Matěj Málek: Design má mnoho forem. Každá oslovuje jiné publikum

Podílí se na něm i brněnský grafický designér Matěj Málek. Málek, který se primárně věnuje typografii a knižnímu designu, oceňuje rostoucí význam takzvaného kritického (spekulativního) designu, upozorňujícího na společenské, etické či politické problémy.

Na jakou oblast designu se specializujete?

Náplň mé práce tvoří z největší části typografie a knižní design. Právě na tato témata v propojení s digitálním prostorem se zaměřuji ve svém doktorském studiu na Fakultě multimediálních komunikací ve Zlíně. S tím souvisí i doposud nejzajímavější projekt, na němž se podílím. Je jím platforma pro tvorbu a publikování webových knih next-book, kde se kombinuje typografická praxe s výzkumem a akademickým zázemím. Aktuálně v rámci projektové výzvy TAČR spolupracujeme s Katedrou informačních studií a knihovnictví (FF MU) a Městskou knihovnou v Praze na inovaci knihovních služeb s využitím webových knih. Úroveň elektronických knih je mi dlouhodobě trnem v oku, tak se problémy s tím spojené snažíme řešit.

Jak vnímáte v součástí poslání designu a grafiky, zejména ve vazbě na praktické využití v průmyslu nebo ve službách?

Design má mnoho podob a každá z nich slouží něčemu jinému. Mně osobně se zdají v současné chvíli nejzajímavější a z jistého pohledu nejužitečnější směry spojené s kritickým a spekulativním designem, jež se věnují různým geopolitickým, ekologickým a společenským problémům. Jedná se převážně o úvahy na hranici s filozofií a uměním, ale i tam design umí zasáhnout, a to může mít následně reálné dopady. Přímo na úrovni průmyslu a služeb určitě také existují témata — například udržitelnost či vizuální smog — na která se dá upozornit grafickým designem, ať už přímo v tvorbě nebo vzdělávací činností.

Nakolik tuzemské firmy doceňují význam grafiky či užitého designu? Je výrazný rozdíl v těchto oborech mezi ČR a zahraničím?

Přiznám se, že se v komerční sféře příliš nepohybuji, nemám s ní proto mnoho zkušeností, většina mé práce se týká akademické, neziskové či kulturní sféry. Nicméně nemyslím si, že by bylo možné takto zobecňovat. V domácím prostředí člověk nemá žádný filtr, různými cestami vnímá široké spektrum firem. A tak se k němu dostanou i ty, které na grafický design příliš nedbají. Na druhé straně ze zahraničí se k němu dostanou informace o ukázkových příkladech. To se potom těžko porovnává. Při mých cestách do zahraničí ale zase takové rozdíly ve vizuální kultuře nepozoruji.

Je ale důležité si uvědomit, že grafický design má podobně jako jazyk různé vrstvy — spisovnou, nespisovnou, knižní, archaickou — a každá má svého uživatele, respektive svého klienta. Některé z vrstev mohou být spjaté s konkrétními subkulturami, některé mohou být zase ekonomicky exkluzivní a podobně. Na tom je ostatně založený celý koncept cílových skupin — firmy se snaží mluvit adekvátně ke svému zákazníkovi. Krása je právě v té pluralitě hlasů. A na tenzi mezi nimi mohou vznikat nové estetické formy. A to myslím, že platí univerzálně bez ohledu na konkrétní zemi.

S jakým pojetím chcete přistoupit k tématu grafického prvku pro BusinessInfo.cz?

Nový vizuální styl a logotyp portálu BusinessInfo.cz stojí na hutné a výrazné typografii a barevnosti. Není snadné k něčemu takovému hledat doprovodný prvek, jenž základnímu vizuálu nebude konkurovat. Proto se jako nejvhodnější řešení jeví nějaký jednoduchý a odlehčený typografický prvek s jemným ornamentem, který doplní logotyp a bude zároveň akcentovat dvacetileté výročí.

jap

BusinessInfo.cz hledá grafický prvek k výročí 20 let fungování