English version
Vegetační střechy nejsou žádnou převratnou novinkou, jednu z prvních nainstalovala na své nové centrále v Radlicích ČSOB už před deseti lety, v poslední době k nim investoři sahají čím dál častěji dobrovolně. Například extenzivní střechy s rozchodníky nejsou nijak konstrukčně ani nákladově ani na údržbu zvlášť náročné.
Na podporu zelených střech je možné jít podle Pavla Dostála ze společnosti Greenville dvěma způsoby: motivačně metodou cukru – prostřednictvím dotací či podporou z rozpočtu – nebo regulativním způsobem (bič), skrze legislativu, normy nebo územní plánování. „Myslím, že nejdřív by se mělo motivovat, až pak teprve regulovat,“ soudí Dostál. Města jako Paříž nebo Linec šla cestou postupného snižování dotací až na minimum, tedy do momentu, kdy investoři přijali zelené střechy za své. Například v Brně letos vyčlenili na tuto podporu zhruba 20 milionů korun.
Přečtěte si také o zelené hale z dílny Liko-s:
Česko má první živou halu na světě, okolí ochladí o 10 stupňů
Nad plánem Prahy vyjadřuje pochybnost urbanista Pavel Hnilička, jeden ze spoluautorů PSP. „Míru zeleně na stavebních pozemcích v Praze určuje stávající územní plán. To je myslím dostatečné. Když by se paušálně řeklo, že mají být střechy zelené, tak první, kdo se ozve, že to nejde, bude jistě památková péče,“ říká. Naopak Jan Kasl, předseda České komory architektů, by byl pro. „Nechci už žádné obrovské ploché budovy typu Amazon nebo IKEA se střechou bez zeleně,“ podotkl na konferenci.
Čtěte též rozhovor se stavitelem zelených fasád Liborem Musilem
Převzato z týdeníku Euro, Autor: Hana Boříková, foto: Tomáš Novák.
