Obrana a bezpečnost přinášejí nové příležitosti v Rumunsku i Bulharsku

Jedním z nich je přirozeně obranně-bezpečnostní průmysl, kde se českým firmám otevírá řada nových příležitostí. Situaci v rozhovoru pro Export.cz přibližují Rudolf Opatřil a Petr Vávra, ekonomičtí diplomaté zastupitelských úřadů ČR v Rumunsku a Bulharsku.

Jaké nové příležitosti se rýsují na rumunském a bulharském trhu z pohledu českých exportérů a investorů?

Rudolf Opatřil: Určitě bych českým firmám doporučil obrátit zájem k obrannému průmyslu. Rumunsko bude nově poskytovat na obranu 2,5 % hrubého domácího produktu. Pro české firmy mohou být perspektivní například účast na přezbrojování či vybavení letišť nebo dodávky zdravotních potřeb. Rumunská vláda přikládá zásadní význam také dopravnímu průmyslu i infrastruktuře včetně informačních a komunikačních technologií.

Do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky. Perspektivní je také důlní, těžební a ropný průmysl. Pro české firmy může být perspektivní participace na modernizaci, restrukturalizaci a rozšiřování ropné a plynárenské infrastruktury, stejně jako na zpracování a těžbě surovin.

Petr Vávra: Také v Bulharsku v současné chvíli vidíme nové příležitosti v oblasti obrany a bezpečnosti. Ve vazbě na válku na Ukrajině a zhoršení bezpečnosti ve světě i přetrvávající hrozbu nelegální migrace bude stát investovat do posílení obranyschopnosti, bude pořizovat například obrněná vozidla, radary, zbraně nebo bezpilotní prostředky.

Co se týče energetiky, větší část nově schváleného Národního plánu obnovy a odolnosti půjde na takzvanou zelenou politiku, což znamená posílení výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, jakými jsou fotovoltaika, geotermální zdroje, větrné i vodní elektrárny, a výstavbu bateriového úložiště. Vláda plánuje i stavbu jednoho nebo dvou jaderných bloků. Mezi dalšími perspektivními sektory bych určitě zmínil zdravotnictví, digitalizaci a dopravní infrastrukturu.

Jaké nové typy letounů nabízejí tuzemští výrobci?

Jaký dopad mohou mít na česko-rumunský a česko-bulharský obchod nové trendy, které zaznamenáváme v době restartu ekonomik po pandemii?

Rudolf Opatřil: Pandemie ovlivnila vzájemnou obchodní výměnu, meziroční poklesy od dubna do srpna 2019 překonávaly i 20 %. Ke konci roku se situace zlepšila a kladné saldo znovu vzrostlo. Ekonomiku dlouhodobě posiluje důraz na automobilový průmysl, stavebnictví a nově lze počítat s důrazem na obranný průmysl. Velkou výzvou bude takzvaný reshoring a zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Rumunsko zůstává jednou z evropských zemědělských velmocí, segment je ovšem stále poddimenzovaný a neefektivní. Zcela novým paradigmatem bude řešení dopadů ruské agrese na Ukrajinu. Rumunská vláda reagovala na vyvolanou ekonomickou krizi, a prezentovala balík opatření na podporu ekonomiky s názvem „Podpora Rumunska“ v celkové výši 17,3 miliardy lei.

Petr Vávra: Bulharsko se může stát zajímavým prostorem jak při hledání alternativ za ruský trh, tak i pro diverzifikaci výroby za účelem optimalizace výrobních nákladů.

Co byste poradili českým firmám, které by chtěly začít podnikat v Rumunsku a Bulharsku? Kde seženou prvotní informace o trhu?

Petr Vávra: Doporučujeme v první řadě zkontaktovat velvyslanectví a/nebo zahraniční kancelář agentury CzechTrade pro získání prvotních informací či pomoc při jednání s místními úřady. Následně dle dohody poskytnou tyto dvě instituce konkrétní podporu, v případě složitější a dlouhodobější asistence mohou firmy využít služeb místního konzultanta s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektu na podporu ekonomických aktivit (PROPEA). Užitečné informace najdou firmy i na webu velvyslanectví a portále BusinessInfo.cz, kde jsou publikovány Souhrnné teritoriální informace (STI pro Bulharsko), aktuality, poptávky a další užitečné informace.

Rudolf Opatřil: Základní a aktuální informace k Rumunsku a možnostem podnikání pro české firmy poskytuje v první řadě Souhrnná teritoriální informace. Na ambasádě v Bukurešti jsme českým firmám k dispozici a rádi s nimi budeme konzultovat jejich konkrétní obchodní záměry.

Autor: Karel Charanza, Odbor ekonomické diplomacie MZV