Vyplývá to z informací Nejvyššího kontrolního úřadu. „Kontrola ukázala, že si příslušné instituce nepředávaly potřebné informace ve stanovených termínech, a že zaměstnavatelům, kterým byla uložena pokuta za nelegální práci cizinců, nedoměřovaly úřady platby zákonných pojistných,“ sděluje NKÚ v tiskové zprávě.

Ministerstvo financí své pochybení ústy svého mluvčího nepřiznává, Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že udělalo několik kroků k nápravě a další budou následovat. Stát chce nelegální práci potírat usilovněji než dosud.

Ministerstvo financí (MF) nežádalo podle kontrolního úřadu o přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaplatilo za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání, ačkoli tak učinit mělo. „Daňové kontroly, které provedla Finanční správa ČR na základě podnětů od kontrolních orgánů, zase měly nízký fiskální efekt,“ doplňuje NKÚ.

Novela má pomoci omezit nelicencované agentury a nelegální práci cizinců

Stát přišel za čtyři roky o 92 miliard

Kvůli nezákonnému zaměstnávání spojenému s problémy v příslušných institucích mohl státní rozpočet přijít mezi lety 2019 až 2022 asi o 92 miliard korun. Další miliardy pak Česko velmi pravděpodobně tratilo i v dalších letech.

Evropská komise publikovala už v roce 2023 studii, která se zabývala se dopady šedé ekonomiky a nehlášené práce na příjmy rozpočtu v evropských zemích v letech 2017 a 2019.

Pro Českou republiku byl například v roce 2019 odhadnut rozsah ztráty příjmů ze závislé činnosti na téměř 89 miliard korun, což představuje 1,5 procenta hrubého domácího produktu.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ani Státní úřad inspekce práce (SÚIP) nedoměřovaly platby zákonných pojistných zaměstnavatelům, kterým byla uložena pokuta za nelegální práci cizinců bez platného oprávnění k pobytu na území ČR.

Nejvyšší kontrolní úřad

SÚIP přitom uložil v letech 2019 až 2023 v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním celkem 2 450 pokut v celkové výši 740 milionů korun.

Orgány inspekce práce a celníci provedli ve stejném období téměř 36 tisíc kontrol se zaměřením na nelegální zaměstnávání. Při těchto kontrolách zjistili pracovníci inspekce práce více než 16 tisíc nelegálně zaměstnaných osob. Cizinci mimo EU tvořili téměř čtyři pětiny z tohoto počtu.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je problém především v tom, že Česko nedostatečně implementovalo evropskou sankční směrnici a žádný zákon nestanovil, který z orgánů státní správy je kompetentní doměřit zaměstnavateli úhradu zmíněných pojistných.

Stanjurův rezort pochybení odmítá

Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, že udělalo chybu, když nežádalo o výše zmíněné přeplatky pojistného na veřejné zdravotní pojištění (zaplacené za nelegálně pracující uchazeče o zaměstnání). Nečiní tak ostatně ani v tuto chvíli.

„Ministerstvo tyto individuální nároky ze zákona vůbec řešit nemůže a úřad ani nedisponuje jmenovitým seznamem pojištěnců, ale pouze jejich počtem,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Macura.

Vzájemné započítávání pohledávek mezi ministerstvem financí a pojišťovnami by prý pro MF znamenalo značnou administrativní zátěž s náklady ve výši desítek milionů.

Spolupráce s nelegální agenturou práce může firmu výrazně poškodit 

Kritika NKÚ mířila také na Finanční správu ČR, která je ministerstvu financí podřízena. Daňové kontroly, které FS ČR provedla na základě podnětu kontrolních orgánů, přinesly do státní pokladny ve zmíněném období asi jen milion korun.

Jurečka: Nelegální práce? Vůči nešvaru přitvrzujeme

Ministerstvo práce v reakci na informace o nedoměřovaní plateb za strany ČSSZ a SÚIP uvedlo, že „ohledně nelegální práce přijalo množství opatření s cílem potírat toto jednání.“

„Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotní pracovníci. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

MPSV například upravilo definici nelegální práce, která má zjednodušit její prokazování. Zvýšeny byly kontrolních pravomoci inspektorů a mohou být ukládány nové tresty jako zákaz činnosti či zveřejnění rozhodnutí o pokutě.

Další významné opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Už od října 2025 nebudou moci cizinci v Česku začít pracovat bez splnění ohlašovací povinnosti. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost opomene, dopustí se přestupku nehlášené práce a bude mu hrozit postih.

Zákon o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který je v legislativním procesu, tuto povinnost rozšíří na všechny zaměstnance, a to zřejmě od července 2026.

jap