Malé firmy mohou zjistit, jestli se jim vyplatí solární elektrárna

Analýza leteckých snímků umožní zjistit, jestli orientace střechy a její sklon vyhovují pro efektivní instalaci fotovoltaických panelů. Zájem o energetickou soběstačnost mezi malými firmami a domácnostmi po pandemii koronaviru roste.

Udržitelnost a obnovitelné zdroje jsou tématem, které stále více řeší také malé a střední firmy. Jednou z nejúčinnějších cest k omezení emisí skleníkových plynů a zajištění soběstačnosti přitom představuje instalace solárních panelů.

Zatímco nové objekty jsou již projektovány s ohledem na maximální oslunění solárních panelů, u těch starších, kam se mají fotovoltaické panely dodatečně montovat, je třeba udělat analýzu. Ta ukáže, zda mají střechy odpovídající sklon a jsou orientovány na správnou stranu.

Službu, která může výrazně zefektivnit instalaci solárních elektráren na starších objektech, začala poskytovat společností TopGis, která se specializuje na letecké snímkování. Kromě firem ji nabízí také městům a obcím. Před časem si podobnou analýzu nechalo zpracovat například Brno. „Mapa osvitu je součástí snahy města o využití většího množství energie z obnovitelných zdrojů. K tomu se Brno zavázalo ve schválené Územní energetické koncepci a také v Akčním plánu udržitelné energetiky a klimatu,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Analýza leteckých snímků

Jako základ pro analýzu posloužily aktuální letecké snímky, které zajistil TopGis za pomoci vlastních letadel a velkoformátových kamer. „Z kolmých leteckých snímků vznikl pomocí softwarového výpočtu autokorelovaný model povrchu, na němž jsme následně provedli výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch. Takto je možné výpočet provádět na velká území zastavěných měst. Také lze jít do většího detailu a vytvořit s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu velmi podrobný 3D model budov, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren,“ řekla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Brno tak do rukou dostalo mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně vyznačeny plochy, podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. U jednotlivých střech lze následně v případě potřeby provést ručně přesný výpočet. „Zatímco velká mapa uživateli řekne, zda je střecha vhodná pro instalaci fotovoltaiky, detailní výpočet pak u konkrétně zvolené plochy ukáže i to, kolik kWh elektrické energie ročně na ní lze vyrobit,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.

Brněnská radnice využije mapu jako podklad k instalaci solárních systémů na střechách objektů, které jsou v jejím vlastnictví. Analýzu oslunění zároveň poskytla i obyvatelům Brna, kteří tak mohou na jejím základě zvážit, zda vlastní střechu nevyužít také.

Brněnské firmy panely využívají

Praktické využití solární mapy na soukromých objektech ukazuje například moderní budova Inovačního centra Svatopeterská v Brně, kde společnost TopGis sídlí. Na její střeše a jižní fasádě je celkem 257 fotovoltaických panelů na ploše 425 metrů čtverečních, které mohou za rok vyrobit 76 MWh elektřiny.

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6 500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popsal technický správce areálu Vlastimil Rieger.

Celková roční úspora na energiích chytrého objektu inovačního centra tak dosahuje 25 procent. V budově jsou přitom 24 hodin denně v provozu významné spotřebiče – tepelná čerpadla a servery, které TopGis potřebuje pro uchování obrovského množství mapových dat a jejich publikaci stovkám klientů po celé České republice. „Dobře umístěná a optimalizovaná střešní fotovoltaická elektrárna za 2,2 milionu korun tak při dnešních cenách energií ročně zajistí výnos 250 tisíc korun,“ shrnuje pozitivní zkušenost Vlastimil Rieger.

Růst o 130 procent

Zájem o fotovoltaiku přitom v Česku dlouhodobě roste. Loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami o 130 procent. Firmy a domácnosti si v minulém roce nainstalovaly solární panely o výkonu celkem 25 megawattů (MW).  V drtivé většině šlo o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby.

Celkem bylo loni postaveno přes 3400 fotovoltaických elektráren. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem.

„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová Zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Růst potvrzují i významní hráči na trhu. „Tahounem zájmu o střešní fotovoltaické elektrárny jsou domácnosti bydlící v okolí hlavního města. Blízko Prahy rostou nové domy a je tu vysoká kupní síla obyvatel. Zájem je i v částech republiky, které se snaží zlepšit kvalitu ovzduší, jako v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Čekání na 100 megawattů

Trend by měl pokračovat i v roce 2020. „V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu a to až na zhruba 50-55 megawattů nových FVE a věřím, že v roce 2021-2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Greenbuddies

Zájem o energetickou soběstačnost výrazně zvýšila pandemie koronaviru covid-19. Například ČEZ Prodej v prvních pěti měsících letošního roku zapojil na českých střechách 238 fotovoltaik, zatímco za stejné období loni to bylo 155. Letos předpokládá ČEZ Prodej nárůst o zhruba 160 instalací

„Růst počtu žádostí o dotace v programu Nová zelená úsporám ukazuje, že trh nebude zpomalovat ani v příštích měsících a decentrální energetika je již běžnou součástí našich domácností. Standardem se zároveň stává řešení s bateriemi, zatímco dříve to byla spíše akumulace do vody. Před čtyřmi lety měla řešení s bateriemi jen čtvrtinový podíl na trhu postavených elektráren. Nyní se pohybují na úrovni 70 procent,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Menší baterie pro menší firmy

S tím, jak zájem o solární elektrárny roste u malých firem i domácností z oblasti střední třídy, kde jde o instalace na menší rodinné domy, přišel ČEZ ve spolupráci se společnosti OIG Power s menším bateriovým systémem.

„Jde o řešení pro klienty, kteří by s robustnějším řešením často ani neuspěli s žádostí o dotaci. Pro domácnosti, které mají nižší spotřebu nebo jim stačí využití energie z FVE pouze na jedné fázi, na které mají většinu spotřebičů v domě,” vysvětluje spolumajitel OIG Power Martin Kuba. „Výhodou je cenová dostupnost řešení a menší potřeba plochy pro panely na střeše. Nová baterie si přitom zachovává většinu konkurenčních výhod našich systémů, zejména v oblasti monitoringu a softwarového vybavení. Zároveň je baterie off-gridová, to znamená, že je schopna zajistit domácnosti elektřinu, i pokud dojde k výpadku dodávky z distribuční sítě.“

Rozvoj fotovoltaiky v Česku brzdí nejenom nedostatek kvalitních instalatérů solárních elektráren, ale především administrativní překážky. Za vůbec největší považují zástupci sektoru požadavek distribučních společnosti na takzvané vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem