Mentální železná opona stále stojí. Na východní trhy míří zlomek exportu berlínských firem

Třicet let po pádu komunismu nejsou stále ekonomiky východní Evropy pro německé firmy se sídlem v Berlíně dostatečně atraktivní. Mezi desítku největších exportních trhů se dostalo pouze Polsko na sedmém místě. Česká republika je až na 14. místě.



I když se prakticky přes noc berlínská ekonomika po pádu zdi v roce 1989 otevřela globálnímu hospodářství, pro východní trhy to neplatí. Vývoz do zemí ležících východně od Německa se na celkovém exportu berlínských firem podílí minimálně.

Mezi desítku největších trhů se dostalo z bývalých zemí RVHP 40milionové Polsko. Berlínské firmy na jeho území vyvezou zboží v hodnotě 700 milionů eur (17,9 miliardy korun), což Polsko řadí na sedmé místo.

Česká republika, jež je vzdálená jen několik hodin autem po dálnici, zaujímá až 14. místo, přičemž objem vyvezeného zboží má hodnotu 330 milionů eur (8,4 miliardy korun). Před Českem se i přes hospodářské sankce umístilo Rusko na 11. místě. Nicméně export do Česka v posledních letech významně roste, napsal berlínský deník Der Tagesspiegel.

Přeskočit reklamu „Bilaterální obchod s východní Evropou se stále rozvíjí a vnitřní trh EU je důležitý pro internacionalizaci berlínské ekonomiky,“ tvrdí vedoucí pro mezinárodní trhy v berlínské obchodní a průmyslové komoře (IHK) Jochen Brückmann.

Potenciál pro vyšší export na východoevropské trhy vidí Nikola Köllerová z Commerzbank v Braniborsku. Rostoucí export do východní Evropy podle ní pomůže berlínské i braniborské ekonomice. Z dalších východoevropských zemí je Rumunsko s 210 miliony eur (5,4 miliardy korun) na 15. místě, Bulharsko je až 47., Srbsko 57.

Největší exportní trhy berlínských firem (v milionech eur)

Stát20132017Průměrná roční změna v %
Spojené státy americké13561838+8,1
Čína596987+13,2
Francie780847+2,4

Zdroj: Tagesspigel/Destatis

Berlínské firmy do světa vyvážejí kromě léčiv také elektromotory, generátory pro výrobu elektřiny, turbíny, transformátory, kabely, lékařské přístroje.

Hlavním důvodem, proč se nedaří v posledních 30 letech vývoz do východní Evropy zvyšovat, je podle německých odborníků jazyková a kulturní bariéra, ale také rizika spojená s kurzovými výkyvy východoevropských měn. Platí to pro státy, jež nepřijaly společnou evropskou měnu. Eurem se platí zatím ve Slovinsku, na Slovensku a v Pobaltí – v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

Mluvčí Commerzbank Mathias Paukolat se domnívá, že dalším impulsem pro rozvoj ekonomické spolupráce může být i budování infrastruktury s Čínou v rámci novodobé hedvábné stezky, pokud se posílí transkontinentální spojení mezi Čínou a Evropou. „Z tohoto projektu mohou profitovat východoevropské země,“ předpokládá Paukolat.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák

Pravidelné novinky e-mailem