Mexická vláda i mezinárodní organizace očekávají růst ekonomiky o 5 až 6 procent

Mexiko během pandemie věnovalo na fiskální pomoc pouze 0,7 % HDP – nejméně ze všech latinskoamerických zemí. Navzdory velké recesi, kterou země zažila v roce 2020, však odhady vlády a mezinárodních organizací naznačují, že v letošním roce dojde k růstu ekonomiky o 5,3 %.

Ekonomická aktivita v Mexiku aktuálně roste zejména díky sektoru služeb. Důvěra konzumentů je dnes nejvyšší za poslední dva roky.

V Mexiku funguje systém semaforu, který udává míru nákazy obyvatel v jednotlivých mexických státech a s tou související úroveň sanitárních opatření a omezení. Červený semafor tak znázorňuje maximální zdravotní pohotovost; oranžový vysokou, žlutý střední a zelený pak nízké riziko nákazy. Semafory se mění každé dva týdny. Již od druhé poloviny února není žádný mexický stát v červeném semaforu.

Aktuálně však počty případů opět rostou a denně přibývá zhruba 12 000 případů, což je trojnásobek, než tomu bylo během měsíce června. Do 18. července je celkem registrováno 2 659 137 případů a 236 331 testem potvrzených úmrtí. Odborníci varují, že reálná čísla jsou výrazně vyšší. Nejvíce aktivních případů registrují následující státy: Baja California Sur, Sinaloa, Veracruz, Quintana Roo, Tabasco, Yucatán, Nuevo León, Jalisco a Tamaulipas. Ministerstvo zdravotnictví uznalo, že Mexiko zažívá třetí vlnu pandemie, o čemž varovala například Panamerická zdravotnická organizace. Rostou případy zejména mladších, dosud nenaočkovaných obyvatel, nejvíce postiženou skupinou jsou lidé mezi 18 a 39 lety. Aktuálně je v zemi dominantní varianta Delta.

I přes rostoucí počty případů však ve většině federálních států včetně ekonomicky silného regionu El Bajío, prozatím zůstává vyhlášen zelený semafor. Hlavní město, spolu se státy Sonora, Sinaloa, Chihuahua, Nuevo León, Colima, Veracruz a Campeche jsou aktuálně ve žlutém semaforu. V oranžovém semaforu se pak nachází pět států, a to konkrétně Baja California Sur, Tamaulipas, Quintana Roo, Tabasco a Yucatán.

Veškeré podniky, obchodní centra, ale také kulturní střediska jsou v zemi otevřena, fungují však dle nařízení každého státu na omezenou kapacitu (většinou 30–70 % kapacity) a za přísných hygienických podmínek. Při vstupu je všem zaměstnancům i návštěvníkům měřena teplota, u vchodů jsou dezinfekční rohožky a každý je při vstupu povinen použít antibakteriální gel. Měly by se též dodržovat náležité rozestupy. Roušky jsou povinné ve všech vnitřních prostorech, většina lidí je však nosí také na ulicích.

Díky přechodu z červeného semaforu a otevírání ekonomických aktivit na začátku roku, roste optimismus a důvěra podnikatelů v tamější ekonomiku. Dochází k navyšování prodeje a výroby a snižuje se nezaměstnanost.

V Mexiku je naočkovaných 42 procent obyvatelstva nad 18 let

V Mexiku jsou k dispozici očkovací dávky od farmaceutických společností Pfizer z USA, AstraZeneca z Velké Británie, Sinovac a CanSino z Číny, ruská vakcína Sputnik V a v červnu byly mexickými úřady schváleny vakcíny od Covaxin a Johnson & Johnson. S cílem obnovit zbývající obchodní aktivity na hranici USA-Mexiko severní soused Mexika zemi daroval jeden milion dávek Johnson & Johnson. Těmito vakcínami jsou očkovaní pracovníci v pohraničních regionech na severu země.

Jelikož je v některých oblastech proces registrace na očkování velmi pomalý, tak se mnozí Mexičané ze střední a vyšší třídy, nebo žijící blízko severní hranice země nechávají očkovat v USA. Do 16. července bylo celkem aplikováno 53 915 023 dávek. Oběma dávkami je proočkováno 42 % obyvatel nad 18 let, tzv. 37 759 103 lidí. Informace o pohlaví a věku naočkované populace a dále místech, kde očkování probíhá, vláda neuveřejňuje. Nejrychlejší proces očkování je nicméně v hlavním městě, kam vakcíny preferenčně směřují.

HDP by v tomto roce mělo vzrůst o více než pět procent

Dle odhadu Národního statistického a geografického institutu (Inegi) mexická ekonomika v roce 2020 poklesla o 8,5 %. Mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond nebo Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik pak vypočítaly pokles mexického hrubého domácího produktu (HDP) o 9 % a Světová banka dokonce o 10 %. Jedná se o historický pokles od Velké hospodářské krize.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) však ve svém výhledu na konci května předpověděla, že se HDP v Mexiku v tomto roce zvýší o 5 %. Výrazně tak zlepšila svou březnovou prognózu, kdy předpovídala růst 4,5 %. Důvodem je zejména nárůst zpracovatelského průmyslu a oživení ekonomiky USA, s čímž je spojená zvýšená poptávka po mexickém zboží. Focus Economics předpoklá růst HDP ve výši 5,3 % a mexická vláda dokonce 5,8 % růst, přičemž dle Inegi (tamější statistický úřad) dosud došlo jen v prvním čtvrtletí tohoto roku k růstu HDP o 0,8 %. Dle řady odborníků však bude záležet na dalším růstu nákazy, aktuální třetí vlna totiž může ekonomickou aktivitu ještě výrazně zpomalit.

Během roku 2020 dle Konfederace průmyslových komor (CONCAMIN) v Mexiku zaniklo přes milion podniků, přičemž zhruba 99 % z nich byly MSMEs. Ačkoliv byla většina pracovních míst již obnovena, tak dle Inegi stále zbývá obnovit 2,1 milionu pracovních pozic (z toho 543 tisíc formálních pozic). Lidé jsou v Mexiku dnes ochotni pracovat déle a za nižší platové ohodnocení, než tomu bylo před pandemií. Aktuálně je v zemi 55,4 milionu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Inegi však v těchto statistikách zahrnuje také osoby mladší 15 let, které pracují minimálně 6 hodin týdně a 30 milionu neformálních pracovníků.

Situace se postupně zlepšuje a jsou zakládány podniky nové. V zemi je dnes registrovaných celkem 4,5 milionů podnikatelských subjektů, přičemž páteří mexické ekonomiky jsou mikro, malé a střední podniky. Těch je dnes přibližně 4,2 milionů, které přispívají přibližně 52 % HDP a vytvářejí více než 70 % formálního zaměstnání.

MSMEs chápou nutnost digitální transformace

Řada podniků, včetně MSMEs se rozhodla pro digitalizaci prodeje a čím dál více společností navyšuje automatizaci výroby. Odhaduje se, že před pandemií pouze 5 % ekonomických jednotek využívalo informační technologie, pandemická situace však ukázala na nutnost změny a přijetí digitálních technologií je pro řadu podnikatelů nutným krokem pro další přežití jejich podnikání. Aktuálně v Mexiku využívá informační technologie 30 až 40 % společností. Většina společností v Mexiku nabízí digitální služby kvůli požadavkům zákazníků a konkurenčním výhodám, jež digitalizace přináší. Mnohým firmám však v tomto ohledu dosud chybí obchodní strategie a důležitou výzvou je také vzdělání pracovníků.

Podle studie Microsoftu provedlo osm z deseti podnikatelů změnu ve svém podnikání během pandemie, ve které hrálo ústřední roli právě přijetí technologie. Většina mexických MSMEs pochopila, že digitalizace jde nad rámec home-office či počítačů nové generace. Z celkového počtu malých a středních podniků 77 % společností prohlásilo, že po pandemii bude v implementaci nových technologií pokračovat. Jedná se především o zavádění Big Data, umělá inteligence, IaaS či kybernetické bezpečnosti. Přibližně 61 % se zaměří na nákup nebo změnu nové výpočetní techniky.

Obecně platí, že malé a střední podniky využívají digitální platformy hlavně k získávání a udržení zákazníků, navýšení produktivity, expanzi na nové trhy aj.

Mexiko má příležitost využít výhod obchodní dohody USMCA a stát se obchodním partnerem číslo jedna svého severoamerického souseda, USA. V tomto smyslu stojí před výzvou implementovat digitální dokumentaci v mezinárodním obchodu. Aktuálně téměř 90 % mexického vývozu a 65 % dovozu Mexiko uskutečňuje se Skupinou G7.

Na podporu spolupráce mezi státy USMCA vzniká řada infrastrukturních projektů

Obchodní dohoda USA – Mexiko – Kanada (USMCA) je pro Mexickou ekonomiku velkou příležitostí, pro posílení obchodní výměny je však nezbytné posílit železniční, letištní a přístavní systémy země. Nutné je zejména zlepšit spojení Mexika s východním pobřežím Spojených států. Za tímto účelem jsou definovány nové projekty.

