Od té doby se právě prostřednictvím nanovláken snaží vylepšovat životy lidí v oblastech jako je zdravotnictví, kosmetika nebo třeba i průmysl. A když v únoru 2022 propukla ruská invaze na Ukrajinu, výsledkem snahy využít know-how při pomoci napadené zemi se stal InfraHex. Spin-off, který do světa obranného průmyslu přináší produkt, jenž možná změní pravidla hry na bojišti: neviditelný multispektrální maskovací štít.

Příběh InfraHexu a potažmo celého Respilonu má hluboké kořeny v české vědecké půdě. V roce 2003 totiž profesor Oldřich Jirsák na Technické univerzitě v Liberci vynalezl technologii, která dostala název Nanospider a poprvé v historii umožnila masovou komercializaci nanovláken. Do té doby šlo o laboratorní zázrak, na který si laicky řečeno nikdo neuměl sáhnout a průmyslově ho využít. 

Manželé Zimovi, přestože ani jeden z nich nevystudoval chemii či nanotechnologie – Jana studovala byznys, finance a práva, její manžel obchodní školu ve Španělsku, v této technologii spatřili obrovský potenciál. „Hledali jsme projekt, který bude ryze český. Něco, na co budeme moct být hrdí. Chtěli jsme podpořit českou vědu a v byznysovém světě ukazovat její unikátnost,“ vzpomíná spolumajitelka firmy Jana Zimová.

Začátky však nebyly na domácím trhu. Z marketingových studií manželé zjistili, že pro jejich tehdejší klíčový produkt – nanovlákennou ústenku, a to i v dětské velikosti, kterou nikdo jiný na světě nedělal – je nejvhodnější asijský trh. Zamířili rovnou do Japonska. Zpětně se tomu sice usmívají, protože Japonsko je jedním z nejnáročnějších trhů z hlediska penetrace, ale právě tam získali ty nejdražší a nejcennější byznysové zkušenosti. V Asii lidé nosí masky přirozeně jako součást hygienických návyků i kvůli smogu, což firmě poskytlo stabilní odrazový můstek. Po dvou letech se vrátili do Česka, založili mateřskou firmu a dnes jejich holding působí přibližně ve 30 zemích světa.

Když se rodinná tradice potká s krizí

Vstup do oblasti obranného průmyslu nebyl pro Romana Zimu náhodný krok. V jeho rodině má vojenství hluboké kořeny – otec i dědeček byli vojáci. On sám sice v rodinné vojenské tradici nepokračoval, ale osud si ho nakonec našel oklikou přes nanotechnologie.

Když totiž vypukla válka na Ukrajině, Roman Zima přišel s jasnou vizí: musíme využít naše nanovlákenné technologie k ochraně životů. „Nechtěli jsme vytvořit další útočnou zbraň. Chtěli jsme vytvořit něco, co životy chrání, ne bere,“ zdůrazňuje Jana Zimová.

Základní myšlenka vycházela ze snahy o potlačení tepelné stopy. V moderní válce jsou totiž největším nepřítelem vojáků i techniky drony vybavené termovizí. Pokud vás vidí termokamera, máte velký problém. Vývojový tým InfraHexu proto začal pracovat na vysoce sofistikovaném devítivrstvém textilním laminátu.

Alchymie neviditelnosti: Jak funguje devět vrstev InfraHexu

Fungování materiálu InfraHex se na první pohled zdá jako kouzlo, ale ve skutečnosti jde o čistou fyziku a termodynamické zákony. Jde o to, že každý živý i neživý subjekt vyzařuje teplo. A materiál od InfraHexu dokáže tuto tepelnou stopu transformovat. Překlápí ji z teplého spektra do studeného tak, aby subjekt na termovizi splynul s okolním prostředím a stal se „neviditelným“, přesněji řečeno sublimoval.

Jedním z důležitých kroků k tomuto úspěchu je právě nanovlákenná membrána, která tvoří jednu z devíti vrstev laminátu. Membrána je specifická tím, že je z 20 % tvořena pevnou hmotou a z 80 % vzduchovými kapsami. Teplo vyzařované objektem se přelévá mezi jednotlivými vzduchovými kapsami a během tohoto sofistikovaného procesu dochází k jeho postupnému ochlazování.

Věda může být krásná a srozumitelná, říká průkopnice nanonáplastí

Celý proces je dnes chráněn patenty a představuje přísně střežené know-how společnosti. Vývojáři v laboratořích v procesu vývoje museli samozřejmě vyřešit celou řadu technických výzev. V první fázi vývoje totiž materiál „přetáhli“ – byl tak studený, že na termokameře zářil jako temná ledová skvrna, což bylo stejně nebezpečné jako samotné teplo. Výsledný produkt proto musel být potištěn speciálními vzory a barvami, které odraz tepelné stopy dokonale vyvažují a maskují v reálném prostředí.

Lehčí a prodyšnější

Na světovém trhu sice existují pokusy o termální maskování, ale řešení od InfraHexu má podle Jany Zimové oproti nim dvě zásadní byznysové a uživatelské výhody: hmotnost a prodyšnost.

Konkurenční produkty často fungují na principu olověných destiček, které teplo jednoduše uzavřou uvnitř. Takový plášť je však extrémně těžký (váží mezi 5 až 10 kilogramy), což je pro vojáka v plné polní neúnosná zátěž. Navíc se po zhruba 30 minutách začne voják pod takovým pláštěm doslova vařit, teplo začne unikat nejmenším odporem, tedy kolem rukávů či krku, a maskovací efekt mizí.

Jana Zimová říká, že InfraHex díky nanovláknu nabízí materiál, který je:

• Extrémně lehký: Vojáka nijak neomezuje v pohybu.
• Šestkrát prodyšnější než běžné membrány: Umožňuje efektivní odvod par, takže se voják nepřehřívá a může pod ním operovat dlouhodobě.
• Voděodolný: Má vysoký vodní sloupec, takže funguje jako spolehlivá pláštěnka.

 Jana Zimová upozorňuje, že úspěch maskování závisí na správném použití a pochopení vnějších podmínek – zda voják operuje ve dne, v noci, v dešti, jak fouká vítr a jaká je teplota okolního vzduchu. Proto InfraHex ke svým produktům dodává i detailní edukaci a výcvik.

V plném nasazení

Že nejde o teoretickou hračku z laboratoře, potvrzuje reálné nasazení, ke kterému opakovaně dochází už déle než rok. Například ve spolupráci s českou iniciativou Dárek pro Putina doputovaly stovky speciálních maskovacích ponč, tzv. Ghillie neboli hejkalů, na Ukrajinu. Obecně pak na bojišti InfraHex identifikoval tři klíčové skupiny, pro které je tento produkt otázkou přežití:

1. Medici: Na Ukrajině medici záměrně nenosí červený kříž, protože se takto označeni okamžitě stávají primárním terčem ruských útoků. Maskovací plášť jim umožňuje bezpečně zachraňovat raněné.
2. Operátoři dronů: Jeden operátor dnes ovládá desítky dronů a pro nepřítele je cennějším terčem než drony samotné. InfraHex pro ně vyvíjí speciální přenosné kryté prostory.
3. Snipeři a speciální jednotky (SOF): Malé operační skupiny, které potřebují nepozorovaně splynout s terénem.

Kromě velkých plášťů firma vyvinula i zdánlivou drobnost – InfraScrim. Jde o malou, lehkou pásku z InfraHex materiálu nastříhanou „cik-cak“, se kterou si voják může omotat helmu, zbraň, batoh nebo notebook. I tato drobnost stačí k tomu, aby spolehlivě rozbila předdefinovaný tvar objektu, podle kterého drony s umělou inteligencí vyhledávají cíle.

Prosadit se v konzervativním obranném průmyslu je ovšem pro soukromou firmu nesmírně složité. Nákupní procesy v armádách běžně trvají roky, jenže v reálném konfliktu se hraje o týdny. InfraHexu se v tomto kontextu podařil husarský kousek. Uspěl totiž v prestižním akcelerátoru DIANA (Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic), který spadá pod NATO.

Do NATO DIANA míří další startupy. Program pomáhá rozvoji technologií

Do programu se přihlásilo přibližně 3 800 firem z celého světa, přičemž z České republiky uspěly pouze dvě – a InfraHex je jednou z nich. Podle Jany Zimové nejde pouze o prestižní ocenění jejich technologie, ale také o přístup k novému aliančnímu mechanismu Rapid Adoption Service, který umožňuje rychlejší implementaci inovací do obranného prostředí.

Od vojenských zákopů k ochraně byznysu a soukromí

Ačkoliv je dnes hlavní prioritou InfraHexu záchrana životů vojáků, nanovlákenný laminát otevírá obrovské možnosti i v civilním sektoru. Velký úspěch zaznamenala pražská firma třeba u komunity amerických prepperů. Ti jsou přesvědčení, že současná přetechnizovaná společnost spěje ke kolapsu, na který oni chtějí být připraveni. A tak se učí vyžít s málem a poradit si bez civilizačních výdobytků. Podle Jany Zimové jsou pro firmu důležití mimo jiné proto, že umějí být velmi silnými ambasadory značky a zároveň mají kupní sílu na to, aby za skutečnou inovaci zaplatili.

„Je to pro nás také cesta, jak velmi rychle ověřovat komerční škálovatelnost řešení. Zatímco vojenský trh je strategicky nesmírně důležitý, jeho rozhodovací cyklus bývá dlouhý. Civilní segment nám umožňuje rychleji získávat zpětnou vazbu, budovat značku a potvrzovat, že technologie má širší tržní potenciál,” vysvětluje Jana Zimová.

Vedle schopnosti termálního maskování a vysoké univerzálnosti umí materiál InfraHex taky fungovat podobně jako tzv. Faradayova klec, tzn. že kromě rentgenového dokáže odstínit veškeré záření. Mimochodem, tuhle jeho mimořádně užitečnou vlastnost firma objevila v laboratoři víceméně náhodou. Čímž nepochybně navázala na celou řadu z historie známých průlomových objevů, které byly uskutečněny stejným způsobem.

Proč je ale zmíněné odstínění důležité téma? Třeba proto, že v digitální éře je obrovským rizikem sledování a krádež dat. I vypnutý mobilní telefon totiž vyzařuje lokalizovatelný signál, čehož se na frontě využívá k zaměřování pozic vojáků. V civilním životě pak hackeři dokážou na dálku přečíst data z platebních karet, kryptopeněženek nebo zkopírovat signál z bezklíčového zapalování aut.

Firma proto vyvíjí speciální stíněné kapsy, pouzdra a aktuálně ve spolupráci s předními českými módními návrhářkami designuje luxusní byznysové tašky pro manažery.  Ty budou sloužit jako stoprocentní trezor na data – jakmile do nich vložíte telefon nebo notebook, zařízení okamžitě přestane vyzařovat jakýkoliv signál a stane se neprolomitelným.

O tom, jak mocný tento neviditelný štít je, svědčí i kuriózní poptávka z konce roku 2022. Jistý arabský šejk si tehdy od české firmy objednal obrovské množství materiálu InfraHex, kterým si nechal kompletně překrýt svůj dům i celý pozemek včetně zahrad. Důvod byl prostý: absolutní soukromí před zvědavými drony s termovizí.

Co bude dál? Podle Jany Zimové je dlouhodobým cílem vytvořit globální standard pro multispektrální maskování osob i techniky. Příběh InfraHexu v každém případě ukazuje, že špičková česká věda spojená s odvahou riskovat dokáže redefinovat bezpečnostní standardy jednadvacátého století. Z laboratoří v Praze tak na globální scénu vstupuje technologie, která dává slovu „maskování“ zcela nový, digitální rozměr.

Martin Zika