V důsledku dopadů ozbrojeného konfliktu USA a Izraele s Íránem snížilo ministerstvo odhad růstu oproti lednové predikci o 0,4 procentního bodu. Odhad pro rok 2027 zatím zůstává na 2,4 procentech. Průměrná míra inflace i míra nezaměstnanosti setrvají pod hranicí tří procent, odhaduje MF.

Podle základního scénáře makroekonomické predikce by měl růst česká ekonomika v roce 2026 zpomalit. Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou ale bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií.

Investiční aktivita firem i přes válku poroste

Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde také k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu, přičemž export budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl podle MF zůstat záporný. 

V roce 2027 by mohl český HDP vzrůst o 2,4 procenta, a to díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.

Český HDP se v roce 2025 zvýšil o 2,5 procenta. Letos měl být růst ještě rychlejší

Světovou ekonomiku v prostředí stabilizované inflace a oživování investiční aktivity bohužel zasáhla březnová eskalace války. Aktuálně zvýšené ceny energetických komodit a dalších surovin oslabují důvěru spotřebitelů i podniků. Pokud by byly zintenzivněny boje, mohlo by dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu. 

Predikce počítá s deeskalací války

Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů. Dopady déletrvajícího konfliktu a vysokých cen energií na českou ekonomiku jsou analyzovány v samostatné části nejnovější makroekonomické predikce.

Na počátku letošního roku dosahoval podle ministerstva meziroční růst cen nejnižších hodnot za posledních téměř deset let. Růst cen služeb zůstal zvýšený, primárně vlivem nákladů vlastnického bydlení a nájemného. Cenový vývoj zboží byl naopak utlumen zlevněním energií, umocněný převodem financování poplatků za podporované zdroje energie na státní rozpočet, bez kterého by inflace byla vyšší o cca 0,4 procentního bodu. 

Ceny ropy dál rostou. Jaké hrozby přináší konflikt na Blízkém východě Česku?

Březnová vojenská eskalace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu skokově zvýšily ceny energií. Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 % a příští rok narůst na 2,8 procenta.

Nezaměstnanost dál poroste, trh práce je ale stále přehřátý

Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí citelný nedostatek pracovníků, poptávka po práci tak zejména ve stavebnictví a službách zůstává silná. Problémy v průmyslových odvětvích zesílené celní politikou USA se projevují v pozvolném nárůstu celkové nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti by se tak měla letos nepatrně zvýšit na 2,9 % a v příštím roce klesnout na 2,7 procenta. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly v tuzemsku zvyšovat v letošním i příštím roce.

Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2025 deficitem 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Navzdory pokračujícímu ekonomickému oživení se saldo veřejných financí meziročně mírně zhoršilo o 0,1 procentního bodu, a to vlivem výrazného zrychlení investic, rostoucích náhrad zaměstnancům, sociálních dávek a dotací. Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo 44,3 procenta HDP.

Vodík jako zdroj energie nás nespasí. Ale někde bude nenahraditelný

V důsledku tohoto vlivu, stejně jako kvůli nižším přebytkům samospráv a celkově vyšší investiční aktivitě, očekává ministerstvo v letošním roce schodek hospodaření veřejných financí na úrovni 2,6 procenta HDP. Celkový růst zadlužení se oproti lednové predikci naopak snižuje z 46,2 % HDP na 45,6 % HDP, a to zejména v důsledku vyššího nominálního HDP a nižšího zadlužení na konci roku 2025.

Rizikem je i obchodní politika USA

Hlavním rizikem predikce je výraznější narušení globálních dodavatelských řetězců související s déletrvajícím konfliktem na Blízkém východě či jeho eskalací. Při naplnění scénáře déletrvajícího konfliktu lze očekávat další růst cen zejména ropy a zemního plynu.

Negativní dopady vyšších cen energií by se projevily zejména v energeticky náročných odvětvích a v pomalejším růstu reálné spotřeby domácností. Zvýšená nejistota by současně vedla ke zhoršení podnikatelského sentimentu a utlumení investiční aktivity.

Česká ekonomika by byla zasažena i nepřímo vlivem slabší výkonnosti hlavních obchodních partnerů. Rizikem pro globální ekonomiku zůstává obchodní politika Spojených států, zejména v oblasti cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě.