Mexickou ekonomiku drtí drogová válka. Parlament chystá legalizaci marihuany

Drogová válka sužuje Mexiku už déle než 14 let. Rozepře se odehrává mezi vládou a drogovými kartely, jež se snaží ovládnout co nejvíce území a převzít kontrolu nad vývozem drog do Spojených států amerických. Vedle lidského utrpení to má neblahé důsledky i pro hospodářství. Stát proto zvažuje, že by mohla pomoci legalizace a zdanění prodeje některých drog.

Násilí spojené s drogami a organizovaným zločinem stojí za rekordním počtem zabitých obyvatel. Mrtví a unesení přibývají i za současného prezidenta Obradora, který zemi sliboval uklidnění situace.

Počátky narkomafie

Jak se země do současné kritické situace dostala? Mexiko leží na hranici Jižní a Severní Ameriky, což mu předurčuje úlohu tranzitní země pro přepravu narkotik. Hlavními spotřebiteli omamných látek jsou obyvatelé Spojených států amerických. Počátky narkomafie souvisí s tamějším obdobím prohibice — se zavedením takzvaného Harrisonova a Volsteadova zákona. Ještě na přelomu 19. a 20. století bylo na drogy nahlíženo jako na něco „běžného“, avšak s imigrací se pohled na ně změnil. Přistěhovalci se dopouštěli na území Spojených států trestných činů, které začaly být dávány do souvislosti s užíváním drog.

K nárůstu uživatelů drog dochází ve Spojených státech na přelomu 60. a 70. let. Americký prezident Nixon označuje drogy za největšího nepřítele státu. Také v 80. letech s příchodem Raegana pokračuje boj proti drogám. Úsilí zabránit nelegálnímu užívání drog se rozšiřuje i v dalších částech světa. V této době paradoxně dochází k napojení kolumbijských producentů na mexické překupníky drog. V roce 2000 nastupuje do funkce mexického prezidenta Vicente Fox, jenž výjimečně nebyl z politické strany PRI, jež vládla Mexiku přibližně 70 let až do roku 2000. Právě tehdy drogové kartely rozšířily svou moc.

Zvrat nastal v roce 2006

Následně v roce 2006 pravicový prezident Calderón vyhlásil válku drogovým gangům. Tento přístup podporovala americká vláda. Paradoxem je, že po nasazení ozbrojených sil došlo k nárůstu násilí, které se citelně dotklo života obyčejných Mexičanů. Na druhou stranu je pravdou, že se federální vládě podařilo zatknout hned několik bossů největších gangů. Zmínit lze například zatčení Ivána Velásqueze Caballery v roce 2012 nebo Cárdenase Guillena.

První kartely vznikaly už v 80. letech. Mezi ty nejmocnější patří například kartel Juárez, Sinaloa nebo Los Zetas. Také po roce 2015 let jsou zatčeny desítky členů kartelů. Za jeden z největších novodobých milníků lze považovat zatčení bosse kartelu Zetas, na jehož dopadení vypsaly Spojené státy odměnu ve výši pěti milionů dolarů. Pro tehdejšího mexického prezidenta Peña Nieta bylo jeho zatčení velkým zadostiučiněním. Na boji s drogovými mafiemi totiž postavil značnou část své kampaně. Co se týče aktuální situace v zemi, po nástupu Obradora do funkce prezidenta se boj proti drogám „odsunul“ na třetí místo až po řešení chudoby a nezaměstnanosti.

Drogy jako životní styl

Důsledky těchto bojů jsou dalekosáhlé. Ať už jsou to dopady na politické odvětví a korupce vládních aktérů, odvětví vojenského sektoru a problému se suverenitou státu či dopady na ekonomický sektor. Pokračující boj proti drogovému byznysu má také negativní společenský dopad a vliv na mexické obyvatelstvo. Počet vražd se zvýšil při mandátu prezidenta Calderóna a rostl i za prezidenta Peña Niety. Zatímco v roce 2007 byl celkový počet vražd v zemi ještě pod hranici 10 tisíc za rok, loni to bylo už více než 34,5 tisíce.

