Místo opuštěných polí solární a větrné parky. Fukušima má zelený plán

Místo opuštěné krajiny, kterou museli opustit zemědělci, jež byli mezi 150 tisíci evakuovaných osob po roztavení tří reaktorů jaderné elektrárny Fukušima 11. března 2011, plánuje prefektura v severovýchodním Japonsku přeměnit region v oblast obnovitelných zdrojů energie. Místní samospráva se zavázala, že do roku 2040 bude zdejší obyvatelstvo zásobovat ze sta procent zelenou energií.

Investice v hodnotě přes 60 miliard korun

Součástí projektu je také výstavba 11 solárních a 10 větrných parků. Ta vyjde na 300 miliard jenů (63 miliard korun), které dodají státní rozvojová banka Japonska společně s Mizuho Bank. Zdroje, jež budou spojeny s rozvodovou sítí, mají stát v opuštěných zemědělských a horských oblastech a jako takové budou schopny dodávat elektřinu až do 80 kilometrů vzdálené metropolitní oblasti Tokia. Ta byla přitom ještě před rokem 2011 silně závislá právě na jaderné energii. Instalovaný výkon celého zařízení by měl dosahovat 600 MW.

Japonská konzervativní vláda i nadále předpokládá, že bude jádro ve svém energetickém mixu využívat. Jeho podíl by měl ale být menší než před havárií. Do roku 2030 má v zemi, jež je po Spojených státech a Číně třetí největší ekonomikou světa, tvořit 20 až 22 procent na vyrobené elektřině v zemi. Část politiků i společnosti přitom argumentuje tím, že kvůli riziku zemětřesení by se ostrovy měly jádra vzdát.

Funguje už jen šestina reaktorů

Po havárii bylo odstaveno 54 japonských reaktorů, opět zprovozněno bylo dosud devět z nich. Obnovitelné zdroje tvoří 17 procent energetického mixu, do roku 2030 by to mělo být podle kabinetu až 24 procent. To je ale podle ochránců klimatu stále málo. Premiér Šinzó Abe nicméně argumentuje tím, že jádro pomůže zemi snížit uhlíkovou stopu.

Ta je vysoká, ačkoliv se zde uhlí příliš netěží. A to z toho důvodu, že po Číně a Indii je Japonsko jeho třetím největším importérem na světě. V této souvislosti čelí kritice zejména tamní japonské banky, které investují do výstavby uhelných elektráren ve Vietnamu a dalších chudších zemích v Asii.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák