Počet obětí v Mexiku stoupá, vybrané průmyslové sektory se však připravují na postupnou reaktivaci výroby

První potvrzené případy koronaviru byly v Mexiku zaregistrovány 28. února. Mexiko je tak oproti Itálii či Francii měsíc pozadu. Nákaza však nyní dosahuje svého vrcholu. Po několika týdenní paralýze a nátlaku USA, firem a asociací vláda označila automobilový, stavebnictví a těžební sektor za základní pro chod mexické ekonomiky. Vybrané společnosti se tak připravují na postupné znovuotevření výroby.

Nejvíce nakažených lidí je v Mexico City, ve státech Sinaloa, Baja California a Estado de México. K neděli 11. května je registrováno přes 49 219 tisíc případů nákazy a 5 177 obětí koronaviru. Mexiko tak překonává v počtu úmrtí Čínu. Stejně jako v této asijské zemi, tak i v Mexiku však chybí dostatečné testování (nebylo provedeno ani 200 tisíc testů), a skutečnost tak může být zcela odlišná: odborníci odhadují, že by reálně se mohlo jednat o více než milion nakažených. Některé nemocnice jsou přeplněné, chybí zdravotnický personál i vybavení.

Emergencia sanitaria

První preventivní opatření začal přijímat soukromý sektor nezávisle na počáteční apatii vlády, a to již od začátku března, kdy firmy postupně nařizovaly home office. K uzavření veškerých vzdělávacích, kulturních a sportovních institucí došlo na federální úrovni až v pondělí 23. března. Jelikož ale výrazné pravomoce v zavádění restrikcí leží v rukou jednotlivých mexických států, mohou se jednotlivá opatření region od regionu lišit.

V pondělí 30. března 2020 vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví Zdravotní nouzový stav (Emergencia sanitaria) zahrnující zrušení veřejných i soukromých akcí a uzavření všech podniků, které nejsou označeny za základní, tedy neodmyslitelné pro běžný chod společnosti. Zdravotní pohotovost byla následně prodloužena až do 30. května.

Vláda vyzývá k dodržování tzv. zdravého odstupu (sana distancia), a to minimálně 1,5 metru. Povinné nošení roušek federální vláda plošně pro všechny mexické státy nevydala, jelikož podle tamního Ministerstva zdravotnictví není vědecky prokázáno, že by takové opatření šíření viru zabránilo. Navzdory těmto prohlášením však některé mexické státy vyhlašují povinné nošení roušek v městské hromadné dopravě či v supermarketech. V jiných oblastech (včetně hlavního města nebo státu Querétaro) jsou dokonce roušky povinné plošně. Ne všichni však toto nařízení dodržují.

V rámci plánů „Plan Marina“ a „DN-III“, které byly vyhlášeny v rámci Zdravotního nouzového stavu postupně dochází k instalaci dočasných nemocnic a izolačních center. V provizorní nemocnici se přeměnilo také veletržní centrum Citibanamex v Mexico City. Armáda v rámci tohoto programu zajišťuje jak mobilitu zdravotnického personálu, tak i zásobování zdravotnickým vybavením.

Ze států OECD disponuje Mexiko nejmenším počtem lůžek pro intenzivní péči – konkrétně se jedná o 3,3 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Mexické státní zdravotnictví je již několik let podfinancované, což se nyní projevuje více než když předtím: v hlavním městě, které registruje největší počet nakažených, je obsazených více než 70 procent lůžek a několik nemocnic (takové zprávy přichází i mimo Mexico City) již hlásí plnou kapacitu.

Opatření nouzového stavu bylo prodlouženo do 30. května. V obcích a městských částech, kde není registrovaný žádný pacient nakažený virem covid-19, byla však karanténa ukončena iž v neděli 17. května, a od pondělí tak začíná etapa tzv. Nové normality (Nueva normalidad), která zahrnuje otevření podniků ve vybraných oblastech, to však za přísných hygienických nařízení a dodržování příslušných rozestupů.

Paralyzovaný je průmysl, provoz byly nuceni pozastavit i giganti jako Grupo Modelo, Heineken či CEMEX.

V návaznosti na zdravotní nouzový stav byla nucena většina firem dočasně pozastavit provoz a výjimkou není ani Grupo Modelo či Grupo Heineken. Mexiko je významným exportérem piva, aktuálně však mnoho firem není schopno plnit své zahraniční zakázky, což může tento sektor i do budoucna velmi negativně ovlivnit. Jen pro představu v roce 2019 bylo v Mexiku vyrobeno 124,5 milionů hektolitrů piva a z toho 40,1 milionů hektolitrů v hodnotě 4,9 miliard dolarů se vyvezlo do zahraničí.

Pozastavení pivní produkce nařízené státem tak má výrazné ekonomické dopady. V mnoha obchodech pivo došlo nebo jsou k dispozici pouze importované značky. Jedním z negativních důsledků je i růst černého trhu a to nejen s pivem, ale s hygienickými produkty, léky a dalším zbožím.

Produkci přerušila také mexická společnost CEMEX, jež působí celkem v 50 zemích světa včetně České republiky. Akcie této společnosti ztratily 40 procent své hodnoty a spadly na úroveň z listopadu 2011. CEMEX varuje, že její provoz je zásadní a trvá na možnosti znovu otevřít svůj provoz. Argumentuje přitom, že na její výrobě závisí výstavba nemocnic, škol, silnice, mostů a další infrastruktury.

Podniky ve stavebním, těžebním a automobilovém průmyslu postupně zahajují svůj provoz

Vláda ustoupila tlaku USA a označila stavební, důlní, automobilový, ale i letecký, lodní a kosmický průmysl za základní sektory ekonomiky.

Podniky v těchto odvětvích od 18. května postupně zahajují provoz.

– Ve skrze se jedná o průmyslová odvětví, která jsou silně provázána s trhem USA – pouze pro představu, než jsou některé produkty dokončeny, musí být až desetkrát přepraveny přes americko-mexickou hranici. Mnohdy dochází k takovým situacím, že výroba v USA stojí, neboť nemají náhradní díly od svých mexických dodavatelů. V USA je tak ochromena i výroba zdravotnických zařízení potřebných na boj proti covid-19.

Reaktivace těchto odvětví byla klíčová také proto, že kvůli nařízenému pozastavení výroby tak některé mexické společnosti přijdou o své severoamerické partnery. Produkce však nezačne na 100 % své kapacity, neboť je nutné dodržovat přísná sanitární opatření, jako je na příklad rozestupy Pracovní směny tak budou o méně zaměstnancích.

Automobilky zaregistrovaly jen za duben pokles prodeje o 64,5 %, což představuje nejnižší hodnotu za posledních třináct let, a export dokonce klesl o 90 %. Toto ekonomické odvětví tvoří 3,8 % národního HDP, a dokonce 20,1 % HDP výrobního sektoru. V automotive v něm zaměstnáno přibližně jeden milión Mexičanů. Tento sektor je navíc hlavní tvůrce deviz v Mexiku, a to s platební bilancí převyšující 88 miliard dolarů.

Nejvíce ohrožené jsou mikro, malé a střední podniky

V Mexiku je zhruba 4,1 milionů MSMEs podniků, jež jsou hlavním motorem ekonomiky a na kterých závisí zhruba osmnáct milionů domácností. Generují asi 75 procent pracovních míst a vytvářejí více než polovinu mexického HDP. Dle Národní komise pro transformaci průmyslu (Canacintra) z důvodu sanitární pohotovosti klesl prodej o 80 až 100 procent více než polovině mikro, malým a středním podnikům.

Organizace Amerických států OAS společně se startupem Kolau zahajují v Mexiku kampaň na digitalizaci podnikání pro MSMEs. Kdo je toho schopen, zavádí online prodej, avšak se ukazuje, že většina podnikatelů na takovou transformaci svých obchodních aktivit nemá dostatečné finanční prostředky. Velká řada z nich již ukončuje činnost úplně a krachuje.

Drogové kartely ukazují svou sílu

V Mexiku není zákaz vycházení, jako tomu je ve většině ostatních zemí regionu Latinské Ameriky, kde na dodržování karantény pod hrozbou pokuty či dokonce zatčení dohlížejí vojáci. V mnoha státech, zejména na severu Mexika však na dodržování zákazu vycházení dohlíží tamější drogové kartely, které celé situace využívají na to, aby ukázaly slabost státu.

Kartely také v některých komunitách rozdávají potravinové balíčky se snahou získat si podporu tamějších obyvatel. Situaci využívají k rekrutování mladých mužů i nezletilých chlapců do svých řad. Kriminalita v Mexiku roste.

Problémem je šedá ekonomika, sociální rozdíly se prohlubují

Společnosti jsou zákonem povinny svým zaměstnancům hradit plat v plné výši a zaměstnavatel nesmí zaměstnance nutit do práce docházet. Realita je však jiná: velké množství podniků svým zaměstnancům platy snížilo a o práci přišlo již okolo 600 tisíc Mexičanů, výsledné číslo však nepočítá s neformálním sektorem, který představuje zhruba 56 % populace (asi 70 miliónů obyvatel).

Na tuto skupinu obyvatel však má krize největší dopad, neboť se jedná se o jedince, kteří nemají žádnou pracovní smlouvu, sociální jistoty a jsou závislí na svém každodenním výdělku. To je také důvod, proč ještě dnes můžeme v ulicích nejen v Mexico City vidět stánkaře a jiné potulné prodejce. Ve formálním sektoru dochází k největšímu propouštění ve státech Quintana Roo, Mexico City, Nuevo León, Jalisco, Estado de México a Tamaulipas.

Dle expertů současná ekonomická krize výrazně přispěje k prohlubování socioekonomických rozdílů a narůstání nerovnosti mezi bohatým a chudým obyvatelstvem. Více než 14 milionů Mexičanů žije v extrémní chudobě a nemá přístup k základním službám včetně zdravotní péče. Zde je zvýšená hrozba nákazy a dalšího šíření onemocnění.

Plán na reaktivaci ekonomiky

Vládní plán na reaktivaci ekonomiky má pomoci malým podnikům, avšak fiskální úlevy vláda odmítá.

V pátek 5. dubna vláda oznámila plán na reaktivaci ekonomiky: malé a střední podniky mohou požádat o jednorázový úvěr s výhodnými podmínkami splatnosti ve výši 24 450 korun (25 000 pesos). Podpora je směřována jak společnostem ve formálním, tak i neformálního sektoru, které doposud nepropustili žádného zaměstnance. Jedná se o půjčky na tři roky, to znamená 36 měsíčních splátek s úrokovou sazbou ve výši 6,5 procenta.

Ve středu 22. dubna prezident oznámil nový ekonomický plán, v rámci kterého:

  1. Žádný vládní pracovník nebude propuštěn a nedojde k žádnému nárůstu personálu.
  2. Jak již prezident dříve avizoval, platy nejvyšších veřejných činitelů se postupně sníží až o 25 %, na konci roku nedostanou ani třináctý plat (tzv. „-aguinaldo-“). Částka ušetřená snížením platů a prémií má být téměř 3,054 miliard korun (3 miliard pesos).
  3. Omezení státních licitací až o 75 %.
  4. Zruší se 10 funkcí náměstků (tzv. „-subsecretarías-“), bude jim však zajištěna jiná pozice se stejným platem.
  5. Polovina vládních kanceláří (výjimkou jsou ty, které slouží veřejnosti a jež jsou označeny za základní), musí zůstat i nadále uzavřena, a to až do 1. srpna. Po celou dobu jim však bude vyplácen plat.
  6. Odkládají se vládní projekty a výdaje, výjimkou je:
  • vyplácení penzí a dalších sociálních podpor
  • výstavba nového letiště, rehabilitace pěti již existujících rafinérií a konstrukce nové rafinérie Dos Bocas
  • výroba elektrické energie a modernizace elektráren a hydroelektráren, udržování a výstavba silnic či
  • dokončení výstavby meziměstského vlaku CDMX-Toluca, dokončení přehrad a kanálů a také práce na projekt Tren Maya.

