English version
Používání hotovostních plateb patří k nejrizikovějším situacím, které v současnosti čekají zákazníky obchodů a provozoven poskytujících služby. Řada lidí se kvůli možnému přenosu koronaviru vyhýbá používání bankovek a svoje útraty hradí platební kartou. Při placení vyšších částek ale musí zadávat PIN, což znamená kontakt s klávesnicí, na kterou sahaly stovky zákazníků před nimi. Podnikatelé i kupující se proto dožadují zvýšení limitu pro bezkontaktní platby, který je v Česku v současnosti 500 korun.
Řada zemí Evropy přitom na tato rizika již zareagovala. „Vlády a platební průmysl v Řecku, Irsku, Polsku, Turecku, na Maltě a v dalších zemích už společně o navýšení limitu bezkontaktních plateb jednaly,“ vysvětluje Marcel Gajdoš, regionální manažer Visa pro Česko a Slovensko.
Dvakrát více než v Česku
Turecko oznámilo, že zvýší dosavadní bezkontaktní limit ze 120 lir a PIN tak bude třeba zadávat až u plateb přesahujících 250 lir. V Polsku se limit zvýšil na 100 zlotých a v Řecku, Irsku a na Maltě je nově PIN požadován až od 50 eur. Bez použití PIN tak mohou zaplatit více než dvojnásobnou útratu, než v Česku. Řada dalších evropských zemí se nyní navýšením bezkontaktního limitu zabývá.
Bezkontaktní karty přitom patří k nejbezpečnějším nejen z pohledu rizika přenosu koronaviru, ale i v rámci zabezpečení plateb. „Zákazníci si mohou být jisti, že bezkontaktní karty stále představují jeden z vůbec nejbezpečnějších způsobů placení. V zemích, kde se bezkontaktně platí nejvíce, zůstává podíl podvodů při placení v obchodech na historickém minimu,“ konstatuje Marcel Gajdoš.
Na základě evropské legislativy má přitom Česko možnost používat bezkontaktní platby pro výrazně vyšší částky, než v současnosti. „Výše limitu pro bezkontaktní platby je upravena jednotným evropským nařízením, které stanoví maximální částku, kterou lze zaplatit bezkontaktně, ve výši ekvivalentu 50 eur a některé další podmínky bezkontaktního placení. V rámci takto nastavených podmínek si banky samy určují konkrétní výši limitu pro bezkontaktní platby,“ konstatuje Jakub Vintrlík z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí. Resort podle něj nemůže limity pro bezkontaktní placení měnit a jejich výše závisí na přístupu bank.
Bílá místa na mapě placení
Kromě nedostatečné výše limitu si zákazníci v Česku často stěžují také na to, že mnoho obchodníků zatím karty nepřijímá. A zatímco některé vyspělé země nařizují obchodníkům přijímat hotovost, protože se řada z nich snaží přejít již jen na digitální platby, v Česku mají kupující opačný problém. A líbilo by se jim nařízení přijímat všude, kromě hotovosti, také platby kartou.
Ani tady se však změna nechystá. „Přijímání platebních karet je zcela na rozhodnutí obchodníků. Obchodník je ten, kdo rozhoduje, jaké způsoby placení bude svým zákazníkům nabízet. To platí i pro nabídku bezkontaktního placení. Český platební trh je však v tomto ohledu velmi rozvinutý a v podílu bezkontaktních karetních transakcí jsme podle některých údajů druzí na světě, hned za Austrálií,“ zmiňuje Jakub Vintrlík.
Vláda rozšiřování možností platit kartou podpořila letos alespoň přípravou akce pro malé firmy, v jejímž rámci mohou získat na rok zdarma terminál pro přijímání plateb. Česko v této oblasti zaostává za evropským průměrem. Ten je na úrovni 24 terminálů na tisíc obyvatel, zatímco v Česku je to jen 22 terminálů na tisíc obyvatel. Kartami Češi hradí zhruba čtvrtinu transakcí.
Podle odborníků jsou bankovky rizikem nejen kvůli koronaviru, ale mohou vést i k šíření dalších infekcí. Například virus chřipky na nich přežívá až 17 dní, na některých je tolik bakterií jako na záchodovém prkénku. Bezkontaktní platby v současnosti akceptují již všechny terminály v Česku. Kromě bezkontaktních karet roste v posledních měsících také popularita dalších bezkontaktních nástrojů, jako je Google Pay nebo Apple Pay.
Dalibor Dostál
