Firmy se přijetí novely zákoníku obávaly, česká legislativa ale nebude tak přísná jako evropská. Zaměstnavatelé přesto budou mít od příštího roku určeno, do kdy budou povinni uchazečům sdělit, kolik peněz jim nabízejí. V momentě, kdy bude zaměstnanec vyjednávat o pracovní smlouvě, už musí výši odměny znát.

Novele zákoníku práce dala koncem srpna zelenou vláda. Nyní je na cestě nyní do Sněmovny. Musejí ji tedy ještě schválit poslanci a senátoři a podepsat prezident Petr Pavel.

„Od roku 2028 se budou moci zaměstnanci svého chlebodárce zeptat, jaká je průměrná mzda na pozici, kterou u něj zastávají. Pokud by byl jejich příjem nepřiměřeně nízký – ve srovnání s ostatními kolegy – bude jim to muset zaměstnavatel odůvodnit, či jim vyjít s jejich mzdovými nároky vstříc,“ popisuje právník Jiří Koukal.

Implementaci směrnice ČR nestihla včas

Změny, které měly původně platit od června 2026, ovlivní interní procesy, data i firemní kulturu. Přinést mají odstranění platových nerovností primárně mezi muži a ženami a rychlejší růst mezd v Česku. Novinky vycházejí z výše zmíněné evropské směrnice, kterou ale nestihlo Česko implementovat včas.

Evropská komise uložila členským státům povinnost transponovat nová pravidla do národního práva nejpozději do 7. června 2026. Česká republika tento deadline nedodržela, přesto jí pokuta zřejmě nehrozí.

Změní transparentnost odměňování české firmy? Pracovní právo čeká malá revoluce

Deklarovaným cílem ministerstva práce a sociálních věcí, jež novelu připravilo, bylo „přijmout unijní podmínky v Česku pouze v minimalistické podobě.“ Zdůvodnění je prosté: vláda trvá na co nejnižší administrativní zátěži pro české podnikatele.

Informace v inzerátu nebo na prvním pohovoru? V Česku ne

I proto nebude muset dát zaměstnavatel uchazeči o místo informace o minimální výši výdělku už v pracovním inzerátu. Přesto mu bude muset tuto skutečnost sdělit před vyjednáváním o uzavření smlouvy.

Zaměstnavatelé se navíc nebudou smět při pohovoru ptát na to, jakou mzdu či odměnu podbíral uchazeč v předchozím zaměstnaní či na předchozí pracovní pozici. Bude se to týkat nejen zaměstnaneckých smluv, ale také prací na dohodu. Za porušení zákazu hrozí firmám pokuta až 200 tisíc korun.

„Novela má zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat a napravovat neodůvodnitelné rozdíly v odměnách žen a mužů,“ sděluje ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Řízení firmy: Rovné odměňování není jen o férovosti

Od roku 2028 se budou moci lidé písemně dotázat zaměstnavatele, jaká je průměrná mzda na obdobných pozicích v jejich firmě. Do dvou měsíců pak budou muset obdržet odpověď s pravdivými údaji.

Pokud nebude zaměstnanec s výší platu či s případným zdůvodněním spokojen, může se domáhat nápravy u soudu. Cílem je především odstranit takzvaný rozdíl ve výši odměňování mezi muži a ženami, který je v Česku problémem. Podle Eurostatu je v tuzemsku aktuálně jeden z nejvyšších v EU, takzvaný gender pay gap se pohybuje okolo 18 procent. 

Novela zákona nadále stanoví od roku 2028 povinnost zaměstnavatele reportovat o rozdílech v odměňování žen a mužů. Reporting se bude zavádět postupně podle velikosti zaměstnavatele. Malých podniků s méně než sto zaměstnanci se v tomto ohledu legislativa zatím nedotkne vůbec.

Zaměstnavatelé s více než 250 zaměstnanci budou zprávu o rozdílech v odměňování zpracovávat každý rok, menší s více než stovkou zaměstnanců jednou za tři roky. Pokud se výdělky mužů a žen budou neodůvodnitelně lišit alespoň o pět procent, bude nutné stav do šesti měsíců napravit.

Podnikatelům vyšla vláda vstříc, ne tak odborům

Firmy se původně přijetí nové legislativy obávaly, ačkoli měla přinést zefektivnění náboru pracovní síly a vyřešit tím palčivý problém tuzemských podniků.

Důvodová zpráva původně počítala s tím, že v případě povinnosti informovat uchazeče o výši minimální odměny,  bude „bezpečným okamžikem první kontakt“. Nejpozději při prvním pracovním pohovoru měl tedy uchazeč částku znát.

Zaměstnavatelské organizace ale namítaly, že u vícekolového řízení nejde začátek jednání o pracovní smlouvě přesně určit. Na návrh Hospodářské komory proto novela uvádí, že zaměstnavatel může potenciální zaměstnance o výši budoucí odměny informovat „před uzavřením smlouvy“.

To v podstatě znamená, že firmy mohou nadále vést s uchazečem vícekolové výběrové řízení, aniž by ho informovali, kolik mu nabízejí. Evropská legislativa přitom takový postup neumožňuje. Proti novele MPSV se v květnu postavily odbory či ombudsman, jejich připomínkám ale ministerstvo nevyhovělo.

Jakub Procházka