Nerovné pracovní příležitosti pro ženy a muže? Zaměstnanci si to nemyslí

Pracovní podmínky mužů a žen jsou ve většině sledovaných oblastí relativně srovnatelné. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Moore Czech Republic, který mapoval situaci mezi zaměstnanci napříč různými odvětvími – od výroby a služeb přes IT až po zdravotnictví a vzdělávání.

Průzkum vnáší pochybnosti do zažitého veřejného obrazu, podle něhož čelí ženy v českých firmách značným znevýhodněním. Výsledky se ovšem primárně týkaly běžných (nikoliv manažerských a vedoucích) pozic.

Ilustrační fotografie

Veřejné debaty naznačují, že se pracovní příležitosti mužů a žen velmi liší. Proto provedla společnost Moore Czech Republic průzkum mezi zaměstnanci českých podniků, aby nahlédla do zákulisí. Cílem bylo zjistit, jak je na tom pracovní trh v ČR a zda sami zaměstnanci na běžných pozicích vnímají zásadní rozdíly mezi pohlavími. 

„Podle výsledků panuje mezi zaměstnanci shoda v tom, že příležitosti pro kariérní růst, přístup k rozvojovým programům, finanční ohodnocení i přidělování odpovědnosti jsou ve firmách obecně srovnatelné pro obě pohlaví. Pouze 16,5 procenta respondentů uvedlo, že má buď osobní nebo vypozorovanou zkušenost se znevýhodněním v pracovním prostředí. Navíc 57 procent respondentů nesdílí názor, že by ženy musely pro uznání či postup vynaložit větší úsilí než muži,” říká partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic Marcela Hrdá. 

Domníváte se, že ve vaší firmě mají muži a ženy…

Stejné příležitosti pro kariérní růst:  76,2 % ano a spíše ano 
Stejný přístup k rozvojovým programům:  88,8 % ano a spíše ano 
Stejné finanční ohodnocení:  74,5 % ano a spíše ano 
Stejné přidělování odpovědnosti:  85,7 % ano a spíše ano 

Do šetření se zapojilo 46,3 procenta mužů a 53,7 procenta žen na běžných zaměstnaneckých pozicích. Jednalo se o respondenty z podniků různé velikosti a odvětví.

Délka působení ve firmě byla u respondentů také různá – mezi dotázanými bylo 25,1 procenta těch, kteří ve firmě pracují více než 10 let, ale i 26,0 procent těch, kteří na pozici působí jeden až tři roky. 

Je rodičovství překážkou? 

V otázkách spojených s rodičovstvím a návratem z mateřské dovolené se ukázalo, že se podle respondentů vrací většina žen (58 %) na stejnou pracovní pozici, jakou zastávala před odchodem.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

V menší části případů (15,6 %) pak došlo k posunu na jinou pozici. Pokud k tomu ale došlo, jednalo se pouze v 8,3 % případů o vyšší pozici. U dvou pětin dotázaných to byla pozice nižší, polovina respondentek pak nedokáže porovnat, zda se jednalo o nižší nebo vyšší pozici.  

„Ačkoliv asi 40 procent dotázaných míní, že rodičovství nemá na kariérní postup žádný vliv, našla se skupina respondentů, která zastává názor, že u žen má rodičovská dovolená negativní vliv. Konkrétně si to myslelo 25 procent dotázaných, což je nemalá část,” upozorňuje Marcela Hrdá. 

Diverzita součástí firemní kultury 

Z odpovědí zaměstnanců rovněž vyplynulo, že 26,4 % firem v průzkumu již má formálně definovanou politiku pro podporu rovnosti a diverzity. Více než 46 procent dotázaných o ničem takovém neví.  

Jana Tikalová: Diverzita v byznysu? Firmy otáčejí kvůli Trumpovi

K nalomení tvrzení o nerovnosti nahrává také to, jak by zaměstnanci „oznámkovali“ přístup svých firem k rovným příležitostem mužů a žen. „Za jedna” by je ohodnotilo 16,7 % respondentů, 25,4 % by udělilo svému zaměstnavateli dvojku, 35,6 % trojku, 15,3 % za čtyři a sedm procent za pět. Prostor pro zlepšení tedy podniky rozhodně mají. 

Ke zlepšení pracovních příležitostí by mohla přispět transparentní pravidla pro odměňování a povýšení či návratové programy po rodičovské dovolené (školky, částečný pracovní úvazek). Užitečné by podle respondentů byly také pravidelné kontroly rozdílů v platech mezi pohlavími či podpora mužů v čerpání rodičovské dovolené.  

Rovnost jako výsledek cílevědomé práce 

Výsledky průzkumu nabízejí zajímavý kontrast k často citovaným tvrzením o přetrvávajících nerovnostech mezi muži a ženami na českém trhu práce. 

„Interní firemní praxe však podle aktuálních dat ukazuje, že alespoň v části českých podniků jsou rozdíly mezi pohlavími menší, než se čekalo – zejména tam, kde se vedení aktivně věnuje diverzitě, transparentnímu hodnocení a podpoře návratu rodičů po mateřské a otcovské dovolené,” popisuje Marcela Hrdá. 

Zjištění naznačují, že dosažení férových pracovních podmínek není pouze otázkou legislativy, ale i systematického řízení firemní kultury. Transparentní personální procesy, dostupné rozvojové programy a důsledné vyhodnocování interní spravedlnosti se ukazují jako faktory, které pomáhají udržet rovné příležitosti v praxi.   

Podle Marcely Hrdé tak výsledky průzkumu přinášejí pozitivní zprávu – mezi ženami a muži v českých firmách napříč sektory nepanují zásadní rozdíly v pracovních podmínkách na běžných pracovních pozicích, a to ani v příležitostech k růstu. 

Jen 1 z 10 top manažerů je v Česku žena. Jak to dopadá na ekonomiku?

Nicméně je nutné vzít v potaz zjištění OECD (2023), podle kterého zůstává Česká republika mezi zeměmi s vyšší genderovou mzdovou mezerou a nižším zastoupením žen ve vedoucích pozicích.

„Je důležité téma diverzity a rovnosti sledovat dlouhodobě. Jednak proto, aby bylo možné reagovat na změny pracovního trhu, a zároveň proto, aby se férové prostředí stalo běžným standardem ve všech firmách, nejen v těch, které již dnes patří mezi příklady dobré praxe. Současně je nutné dál vytvářet prostor a aktivní programy pro kariérní růst žen,” dodává Marcela Hrdá. 

Redakčně upravená tisková zpráva Moore Czech Republic
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme