Nezaměstnanost mírně narostla, podle ekonomů jde o varovný signál

V srpnu 2022 přibylo v Česku lidí bez práce. Nezaměstnanost narostla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Loni v srpnu po covidové krizi bylo bez zaměstnání 3,6 procenta Čechů.

Statistiky zveřejnil Úřad práce ČR. Ačkoli je Česko v Evropské unii stále premiantem, ekonomové se obávají, že bude nezaměstnaných v dalších měsících přibývat rychlejším tempem než dosud.

Ilustrační fotografie

Trh práce stále ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem je také o sezónní pracovníky, například v  zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví.

Úřad práce ČR evidoval k 31. srpnu  celkem 251 753 uchazečů o zaměstnání (o 11 047 více než v předchozím měsíci ale o 16 136 méně než loni). Volných pracovních míst je v tuzemsku přes 312 tisíc.

„V srpnu se do evidence Úřadu práce ČR přihlásil vyšší počet občanů Ukrajiny. Podstatné je, že nezaměstnanost se u nás daří v porovnání s jinými zeměmi držet stále na velmi nízké úrovni,“ komentuje poslední čísla ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Meziměsíčně se také o sedm tisíc zvýšil počet občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou, kteří se zaevidovali jako uchazeči o zaměstnání. Na celkovém počtu nezaměstnaných se podíleli 3,3 %.

V červenci v Česku mírně vzrostla nezaměstnanost

Ukončení sezonních prací nezaměstnanost zvýší

„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce. V následujících měsících tak může nezaměstnanost mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání z řad občanů Ukrajiny, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele, připouští Úřad práce.

Příchod Ukrajinců prozatím pracovní trh nijak výrazně neovlivnil. Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali.

Zároveň ale platí, že do ČR přicházejí především ženy, které většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na péči o děti také práci na jednu směnu.

Ukrajinců pracuje přes 80 tisíc

 Od vypuknutí konfliktu do konce srpna získalo v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny (zhruba tři čtvrtiny z nich byly ženy). Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce tedy pracovalo na území ČR 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.

Přibývá hlavně nezaměstnaných žen

Podle ekonoma Citfin Tomáše Volfa je situace složitá v rámci nezaměstnanosti žen. Zatímco nezaměstnanost mužů vzrostla jen na 2,9 %, českých žen je bez práce 4 procenta, což je nejvyšší číslo za mnoho let.

„Snižuje se také počet volných pracovních míst, což ukazuje na omezenější schopnost ekonomiky vytvářet nové pracovní příležitosti. To se pochopitelně negativně odráží na počtu lidí bez práce, kterých je mírně přes čtvrt milionu a stále jich přibývá. Pokud by všichni nezaměstnaní nastoupili do práce, pak by zbylo jen asi 60 tisíc volných míst, což je nejnižší úroveň od května loňského roku,“ doplňuje analytik.

Pro ÚP je navíc stále těžší najít pro uchazeče vhodnou práci. „Efektivita Úřadu práce prudce klesla a přes jejich pomoc našlo zaměstnání pouze 37,6 % lidí. Uchazeči se více spoléhají na vlastní schopnosti, což je dnes zcela logickým jevem,“ připomíná Volf.

Do budoucna se bude situace spíše zhoršovat, shoduje se Tomáš Volf s ostatními ekonomickými analytiky.

Dnešní čísla jsou jen potvrzením zpomalování ekonomiky a do budoucna nečekáme výraznější obrat k lepšímu. Nezaměstnanost by se měla spíš mírně zvyšovat s tím, jak budou končit sezónní práce.

Tomáš Volf, ekonom

„Srpnový podíl nezaměstnaných osob skutečně potvrzuje, že se situace na pracovním trhu začíná zhoršovat. Je přitom obvyklé, že v srpnu oproti červenci většinou nezaměstnanost stagnuje, případně dochází k jejímu mírnému snížení, pokud je pracovní trh schopný absorbovat červencový sezonní nárůst nezaměstnaných,“ popisuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Podobný vzorec ve smyslu výraznějšího nárůstu nezaměstnanosti v srpnu oproti červenci jsme mohli vidět naposledy v roce 2009 během světové finanční krize.

Podle Miroslava Nováka je ovšem zatím na pesimistické závěry ohledně dalšího vývoje na pracovním trhu brzy.

„V každém případě se však pro nadcházející měsíce zvyšuje pravděpodobnost dalšího nárůstu nezaměstnanosti a úbytku volných pracovních pozic. Negativní trend v nabírání nových zaměstnanců ostatně indikují například indexy podnikatelských nálad jako je PMI ve výrobním sektoru či velmi nízká spotřebitelská důvěra,“ doplňuje Novák.

Na konci letošního roku by měla být podle Nováka nezaměstnanost zhruba stejná nebo o něco vyšší než v současnosti.

Padne čtyřprocentní hranice?

„Srpnový vývoj byl nejhorší od roku 1998. Potvrzuje se tak signál určitého obratu na trhu práce, který jsme poprvé registrovali letos v červenci. Obrat nepochybně souvisí s ochlazením ekonomiky a lze z něj vyvodit, že jsme na prahu recese,“ obává se hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Pavel Sobíšek.

Důvodem vzestupu počtu nezaměstnaných je podle něj zejména propouštění. Uvolnění pracovníci zatím měli dosud slušnou šanci najít nové místo, to se ale může do budoucna měnit.

Ekonomika projde mírnou recesí. Průměrná inflace má letos dosáhnout 16,2 procenta

„Pracovní trh zatím nezamrzl a ekonomická situace firem se spíš diverzifikuje. Počet volných pracovních míst je papírově stále vyšší než počet uchazečů o zaměstnání, byť existují otazníky nad spolehlivostí této statistiky. Věrohodnější se nicméně zdá být jen nepatrný meziměsíční pokles počtu volných míst, který nevěští kolaps pracovního trhu,“ dodává Sobíšek.

Ten se na rozdíl od Miroslava Nováka obává, že do konce roku přesáhne nezaměstnanost 4 procenta. Také překonání pětiprocentní hranice vypadá podle Sobíška realističtěji než dřív.

„Srpnová data představují první mírné varování, že ani notoricky přehřátý český trh práce není zcela nezranitelný. Nárůst míry nezaměstnanosti totiž v tomto období není v Česku běžným jevem a dlužno i podotknout, že srpnový výsledek je poněkud přikrášlen vlivem šťastného zaokrouhlení. Červencová nezaměstnanost měla totiž matematicky velmi blízko k hodnotě 3,2 %, zatímco ta srpnová k 3,5 %, což dokládá poměrně zřetelné zhoršení situace. Nestandardní je i srpnový pokles evidovaného počtu volných pracovních míst, kterých oproti červenci ubylo o 1 tisíc, zatímco historicky jsme byli zvyklí spíše na několikatisícový nárůst. Důvod k panice to zatím ovšem není, když česká nezaměstnanost zůstává objektivně nízká,“ přidává komentář analytik Cyrrus Vít Hradil.

Další vývoj bude podle něj záviset na situaci na energetických trzích. Většina českých firem prozatím úmysl masově propouštět nehlásí, ačkoliv se hromadí signály o klesající zahraniční poptávce po průmyslovém zboží a enormně se zvyšují náklady.

„Ty se mohou v nadcházejících měsících stát neúnosnými, obzvláště pak v energeticky náročných provozech. Avizované celoevropské řešení energetické krize by mohlo zabránit hororovým scénářům a česká nezaměstnanost by pak ve zbytku roku mohla narůst „pouze“ do okolí 4 %,“ dodává Hradil.

Pokud bude ekonomika vydána napospas násobně vyšším cenám energií, pak by i nezaměstnanost poblíž 5 procent byla podle analytika spíše optimistickým scénářem.

jap

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje

Doporučujeme