Nový pohled na materiály. V matériO‘ Prague sázejí na udržitelnost

Jaké materiály mohou v Česku využívat designéři a architekti? Až donedávna neměli profesionálové z těchto oborů v této důležité oblasti potřebný přehled. Mezeru na trhu zaplnil před několika lety projekt matériO’ Prague, za kterým stojí společnost Happy Materials. Tu založila spolu s Tomášem Hendrychem v roce 2004 Lucie Havlová, když připravovala výstavu s názvem Happy Materials – Polymers pro stavební veletrh SHK v Brně.

„Výstava mapovala základní druhy plastů využitelných v tvůrčích oborech. Přinášela informace o jejich historii, možnostech jejich zpracování, výhodách i slabinách. Měla velmi pozitivní ohlasy a během dvou let a putování po dalších místech ji navštívilo více než 20 000 návštěvníků. A vedle toho nastartovala i činnost firmy Happy Materials. V týmu se v té době ujala myšlenka vybudování Knihovny materiálů v Praze po vzoru zahraničí,“ vysvětluje Valérie Záhonová, specialistka na materiály z matériO‘ Prague.

Společnosti Happy Materials se později podařilo získat evropský grant Leonardo Da Vinci – Transfer of Innovation pro roky 2010 až 2012. Firma tak získala možnost přenést do Prahy koncept materiálové knihovny po vzoru matériO’ Paris, založené Quentinem Hirsingerem.

První v Česku

„V té době žádná materiálová knihovna v ČR nebyla, a dle našich informací dosud není. Je to vlastně velká sbírka materiálů, která se stále proměňuje. Nové vzorky přibývají a staré vzorky, které již nejsou dostupné mizí. Nikdy jsme neuvažovali o knihovně materiálů jenom obchodně, vždy tam byla motivace vzdělávat českou kreativní sféru nejen v materiálech, jejich zpracování, ale i v jejich životním cyklu,“ vzpomíná spoluzakladatelka Happy Materials Lucie Havlová.

Projekt podle zakladatelů pomáhá s výukou v této oblasti. „Vzdělávání je třeba transformovat. Informace z výzkumu, výroby a praxe je třeba rychleji překlápět do vzdělávacích programů na vysoké a střední školy.  Zde jsme identifikovali mezeru, kterou se snažíme již 15 let vyplňovat ve spolupráci s UMPRUM, kde učíme dvousemestrální předmět Materiologie,“ doplňuje Tomáš Hendrych, druhý spoluzakladatel Happy Materials.

Dlouhodobou spolupráci s UMPRUM doplňují ještě další přednášky na jiných  vysokých a středních školách. Klíčovým tématem je přitom snižování negativních dopadů na přírodu. „Udržitelnost je nově nedílnou součástí tohoto vzdělávacího programu, zrovna tak jako sdílení inovativních případových studií z různých oborů,“ zdůrazňuje Tomáš Hendrych.

Udržitelnost a cirkularita se stává světovým megatrendem. Proč to v českém byznysu nejde rychleji?

Bez toho, aby se z používání udržitelných materiálů stala obecně rozšířená praxe, přitom nemůže dojít k zásadní změně. „Myslíme si, že by se tento předmět měl učit na všech vysokých i středních odborných školách, kde se vzdělávají designéři, řemeslníci, architekti, návrháři, všichni tvůrci. Pak bychom třeba neřešili následně tolik vyhozených věcí a odpadu. Tak je tomu i v jiných oborech, například v medicíně, a vystihuje to slovo – prevence,“ konstatuje Hendrych.   

V současnosti pod firmu Happy Materials spadá více projektů. Vedle knihovny materiálů matériO’ Prague je to i magazín Material Times, umělecká Galerie Kuzebauch, zaměřená na začínající i zavedené výtvarníky a designéry, nebo nejmladší projekt – kulturní centrum Sýpka Lemberk.

Dívat se nově

Pojítkem všech vzorků, které se v showroomu matériO’ Prague nacházejí, je nový pohled na materiál. Ať už jde o způsob jeho výroby, netradiční zdroj, ze kterého pochází nebo překvapivé vlastnosti. „Můžeme říct, že u nás v showroomu lze najít materiály pro různé budoucí scénáře – od recyklovaného betonu pro stavební sektor, přes textil barvený pomocí bakterií, až po kůži z ovčích žaludků a alternativu pěnového polystyrenu z mycelia, tedy podhoubí,“ konstatuje Valérie Záhonová.

Stejně důležitý, jako materiálové složení výrobků a jejich obalů, je i takzvaný ekodesign, který může výrobek navrhnout tak, aby třeba obal vůbec nepotřeboval. „Ekodesign a holistický pohled na materiály je pro budoucnost klíčový. My se této oblasti věnujeme tak, že zpracováváme rešerše a hledáme materiálové alternativy pro firmy nebo architektonická a designová studia. Snažíme se i o edukaci a rozšiřování povědomí skrze naše semináře. Je ale nutné říci, že materiál je jen jednou, ač velmi důležitou, složkou. Stejnou váhu má designové řešení a vůbec nejdůležitější je samozřejmě smysl celého produktu,“ pokračuje Valérie Záhonová. Typickým příkladem jsou třeba diskuse o nejvhodnějším obalovém materiálu u výrobků, které ve skutečnosti žádný obal nepotřebují.

Kůže z borovice

Zajímavou součástí projektu jsou i alternativní materiály, například přírodní náhražky kůže neživočišného původu. „Kůže je krásný materiál a má své specifické vlastnosti. Je také nutné říci, že i kůží existuje celá řada a mohou se kvalitou a vlastnostmi velmi lišit. V posledních letech vzniká více a více veganských alternativ. „V matériO’ jsme se setkali třeba se vzorky z jablek, ananasu, manga, bakteriální celulózy nebo hub. Některá řešení obsahují pojiva nebo svrchní nátěr syntetického původu. Pátrání po složení materiálu často vyžaduje velké úsilí, a ne zcela všichni výrobci poskytují informace transparentně,“ podotýká Valérie Záhonová.

Do budoucna je v oblasti přírodních náhražek kůže optimistická, náhražku z čistě přírodního materiálu podle ní vyrobit lze. „Zatím ale mají tato řešení mnoho od kůže odlišných vlastností. A je otázkou, zda takovým materiálům máme vůbec říkat ‘kůže‘. Velký potenciál, i z pohledu optimalizace vlastností materiálu, se nachází v biofabrikaci. Zde ale vyvstává otázka, jestli takový materiál můžeme vůbec označit jako ‘čistě přírodní‘, když s přírodou přichází do styku minimálně a vzniká vlastně v laboratorních podmínkách, třeba v bioreaktoru,“ zmiňuje Záhonová.

Na trhu je nedostatek ESG specialistů. Nová služba ESG manažer na míru chce tento problém vyřešit

Oblast udržitelných materiálů je podle ní velmi důležitá a mnoho designérů a architektů se v tomto oboru stále teprve začíná orientovat. „Lidé se na nás často obracejí s tím, jaký materiál je pro jejich projekt ten nejudržitelnější. Často přitom neberou v potaz celý životní cyklus produktu nebo služby, a zaměří se třeba jenom na jeden aspekt, například recyklovatelnost,“ vysvětluje.

Popletená recyklace

Recyklaci si přitom podle ní lidé často pletou s downcyklací. „U recyklace se materiál vrací ke svému původnímu účelu, takže například z PET lahve bude nová PET lahev. Držet materiál ve svém uzavřeném oběhu je pro něj nejlepší,“ popisuje Valérie Záhonová zákulisí recyklace.

Naopak u downcyklace dochází ke snížení hodnoty i kvality recyklovaného materiálu. „Pokud tedy například PET smíchám s jinými plasty a udělám z toho plastovou lať k plotu, pravděpodobně už z té latě nikdy znovu PET lahev neudělám, a materiál tak už jenom po hodnotovém žebříku sestupuje níž a níž, dokud neskončí ve spalovně nebo na skládce,“ podotýká specialistka matériO‘ Prague. Další problém představují materiály, které jsou recyklovatelné jen teoreticky, ale reálně je žádné podniky neodebírají a recyklovat je ani neumí.

Materiálová knihovna matériO’ Prague má tři pilíře. První službou je členství. V jeho rámci mají členové vstup do showroomu a neomezený přístup do online databáze materiálů, která obsahuje více jak 7000 materiálů z celého světa. Druhou je edukace. Její součástí jsou semináře a webináře, a to i na míru. Posledním pilířem jsou rešerše a konzultace pro firmy, designérská nebo architektonická studia. Tedy pro všechny, kteří ve své profesi řeší materiály a jejich možnosti.

Kromě designérů a architektů se na knihovnu materiálů často obracejí i studenti, nejčastěji z uměleckých oborů. „Náš typický zákazník nebo zákaznice má dvě vlastnosti – je kreativní a inovativní,“ charakterizuje Valérie Záhonová. I Když se materiálům z různých úhlů v současnosti věnuje více subjektů, než když matériO’ Prague začínalo, podobně komplexní a na dodavatelích nezávislý druh služby v ČR zatím neexistuje.

V týmu matériO’ Prague v současnosti působí čtyři odborníci, v celém Happy Materials je dohromady dvanáct expertů a několik externistů.

Mikroorganismy místo chemie

Vývoj nových materiálů má přitom velkou budoucnost. „Ve vývoji materiálů vidíme mnoho poměrně odlišných trendů. Jedním z nich je určitě odklon od fosilních paliv a hledání alternativních, přírodních zdrojů. Zásadní roli v tom může hrát tzv. biofabrikace, kdy nám materiály mohou vyrábět mikroorganismy. V podstatě je to proces velmi podobný kvašení, jen nám místo jídla mohou začít vznikat bioplasty, oblečení, cement, a další,“ popisuje Valérie Záhonová perspektivy oboru.

Klíčové podle ní bude, aby se udržitelnost prosadila ve všech oblastech vývoje nových materiálů. „Chemický průmysl se nyní zabývá hledáním alternativních technických aditiv. Jsou to přísady, které zlepšují vlastnosti produktů, jako je například nehořlavost nebo voděodolnost, na jejich výrobu ale mohou být použity nebezpečné chemikálie, které škodí zdraví pracovníků a mohou se dostat do okolního prostředí. Myslíme si, že díky přísnějším pravidlům ohledně ESG (nefinanční reporting pro oblasti životního prostředí, sociálních věcí a řízení), se můžeme dočkat v budoucnosti mnohem promyšlenějších, skutečně udržitelnějších materiálových řešení,“ uzavírá Valérie Záhonová. Právě tyto nové materiály by se podle ní měly stát základem skutečně fungující cirkulární ekonomiky.

Dalibor Dostál