Souhrnný indikátor důvěry Českého statistického úřadu v ekonomiku zůstal v lednu na 100,2 bodu a drží se těsně nad dlouhodobým průměrem. Zatímco loni na podzim důvěra v ekonomiku rostla, v prosinci už statistici zaznamenali mírný pokles.

Podle ekonomů souvisel krátkodobý nárůst spotřebitelské důvěry v říjnu a listopadu 2025 s výsledkem voleb. Spotřebitelská důvěra byla po volbách, po nichž se změnila vláda, dokonce nejvyšší od února 2020 – tedy od pandemie covid-19. Podnikatelé byli nejoptimističtější od června 2022.

Optimismus veřejnosti klesá

Nyní už jsou ale lidé vůči nastupující vládě opatrnější a optimismus klesá (zřejmě i s ohledem na situaci ve světě). Lidé se naopak začínají o vývoj české ekonomiky obávat.

„Důvěra spotřebitelů vstoupila do roku 2026 poklesem o 2,8 bodu, a to především v důsledku rostoucích obav domácností ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v následujících dvanácti měsících,“ sděluje Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Mírně se naopak zlepšuje nálada mezi podnikateli. Indikátor důvěry se u nich zvýšil o 0,6 na 98,6 bodu. Pozitivní vývoj zaznamenaly především vybrané služby, průmysl a obchod, zatímco ve stavebnictví došlo k poklesu důvěry o 4,7 bodu.

V lednu se důvěra v ekonomiku mezi podnikateli meziměsíčně zvýšila ve vybraných službách (+1,3 bodu), mírněji v průmyslu (+0,5 bodu) a v obchodě (+0,3 bodu). Ve srovnání s prosincem se snížila důvěra podnikatelů pouze v odvětví stavebnictví (-4,7 bodu).

„K lednovému mírnému růstu podnikatelské nálady přispěly zejména snižující se zásoby v průmyslu, lepší hodnocení ekonomické situace v maloobchodě a zvýšená poptávka ve vybraných službách,“ shrnuje vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Podle ČSÚ se na výsledcích podepsaly zejména nižší zásoby v průmyslu, příznivější hodnocení současné situace v maloobchodě a vyšší poptávka ve vybraných službách.

Nálada podnikatelů víceméně kopíruje statistická čísla, hodnotící situaci v průmyslu i v celé české ekonomice. Česko se totiž aktuálně zařadilo mezi nejrychleji rostoucí země Evropské unie.

Index prosperity: Stav digitalizace a infrastruktury v Česku se zlepšuje

Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) se v loňském třetím čtvrtletí zvýšil meziročně o 2,8 procenta, potvrdil statistický úřad. Za celý rok 2025 je to přibližně 2,5 procenta.

Také český průmysl rostl na konci loňského roku slušným tempem. Průmyslová produkce se v listopadu meziročně zvýšila o 5,7 procenta. Podle analytiků byla tato čísla pozitivním překvapením.

Obrat ve spotřebě domácností. Začnou Češi opět šetřit?

U spotřebitelů se naopak nálada na začátku roku zhoršuje. Indikátor spotřebitelské důvěry v lednu meziměsíčně klesl poměrně výrazně, a to o 2,8 bodu na 108,2 bodu.

Přibylo totiž domácností, které v příštích dvanácti měsících počítají se zhoršením celkové hospodářské situace, a více lidí zároveň uvádí, že v nejbližším roce neplánuje větší nákupy. A to přesto, že tahounem ekonomického růstu byla v poslední době zvyšující se spotřeba domácností. Na druhé straně se mírně zvýšil podíl domácností, které očekávají zlepšení své vlastní finanční situace.

Stát vybral loni na daních výrazně více než v roce 2024. Jsou za tím vyšší daně nebo platy?

Podle ekonoma z Banky Creditas Petra Dufka nicméně výsledky průzkumu důvěry zatím nenaznačují změnu dosavadních trendů ani vznik výraznějších poptávkových tlaků a jsou v souladu s očekáváním více než dvouprocentního růstu české ekonomiky pro letošní rok. 

Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila ale nejnovější data mnoho důvodů k radosti nepřinášejí. „Ostře sledovaný průmyslový sektor sice v souhrnu vykázal mírné zlepšení sentimentu, nicméně jeho klíčové složky – hodnocení poptávky a očekávaný objem produkce v blízké budoucnosti – naopak poklesly. Poměrně výrazné zhoršení pak vykázaly i doplňkové faktory jako intenzita nedávné výroby a hodnocení celkové ekonomické situace,“ shrnuje ekonom.

Vstupuje do hry faktor Trump?

Zhoršení sentimentu spotřebitelů je podle něj překvapivě silné. Poměrně výrazně vzrostl podíl respondentů, kteří mají špatný pocit z budoucí hospodářské situace.

„Lze spekulovat, že do těchto úvah v průběhu sběru dat opět vstoupily výhrůžky Donalda Trumpa zavedením dalších dovozních cel vůči evropskými zemím. Ta nicméně nakonec opět odvolal, což by se mohlo projevit úlevou spotřebitelů v únorovém průzkumu,“ spekuluje analytik.

Jana Tikalová: Diverzita v byznysu? Firmy otáčejí kvůli Trumpovi

Celkový ekonomický sentiment se nyní udržuje na hraně mezi optimismem a skepsí, což podle Hradila tedy není důvod ani k oslavám ani k panice. „V příštích měsících předpokládáme, že bude mít trend důvěry spíše mírně vzestupnou tendenci a bude tažen především domácími faktory, tedy zlepšující se ekonomickou situací domácností a jejich útratami,“ dodává ekonom.

Ještě optimističtější je pohled Petra Kymličky z poradenské skupiny Moore Czech Republic: „Pro první čtvrtletí roku očekávám celkově mírně pozitivní vývoj sentimentu, i když stále s výraznou diferenciací obou jeho složek.“

Přestože mírně stoupl podíl domácností, které věří ve zlepšení své vlastní finanční situace, zvýšil se podíl spotřebitelů očekávajících zhoršení celkové ekonomické situace v následujících dvanácti měsících.

„Současně se zvýšil i počet respondentů, kteří plánují odložit velké nákupy, což signalizuje, že spotřebitelé vstoupili do roku 2026 sice s optimismem, avšak současně s poněkud opatrnějším přístupem k výdajům,“ uzavírá Petr Kymlička.

jap