Úspora má dle slov prezidenta umožnit navýšení rozpočtu na posílení sociálních programů a prioritních projektů o 622 556 milionů pesos (25 miliard dolarů).

Soukromý sektor se spojuje s Meziamerickou rozvojovou bankou (BID), společně vyhlašují půjčky pro MSMEs ve výši dvanáct miliard dolarů. Tento krok se však nelíbí prezidentovi, který trvá na úsporných opatřeních a obhajuje pomoc hlavně nejchudší části populace. Prezident odmítá navýšení zahraničního dluhu, nicméně ministr financí Arturo Herrera oznámil emise dluhopisů za šest miliard dolarů.

Plaťte daně!

Federální vláda odmítá jakékoliv fiskální úlevy a naopak vyzývá občany a společnosti k platbě daní a plnění svých finančních povinností. Prezident dodal, že proti velkým firmám, které neplatí daně, budou vedena trestní stíhání. Od 1. června se navíc zavádí 16 procent daň také pro digitální služby, jako je například Netflix, Spotify, Uber, Airbnb či Amazon.

Jelikož je ale Mexiko federací, jednotlivé státy přistupují ke krizi odlišně. Například stát Quintana Roo zavedl první fiskální opatření již koncem března. Platbu daní za březen, duben a květen mohou občané Quintana Roo provést na konci roku a nebudou na ně uvaleny žádné úroky.

Domácnosti v tomto jihomexickém státě mají také zaručeno, že je dodavatel neodpojí od vody či elektřiny, ani jim nebude účtovat sankce v případě dluhu vzniklého za měsíce březen až květen.

Nová pravidla pro sektor obnovitelné energie

Regulační orgán, tzv. Národní centrum pro kontrolu energie (Cenace), který podléhá Ministerstvu energetiky, pozastavil povolení pro větrné a fotovoltaické projekty. Argumentuje aktuální koronavirovou krizí i poruchami v dodávkách elektřiny.

Toto rozhodnutí brání uvedení do provozu nových elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, omezuje výrobu již fungujícím elektrárnám a uzavírá trh novým „zeleným“ projektům. Nicméně není to poprvé, co vláda prezidenta Lópeze Obradora mění pravidla v energetickém sektoru. Toto opatření ovlivní 44 zelených projektů v celkem 18 mexických státech, a to v celkové hodnotě 30 miliard dolarů.

Znepokojení nad budoucností sektoru obnovitelných zdrojů vyjádřila také Kanada a Evropská unie, jelikož toto nařízení bezprostředně ohrožuje zájmy jejich společností. Rozhodnutí vlády také zahrnuje odmítnutí mexických mezinárodních závazků, jako je Pařížská dohoda o změně klimatu, a znamená to také porušení federálních právních předpisů, které ukládají povinnost produkovat do roku 2024 celkem 35 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Kolaps cen ropy a devalvace měny

Hlubokou ránu mexickému ropnému průmyslu, kterému dominuje státní společnost PEMEX, zasadila koronavirová krize spolu se saúdsko-ruskou válkou, která vedla k velkému propadu cen ropy na světových trzích. Prodej ropy tak letos do státní poklady přispěje jen 11 procenty celkového rozpočtu, což je nejnižší podíl od roku 1990 (minulý rok to bylo 17,7 %). Jen v prvním čtvrtletí letošního roku a PEMEX zaznamenal ztrátu ve výši 562 miliard pesos (22,9 miliard dolarů) a celkově tak dosáhl 100 miliardového zadlužení.

Hlavní světové ropné společnosti snižují výdaje a uzavírají některá ropná pole, avšak v případě Mexika je to naopak. Národní komise pro uhlovodíky (CNH) v prvním čtvrtletí roku informovala o čtyřech nových objevech ropných polí. Vláda i nadále podporuje plány PEMEX na zvýšení produkce, jehož cílembylo do roku 2024 dosáhnout denní produkce ve výši 2,4 milionů barelů (aktuálně je průměrná denní produkce cca 700 tisíc barelů za den).

Strategií prezidenta Lópeze Obradora je zvýšit rafinaci ropy v Mexiku (viz plán výstavby rafinérie Dos Bocas), a tím snížit nákup benzinu v zahraničí a naopak omezit export mexické ropy. Nicméně otázkou je, kdo bude stavbu rafinérie financovat, neboť státní ropná společnost aktuálně patří mezi nejzadluženější instituci tohoto charakteru na světě.

S novými opatřeními týkající se omezení mobility – např. vyhláška v metropolitní zóně “Hoy no circula“ nařizující denní zákaz pohybu vozidel na základě posledních dvou čísel poznávací značky – se registruje snížení poptávky po benzinu v průměru o více než 60 %.

Ropná válka spolu se světovou pandemií dopadají na hodnotu mexického pesa, které v březnu zaznamenalo propad o 30 procent. Hodnota měny kolísá někdy i několikrát za den a aktuálně se pohybuje kolem 23,9 pesos za dolar.

Ekonomika na cestě do hluboké recese

Aktuální krize bude mít v Mexiku bezesporu nedozírné dopady. Predikce jednotlivých institucí a odborníků ohledně ekonomického vývoje se liší a postupem času vyvíjí ruku v ruce s aktuálním vývojem. Mexická národní banka (Banxico) předpovídá v roce 2020 propad o 7,27 %. Světová banka je o něco pozitivnější a v případě Mexika předpokládá pokles HDP o 6 procent. Mezinárodní měnový fond varuje, že světová ekonomika utrpí největší krizi za posledních 90 let a v Mexiku predikuje hospodářský pokles až o 6,6 %. Propad mexické ekonomiky by tak měl být jeden z největších v regionu Latinské Ameriky.

Jeden z důležitých faktorů je také závislost mexické ekonomiky na obchodu se Spojenými státy americkými. Roční vývoz Mexika do USA představuje asi 300 miliard dolarů. Mexické zboží, jež bylo připraveno na export do USA, je ale aktuálně zadrženo na hranicích, případně ve skladech samotných společností.

Na celou situaci reaguje Mexická národní banka (Banco de México): v řadě bezprecedentních opatření oznámila dne 21. dubna finanční injekci ve výši 750 000 milionů pesos (asi 30 miliard dolarů), což představuje 3,3 % HDP. Hlavním cílem je usnadnit přístup k úvěrům pro malé a střední podniky, kterým hrozí bankrot.

Jak jsou na tom export a import?

Export a import pokračují, je však nutné počítat s časovými prodlevami.

Přístavní, pozemní i letecká logistika importu a exportu pokračuje prakticky bez omezení. Je však nutné počítat s tím, že revize zboží v přístavech kvůli omezenému počtu pracovníků a zvýšených kontrolních a hygienických opatření trvá déle než za normálních okolností.

Většina odvětví registruje pokles vývozu i dovozu. Výjimkou je potravinářský průmysl, který v prvním čtvrtletí tohoto roku v porovnání se stejným obdobím roku 2019 registruje nárůst exportu o 10,2 %. Jako všude na světě roste poptávka po produktech v boji s covid-19 a zejména zde tak mají české firmy potenciál v současné době uspět. Některá zdravotnická vybavení však nově pro dovoz vyžadují tzv. sanitární registr (registro sanitario).

Mexický zahraniční obchod tvoří více než 60 % HDP, a proto oživení exportu je tak pro zemi nezbytné.

ZK Mexico City je samozřejmě připraveno Vás v celém procesu exportu vašeho zboží do Mexika podpořit. Úzce spolupracujeme s celními agenty, se kterým bychom konkrétní případ konzultovali a zajistili jeho hladký průběh.

Kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Mexico City

Aktuální informace přímo z teritoria Vám poskytne zahraniční kancelář CzechTrade Mexico City

Zpět na přehled situace okolo koronaviru ve světě

Pravidelné novinky e-mailem