Pro další příklady není nutné chodit daleko – kupříkladu operace Kondor vedla k případům porušování lidských práv a represím rurálního obyvatelstva. K porušování lidských práv rovněž přispívá vznik interních federálních agentur, které jsou často neregulované. Jedním z hlavních faktorů podněcujících mexickou drogovou válku je ochota hlavně lidí z nižší třídy vydělávat si připojením se ke zločineckým organizacím a zároveň neschopnost vlády vytvářet dobře placená pracovní místa. Mluví se o takzvané narcocultuře, která v zemi zaujímá stále větší prostor. Za devět let bojů přišlo o život víc než 100 tisíc lidí. Odhaduje se zároveň, že na 1,5 milionu lidí je zaměstnáno přímo drogovými kartely.

Dalším následkem konfliktu je vnitrostátní a mezistátní migrace. Problém je v Mexiku také se vzděláním, důvodem pro předčasné ukončení školní docházky je kromě nárůstu chudoby právě obchodování s drogami. V neposlední řadě je nutno ještě zmínit velký dopad na veřejné zdraví. Lze předpokládat, že s vyšším počtem uživatelů drog se zvyšuje počet nakažených HIV. Omezený přístup k veřejným zdravotnickým službám a prostředkům může mít neblahý dopad na veřejné zdraví.

Gangy generují ročně příjem víc než 6,5 miliardy dolarů

Mexické drogové konflikty mají vliv také na ekonomický rozvoj. Několika studiemi byl vyvrácen mýtus, že kartely prospívají místním ekonomikám, kde působí, ačkoliv dokážou ročně generovat hrubý příjem ve výši až 6,6 miliard dolarů. Násilí způsobené drogami vysídlilo chudé i bohaté lidi a donutilo je, aby se přestěhovali do bezpečnějších oblastí. I přes toto vysídlení lidí chudoba v oblastech zasažených násilím nadále rostla.

Enormní je také dopad na průmyslová odvětví. Obce postižené vraždami souvisejícími s drogami ztrácí v průměru 51 procent zisků a pozorovat lze i více než desetiprocentní snížení platů. Výjimkou není ani klesající HDP na obyvatele ve státech s vojenskými operacemi, a to obecně až 0,5 procenta. Také je třeba si uvědomit, že obchod s drogami, stejně jako velká část mexické ekonomiky, je kontrolován oligopoly. Bossové se proto mohou nadále věnovat své činnosti i ve vězení.

Je legalizace drog řešením?

Z výše uvedeného je zřejmé, že narkomafie dnes ovlivňuje veškeré dění v Mexiku. Z několika studií lze pozorovat, že tyto boje mají také neblahý vliv (nejen) na společenský sektor i na ekonomiku. Velké nebezpečí spatřuji také ve fragmentaci kartelů. Ty dnes ovládají obrovskou část společenského a ekonomického života v Mexiku. Stát nemá dost sil, aby potíral všechny kartely najednou. Lze vůbec doufat, že když vláda ve svých snahách neustane (a bude tu finanční podpora USA), budou kartely v průběhu času zničeny? Jako nejlepší řešení se nejeví ani vytváření pracovních míst, která by lidem poskytla adekvátní alternativu ke kartelům. Vzhledem ke strukturálním nedostatkům mexické ekonomiky by vytváření udržitelných pracovních míst bylo obtížné.

Možným řešením konfliktů by mohlo být zlegalizování omamných látek. Tato strategie není daleko od realizace. Mexičtí zákonodárci v současnosti pracují na návrhu nového zákona legalizace marihuany. Čas na to mají do konce prosince.
Mexiko by tak mohlo zdanit obchod s drogami, aby pomohlo vyrovnat zbytek ušlých příjmů. Zlegalizováním by pravděpodobně zmizely úplatky, klesly by vraždy politiků a policistů. Je nutné se ale zamyslet nad odpovědným nastavením, jež dá produkci drog do rukou státu. Historie ukazuje, že to funguje. Stačí se podívat na prohibici ve Spojených státech — není tu rozšířený nelegální obchod s alkoholem. Není třeba vraždit a podplácet.

Kateřina Slezáková, Univerzita Hradec Králové

Další informace v aktuálním zpravodajství o vývoji pandemie koronaviru v Mexiku.

Doporučujeme