Aktuální situace v Mexiku upozornila na potřeby diverzifikace trhu

Mexiko i přes růst počtu nakažených obyvatel nikdy na rozdíl od řady zemí Latinské Ameriky neuzavřelo hranice a nezakázalo vstup cizinců. Země v červnu letošního roku vstoupila do tzv. Nové normality, která v závislosti na semaforu umožňuje postupné otevírání podniků. Zahraniční vývoz Mexika, který z velké části míří do USA, se v dubnu meziročně propadl o 41,9 % a jak v případě exportu, tak i importu ukazuje na nutnost diverzifikace trhů.

Vývoj situace v Mexiku

Mexiko je téměř 30krát větší než Česká republika, takže pandemická situace v jednotlivých státech federace je odlišná. Vlády federálních států mají navíc poměrně široký prostor pro přijímání vlastních opatření. Ve státech jako jsou Michoacán, Sonora či Jalisco v době největšího růstu případů existovala povinná karanténa, která nebyla nikdy plošně zavedena na celém území Mexika.

Většina států (včetně hlavního města) je aktuálně v oranžovém semaforu, místní autority však upozorňují na rostoucí počty nákazy, a proto možnost návratu do semaforu červeného, kam se již navrátily státy Chihuahua a Durango na severu země. Červený semafor s sebou přináší omezení ekonomických aktivit. Jediný stát, který přešel do zeleného semaforu, je Campeche. Zelený semafor pak naopak umožňuje realizaci veškerých aktivit, a to včetně prezenční výuky ve vzdělávacích institucích.

Mexiko překonalo jeden milion nakažených a registrováno je přes 98 tisíc úmrtí. Národní průměr pozitivních případů z celkového počtu testovaných je 42 %. Testování je zde v porovnání s jinými zeměmi Latinské Ameriky nedostatečné a neexistuje zde ani trasování osob. Až na výjimky dochází k testování pouze lidí s prokazatelnými příznaky a vážným průběhem nemoci. Mexiko navíc eviduje nejvyšší míru úmrtnosti na světě mezi zdravotnickým personálem, jehož důvodem je nedostatečný přístup k ochranným prostředkům. Počet případů začal v srpnu konečně mírně klesat, avšak od října křivka opět roste. Nejpostiženější je aktuálně stát Durango, kde je v současné chvíli obsazeno 73 % lůžek.

Aktuální stav mexické ekonomiky

Aktuální situace má stejně jako všude na světě neblahý vliv na mexickou ekonomiku: meziroční míra inflace v říjnu dosáhla 4,09 %, což je nejvyšší úroveň od května 2019. Rostou především ceny potravin a elektřiny. Mezinárodní měnový fond oproti červnu mírně zlepšil prognózu propadu ekonomiky, a to konkrétně z 10,5 % na pokles HDP o 9 % v roce 2020. Zároveň MMF předpokládá oživení ekonomiky v následujícím roce o 3,5 %.

Podle údajů mexického ministerstva financí došlo v sedmém měsíci roku k meziročnímu snížení rozpočtového příjmu veřejného sektoru o 10,7 %. Tento pokles byl způsoben hlavně meziročním snížením výnosů z prodeje ropy o 27,3 %. Dle odborníků může trvat až čtyři roky, než se mexická ekonomika vrátí do úrovně před současnou krizí. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik CEPAL na druhou stranu publikovala, že Mexiko dosáhne plného hospodářského oživení na úroveň před krizí až v roce 2025.

Globální index ekonomické aktivity (IGAE) v Mexiku se v květnu meziroční snížil o 21,6 % a průmyslový sektor dokonce o 29,7 %, což je největší registrovaný pokles v historii země (data od 1993). Asi o 2,5 % si naopak polepšil zemědělský sektor. Od června, kdy byla zahájena reaktivace některých průmyslových odvětví, opět dochází k postupnému růstu investic.

Dle Mexického institutu sociálního zabezpečení (IMSS) přišlo od března do července tohoto roku bylo ve formálním sektoru propuštěno 1 157 000 lidí, přičemž dle údajů Mexické národní banky Banxico přišlo o práci dalších 12 180 000 Mexičanů v neformálním sektoru. Nejkritičtější byl duben. Od zavedení sanitárních opatření se zlepšení poprvé registruje během měsíce srpna. Do dnešního dne bylo obnoveno téměř 7,5 milionů pracovních míst, přičemž většina (asi 7 milionů) bylo obnoveno v neformálního sektoru.

Reaktivace ekonomiky v rámci Nové normality

Zastavení ekonomických činností bylo nadále neudržitelné, a proto dochází k jejich obnovování za velmi přísných hygienických podmínek. Všechny podniky například musí před vstupem do zařízení každému zaměstnanci i klientovi měřit teplotu. U vchodu dále musí být dezinfekční rohožky a ve všech vnitřních prostorech jsou vyžadovány roušky, které většina lidí nosí také na ulici. V restauracích jsou rušeny papírová menu a místo toho jsou k dispozici QR kódy, které zákazníkovi otevře menu online.

Vstup do obchodů je v některých případech omezen na jednoho člena rodiny a musí být dodržovány náležité rozestupy. Také restaurace jsou otevřeny pouze na omezenou kapacitu.

Řada podnikatelů byla nucena ukončit své obchodní aktivity, přičemž nejpostiženější jsou mikro, malé a střední podniky. Jedním z důvodů krachu firem je i nedostatečná pomoc ze strany federální vlády, která odmítá jakékoliv fiskální úlevy a neposkytuje finanční injekce pro privátní sektor. Řada občanů se propadá do chudoby.

V rámci ekonomického plánu vlády došlo na začátku krize například k omezení státních licitací až o 75 % a k pozastavení některých vládních výdajů a projektů. Výjimkou byly tři strategické projekty vlády: výstavba mezinárodního letiště v Santa Lucía, rafinérie Dos Bocas a projekt vlaku Tren Maya. V rámci ekonomického plánu na reaktivaci ekonomiky prezident López Obrador avizoval snížení platů vysokým státním úředníkům a zvýšení finančních prostředků směřující do státních podniků PEMEX a CFE.

Dne 5. října prezident López Obrador oznámil další plán na reaktivaci ekonomiky s účastí veřejného i soukromého sektoru, v němž se počítá s investicemi ve výši 297, 3 miliard pesos. Tento plán zahrnuje celkem 39 projektů v oblasti infrastruktury, komunikace a dopravy, energetiky, úpravy vod a životního prostředí.

Největší kapitál (celkem 196 231 milionů pesos) bude směřovat do komunikací a dopravy; 98 980 milionů pesos pak do projektů v oblasti energetiky a 2 133 milionů pesos pro změnu do projektů na úpravu vody a životního prostředí. Soukromý podíl na projektech bude představovat nejméně 50 %. Od tohoto plánu se slibuje vytvoření nových pracovních míst a nastartování mexické ekonomiky prostřednictvím zapojení lokálních firem. Zejména v oblasti energetiky a dopravní infrastruktury je zde proto řada příležitostí též pro zahraniční, potažmo české společnosti.

Sedm z těchto projektů je již v procesu realizace: například výstavba dálnice v Estado de México, Paquete Pacífico Sur či viadukt Santa Catarina ve státě Nuevo León. Co se týče dalších 32 projektů, v následujících dnech můžeme očekávat zveřejnění licitací, o nichž vás bude naše kancelář pravidelně informovat.

Rozdílná situace na jihu a severu Mexika

Jednotlivé státy Mexika se také potýkají s odlišnými hospodářskými dopady aktuální krize. Průmyslově silné státy na severu a ve středu země dostávají díky obnovení zahraničních poptávek nový impuls a vykazují postupné oživení ekonomiky. Ve státech na jihu Mexika, kde je ekonomika z velké části závislá na turismu, je plánováno posílení lokálních exportních aktivit zaměřených na vývoz zemědělských produktů, jako je ovoce, káva, cukr či živočišné výrobky. Aktuálním trendem je také podpora lokální produkce.

Rekuperace klíčových průmyslových odvětví

Automobilový průmysl v prvních šesti měsících roku 2020 oproti stejnému období roku předchozího zaznamenalo propad o 31,9 %. Poptávka po automobilech však začíná pomalu narůstat, ačkoliv prodej na národním trhu je stále ještě pod úrovní hodnot před pandemií. V průběhu října 2020 se automobilkám podařilo na národním trhu prodat 84 307 nových vozů, což je o 21,3 % méně, než ve stejný měsíc v roce 2019 (107 094 prodaných vozů).

Výroba a export automobilů se však zotavuje výrazněji. V desátém měsíci v roce bylo dle Mexické asociace automobilového průmyslu (AMIA) vyrobeno celkem 347 829 aut, což je 8,9 % nárůst ve srovnání se stejným měsícem minulého roku. Vývoz potom stoupl o 8,23 %. V červených číslech, co se výroby týče, jsou v Mexiku již jen čtyři čtyři automobilky: KIA, Honda, FCA México a Nissan. Nejlépe se vzchopila Mazda, která vede jak ve výrobě, tak i prodeji na zahraničních trzích.

Z důvodu omezeného zahájení činnosti kvůli sanitárním protokolům a nutnosti dodržovat rozestupy registruje značný pokles také stavební sektor. V dubnu odvětví registrovalo meziroční propad o 35,6 %, ale od června se postupně zotavuje. Na konci července bylo obnoveno více než 124 tisíc pracovních míst, což představuje přibližně 50 % všech pracovních míst, která byla na začátku pandemie zrušena. Předpokládá se, že propad HDP tohoto odvětví bude mezi 8 až 10 %.

Postupně se začíná pracovat nejen na již rozdělaných projektech, ale zahajují se také projekty nové. Významná aktivita je registrovaná v centrální oblasti země, kde by v následujících dnech mělo být započato 171 nových stavebních projektů v celkové hodnotě 6 399 milionů pesos.

Důlní průmysl tvoří 2,4 % národního HDP a 8,2 % HDP průmyslu. Jedná se o 6. největšího tvůrce deviz a v roce 2019 tvořily investice do těžebního průmyslu 3,5 miliardy dolarů. Kvůli nařízenému pozastavení aktivit na začátku koronavirové krize klesla důlní produkce o 25 %, export těžebního sektoru však v dubnu meziročně vzrostl o 20 %, takže ve srovnání s jinými odvětvími vykazovalo růst.

Krize urychlila proces digitalizace a efektivní automatizaci procesů

V Mexiku je zhruba 4,1 milionů mikro, malých a střední podniků, tzv. MSMEs, jež jsou hlavním motorem ekonomiky a na kterých závisí zhruba osmnáct milionů domácností. Generují asi 75 % pracovních míst a vytvářejí více než polovinu mexického HDP. Od dubna do srpna kvůli koronavirové krizi definitivně svou činnost ukončilo 320 tisíc MSMEs a do konce roku by mohlo celkem zbankrotovat až 500 tisíc takových společností.

Koronavirová krize prolomila poslední překážky digitálního obchodu a ukázala také na důležitost digitalizace ve státní sféře. Krize vytvořila příznivé prostředí pro vstup a posílení pozice moderních bezhotovostních platebních metod: jedním z nich je i nástroj Mercado Pago či platba prostřednictvím QR kódu. Tyto typy řešení transformovaly obchodní prostředí ve velmi krátké době a již více než 15 tisíc malých a středních podniků zmíněné nástroje platby aktivně používá.

