu doporučujeme, jak je uvedeno výše, zboží propustit do režimu tranzitu. Objevily se rovněž obavy, že Celní správa ČR bude zmíněné zboží při „dovozu“ zajišťovat a nebude je propouštět. K této záležitosti naleznete více informací na stránce https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
    WCO zpracovala seznam států a jejich dočasných národních opatření ve vývozu a v dovozu osobních ochranných prostředků, zdravotnického či lékařského materiálu souvisejících s pandemií COVID-19.
    – Export – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/list-of-countries-coronavirus.aspx
    – Import – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/temporary-import-support-measures-adopted-by-members.aspx
  3. Je zapotřebí nějaká povolenka, dovozní licence na nákup z Číny a následný prodej ochranných obleků a zdravotnického materiálu související s koronavirem na území ČR a ostatních evropských zemí, potažmo celého světa?
    Ano, dovozní licence je potřeba, více viz stránky Celní správy ČR. Náležitosti týkající se nákupu, nabídky, poptávky zdravotnických potřeb směřovat na CzechInvest, na healtechsupport@czechinvest.org.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!
Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Rychlý odkaz sem: BusinessInfo.cz/faq

Zpět na začátek

Metodika výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2
a obchodních center do 5000 m

Co je prodejní plochou?
Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

  • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
  • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
  • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory!

Plocha obchodního centra
Neuplatní se možnost umělého zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Ani do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Zpět na začátek

Upozornění pro ostatní média přebírající informace z této stránky!

Upozorněte prosím své čtenáře, že Vámi převzatý obsah je platný JEN k určitému datu a času. Aktuální znění je k dispozici vždy na této stránce!
Adresa na tento dokument je: www.businessinfo.cz/faq.

  • Nové dotazy jsou průběžně doplňovány.
  • Odpovědi jsou také upravovány podle nových nařízení Vlády ČR či Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Dále dochází ke zpřesňování některých odpovědí. Vzhledem k unikátnosti situace nelze předem předjímat všechny možné kombinace podnikatelských situací a problémů.

Děkujeme za pochopení a spolupráci, redakce BusinessInfo.cz

Pravidelné novinky e-mailem