USA a Mexiko se během několika posledních jednání shodly na nutnosti investovat do hraničních přechodů: jedním z takových projektů je i přechod Otay Mesa II, který bude třetím přechodem, jež bude vybudován mezi Tijuanou a San Diegem. Rozvíjí se též železniční infrastruktura, která propojí Mexiko, USA a Kanadu. Společnosti Canadian Pacific Railway Limited (CP) a Kansas City Southern (KCS) v březnu uzavřely dohodu o fúzi. CP dokončením nákupu KCS za 29 miliard dolarů vytvoří tichomořskou síť dlouhou 32 186 kilometrů. Bude se jednat o první železniční síť spojující členské státy USMCA (dříve NAFTA – Kanada, Mexiko a USA). I tento projekt výrazně usnadní obchodní výměnu mezi zeměmi. Součástí plánu je i výstavba moderního přístavu ve městě Mazatlán, ve státě Sinaloa; železnice Durango-Mazatlán a též čtyři průmyslové parky, přičemž dva budou postaveny v mexickém státě Coahuila a další dva ve státě Durango.

Pro růst zahraničního obchodu jsou nutné investice do modernizace přístavů

Již v roce 2019 představila mexická vláda rozsáhlé portfolio 22 přístavních projektů, které vyžadují soukromé investice ve výši 3,742 miliard dolarů. Práce většiny z nich měly začít v loňském roce, avšak krize související s Covid-19 práce pozastavila. Investice do modernizace a výstavby nových přístavů jsou však pro další rozvoj zahraničního obchodu klíčové.

Jedním z mála přístavních projektů, který vláda v minulém roce potvrdila, je rozšíření a modernizace přístavu Progreso. Investice se odhadují na 198 milionů dolarů a financování bude zajišťovat soukromý sektor.

Dalším projektem je vybudování nového moderního přístavu v Mazatlánu, který bude sloužit jako hlavní spojnice koridoru mezi státy USMCA. Projekt vede mexická investiční skupina Caxxor. Významnými přístavními projekty jsou také modernizace a rozšíření přístavů Coatzacoalcos a Salina Cruz, které se nacházejí ve státech Veracruz a Oaxaca.

Nové digitální technologie ve větší míře využívá také stavební sektor

Soukromé stavební práce zaznamenaly meziroční růst o 22,1 %, veřejné práce pak 11,9 % ročně. Největšími, strategickými projekty federální vlády zůstává výstavba Mezinárodního letiště Felipe Ángeles (AIFA), které se staví na bývalé vojenské základně Santa Lucía, dále pak výstavba rafinérie Dos Bocas a Mayský vlak (Tren Maya), jež má posílit regionální rozvoj.

Město Cancún se má díky Mayskému vlaku stát důležitým centrem pro zásobování potravinami. Nová železnice má zvýšit propojení s vnitrostátními a mezinárodními trhy a podpořit investice. V tomto roce by navíc měla začít výstavba celkem tří doplňujících projektů v hodnotě 8,9 miliard dolarů: jedná se o modernizaci silnice Cancún – Tulum, obchvat města Tulum a výstavba nového letiště v Tulumu, které by mělo začít fungovat od roku 2023.

Většina stavebních společností se přizpůsobuje nové době a používá technologie jako je ERP, umělá inteligence, informační model budov (BIM) či digitální modelování dvojčat.

Podmínky vstupu do země

Mexiko nikdy neuzavřelo své hranice a turisté mají vstup do země umožněn, avšak migrační úřady jsou přísnější, a cestující se tak vystavují riziku, že jejich pobyt příslušné orgány na letišti zamítnou. Zároveň je Mexiko na seznamu rizik Ministerstva zahraničních věcí České republiky v tmavě červené kategorii, doporučují se tedy pouze nezbytné cesty.

Pro vstup do země doporučujeme mít k dispozici písemné dokumenty prokazující pracovní/turistickou cestu (včetně vytištěné rezervace ubytování a zpáteční letenky). Před vstupem do Mexika je zapotřebí vyplnit online příjezdový formulář, který naleznete zde. Na migrační kontrole vyžadují předložit vygenerovaný QR kód. Pro vstup do Mexika nicméně není vyžadován negativní test na Covid-19 a po příletu není nařízená ani karanténa. Negativní test nicméně vyžaduje většina aerolinek.

Doporučujeme si aktuální restrikce také prověřit (každý mexický stát má v jejich zavádění volnou ruku) se zastupitelským úřadem Mexika v Praze na embamexche@sre.gob.mx

Zpracovala Martina Čápová a Tereza Vítková, CzechTrade Mexiko

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě




• Oblasti podnikání: Obchod | Služby
• Teritorium: Amerika | Mexiko | Zahraničí