Mercosur může být partnerem na cestě z pandemické krize

Přelomová dohoda ulehčí firmám z Evropské unie cestu na největší trhy Jižní Ameriky. Měla by postupně srazit dovozní cla, zjednodušit administrativu a pomoct právně ochránit výrobky i jejich značky.

Brazílie i další tři členské země Mercosuru byly před uzavřením dohody známé tím, že dovoz do nich komplikovala spousta byrokratických překážek i cel.

Na konci července 2020 tomu byl přesně rok od momentu, kdy Evropská komise oznámila dosažení politické dohody na obchodní části asociační dohody s uskupením Mercosur. To je tvořeno čtyřmi latinskoamerickými ekonomikami – Brazílií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí. V červnu 2020 pak byla dojednána podoba částí k politickému dialogu a spolupráci, které spolu s obchodní částí tvoří podstatu asociační dohody jako celku.

Jakkoli se charakter světa od oné první politické shody posunul, význam této dohody pro Evropskou unii zůstává zcela zásadní. Globální ekonomice byla letos uštědřena devastující rána v podobě pandemie a brzká regenerace je v zájmu všech. Události posledního roku učí, že ani protekcionismus, ani přílišná závislost na dovozu produktů základní potřeby ze zahraničí se nevyplácejí.

Cesta k diverzifikaci

V evropském prostoru se stále častěji ozývají hlasy volající po diverzifikaci globálních hodnotových řetězců a hledání nových odbytišť. K těmto cílům může Evropu právě asociační dohoda s Mercosurem přiblížit. Přesvědčení, že otevřená a na pravidlech založená obchodní politika je klíčem k překonání hospodářských problémů způsobených pandemií, zaznělo rovněž z Berlína. Německo je totiž od 1. července tohoto roku předsednickou zemí Rady Evropské unie.

Při bližším pohledu na německý plán půlročního předsednictví lze zjistit, že mezi deklarovanými ambicemi figurují také práce na úspěšném dovršení zásadních dohod o volném obchodu ve snaze nastartovat hospodářský růst a dosáhnout větší míry diverzifikace a zabezpečení globálních hodnotových řetězců. V plánu, který je prozaicky nazván „Together for Europe´s recovery“ (Společně k obnově Evropy), je explicitně jmenována také asociační dohoda s Mercosurem. Německo na začátku svého předsednického období avizovalo snahu o pokrok na cestě k ratifikaci dohody a jeho pracovní program vyhlášený na horizont následujících 18 měsíců by měly následovat i další dvě předsednické země.

ČR A Mercosur

  • obrat obchodu zbožím ČR s Mercosurem v roce 2019  18 miliard korun
  • vývoz zboží z ČR do Mercosuru v roce 2019 – 10 miliard korun
  • dovoz zboží z Mercosuru do ČR v roce 2019 – 8 miliard korun

Zdroj: ČSÚ

Jednalo se o celých dvacet let

Loňský červenec přinesl ve vyjednávání skutečný zvrat, neboť politické dohody bylo dosaženo po dlouhých dvaceti letech vyjednávání. Nyní probíhá právně-lingvistická revize textů, po jejímž dokončení by mělo být znění asociační dohody předběžně přijato Radou. Dalším krokem bude podpis dohody Evropskou unií a partnerským uskupením. Předtím, než bude dohoda formálně přijata, bude vyžadován rovněž souhlas Evropského parlamentu a následovat by měla ratifikace jednotlivými národními parlamenty členských států Unie i Mercosuru.

Hlavním momentem bude oficiální vstup dohody v platnost, což je otázkou pravděpodobně několika let. Nutno podotknout, že s ohledem na praxi Evropské unie (například s dohodou o volném obchodu s Kanadou – CETA) by ani v případě Mercosuru neměla překvapit varianta prozatímního provádění dohody. Tomu by předcházelo schválení dohody Radou i Evropským parlamentem, zatímco ratifikace národními parlamenty by probíhala souběžně s jejím prováděním. Tento postup by českým i evropským firmám umožnil využívat většinu výhod bezprostředně po přijetí unijními orgány, případně podle přechodných období. 

Očekávaná úspora na clech byla vyčíslena na čtyři miliardy eur ročně, přičemž snížení cel se pozitivně odrazí i na konkurenceschopnosti zboží evropského původu v zemích Mercosuru.

Proč upřít zrak za Atlantik

Pro evropské i české firmy je zásadní usnadňování vstupu na mimoevropské trhy. Mercosur je významným regionálním uskupením sdružujícím hned dvě největší ekonomiky jihoamerického kontinentu podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu, tedy Brazílii a Argentinu. Tento blok jako celek pak představuje pátou největší ekonomiku mimo Evropskou unii.

Z opačného úhlu pohledu je Evropská unie první zahraniční partner, který si na konto může připsat úspěch v podobě dosažení komplexní obchodní dohody s jihoamerickým uskupením. Dohoda je řazena do kategorie moderních obchodních dohod, které jsou prostředkem prosazování jak současné evropské obchodní politiky, tak i širších demokratických hodnot a vize udržitelnosti, protože vedle obchodních aspektů aktivně řeší také témata týkající se lidských práv, udržitelného rozvoje a životního prostředí.

Evropská unie je tak na cestě pasovat se do pozice klíčového partnera tohoto jihoamerického regionu, což umožní přímo posílit vzájemné obchodní vazby, ale i širší spolupráci a sdílení zkušeností v mnoha oblastech včetně diskuse o budoucnosti, ve které, alespoň z evropské perspektivy, budou hrát prim digitální technologie a zelená politika.

Odvětví zatížená na straně Mercosuru vysokými cly, která budou asociační dohodou snížena nebo eliminována:

  • chemický průmysl – snížení až o 18 %
  • farmaceutický průmysl – snížení až o 14 %
  • strojírenský průmysl – snížení až o 20 %
  • textilní průmysl – snížení až o 35 %
  • automobilový průmysl – snížení až o 35 %
  • potravinářský průmysl – snížení až o 28 %
  • informační a komunikační technologie
  • obchodní služby
  • finanční služby
  • poštovní a kurýrní služby
  • telekomunikační služby
  • dopravní služby

Hlavní předpokládané a potencionální přínosy asociační dohody s Mercosurem:

  • nárůst HDP v Evropské unii k roku 2032 až o 15 miliard eur
  • nárůst importu zejména v potravinářském průmyslu, konkrétně u mléčných výrobků
  • nárůst exportu hlavně v textilním průmyslu, u elektronických zařízení a automobilového průmyslu
  • snadnější přístup na trhy Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye de facto ve všech odvětvích
  • odstranění tarifních (celních) i netarifních překážek obchodu (snížení administrativní zátěže)
  • rovný přístup k veřejným zakázkám na území členských států Mercosuru
  • zvýšení hrubého domácího produktu, zvýšení investic v EU i Mercosuru 
  • ochrana duševního vlastnictví
  • ochrana evropských tradičních značek (neboli zeměpisných označení původu)
  • nová pracovní místa
  • možnost aktivace ochranných opatření v případě narušení rovnováhy na trhu v určitém odvětví
  • pozitivní vliv na blahobyt
  • podpora otevřeného obchodu, demokratických a právních hodnot
  • podpora dodržování mezinárodních závazků a standardů
  • ochrana pracovních práv, dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí
  • podpora transparentnosti, společenské odpovědnosti firem, bezpečných potravin, udržitelného přístupu k podnikání
  • prohloubení stávající spolupráce a vhodné podmínky pro navazování nových partnerství
  • vhodné podmínky pro výměnu zkušeností
  • aktivizace občanské společnosti na obou stranách

Cla jsou zatím až na 35 procenterch

Potenciál uskupení Mercosur dobře reprezentuje skutečnost, že se jedná o trh s více než 265 miliony obyvatel a HDP v hodnotě zhruba 2,2 bilionu eur. Zároveň se však jedná o trh, který je zatížen vysokými cly dosahujícími v některých odvětvích až 35 procent, automobily a autodíly počínaje, produkty potravinářského, chemického či farmaceutického průmyslu konče.

Dohoda o volném obchodu s Mercosurem ve výhledu maximálně 10 až 15 let od vstupu dohody v platnost, popřípadě prozatímního provádění, sníží tarifní překážky obchodu, kdy delší přechodné období bude aplikováno zpravidla na citlivou produkci jedné či druhé strany. Dohoda ve výsledku liberalizuje na straně zemí Mercosuru 91 procent dovozu zboží z Evropské unie včetně sektorů s vysokými cly (zejména automobilový, strojírenský, chemický, farmaceutický) a EU liberalizuje 92 procent dovozu zboží z Mercosuru. Rovněž dojde k liberalizaci obchodu se službami, kde se například odstraní neopodstatněné překážky elektronického obchodu. Očekávaná úspora na clech byla vyčíslena na čtyři miliardy eur ročně, přičemž snížení cel se pozitivně odrazí i na konkurenceschopnosti zboží evropského původu v zemích Mercosuru.

Dohoda se také jednoznačně odkazuje k zásadám spravedlivé soutěže. Tím výčet výhod, který odkrývá, zdaleka nekončí. Vedle tarifních překážek obchodu dojde i ke snížení netarifních překážek. To se týká zejména zjednodušení licencí a celních procedur a jejich harmonizace či přijetí mezinárodních standardů. V důsledku čeští exportéři a investoři zlepší své postavení na tomto exotickém trhu a dosáhnou vyšší právní jistoty. Dohoda dále přináší evropským subjektům rovnocenný přístup na trh s veřejnými zakázkami. Na obou stranách vzniknou národní centrální registry veřejných zakázek, ve kterých se strany dohodou zavázaly zveřejňovat své tendry. Další částí dohody, která je pro evropské exportéry zásadní, je kapitola k duševnímu vlastnictví, která pokrývá celé spektrum práv (autorské právo, ochranné známky, průmyslové vzory, patenty, rostlinné druhy) a zajišťuje jejich vymahatelnost. 

Kam pro další informace

Veškeré dostupné informace o postupu vyjednávání, obsahu asociační dohody i studie dopadů udržitelnosti jsou dostupné na webových stránkách Evropské komise. Další informace o technických aspektech dohody může zájemcům poskytnout oddělení Amerik ministerstva průmyslu a obchodu. Kontakt: slovakova@mpo.cz.

K odvětvím, která dohoda nejvíce ovlivní, patří automobilový průmysl.

Dohoda pamatuje na ochranu značek i životního prostředí

Vyjednavači Evropské unie mysleli také na náročné evropské spotřebitele, kteří díky moderním kapitolám k sanitárním a fytosanitárním opatřením, ustavením zdůrazňujícím transparentnost, respektování lidských práv s důrazem na mezinárodní pracovněprávní standardy, udržitelnost a ochranu biodiverzity a životního prostředí získají přístup k produktům ze zemí Mercosuru splňující evropské standardy a kritéria. Chráněno bude přes 350 evropských zeměpisných označení původu. Mezi nimi i pět tuzemských značek – například České pivo, Českobudějovické pivo nebo Žatecký chmel.

Dohoda také nabádá signatáře k využívání mechanismu dialogu o klíčových tématech. Jedním ze základních principů, na nichž dohoda stojí, je předpoklad, že obchod by se neměl odehrávat na úkor životního prostředí a lidských práv, ale naopak ve prospěch udržitelnosti a rozvoje. Dohoda zohledňuje ochranu životního prostředí v oblastech biodiverzity, lesního hospodářství, rybolovu či klimatu. Strany se zavázaly dodržovat závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody (UNFCC), mezi které patří snižování emisí skleníkových plynů či boj proti odlesňování a podpora obnovy lesního porostu. Co se týče implementace závazků, v oblasti udržitelného rozvoje budou moci být využívána fóra s občanskou společností, domácí poradní skupiny, anebo společné projekty mezi stranami a průběžný monitoring bude zajišťovat Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj. 

Dalším neméně významným přínosem asociační dohody je mechanismus řešení sporů mezi stranami v otázkách interpretace a provádění dohody. Tento systém může být aktivován, je-li jedna ze stran přesvědčena, že druhá neplní své povinnosti. Situace může vyústit až ve výzvu k napravení situace, potažmo k zavedení protiopatření v rozsahu újmy. 

Co lze vyčíslit a co nikoli

V rámci snahy o transparentnost si nechala Evropská komise zpracovat studii dopadů udržitelnosti realizovanou London School of Economics Enterprises. Začátkem července byla dokončena její finální verze, která odkrývá rozmezí, v němž se pravděpodobně budou pohybovat změny celé řady ekonomických ukazatelů, od HDP, import a export přes investice až po reálné mzdy a zaměstnanost.

Výpočty změny HDP k roku 2032 naznačují, že v Evropské unii se vlivem asociační dohody s Mercosurem HDP zvýší až o 15 miliard EUR (tedy o 0,1 procenta HDP). Evropský import zemědělských výrobků by měl vzrůst v řádech desítek procent a import průmyslových výrobků v řádech jednotek procent. Naopak export zemědělských produktů a průmyslových výrobků by měl vzrůst velmi výrazně čili v desítkách procent. Celkový import z Mercosuru do EU by měl vzrůst až o 13,9 procenta a unijní export do zemí aliance by měl vzrůst až o dvě třetiny.

Dopadová studie sleduje také společenské, environmentální a lidskoprávní dopady. V těchto ohledech bude mít dohoda podle expertů LSE de facto zanedbatelný vliv, přičemž implementace některých neekonomických opatření spíše „soft“ charakteru bude záviset na dalších okolnostech. Studie avizuje minimální dopad dohody na globální emise, ale implementace ustanovení týkajících se ochrany životního prostředí bude záviset na aktivitě a vůli obou stran. Podobně v otázce lidských práv může dohoda přinést smíšené dopady.

Dopadová studie však obsahuje sadu doporučení, na které by se měly budoucí vládnoucí garnitury i soukromý sektor a občanská společnost soustředit. Je po právu označována jako moderní obchodní dohoda EU, protože ve vyjednáváních bylo dosaženo velmi ambiciózního výsledku a vedle obchodního pilíře upravuje také lidskoprávní a environmentální aspekty a akcentuje parametr udržitelnosti. Současně vysílá signál podpory otevřeného, férového a vzájemně prospěšného mezinárodního obchodu respektujícího citlivosti a specifické rysy jednotlivých regionů. Dohoda tak může sloužit jako významná příležitost evropského postpandemického vývoje, během něhož bude zapotřebí navazovat nová pouta a vyhledávat další příležitosti pro evropské i české společnosti.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Linda Slováková, Oddělení Amerik, sekce EU a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Obchod
• Teritorium: Argentina | Brazílie | Paraguay | Uruguay