Ti, kteří neprodávali online kvůli nevědomosti, nezájmu či pohodlí, mají dnes online platformu jako zásadní business kanál. Obchodníci vyhledávají nové možnosti prodeje přes e-commerce, nabízí e-shopy na svých webových stránkách, nebo využívají platformy jako Mercado libre, Amazon aj. Ve dnech 9. – 20. listopadu navíc v Mexiku probíhá kampaň s názvem Buen fin 2020, inspirovaná americkým Black friday. Dle Mexické asociace online prodeje AMVO zhruba 45 % lidí, kteří v těchto dnech využijí akcí a slev, tak učiní prostřednictvím e-commerce portálů.

Nutnost digitalizace si uvědomuje nejen soukromý, ale čím dál více také veřejný sektor: na příklad federální vláda představila novou platformu nazvanou Data México, prostřednictvím které jsou zveřejňovány informace nejen o vývoji epidemiologické situace v jednotlivých regionech, ale také data týkající se ekonomiky, obchodu, (ne)zaměstnanosti, vzdělávání či bezpečnostní situace v zemi.

V zemi dochází také k výraznému nárůstu digitalizace výrobních procesů, a to prakticky ve všech průmyslových sektorech. Ústřední roli v Průmyslu 4.0 hrají také kolaborativní roboti, v jejichž začlenění do výroby předstihlo Mexiko již i Kanadu či Singapur. Nejvíce importovaných automatizovaných strojů pak směřuje do mexických států na severu země, jež představují stěžejní průmyslovou oblast.

Suriel Ramzal / Shutterstock.com

Jak jsou na tom export a import?

Přístavní, pozemní i letecká logistika pokračuje prakticky bez omezení. Je však nutné počítat s tím, že revize zboží v přístavech kvůli omezenému počtu pracovníků a zvýšených kontrolních a hygienických opatření trvá déle než za normálních okolností.

Většina odvětví registruje pokles vývozu i dovozu. Výjimkou je potravinářský průmysl, který v prvním čtvrtletí tohoto roku v porovnání se stejným obdobím roku 2019 zaznamenal nárůst exportu o 10,2 %. Klesá obchod také s USA, jež je největším mexickým obchodním partnerem, a to v prvním pololetí roku 2020 o 21,3 % v porovnání se stejným v obdobím v roce 2019.

Vysokou poptávku však registrujeme po inovativních řešeních v sektoru informačních technologií a poptávka je také po inovativních produktech v boji s covid-19 (např. ventilátory). Některá zdravotnická vybavení však nově pro dovoz vyžadují tzv. sanitární registr (registro sanitario). Konkrétní postup při dovozu těchto produktů do země konzultujte s kanceláří CzechTrade.

Mexický institut sociálního zabezpečení (IMSS), který je největším odběratelem zboží ve zdravotnictví, zahájil s cílem posílení transparentnosti online přenos veřejně vypsaných nákupů a licitací. Online licitace můžete sledovat prostřednictvím YouTube kanálu Licitaciones Públicas del IMSS.

ZK CzechTrade Mexico City je samozřejmě připravena vás v celém procesu exportu vašeho zboží do Mexika podpořit. Úzce spolupracujeme s celními agenty, se kterým bychom konkrétní případ konzultovali a zajistili jeho hladký průběh.

Podmínky vstupu do země

Mexiko na rozdíl od ostatních zemí Latinské Ameriky nikdy neuzavřelo své hranice. Turisté mají tak teoreticky vstup do země umožněn, migrační úřady jsou však přísnější, a cestující se tak vystavují riziku, že jejich pobyt příslušné orgány na letišti zamítnou. Pro vstup do země je nutné předložit adekvátní důvod, a proto doporučujeme mít k dispozici písemné dokumenty prokazující pracovní cestu. Povinná karanténa a negativní test na covid-19 není vyžadován, avšak předložením negativního testu mají cizinci větší šanci projít migračními úřady bez větších problémů.

Kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Mexico City

Další informace o situaci v Mexiku přináší rozhovor s Terezou Vítkovou.

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem