Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 %, volných pracovních míst je nejvíce v historii

Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2021 celkem 267 889 uchazečů o zaměstnání, o 4 289 méně než v předchozím měsíci a o 11 189 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob činil 3, 6 %. To je o 0, 1 p. b. méně než v červenci a o 0,2 p.b. méně než před rokem.

Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Nadále je velký zájem i o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

Navzdory nižší aktivitě firem v průběhu prázdninových měsíců registrovaná nezaměstnanost klesla.

„Oproti minulému roku došlo, díky podpoře ze strany státu a programům, jako je např. Antivirus, k obnově ekonomických aktivit v oblastech, které pandemie postihla nejvíce. Tedy v gastronomii, hotelnictví, ve službách nebo např. v dopravě. Očekávaný nárůst počtu nezaměstnaných se tak po uvolnění ekonomiky nekonal, naopak zaměstnavatelé začali nabírat nové zaměstnance,“ shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon a dodává:

„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce. V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace.“

Pracovní síly se tedy v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. 

Lukáš Kovanda, Trinity Bank

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v srpnu v Moravskoslezském (5,4 %), Ústeckém (5,3 %) a Karlovarském kraji (4,7 %). Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti srpnu 2020 poklesl o 0,5 p. b. na 2,8 % a 4,7 %.

V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov, Praha-východ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (všechny 1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9 %), Most (6,9 %) a Ostrava-město (6,6 %).

Situace na trhu práce nemá jasného výherce. Na jedné straně se může zdát, že zaměstnancům hraje do karet nízký počet lidí bez práce a vysoký počet volným pracovních míst. Hlad po kvalitních zaměstnancích je enormní, takže cesta k vyššímu platu je zdánlivě snadná. Na druhé straně zaměstnavatelé si hýčkají stávající osvědčené pracovní síly a v situaci, kdy firmy netuší, jaké budou podmínky pro podnikání v následujících měsících jsou mzdové náklady drženy pod pečlivou kontrolou.

Tomáš Volf, Citfin

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,7 % ženy, což představuje 143 875 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 4 % a mužů 3,3 %. U žen i u mužů došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se zvýšil nejen během srpna, ale i posledního roku – v srpnu 2020 činil u mužů 3,6 % a u žen 4 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,6 p. b. (ale v absolutním vyjádření jde o pokles o 3 061 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 8. 2021 celkem 97 747 a tvořili 36,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání s vyučením bez maturity a se základním vzdělání. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 4 678) a uchazečů se střední školou (o 2 408).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 804.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v srpnu hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR jako každý rok v září. V tomto ohledu tedy v meziročním srovnání k výrazné změně nedošlo. K 31. 8. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 10 201 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Stejně jako před rokem a o 691 lidí více než v červenci. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 7 505 absolventů (červenec 2021 – 6 575, srpen 2020 – 7 120, srpen 2019 – 5 944).

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 38 902 osob se zdravotním postižením (OZP) – 14,5 % z celkového počtu nezaměstnaných.

I v srpnu zaznamenal Úřad práce ČR vyšší počet části zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence nově přihlásilo 858 (červenec 2021 – 1 106, srpen 2020 – 733), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 255. Celkem jich úřad evidoval 3 811 (červenec 2021 – 4 076, srpen 2020 – 3 295), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (746) a dále učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ 668) či specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (633). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 062 volných pracovních míst v tomto oboru (červenec 2021 – 2 327, srpen 2020 – 2 414). Školy měly zájem hlavně o lektory a učitele jazyků (421 míst) a o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (415 míst).

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v srpnu 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 13,8 p. b. na 34,2 %, tedy celkem na 91 621 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem prodloužila o 7 na 504 dnů.

Zdroj: ÚP ČR. Doplněno o komentáře ekonomů




• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje
• Teritorium: Česká republika