Obchodní dohoda USMCA podpoří rekuperaci a ekonomický rozvoj Mexika

Na boj proti Covid-19 Mexiko směřuje méně než 1 % HDP a přísná sanitární opatření spolu s chybějící vládní pomocí měla na celou řadu podniků negativní dopad. Počet případů nákazy v zemi však klesá, a tak se omezení v jednotlivých mexických stále postupně uvolňují. Globální ukazatel ekonomické aktivity (IGAE) se ve třetím měsíci letošního roku ve srovnání s loňským únorem v Mexiku zvýšil o 0,71 % a dosáhl nejvyššího pokroku za posledních pět měsíců.

Mexiko za celou dobu pandemie své hranice neuzavřelo. Cizinci mají nehledě na zemi původu vstup do země umožněn bez omezení – úřady nevyžadují negativní test ani karanténu.

Většina federálních států je ve žlutém semaforu, pandemická situace je stabilizovaná

V Mexiku od začátku pandemie funguje systém semaforu, který udává míru nákazy obyvatel v jednotlivých mexických státech. Červený semafor tak znázorňuje maximální zdravotní pohotovost; oranžový, žlutý či zelený semafor pak snížené riziko. Semafory se mění každé dva týdny. Od druhé poloviny února není žádný mexický stát v červeném semaforu. Situace se zlepšuje a aktuálně je většina států ve žlutém semaforu. Od 26. dubna do 9. května jsou v oranžovém semaforu státy: Baja California Sur, Chihuahua, Ciudad de México, Hidalgo, Quintana Roo a Tabasco. Ve žlutém semaforu: Aguascalientes, Baja California, Colima, Durango, Estado de México, Guerrero, Michoacán, Morelos, Nayarit, Nuevo León, Oaxaca, Puebla, Querétaro, San Luis Potosí, Sinaloa, Sonora, Tamaulipas, Tlaxcala, Yucatán a Zacatecas. Nejklidnější situace a zelený semafor je pak vyhlášený ve všech zbývajících státech: Campeche, Coahuila, Chiapas, Guanajuato, Jalisco a Veracruz.

Kavárny, restaurace, drobné podniky i obchodní centra, kina, divadla či muzea jsou tak v zemi znovu otevřena, fungují však dle nařízení každého státu na omezenou kapacitu (většinou 30–50 % kapacity) a za přísných hygienických podmínek. Při vstupu všem je všem zaměstnancům i návštěvníkům měřena teplota, u vchodů jsou dezinfekční rohožky a každý si musí umýt ruce, případně použít antibakteriální gel. Roušky jsou povinné ve všech vnitřních prostorech, většina lidí je však nosí také na ulicích.

Hlavní město je v oranžovém semaforu již 11 týdnů. Dle autorit jde metropole dobrým směrem a brzy by se tak mohla dostat do semaforu žlutého. Aktuálně jsou v Mexico City povolené rodinné či pracovní setkání do 50 osob. Díky přechodu z červeného semaforu a otvírání ekonomických aktivit mírně roste optimismus a důvěra podnikatelů v tamější ekonomiku. Postupně dochází k navyšování prodeje a výroby; mírně se také snižuje nezaměstnanost.

Mexická vláda stojí před výzvou naočkovat více než 120 milionů svých občanů

Mexiko bylo jednou z prvních zemí na světě a první latinskoamerickou zemí, která začala své obyvatelstvo již na konci prosince proti Covid-19 očkovat. Nicméně mezi lednem a únorem došlo k výpadku dovozu vakcín a aktuálně je Mexiko jednou ze zemí s nejnižšími počty očkovacích dávek na obyvatele.

Vláda domluvila nákup 234 milionů očkovacích dávek od pěti různých laboratoří: AstraZeneca, Pfizer, Sputnik V, Sinovac a CanSino. Do 25. dubna bylo aplikováno 16 410 034 dávek, a to konkrétně zdravotníkům, učitelům a lidem nad 60 let. Od 28. dubna je otevřená registrace pro osoby nad 50 let. V metropolitní oblasti hlavního města je logistika očkování poměrně dobře řešená, v jiných oblastech je však situace komplikovanější. Někteří Mexičané (ze střední, vyšší třídy, nebo žijící blízko USA) se nechávají očkovat v USA. Nejmladší část populace by měla být dle vládního plánu naočkována do března roku 2022. Aktuální tempo vakcinace tomuto cíli však nenapovídá. Ke dni 1. května bylo v Mexiku aplikováno 18 326 726 očkovacích dávek.

V Mexiku aktuálně působí 4,5 milionů podnikatelských subjektů

Během roku 2020 v Mexiku dle Konfederace průmyslových komor (CONCAMIN) zaniklo 1 010 857 podniků (tedy asi 21 % podniků). Dle sčítání Národního statistického úřadu (INEGI) totiž ještě v roce 2019 v Mexiku fungovalo 4,9 milionů podniků. Nicméně, během těchto 17 měsíců v Mexiku vzniklo něco málo přes 600 000 nových podnikatelských entit, což představuje téměř 13 % podniků. V zemi je tak aktuálně registrovaných 4,5 milionů podnikatelských subjektů. Asi 99 % ze zaniklých byly MSMEs. Například ve se státě Quintana Roo, kde byl před pandemií registrován největší podíl formálních podniků, ukončily své aktivity 3 z 10 podniků. Dalšími postiženými oblastmi je například stát Baja California Sur či Sinaloa.

Nutno však dodat, že se jedná o údaje registrující oficiální ekonomické aktivity, není tedy zřejmé, kolik podniků přestalo existovat reálně a kolik přešlo do šedé ekonomiky.

Zánik společností způsobil výrazný pokles pracovních míst. V průběhu koronavirové krize přišlo o práci 12,5 milionů Mexičanů (většina v neformálním sektoru), zhruba 80 % pracovních míst však bylo již obnoveno. Dle nejnovějších údajů bylo v březnu nezaměstnaných 2,2 milionů Mexičanů, což odpovídá 3,9 % ekonomicky aktivní populace, přičemž Inegi počítá také osoby mladší 15 let, které pracují minimálně 6 hodin týdně. Nejvíce pracovních míst bylo v prvních měsících roku 2021 obnoveno ve státě Sonora. Většina lidí přišlo o práci v sektoru služeb. Hotelnictví a gastronomie meziročně poklesly o 43,6 %; zatímco služby týkající se volného času, kultury, sportu a dalších rekreačních služeb se propadly o 54 % ročně. Dle údajů z března 2021 zhruba 30,6 milionů lidí pracuje v neformálním sektoru.

Řada podniků se rozhodla pro digitalizaci prodeje a dle Mexické asociace online prodeje (AMVO) zaznamenal e-commerce v minulém roce ve srovnání s rokem 2019 nárůst o 81 %. Pro přežití a růst podniků jsou více než když předtím klíčové inovace, po kterých roste poptávka.

Dle odhadu Národního statistického a geografického institutu (INEGI) mexická ekonomika v roce 2020 poklesla o 8,5 %. Mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond nebo Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik pak vypočítaly pokles mexického HDP o 9 % a Světová banka dokonce o 10 %. Jedná se o historický pokles od Velké hospodářské krize.

Dle Světové banky bude latinskoamerický a karibský region jednou z nejvíce zasažených oblastí na světě. V tomto roce by mělo dle Světové banky nicméně dojít k oživení regionu o 4 %.

HDP v prvním čtvrtletí roku 2021 vzrostlo ve srovnání s posledním čtvrtletím minulého roku o 0,4 %, nicméně v porovnání se stejným obdobím roku 2020 pokleslo o 2,9 %. Ministerstvo financí očekává, že hrubý domácí produkt země v průběhu roku 2021 dosáhne 5,3 %.

Zahraniční vývoz Mexika dle CEPAL poklesl v roce 2020 o 11,6 procenta

Zahraniční vývoz Mexika, který míří především do USA (84,4 %), poklesl v dubnu a květnu minulého roku cca o 50 %. Dle mexické vlády export meziročně poklesl o 9,3 %. Dle reportu vydaného 21. dubna Hospodářskou komisí pro Latinskou Ameriku a Karibik (CEPAL) však to bylo dokonce o 11,6 %. Co se importu týče, ten se dle federální vlády snížil o 15,8 %, dle Cepal pak o 18 %. Mexiko také v kontextu pandemie čelí nepříznivým vnějším faktorům: např. vysoké mezinárodní úrokové sazby, které zvyšují výdaje země; nízké ceny ropy, které pak snižují příjmy do vládní kasy aj.

Dle expertů by mohl v roce 2021 export zaznamenat až 25% růst. Zejména pak díky oživení hospodářství v USA a dále mexického výrobního odvětví, které je se severoamerickým trhem úzce spojeno. Z dlouhodobého hlediska bude také stěžejní reaktivace investic, což může přispět ke zvýšení výrobní kapacity země a posléze i navýšení exportu. Mexiko v roce 2020 dle Ministerstva ekonomiky zaznamenalo pokles přímých zahraničních investic o 11,7 %. 

Obchodní dohoda USMCA podpoří hospodářskou rekuperaci Mexika

Obchodní dohoda USA – Mexiko – Kanada (USMCA) ale též obchodní konflikt s Čínou nabízejí příležitosti pro Mexiko. Čína ztrácí podíl na trhu ve Spojených státech a Mexiko by mohlo využít této situace a etablovat se jako hlavní obchodní partner největší světové ekonomiky.

Dosud však nebyly uskutečněny nezbytné investice do logistiky, a proto je důležité zlepšit železniční, letištní a přístavní systémy země a spojení Mexika s východním pobřežím Spojených států. Na jednom takovém projektu by se mělo začít pracovat ke konci tohoto roku. Řeč je o mezinárodním přechodu Otay Mesa II. Oba protějšky se během několika posledních jednání shodli na nutnosti investovat do projektů hraničních přechodů. Přechod Otay Mesa II bude třetím přechodem, který bude vybudován mezi Tijuanou a San Diegem.

Vzniká též železniční infrastruktura, která propojí Mexiko, USA a Kanadu. Společnosti Canadian Pacific Railway Limited (CP) a Kansas City Southern (KCS) v březnu uzavřely dohodu o fúzi. CP dokončením nákupu KCS za 29 miliard dolarů vytvoří tichomořskou síť dlouhou 32 186 kilometrů. Tato železnice zaměstná zhruba 20 tisíc osob. Obě železnice vytvoří první železniční síť spojující zmíněné státy tvořící dohodu USMCA (dříve NAFTA). I tento projekt výrazně usnadní obchodní výměnu mezi zeměmi.

Výroba automobilů roste, vývoz však nikoliv

V Mexiku byl nejvíce zasažen automobilový průmysl, kam putuje 15 % všech přímých zahraničních investic v zemi. Investice do tohoto odvětví v době pandemie zaznamenaly pokles o 44 %. Montážní závody, které se stále snaží zotavit z loňských odstávek výroby, paralyzuje nedostatek komponentů.

V březnu automobilová výroba dle INEGI nicméně zaznamenala roční nárůst o 12,5 % a výroba lehkých vozidel se tak prakticky dostala na úrovních před pandemií, vývoz však v březnu vykázal pokles, a to konkrétně o 13 %. Export snížily v tomto měsíci prakticky všechny společnosti, s výjimkou Nissanu, kterému vývoz vzrostl o 34 %, Toyota o 67 %, Ford o 35 % a BMW o 9,5 %. Za první čtvrtletí roku 2021 bylo registrováno celkem 693 639 vyvezených automobilů, což ve srovnání s rokem 2020 představuje pokles o 14,1 %.

Stavební sektor jako motor ekonomického růstu

V minulém roce byla z důvodu pandemických opatření dočasně pozastavena či úplně zrušena hned celá řada projektů, výjimkou byla výstavba mezinárodního letiště Santa Lucía, výstavba Mayského vlaku a výstavba nové rafinérie Dos Bocas. Město Cancún se má díky Mayskému vlaku stát důležitým centrem pro zásobování potravinami. Dle Národního fondu na podporu cestovního ruchu (Fonatur) má nová železnice zvýšit propojení s vnitrostátními a mezinárodními trhy. Ve čtyřech z pěti států, kterým bude vlak projíždět, vytvoří půdu pro investice na posílení zemědělsko-potravinářského sektoru. Aktuálně je totiž 90 % nákladu převáženo kamionovou dopravou.

Stavební sektor, který v roce 2020 poklesl o 17,2 %, je aktuálně motorem ekonomického růstu. Ve druhém měsíci roku meziměsíčně vzrostl o 2,5 % a odborníci hovoří až o 5 % meziročním růstu.

Veřejné stavební práce a nové projekty zrychlují aktuálně například v hlavním městě, kde je letos na příklad na dopravní infrastrukturu vyčleněno 21,195 miliard pesos (dle kurzu ČNB ze dne 26.4. odpovídá částka 22,827 miliardám Kč). Čtyři velké projekty budou dokončeny v tomto roce: rozšíření 4. linky metrobusu; inaugurace 1. a 2. linky lanovky (tzv. cablebús) a také inaugurace nové linky trolejbusu, kdy bylo nakoupeno celkem 50 kloubových trolejbusů v celkové hodnotě 680 milionů pesos (dle kurzu ČNB ze dne 3. 5. částka odpovídá 718.080 milionům Kč). Denně by měla tato linka přepravit asi 76 tisíc lidí.

Lídrem na národní úrovni je stát Nuevo León v prvním čtvrtletí roku vzrostl o 10 %. Investice veřejného sektoru tvoří ve státě pouze 10,67 %.

V rámci balíčku infrastrukturních projektů z konce roku 2020 slíbila vláda modernizovat silniční i železniční infrastrukturu a počítá se také s několika projekty v energetickém sektoru. V plánu je například výstavba prvního terminálu na zkapalnění zemního plynu na tichomořském pobřeží Severní Ameriky nebo také výstavba celkem šesti elektráren s kombinovanými cykly.

Nicméně, federální vláda nemá dostatek finančních zdrojů a pro všechny projekty z infrastrukturního balíčku tak platí, že minimálně 50 % z celkových investic musí pocházet ze soukromé iniciativy.

Většina stavebních společností se přizpůsobuje nové době a používá technologie jako je ERP, umělá inteligence, informační model budov (BIM) či digitální modelování dvojčat. Zájem o digitalizaci se zvyšuje.

Pro růst zahraničního obchodu je nutná investice do modernizace přístavů

Již v roce 2019 představila mexická vláda rozsáhlé portfolio 22 přístavních projektů, které vyžadují soukromé investice ve výši 74 miliard pesos. Práce většiny z nich měly začít v loňském roce, avšak krize související s Covid-19 práce pozastavila. Investice do modernizace a výstavby nových přístavů jsou však pro další rozvoj zahraničního obchodu klíčové. Větší kapacity potřebuje například přístav Manzanillo, ve státě Colima či Progreso, ve státě Yucatán.

Jedním z mála přístavních projektů, který vláda v minulém roce potvrdila, je rozšíření a modernizace přístavu Progreso. Investice se odhadují na 198 milionů dolarů a financování bude zajišťovat soukromý sektor.

Dalším projektem, o kterém se aktuálně hovoří, je vybudování nového moderního přístavu v Mazatlánu, který bude sloužit jako hlavní spojnice koridoru mezi státy USMCA. Projekt vede mexická investiční skupina Caxxor. Významnými přístavními projekty jsou také modernizace a rozšíření přístavů Coatzacoalcos a Salina Cruz, které se nacházejí ve státech Veracruz a Oaxaca.

Současná administrativa se soustředí na rozvoj železničních projektů

Jak již bylo zmíněno, celá řada nových projektů vzniká i na poli osobní železniční dopravy – celkem šest z nich má být dokončeno do roku 2025, kdy končí funkční období aktuální vlády.

Jedním z nich je i rozšíření příměstského vlaku, tzv. suburbano mezi hlavním městem a několika městy v Estado de México. Tento vlak by měl propojit metropolitní zónu s novým mezinárodním letištěm Santa Lucía. Podobným projektem je i rozšíření vlakového spojení na mezinárodní letiště v Monterrey ve státě Nuevo León.

Nové projekty na poli dopravy vznikají také v Guadalajaře, kde je aktuálně plánovaná výstavba čtvrté linky metra, která by měla být dokončena do roku 2024 a železniční projekty vznikají též na severu země. Práce by v těchto dnech měly začít na projektu meziměstského vlaku Tijuana-Tecate. V první fázi dojde k rozšíření železnice z přístavu San Ysidro-Tijuana na hranici s USA až do municipality Ejido Maclovio Rojas. Železnice bude mít sedm stanic a dva terminály.

Podmínky vstupu do země

Mexiko na rozdíl od ostatních zemí Latinské Ameriky nikdy neuzavřelo své hranice. Turisté mají tak vstup do země umožněn, avšak migrační úřady jsou přísnější, a cestující se tak vystavují riziku, že jejich pobyt příslušné orgány na letišti zamítnou. Pro vstup do země je nutné předložit adekvátní důvod, a proto doporučujeme mít k dispozici písemné dokumenty prokazující pracovní/turistickou cestu (včetně vytištěné rezervace ubytování). Před vstupem do Mexika je zapotřebí vyplnit online formulář, k němuž vám poskytne více informací před odletem příslušná aerolinka. Není povinná karanténa a vyžadován není ani negativní test na covid-19. Doporučujeme si aktuální restrikce také prověřit (každý mexický stát má v jejich zavádění volnou ruku) se zastupitelským úřadem Mexika v Praze na embamexche@sre.gob.mx.

Zpracovala Martina Čápová a Tereza Vítková, CzechTrade Mexiko

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem