V současnosti je vysoký charismatický muž tak trochu rozpolcen. Řídí významnou část výrobních aktivit své firmy Benet Group, ale současně se snaží vytvořit z léta zanedbávaného mosteckého autodromu špičkové centrum pro závodní aktivity, výuku bezpečné jízdy a zážitkové programy.
Lákal ho obchod
„Jsem sice vystudovaný elektronik na škodovácké průmyslovce, ale tomu jsem se nikdy nevěnoval,“ začíná vyprávět svůj životní příběh, „dal jsem se na obchod. V listopadu 1993 jsem založil společnost s ručením omezeným Benet a zaměřil se na nákup a prodej náhradních dílů na vozy Škoda. Zjistil jsem, že například v Turecku se dají velmi levně vyrobit neoriginální díly. Konkrétně plechy, výfuky, ale třeba i světla. Také jsme skupovali přebytečné zásoby náhradních dílů v naší republice a ty pak naopak vyváželi ven. Docela dobře to fungovalo prvních pět až šest let, ale pak se cenové nůžky začaly zavírat. Firmu jsem tedy prodal a začal něco jiného.“
To byly tuningové díly. Měli tehdy s kamarádem v Mladé Boleslavi prodejnu, ve které nabízeli kola, sedačky, spojlery, volanty a jiné žádané díly pro pozvednutí vzhledu sériově vyráběných modelů. To už se psal rok 2002 a Josefa Zajíčka prý tehdy potkala šťastná náhoda.
„Jel kolem jeden italský podnikatel, který dodával tuningové díly přímo do výrobního závodu Škody. Řešil nějaké logistické problémy a zeptal se, zda mu s tím nemůžu pomoci. Já jsem souhlasil, a tak jsme společně založili firmu Autotest a začali vyrábět spojlery,“ uvádí.
Dodnes si pamatuje na vůbec první sériový díl, který Škoda z jejich firmy začala používat. Jednalo se o zadní nárazník na první generaci Fabie RS. „Nárazník určený pro klasickou fabii se musel upravit a k němu se pak přidával spojler. Celé jsme to navíc lakovali do žádané barvy. Zakázek postupně začalo přibývat, ale italský partner už nechtěl své podnikání v Česku rozšiřovat – více ho zajímaly aktivity na Slovensku a v Německu,“ vzpomíná Zajíček.
Jeho podíl tudíž odkoupil a naopak sám investoval do prvního vlastního výrobního závodu, který vyrostl v Milovicích.
Nahoru dolů
V letech 2008 až 2009 nejen jeho zasáhla finanční krize. O auta typu scout nebo RS, na která Benet dělal plastové díly, najednou nebyl zájem. „No ale přežili jsme a naopak po skončení krize měli připravenou kapacitu pro zvýšený odbyt. Navíc se nám po Škodě podařilo získat dalšího velkého zákazníka, což bylo BMW,“ říká pyšně.
Kvůli němu pak v Benetu začali rovněž s výrobou karbonových dílů. „V BMW si totiž stejný spojler můžete koupit buď z klasického polyuretanu, nebo také právě z karbonu,“ vysvětluje podnikatel.
V průběhu let musel rovněž poněkud korigovat své plány. „Nejdříve jsem chtěl dělat své vlastní projekty a řešení nabízet automobilkám. Proto jsme vybudovali vlastní modelárnu, designové oddělení, konstrukci, umíme si vyrobit přípravky, prostě vše od myšlenky až po konečnou realizaci. Nakonec jsme ale zjistili, že výrobci raději využívají vlastní designéry,“ říká k tomu.
Josef Zajíček věří, že autodrom se stane místem, kam budou lidé rádi chodit nejen
na motoristické akce: „Už máme za sebou například první ročník food festivalu,
k dispozici je tady kavárna.“
Mezitím Benet stále rostl. Například letos vznikla pobočka u výrobního závodu Audi v Ingolstadtu. „Dotváříme konečný vzhled modelu Q2,“ uvádí Zajíček. Zaměstnanci Benetu si přímo z výrobní linky do vlastního areálu odvezou vozy, opatří je příslušnými plastovými či karbonovými díly a přímo tam auto také absolvuje konečnou kontrolu kvality. Pak už putuje za zákazníky. Stejný postup funguje i u řady verzí nabízených škodovek.
Jako velmi perspektivní se také ukázala výroba hliníkových dílů. „Je jich velká škála a stále přibývají,“ uvádí Zajíček. Jde třeba o ochranné lišty nakládací hrany v kufru, nášlapy na prazích, ale třeba i ozdobné pásy kolem okének, střešní ližiny nebo lamely do masky chladiče…
Právě kvůli tomu výrazně investoval do jedné ze svých továren, která se nachází v Bakově nad Jizerou. „Zatímco velkou část svých ostatních aktivit jsem letos v září prodal, této ,hliníkové‘ části svého byznysu se hodlám věnovat i nadále,“ svěřil se Zajíček.
Vlastní okruh
Před třemi lety se do sféry jeho pozornosti dostal z hlediska rozlohy zatím největší objekt – mostecký autodrom. „Pořádal jsem nějakou akci pro pět stovek lidí v tehdejším Motorlandu Bělá. Očekával jsem, že v 21. století se dočkám určité úrovně služeb, ale byl jsem hluboce zklamán. A protože aktivit souvisejících s auty jsem měl už tehdy docela dost, napadlo mne vybudovat vlastní areál. Rozhlížel jsem se tam, kde působím, tedy v Milovicích. Jenže jednání se vlekla a mezitím jsem se dozvěděl, že v Mostě je na prodej autodrom. Volba proto byla jasná.“
Hlavní příjmy nutné pro provoz areálu dnes plynou z testování soukromých i továrních týmů. „Most má příhodnou polohu pro zájemce z Německa, navíc očekáváme, že již příští sezonu zájem ještě vzroste. Uzavírá se totiž jeden z německých okruhů – Lausitzring, kde si buduje testovací centrum Dekra,“ vysvětluje Zajíček.
Sází i na výuku bezpečné jízdy. „Teď začínáme také s kurzy pro majitele elektromobilů, které mají oproti běžným autům v lecčems odlišné vlastnosti,“ říká. Hlavním tahákem ale nepochybně i do budoucna bude závodní okruh. Zatímco dříve se tu z velkých akcí pořádal vlastně pouze závod tahačů, už příští rok bude kalendář automobilových akcí v Mostě podstatně zaplněnější: „Máme potvrzené historické formule 1, dále cestovní vozy TCR, samozřejmě opět trucky, Adac GT, Octavia Cup v naší režii i další akce.“
Zajíček také chce, aby se tu nedělaly jen akce pro okruhové speciály. „S pořádáním rallye jsme už začali a nyní připravujeme také okruh pro motokáry. Areál navíc může a bude nabízet zážitkové programy například s jízdou v terénním polygonu nebo svezením v závodním voze na okruhu,“ plánuje.
Ticho, prosím!
Největší problém mosteckého autodromu jsou v současnosti hlukové limity. „Bohužel okruh leží v kotlině a nejbližší rodinné domy jsou hned za plotem. Navíc motosport byl, je a zůstane hlučný,“ říká Josef Zajíček. „Máme změřeno, že aktuálně platné hlukové limity překročíme, i když budou na okruhu kroužit tři auta, která jsou určená do běžného silničního provozu,“ dodává.
Nezbývá podle něho nic jiného než požádat o výjimku a snažit se dohodnout s městem na zrušení protihlukové vyhlášky, která v podstatě zakazuje nedělní akce. Přesto se i sami aktivně snaží o snížení hlukové zátěže: „Například motocyklům, které přijedou na testování, budeme na výfuky nasazovat speciální hlukové tlumiče, vydávaný hluk se bude měřit také u aut.“
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Radek Pecák. Foto: Hynek Glos.