Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a ve srovnání s červencem až zářím 2025 o půl procenta. To je mírné zpomalení oproti vývoji ve třetím kvartálu, i tak jde ale o solidní výsledek. Oproti předloňsku byl celoroční růst HDP dvojnásobný.
Celoroční růst táhla dle očekávání spotřeba domácností
Celoroční růst HDP táhla podle statistiků především domácí poptávka. Růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořily obchod, doprava, ubytování a pohostinství, informoval ČSÚ.
„Česká ekonomika je ve velmi dobré kondici. V loňském roce jsme rostli na naše možnosti nadprůměrně rychlým tempem,“ shrnuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Marek ocenil také nízkou (byť mírně se zvyšující) nezaměstnanost a inflaci, slabinou je nedobrý stav veřejných financí. Podle jeho slov je v období konjunktury zbytečné stimulovat ekonomiku příliš deficitním rozpočtem. Nová vláda připravila na rok 2026 rozpočet se schodkem ve výši 310 miliard korun.
Česká ekonomika je ve velmi dobré kondici. V loňském roce jsme rostli na naše možnosti nadprůměrně rychlým tempem
David Marek, Deloitte
Ekonom se domnívá, že letošní rok dopadne ještě lépe a Česko se může dostat až na tříprocentní růst. Dobrou zprávou je podle něj oživení hospodářství našeho největšího obchodního partnera – tedy Německa.
Jsme devátí nejúspěšnější v EU
Česko se loni zařadilo na deváté místo žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU: za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. Ekonomové se však neshodnou, zda bude růst stabilní a trvalý.
Tahounem české ekonomiky byla loni spotřeba domácností, kterou poháněl růst reálných mezd, jenž se za celý rok 2025 přiblížil k pětiprocentní hranici. Tuzemské domácnosti přitom mají prostor svoji spotřebu ještě navýšit, neboť jejich míra úspor zůstává podle údajů ČSÚ poměrně vysoká.
Mezi lidmi ale na počátku roku překvapivě klesá důvěra v budoucí vývoj hospodářství, což by mohlo spotřebu domácností naopak podvázat. Na tom, jak se bude nadále vyvíjet ekonomický sentiment, se analytici neshodnou. Záležet bude na konkrétních krocích současné vlády a také na geopolitické situaci.
Lidé přestávají věřit v pozitivní vývoj ekonomiky, podnikatelé jsou optimističtější
Trh očekával ještě lepší čísla
Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila se v meziročním srovnání jedná o slabší výsledek, než očekával trh (2,6 %). Česká koruna na zveřejněná data z roku 2025 reagovala nepatrným oslabením.
„Meziročně růst táhla spotřeba domácností a zahraniční obchod, naopak negativně působila tvorba hrubého kapitálu. Z pohledu jednotlivých sektorů se dařilo obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, průmyslu a stavebnictví,“ potvrzuje Vít Hradil.
Mezičtvrtletní čísla zaostala podle něj za očekáváním, nicméně nepředstavují důvod k pesimismu. I nadále pokračovalo oživování spotřeby a pozitivně hodnotíme zlepšení salda zahraničního obchodu, říká.
Průmysl na křižovatce: Mění ho geopolitická situace i AI. Co bude v roce 2026?
Lze spekulovat, že příčinou mírnějšího růstu byla především slabší investiční aktivita. „Ta byla přitom pravděpodobně relativně silná ve veřejném sektoru. Hlavním podezřelým je tedy firemní sektor, který se patrně do investic v závěru loňského roku příliš nehrnul,“ upozorňuje analytik.
Podle Hradila navíc není vyloučeno, že zpřesněná čísla ČSÚ, jež budou zveřejněna v následujících týdnech, přinesou revizi a ukáže se, že celoroční růst HDP dosáhl v roce 2025 2,6 procenta.
„I v roce 2026 se podle nás česká ekonomika bude moci opřít o silnou domácí poptávku. Pokud dojde k dlouho očekávanému oživení v Německu, měly by se přidat i firemní investice a dále posílit bilance zahraničního obchodu,“ dodává Vít Hradil s tím, že letošní rok by mohl být ještě úspěšnější než ten loňský (+2,7 procenta HDP).
Trumpova cla přinášejí nejistotu
Hrozbou byla a nadále zůstávají americká cla, kolem nichž panuje značná nejistota. „Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl,“ popisuje analytik CitFin Miroslav Novák.
Ten je však poněkud pesimističtější, pokud jde o odhad ekonomického vývoje na rok 2026. Růst HDP by se měl podle odhadů CitFin pohybovat v rozmezí 2 až 2,5 procenta.
Exportéry trápí v roce 2025 drahé energie a levná konkurence víc než Trump, ukázal průzkum
Hlavním růstovým motorem by měla zůstat domácí poptávka v čele se spotřebou domácností. Spotřebitelé mají i nadále těžit ze svižného zvyšování reálných mezd a nízké inflace, která se díky levnějším potravinám a energiím může dostat i pod dvě procenta.
„Na tempu by měly přidat i investice, jež byly ještě v první polovině roku 2025 utlumené. Po více jak dvou letech stagnace by mělo dojít i k oživení výrobního sektoru, kterému bude pomáhat německá expanzivní fiskální politika a nižší ceny energií pro tuzemské firmy,“ domnívá se ekonom. Ten navíc očekává postupný pokles nezaměstnanosti. Lidí bez práce loni přibývalo a čísla jsou aktuálně nejvyšší od roku 2017.
„I přes mírné zpomalení po třetím kvartálu zakončila česká ekonomika poslední čtvrtletí velmi slušně. Růst tažený spotřebou spotřebou domácností se pozitivně odráží také v pokračujícím růstu maloobchodních tržeb,“ popisuje analytička Raiffeisen Bank Tereza Krček.
Negativní vliv tvorby hrubého kapitálu
Útraty domácností souvisejí s rostoucí životní úrovní, které pomáhá zvyšování reálných mezd. Ekonomka připomíná, že listopad a prosinec 2025 patřily z hlediska maloobchodu k nejúspěšnějším měsícům v roce.
„Na růstu přidané hodnoty se pozitivně podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a průmysl. Dařilo se také stavebnictví. Negativní vliv měla naopak tvorba hrubého kapitálu,“ dodává Tereza Krček.
Po více jak dvou letech stagnace by mělo dojít i k oživení výrobního sektoru, kterému bude pomáhat německá expanzivní fiskální politika a nižší ceny energií pro tuzemské firmy
Miroslav Novák, CitFin
Také ona odhaduje, že hospodářství v roce 2026 poroste o více než dvě procenta. Zásadní vliv na spotřebu domácností prý bude mít odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie. To na jedné straně uleví lidem, ale zároveň zatíží státní rozpočet o více než sedm miliard korun.
Rostoucí produktivita na pracovníka
Pavel Sobíšek z UniCredit Bank připomíná, že se zaměstnanost meziročně zvýšila o 0,9 procenta, což ukazuje na pokračující růst produktivity na pracovníka.
Zveřejněný odhad za čtvrté čtvrtletí 2025 protáhl řadu nepřerušeného růstu české ekonomiky už na devět kvartálů. „Mezikvartální změna z posledního období odpovídá průměrnému očekávání trhu. Celoroční růst za loňský rok pak dosáhl nejlepšího výsledku za tři roky. Jedná se také o relativní úspěch české ekonomiky ve srovnání s výsledky našich nejbližších obchodních partnerů Německa (0,2%) a Slovenska,“ připomíná Pavel Sobíšek.
Exportu podle jeho slov nejspíše pomohla skutečnost, že se negativní šok z titulu dovozních cel USA týkal Česka méně než většiny dalších zemí Evropské unie. Za pozitivní považuje Raiffeisen Bank meziroční růst zaměstnanosti o 0,9 procenta, který potvrzuje odhad solidního růstu produktivity na pracovníka o 1,5 procentního bodu.
„Oznámený propad tvorby hrubého kapitálu přičítáme spíš poklesu zásob než omezování investic. Nicméně v investicích zřejmě pokračoval růst spíš ve veřejném sektoru než u firem, které zůstávají opatrné kvůli měnící se geopolitické situaci.“
Svižný růst HDP vytváří ekonomice dobrou startovací pozici pro letošní rok. „Aniž bychom tedy podstatně měnili očekávanou trajektorii mezikvartálních změn HDP, zvyšujeme odhadovaný celoroční růst HDP z 2,2 na 2,4 procenta,“ uzavírá analytik. Tento odhad je nicméně „symetricky zatížený obousměrným rizikem“. Tempo růstu tedy může ovlivnit i případný šok z geopolitického vývoje, který je v dnešní turbulentní době značně nejistý.
