Nezaměstnanost mírně klesla, zůstává ale nad čtyřmi procenty

V březnu 2021 klesla míra nezaměstnanosti v Česku oproti únoru o desetinu procentního bodu na 4,2 procenta. Na zaměstnavatele stále doléhají vládní restrikce a propouštějí, situace se ale od začátku roku výrazně nezhoršuje. Pomohl i začátek jarních sezonních prací.

Spásný Antivirus?

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je za relativně příznivými čísly fungující program Antivirus, kdy mají firmy nárok na částečnou úhradu mezd svých zaměstnanců ze státní pokladny.

Vyšší nezaměstnanost než v prvním čtrtletí letošního roku byla nicméně naposledy na jaře 2017. Podle analytiků bude lidí bez práce v v dalších měsících letošního roku přibývat, ale nikterak výrazně. Březnový pokles je nicméně pro ekonomy překvapením.

Ke konci března evidoval Úřad práce ČR celkem 306 616 lidí bez práce (o zhruba pět tisíc méně než v únoru). Na trhu práce bylo v uplynulém měsíci asi 288 000 dosažitelných uchazečů. Oproti únoru mírně narostl počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich prostřednictvím ÚP ČR nabízeli téměř 339 tisíc.

Podle Eurostatu mělo Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU za Polskem. ČR byla premiantem několik let, o prvenství ji epidemie covid-19 připravila až v únoru 2021, tedy téměř po roce. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.

Nezaměstnanost se stále drží na relativně nízkých číslech a počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízejí, převyšuje počet uchazečů o práci. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové lidi, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících.

Prim hrají sezonní práce

S příchodem jara navíc začínají hrát klíčovou roli sezonní práce. „S příchodem jarního období dochází k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé tak momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví, logistice či e-shopech. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste poptávka ze strany měst a obcí po pracovnících v rámci veřejně prospěšných prací,“ potvrzuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Podrobnější informace o struktuře nezaměstnanosti v březnu 2021 v ČR

„Mezinárodní měnový fond v nové prognóze neočekává žádný výrazný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR ani ve zbytku roku. Ta by v Česku měla letos měla průměrně vykázat nejnižší úroveň v celé Evropě. Měla by být níže než ve Švýcarsku, Polsku, v Maďarsku, Německu i Norsku, což jsou další evropské země s relativně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti,“ shrnuje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.  

Disproporce na trhu práce

„Pro současný trh práce je charakteristická disproporčnost ekonomické krize. Jinak řečeno – jsou odvětví, která výrazně postihlo nařízené uzavření provozů, především cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod, kultura. A na druhé straně jsou oblasti jako výroba, zdravotnictví, sociální péče, ve kterých se zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovní síly,“ připomíná generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od toho, jak přísné budou přijaté vládní restrikce. Poslední vývoj epidemie a také očkování naznačují, že by se situace od května mohla postupně zlepšovat i v ekonomice.

Na počátku roku nezaměstnanost narostla, ženy na restrikce doplácejí víc

Trh se musí připravit na transformaci po covidu

„Jen slabý nárůst míry nezaměstnanosti přispívá k tomu, že v Česku ani loni, ani letos příliš nepolevily inflační tlaky, které se z podstatné části odvíjejí od tlaků v oblasti mezd. Platy neklesají tolik, jak by padaly nebýt podpory státu třeba právě ve formě programů Antivirus. Proto ani tolik neoslabují inflační tlaky a inflační očekávání. Trh proto předpokládá, že Česká národní banka bude muset silné inflační tlaky krotit poměrně agresivním zvyšováním základní úrokové sazby,“ upozorňuje na další souvislosti Lukáš Kovanda.

Podle analytika Tomáše Volfa se dá očekávat, že se udržíme na špičce EU, přesto se počet lidí bez práce bude mírně zvedat. „Rekvalifikace, o které se hovoří jako o možné naději, se týká jen úzké skupiny lidí. Stávající ekonomický pokles je vysoce selektivní. Některé obory zasahuje velmi drtivě a jiné výrazně rostou, takže rekvalifikace má reálný smysl. Změna profese však dokáže přinejlepším pouze mírně brzdit nárůst počtu lidí bez práce,“ myslí si Volf.

Efekt programu Antivirus připouštějí i další odborníci, nevidí v něm ale jen pozitiva. „Díky programu Antivirus jsme v průběhu pandemie nezaznamenali výrazný růst nezaměstnanosti. Jeho další fungování však již není přínosné, protože brání přechodu zaměstnanců do nových pracovních pozic, které s oživením ekonomiky vznikají,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Ukazuje se, že nákladný program Antivirus již splnil svou historickou úlohu a není třeba ho dále prodlužovat. Nyní bychom měli pracovní trh adaptovat na transformativní změny, které pandemie přinesla,“ dodává ekonom.

jap

Pravidelné novinky e-mailem