English version
Právě ty by měly ochránit například kovové konstrukce nebo také železniční, silniční i stavební prvky.
„Vyvíjíme novou generaci nátěrových hmot, která umožní aplikovat menší tloušťku povlaku. Právě to vede k menší spotřebě materiálů, jednoduššímu použití a delší životnosti antikorozní ochrany. Výsledný produkt je potom cenově konkurenceschopnější a současně i šetrnější k životnímu prostředí,“ vysvětluje doc. Ivo Kuřitka, garant výzkumné skupiny Nanomateriály a pokročilé technologie z Centra polymerních systémů.
Na tomto projektu pracují zlínští vědci společně s firmou Rokospol, a.s. „Když jsme při výuce diskutovali a zamýšleli se nad touto problematikou, došlo nám, že máme mnoho stejných zájmů, což byl i počátek našich společných aktivit ve výzkumu a vývoji,“ uvádí dr. Michal Machovský, řešitel projektu.
„Těší nás, že děláme věci, o kterých si nejenom my na univerzitě myslíme, že mají nějaký význam, ale že se potkáváme se skutečnou poptávkou z průmyslové praxe a potřebou trhu,“ vyzdvihuje doc. Ivo Kuřitka.
Společné plány univerzity s firmou se stále rozvíjí. V reakci na rostoucí ceny energií a potřebu úspor společně začali pracovat i na vývoji nátěrových systémů pro fasády a střechy. A to tak, aby účinně odrážely tepelnou složku slunečního záření při zachování požadované barevnosti. Zatímco stavební tepelná izolace pro úspory paliva v zimě je již standardní, jako problém se ukazuje přehřívání interiérů v letních měsících, a s tím spojená potřeba jejich klimatizace.
„Oproti stínícím stavebním prvkům jako jsou vnější slunolamy vyžadující montáž, přinese toto řešení mimořádně snadný způsob aplikace, kterým lze pokrýt celý povrch fasády. Tento nátěrový systém bude nejen účinnější, ale také mnohem ekonomičtější. Na druhou stranu, obě řešení je také možné kombinovat pro docílení ještě silnějšího účinku,“ připomíná Dušan Navrátil, ředitel vývoje společnosti Rokospol, a.s.
„Spolupráce s místními firmami si opravdu vážíme. Pokud chceme, aby se v kraji vyráběly produkty s vysokou přidanou hodnotou a vznikala dobrá pracovní místa, je nutný efektivní transfer know-how a současně co nejlepší příprava absolventů univerzity na přechod do pozic v průmyslových podnicích,“ uzavírá Ivo Kuřitka.
Samotná výzkumná a vývojová fáze projektů probíhá poměrně rychle. Velkou porci času také zabere následné testování a ověřování vlastností produktů, aby měl zákazník stoprocentní garanci kvality a spolehlivosti. Ze všech společných nápadů je nejblíže k realizaci projekt zaměřený na antikorozní nátěry, který bude dokončen v květnu 2023. „Samotné uvedení nové generace nátěrových hmot na trh lze tedy očekávat zhruba v horizontu dvou až tří let,“ dodává Petra Svěráková, mluvčí univerzity.
Redakčně upravená tisková zpráva Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
