Ochrana oznamovatelů: 42 procent zaměstnanců se obává odvetných opatření 

Přestože 70 % zaměstnanců je ochotno upozorňovat na protiprávní jednání, 42 % má obavy z odvetných opatření.

„Zjištění také ukazují na nedostatky v metodách oznamování a potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců. Edukace a posílení důvěry je důležitá pro úspěch zákona, který představuje klíčový prvek v boji proti korupci a posilování transparentnosti v České republice,“ komentuje Petr Štětka z poradenské skupiny Moore Czech Republic.  

Nový zákon o ochraně oznamovatelů tzv. „whistleblowerů“ nabyl účinnosti 1. srpna letošního roku. Oznamovatelé by nyní měli hrát významnou roli v upozorňování na protiprávní jednání v organizacích a firmách. Změna legislativy se v první fázi týká podniků a dalších zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci, obcí s počtem obyvatel přesahujícím 10 tisíc a veřejných zadavatelů s více než 50 zaměstnanci.

„Firmy s 50 až 249 zaměstnanci mají ze zákona do 15. prosince dodatečný čas na přípravu efektivního oznamovacího systému. Bohužel se zdá, že mnoho z nich nebere tuto příležitost vážně a nechává implementaci na poslední chvíli,“ upozorňuje Petr Štětka, který se zaměřuje na problematiku whistleblowingu. 

Zaměstnanci tápou 

Jedním z hlavních ustanovení zákona je povinnost zaměstnavatelů zprovoznit vnitřní oznamovací systém. Jeho prostřednictvím mají oznamovatelé možnost upozorňovat na nekalá jednání a systém má zajistit jejich ochranu. Podle výzkumu Moore Czech Republic však pouze 44 % zaměstnanců (viz graf níže) ve firmách s více než 250 zaměstnanci ví o existenci vnitřních oznamovacích systémů, které by měly být nyní povinně zavedeny.

„Zákon na ochranu oznamovatelů přitom představuje významný krok k posílení transparentnosti a kultury v korporátním prostředí v korporátním prostředí a klade důraz na vytvoření kanálů pro oznamování protiprávního jednání. Avšak výzkum ukázal, že téměř čtvrtina zaměstnanců o takovém systému neví vůbec a třetina není schopna na otázku odpovědět. To zdůrazňuje potřebu lepšího informování a vzdělávání zaměstnanců v této oblasti,“ uvádí Petr Štětka. 

Přestože povědomí o systému není zatím nijak vysoké, překvapuje ochota zaměstnanců upozorňovat na nekalé a protiprávní jednání. Výzkum ukázal, že téměř 70 % zaměstnanců je připraveno na takové jednání upozornit. Jen 5 % zaměstnanců by se rozhodlo neupozornit, zatímco zbylých 30 % si je ve svém postoji nejistých. 

Jedním z hlavních důvodů, který může ovlivňovat nejistotu zaměstnanců, je strach z odvetných opatření. Až 42 % zaměstnanců se obává možných negativních důsledků, což naznačuje, že firemní kultura a povědomí o ochraně, kterou zákon nabízí, jsou klíčové pro účinnost oznamovacího systému. V tuto chvíli nemá obavy z odvetných opatření pouze třetina zaměstnanců, zatímco čtvrtina není schopna posoudit potenciální rizika. 

„Náš výzkum jasně ukazuje, že i když je zákon o ochraně oznamovatelů krokem správným směrem, je však nezbytné zaměřit se na edukaci a posílení důvěry zaměstnanců ve firmách. Je zřejmé, že úspěch tohoto zákona bude záviset nejen na jeho implementaci, ale také na změně myšlení a přístupu na všech úrovních. Je nezbytné vytvořit atmosféru ve firmě, kde zaměstnanci necítí strach využít oznamovací systém. Pro Českou republiku, která se snaží posílit transparentnost a boj proti nekalému jednání, je to klíčové,“ komentuje Petr Štětka z Moore Czech Republic  

Nedostatky v metodách oznamování 

Výzkum mezi zaměstnanci firem s více než 250 pracovníky však ukazuje na povzbudivý trend v oblasti firemní transparentnosti a etiky. Přibližně 66 % zaměstnanců považuje totiž existenci vnitřního oznamovacího systému ve firmách za důležitou, zatímco pouhých 9 % ji označuje za nedůležitou. Zbývající čtvrtina dotázaných se k významu tohoto systému nedokázala vyjádřit. Vnímání významu oznamovacího systému mezi zaměstnanci je klíčové pro kultivaci férového jednání ve firmách a představuje důležitý krok k posílení důvěry a bezpečného pracovního prostředí. 

Nicméně výzkum také odhalil nedostatky v metodách oznamování. Respondenti mohli ve výzkumu vybrat metody, o nichž ví, že se v jejich firmě využívají (pozn.: mohli zvolit více odpovědí najednou).

Nejčastěji zmiňovali, že oznámení v jejich firmě se provádí osobně (tuto metodu zvolila přes polovina respondentů). Osobní oznámení však může odradit potenciální oznamovatele kvůli obavám o anonymitu a možné odvetě.

Druhou nejčastěji zvolenou metodou byla e-mailová komunikace (35 %) a 22 % respondentů se v jejich firmě provádí oznámení „tradiční“ písemnou metodou (např. vhozením oznámení do boxu).

Naopak sofistikovanější metody jako speciální linky (18 %) a aplikace (11 %) nebo webové stránky (9 %) jsou méně frekventované. 

Tyto výsledky poukazují na potřebu rozšíření povědomí o modernějších a účinnějších metodách oznamování, které mohou lépe chránit identitu oznamovatelů a zvyšovat efektivitu systému. Edukace zaměstnanců o existenci a využití těchto kanálů je nezbytná. Podle výzkumu byla většina zaměstnanců informována o systému elektronicky (20 %), prostřednictvím e-learningu (16 %) nebo interních školení (12 %). I v tomto případě mohli respondenti ve výzkumu zvolit více metod. 

Oznamovatelé mohou pomoci přispět ve firmách k vytvoření atmosféry otevřenosti a transparentnosti. To může vést k lepšímu vztahu mezi zaměstnanci a vedením a ke zlepšení pracovních vztahů obecně. Oznamovatelé také mohou pomoci snížit riziko nezákonného jednání nebo špatného chování v podniku, což může přispět ke snížení rizika sankcí ze strany státních orgánů nebo odmítnutí ze strany zákazníků.

„Firmy, které mají funkční vnitřní oznamovací systém, tak díky němu mohou předejít situacím, které by mohly mít devastující dopad na jejich dobré jméno a mohou tak minimalizovat případná reputační rizika. Aby bylo možné dosáhnout plného potenciálu zákona o ochraně oznamovatelů, je klíčové zvýšit povědomí a poskytovat zaměstnancům přístup k bezpečným a anonymním kanálům pro oznamování,“ upřesňuje Petr Štětka. 

Průzkum se uskutečnil koncem listopadu 2023 na reprezentativním vzorku české populace (velikost vzorku 530), který tvořili zaměstnanci firem s více než 250 pracovníky. Výzkum se uskutečnil prostřednictví Instant Research.  

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti MOORE Czech Republic